Blog

Je to neschopnost nebo záměr?

Zuzana Krátká

Každý léčivý přípravek může způsobit nežádoucí účinek, je však důležité, aby byly výskyty závažných nežádoucích účinků velmi vzácné a přínos léčby vždy převažoval nad riziky. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) je zodpovědný za dohled nad sběrem podezření na nežádoucí účinky, jejich ověřením a zapsáním do národní databáze nežádoucích účinků SÚKL i do celoevropské databáze EudraVigilance. Přehled nežádoucích účinků nahlášených po vakcinaci na covid za rok 2022 zveřejnil v Informačním zpravodaji SÚKLu v prvním letošním čísle.

Mnohokrát jsme zejména na facebooku informovali o tom, jak nahlásit nežádoucí účinky prostřednictvím webového formuláře a také jsme si to sami vyzkoušeli. Měli jsme dobrou zkušenost s komunikací s pracovníky oddělení farmakovigilance SÚKLu a věřili jsme v to, že zaslání informací napomůže identifikovat rizika spojená s vakcinací a že v případě, pokud se sejde hodně závažných hlášení k jedné šarži vakcíny, bude možné bezpečnost této rizikové šarže ověřit, případně ji nechat stáhnout. Evidovat léčiva a jejich nežádoucí účinky podle šarže ukládá SÚKLu zákon (Zákon o léčivech 378/2007 Sb.) velmi výslovně v 5. odtavci § 93c:

Ústav činí opatření za účelem jednoznačné identifikace každého biologického humánního léčivého přípravku. Jde především o název a číslo šarže biologického humánního léčivého přípravku předepisovaného nebo vydávaného na území České republiky, který je předmětem hlášení podezření na nežádoucí účinek, prostřednictvím sběru a vyhodnocování informací včetně možnosti následného dotazování u toho, kdo hlášení podezření na nežádoucí účinek podal.

Nedůvěřuj, ale raději ověřuj

O důvěru v další zdravotnickou instituci jsme přišli ve chvíli, kdy Mainstream Angeliky Bazalové s Petra Šourka prověřil, jak SÚKL s hlášeními pracuje. Požádali před časem SÚKL na základě zákona o svobodném přístupu k informacím o počty hlášení podezření na nežádoucí účinky po očkování proti covidu a z poskytnutých údajů zjistili, že SÚKL tam, kde nahlašující subjekt nezapíše číslo šarže nebo název vakcíny, tyto údaje dále nedohledává. To byla natolik závažná informace, že požádali ještě paní ředitelku SÚKL MUDr. Storovou o rozhovor, ve kterém se snažili zjistit, jak je možné, že to SÚKL nedělá (a neplní tak svoji zákonnou povinnost) a proč považuje paní ředitelka informace o šaržích za nezajímavé. Ale ta jim to nedokázala nijak rozumně vysvětlit, proč tak nečiní. S každou další větou se do problému zamotávala čím dál víc. Nevěřícně jsem vyslechla její odpovědi: “ A kde bysme ji podle vás měli dohledávat? Já myslím, že my nemáme žádný přístup do ISINu.

Slepý kontrolor nemůže jednat

Nahlašování podezření na nežádoucí účinky jsem si před časem vyzkoušela, když mne jeden z poškozených požádal o pomoc se zadáním informací do ´webového formuláře.  Rozhodli jsme se tedy společně ověřit i to, zda se v jeho případě pracovnice SÚKL šarži pokusila dohledat sama. My jsme šarže totiž také neměli při zadávání k dispozici, ale jelikož šlo o nepovinný údaj, poslali jsme hlášení bez nich. Ani ve snu nás nenapadlo, že by si zrovna tento údaj nedohledali sami úředníci snadněji než my dva. Na chybějící šarže se paní úřednice neptala ani v následující mailové komunikaci, kdy ještě ověřovala jiné detaily. Později jsme zjistili, že pro dohledání šarže vakcíny v ISIN stačí zadat jméno pacienta a datum očkování. Ten, kdo nemá přístup do ISIN, může zkontaktovat svého praktického lékaře, a ten informaci zjistí. Můj pacient nakonec našel šarže obou očkování prostřednictvím aplikace igovernment. Poslal je tedy úřednici s tím, že neví, zda to ještě potřebují nebo si je našli. Její odpověď nám vyrazila dech:

Dobrý den, děkuji za doplnění informací o šaržích podaných vakcín. Je to pro nás přínosné, protože nemáme (dle zákona) přístup do dat v ISIN ani v ÚZIS – na tohle propojení si budeme muset ještě chvíli počkat. Informace doplníme do hlášení CZ-CZSUKL-…“

Lenost nebo záměr?

Ze zjištění Mainstreamu dále vyplynulo, že bez šarže bylo evidováno víc jak 3 tisíce hlášení se závažnými zdravotními důsledky a dokonce i 117 nahlášených úmrtí. SÚKL se ani u nich neobtěžoval šarže dohledat a nikomu šarže v hlášeních nechybí. Jeden důvod se nabízí. Snižuje se tak farmakovigilanční signál detekovaný na úrovni jednotlivých šarží. Tato hlášení bez důležitého detailu nelze spárovat s již zjevnými „rizikovými šaržemi“., o kterých by SÚKL tušil, pokud by se na ně zaměřil. Petr Šourek si tu práci dal, zanalyzoval výskyt hlášení podle šarží a zjistil, že několik z nich mělo mnohem více hlášení než ostatní. Část z nich byla z počátku roku 2021, kdy se možná lékaři snažili hlásit problémy častěji, jak tvrdí v rozhovoru i paní ředitelka Storová. Ale další šarži s atypicky vysokým výskytem hlášení objevil i v pozdějším období. Abychom mohli určit skutečnou závažnost tohoto nálezu, museli bychom znát celkový počet aplikovaných dávek dané šarže. Bohužel Petr zjistil i mnoho neexistujících šarží, tedy takových, které někdo zapsal s chybou a úředníci neověřili ani to, zda je údaj v pořádku. Kolik dalších rizikových šarží by se objevilo, pokud by byla evidence v pořádku a všechna hlášení měla uvedenou správnou šarži? Proč to SÚKL ani EMA nezajímá?

V Dánsku se podařilo zpracovat informace o četnosti výskytu nežádoucích účinků u jednotlivých šarží a autoři publikace zjistili, že některé z nich měly hlášení nežádoucích účinků mnohem více než jiné. Později se hned v několika zahraničních laboratořích prokázala přítomnost fragmentů plazmidové DNA či složek bakteriální stěn ve vakcínách a různí vědci včetně těch českých začali hlasitě upozorňovat na možný vztah mezi čistotou vakcín a výskytem nežádoucích účinků. Velkou pozornost médií vzbudila zejména výpověď Phillipa Buckhaultse pronesená před parlamentem Jižní Karolíny.

Jestliže mnozí odborníci upozorňují na to, že jednotlivé šarže covidových vakcín se mohou mezi sebou lišit, bylo by vhodné, kdyby úředníci SÚKLu zpětně dohledali šarže ke všem záznamům v registru hlášení nežádoucích účinků a poskytnuli tyto informace i evropským orgánům a výrobci. SÚKL může udělat i mnohem více, kdyby chtěl. Jako regulační autorita může požadovat od výrobce informace k daným šaržím léčivých přípravků, může provést audit u výrobce s cílem ověřit dodržení podmínek výroby a může požadovat prošetření složení podezřelých šarží. Může také nahlédnout do všech výrobních i distribučních dokumentů. Toto také od regulační zdravotnické autority zodpovědné za kontrolu bezpečnosti vakcín očekáváme. V dobách před covidem toto vše udělat mohl. Jenže nyní od všeho dává ruce pryč, dodržuje velkého covidového bobříka mlčení a funguje jen jako poslušný lokaj evropských úřadů. Jenže bez šarží se žádný významný signál neobjeví ani na evropské úrovni.

Druhý pohled na data z Anglie – vysvětlení vysoké mortality u mladších věkových skupin po podání čtvrté dávky vakcíny proti covidu

Ondřej Vencálek

Data z Anglie

Britský národní statistický úřad zveřejnil na konci srpna data o celkové úmrtnosti v Anglii za více než dva roky dlouhé období (téměř) od začátku vakcinace proti onemocnění COVID-19 (duben 2021) až (téměř) do současnosti (květen 2023), přičemž míra úmrtnosti je v jednotlivých měsících počítána vždy pro sedm různých věkových skupin (18–39 let, 40–49 let, 50–59 let, 60–69 let, 70–79 let, 80–89 let, 90 a více let) a devět skupin dle očkovacího statusu (jednu skupinu tvoří neočkovaní, čtyři další skupiny určené počtem dávek – 1 až 4 dávky – jsou dále děleny podle toho, zda k podání poslední dávky došlo před méně než 21 dny, či s větším časovým odstupem).   

Proč jsou taková data zajímavá? Srovnání počtu zemřelých v jednotlivých skupinách podle očkovacího statusu (zjednodušeně ve skupině očkovaných a neočkovaných) bylo (a mnohdy stále ještě je) považováno za důkaz efektivity očkování coby ochrany před úmrtím na COVID-19. Níže uvedené úvahy o těchto datech mě vedou k přesvědčení, že tento postup je (a byl) nesprávný. 

Výchozí pozorování

Ve svém komentáři z 4. října 2023 Tomáš Fürst předložil široké veřejnosti vizualizaci velké části těchto dat a na příkladu nejstarší věkové skupiny upozornil na přítomnost tzv. Healthy Vaccine Effect, tedy jevu, kdy lidem ve velmi špatném zdravotním stavu (s poměrně vysokým rizikem úmrtí) není podána vakcína. Tento dlouho před epidemií onemocnění COVID-19 známý jev zkresluje hodnocení efektivity vakcín (nejen proticovidových) – činí vakcíny zdánlivě efektivnějšími (zdůrazněme, že pouze zdánlivě – zkresluje jen naše soudy o efektivitě vakcín, na samotnou efektivitu přímý vliv nemá).

Ve výše zmíněném komentáři Tomáš Fürst rovněž poukázal na odlišný vývoj mortality po podání čtvrté dávky vakcíny u mladších věkových skupin – zatímco u starších věkových skupin v období po začátku vakcinace určitou dávkou (boosterem) úmrtnost v „nově boostrované“ skupině poklesne a je často výrazně nižší než u těch, kteří booster z nějakých důvodů nedostali, v případě čtvrté dávky je situace u mladších věkových skupin opačná – výrazně vyšší mortalita je zaznamenána u skupiny „nově boostrovaných“.

Detailnější vizualizace dat  

Dovolím si nabídnout detailnější vizualizaci dat, která odhalí, v čem je podstatný rozdíl u čtvrté dávky vakcíny u mladších věkových skupin jednak oproti starším věkovým skupinám, ale také oproti podání druhé či třetí dávky v těchto skupinách. Ono „tajemství“ tkví ve velikosti srovnávaných skupin. Nabízím dva způsoby, jak tuto velikost vizualizovat: jedním je zohlednit velikost skupiny pomocí šířky vykreslovaného sloupce v sloupcovém grafu, jaký používá Tomáš Fürst. Druhým je místo sloupců kreslit pouze „bubliny“ (umístěné jakoby na vrcholcích sloupců), jejichž velikost je úměrná velikosti dané skupiny.

Komentář k vývoji u vybraných skupin

Ve starších věkových skupinách (např. v nejstarší kategorii 90+) se vždy po začátku očkování určitou dávkou drtivá většina populace v této věkové kategorii nechala touto dávkou naočkovat. Skupina, která se rozhodla touto novou (další) dávkou neočkovat, je u všech čtyřech dávek malá, jak je patrné z grafu 1  (z praktických důvodů pohodlného zobrazení jsem graf rozdělil na dvě části, přičemž druhá část začíná v období března 2022, kdy se věková skupina 90+ začíná očkovat 4. dávkou).

Graf č.1 – All-cause mortality u osob starších 90 let (pro lepší vizualizaci klikněte na obrázek)

https://drive.google.com/file/d/1jWEyUUuBE2sOfL3YqMScR9qxpQE8o6_g/view?usp=sharing

https://drive.google.com/file/d/1egaxOlbReeMBrUMx3E2PIOIPxqdiZL0h/view?usp=sharing

Docela jiná je situace v mladších věkových skupinách. Uveďme zde jako příklad skupinu 40–49 let. Zatímco druhou a třetí dávkou se dala poměrně rychle po jejich zavedení naočkovat velká část populace v této věkové kategorii, u čtvrté dávky tomu tak již nebylo. Právě v období června až října 2022, kdy se 4. dávkou již v této skupině očkovalo, pozorujeme velmi vysokou mortalitu ve skupině naočkovaných 4. dávkou. Je však třeba upozornit, že tato skupina byla v té době velmi malá. Nejde o to, že by šlo o náhodnou odchylku, to nikoliv. Jde o to, že šlo o poměrně malou, specifickou skupinu, která je se zbytkem populace v dané věkové kategorii těžko srovnatelná. Teprve s větším rozšířením této skupiny v následujících měsících se rozdíly zmenšily.

Graf č. 2 – All-cause mortality u osob ve věku 40-49 let (pro lepší vizualizaci klikněte na obrázek)

https://drive.google.com/file/d/1qz306JLI7VPL4JDN1JEpaXtGU9-YeJSz/view?usp=sharing

https://drive.google.com/file/d/1jYo6f2h8JMBbWAg1UteJwR_3f6ylocaf/view?usp=sharing

Pro detailnější porozumění celé situaci je dobré si grafy blíže prostudovat. Za povšimnutí stojí např. srovnání času, kdy došlo k „prudkému nárůstu“ úmrtnosti ve skupině „dlouho po první dávce“, kterou tvoří lidé, kteří dostali první dávku, ale druhou (zatím) ne. V grafech je tato skupina vyznačena žlutými body. Zatímco ve věkové skupině 90+ k zmíněnému „nárůstu“ došlo v květnu 2021, ve skupině čtyřicátníků k němu došlo až v červenci a srpnu 2021 (v červenci je skupina s druhou dávkou ještě výrazně rozdělena na dvě podskupiny). V obou případech jde o období, kdy se skupina těch, kteří (zatím) nebyli očkováni druhou dávkou stává výrazně marginální (málo početnou). Kalendářně jde o jiné měsíce – není zde shoda v čase, která by mohla případně korelovat s vývojem epidemie onemocnění COVID-19.

Do grafů jsem doplnil rovněž vodorovné úsečky zachycující vždy pro daný měsíc v dané věkové skupině celkovou úmrtnost (bez rozlišení dílčích skupin dle vakcinačního statusu). Je dobré si povšimnout, že např. v době, kdy ve skupině 90+ dochází k výraznému odlišení úmrtnosti ve skupinách s/bez druhého očkování (květen 2021), je celková úmrtnost poměrně stabilní. Buďto tedy došlo jen k rozštěpení skupiny na „zdravější“ a „ostatní“ (jak tvrdí Tomáš Fürst), nebo by se v daném období dramaticky (naprosto bezprecedentně) zvedla celková úmrtnost, ovšem díky vakcínám se povedlo u velké části obyvatelstva tomuto nárůstu zabránit.

„Fascinující příběhy“ v datech

Tomáš Fürst vidí v grafech vývoje úmrtnosti v Anglii mnoho „fascinujících příběhů“. Je dobré si uvědomit, že stejný graf může odpovídat přinejmenším dvěma různým příběhům:

Jeden je ten, který uvádí Fürst. Ten vysvětluje velkou odlišnost v úmrtnosti mezi skupinami rozdílnou povahou skupin (rozhodnutí očkovat se či neočkovat se vždy úzce souvisí se zdravotním stavem). Druhý výklad stejných dat (který Fürst označuje za naivní) říká, že data dokazují vynikající efektivitu vakcín proti úmrtí – skupina „čerstvě očkovaných“ má typicky nižší míru úmrtnosti než skupina, která ještě „čerstvé očkování“ nepodstoupila. Předpokládejme, že je tento výklad správný. Pak opravdu budeme pozorovat nižší úmrtnost na covid (a tím i celkovou úmrtnost) u skupin „čerstvě naočkovaných“. V tomto příběhu se nedá očekávat, že by byla výrazná rozdílnost skupin v úmrtnosti, kde příčina úmrtí nesouvisí s covidem. Jenže tak tomu není – úmrtí nesouvisející s covidem představují i nadále naprostou většinu úmrtí (např. ve skupině 40–49 let jsou od února 2022 počty s covidem souvisejících úmrtí v jednotlivých skupinách vždy (!) v počtu menším než 3 za měsíc; jsou-li uváděné počty mírně vyšší, jsou označeny jako „nespolehlivé“). Není tedy překvapivé, že jevy, které pozorujeme na celkové úmrtnosti, jsou dány především úmrtností „necovidovou“. Rovněž si uvědomme, že pokud by nebylo správné Fürstovo vysvětlení (zásadní rozdílnost srovnávaných skupin co do zdraví), bude velmi obtížné vysvětlit zdánlivý zhoršující efekt 4. dávky vakcíny u mladších věkových skupin. Pokud by tento efekt byl skutečný, jednalo by se o velmi závažný problém.

Závěry

Tomáš Fürst shrnul svá pozorování z dat o úmrtnosti v Anglii z let 2021 až 2023 takto: „Dle výše uvedených dat ONS (z jiných zemí takto kvalitní data nemáme) vykazují mnohé očkované kategorie celkovou mortalitu výrazně vyšší než neočkovaní.“ Tento závěr nelze rozporovat – jde o nezpochybnitelný fakt. Soudím, že je však podstatné upozornit na to, že vysoká úmrtnost je zaznamenávána zejména ve výrazně menšinových (značně specifických) skupinách.

Diskutovat lze o příčinách výše uvedeného jevu. Výše uvedené úvahy a pozorování mě vedou k přesvědčení, že Fürstovo vysvětlení je správné. A znovu je třeba dávat pozor: platnost Fürstova vysvětlení nevylučuje ani možnost, že očkování snižuje, či v určitém čase snižovalo, mortalitu (alespoň na covid).

Vraťme se na začátek, kdy jsme si položili otázku, proč jsou uvedená data z Anglie zajímavá. Připomeňme si, že srovnání počtu zemřelých v jednotlivých skupinách podle očkovacího statusu (zjednodušeně ve skupině očkovaných a neočkovaných) bylo (a mnohdy stále ještě je) považováno za důkaz efektivity očkování coby ochrany před úmrtím na COVID-19. Výše uvedené úvahy ukazují, že takového srovnání o efektivitě vakcín nevypovídá téměř nic, a nemělo by být prováděno, neboť celkový zdravotní stav jedince vždy velmi úzce souvisí jednak s rozhodnutím o podání očkování, ovšem také s rizikem úmrtí.   

Další grafy

Detailní vizualizaci měr úmrtnosti (hrubých a standardizovaných) pro všechny věkové skupiny lze nalézt v souborech:

All-causes_Crude_mortality_rate.pdf“ a 

All-causes_Standardized_mortality_rate.pdf„.

O tom, že se popisované rozdílnosti skupin týkají rovněž „necovidových“ úmrtí, je možno se přesvědčit v souborech 

Non-covid_Crude_mortality_rate.pdf“ a 

Non-covid_Standardized_mortality_rate.pdf„.

Doporučujeme grafy v prohlížeči zvětšit (100 %).


Vakcinační doporučení nemá ani autory ani autoritu aneb tajemná mise prezidenta Kubka

Zuzana Krátká, Tomáš Fürst

Prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek od letošního jara požadoval po Národním institutu pro zvládání pandemie (NIZP), aby dodal „autoritativní doporučení lékařům, jak mají postupovat na podzim při očkování pacientů proti nemoci covid-19 a dalším respiračním onemocněním“. Argumentoval tím, že „lékaři potřebují instrukce v dostatečném předstihu, aby se mohli včas připravit… a zabránit další epidemii respiračních infekcí v sezoně 2023/2024, respektive zmírnit její intenzitu a následky.“

Pozoruhodné na tom však je, že oprávněním vydávat pro lékaře závazná odborná stanoviska disponují pouze lékařské komory.  Zájemci si mohou výše uvedený fakt ověřit v Zákoně č. 220/1991 Sb., § 2 odstavci 2 písmenu i. Ministerstvo zdravotnictví může právně závazné pokyny vydat jen formou vyhlášek, mimořádných opatření a metodik, což u očkování proti covidu neprovedlo. A různé odborné společnosti – jako například Česká vakcinologická společnost (ČVS) – k vydávání právně závazných stanovisek zákonné zmocnění nemají žádné. Ještě k tomu, jak opakovaně upozorňujeme, ČVS nemá ani právní subjektivitu. Toto vše jistě doktor Kubek ví, neboť jednu lékařskou komoru vede. Zdá se tedy, že se sice snaží donutit co nejvíce lékařů k aplikaci covidových vakcín, ale pokud možno tak, aby odpovědnost za případné problémy neulpěla na něm. Pojďme se tedy podívat, kolikero rukou tento Kubkův horký brambor spálil.

Kdo se ujme ožehavého doporučení?

Odborníci v NIZP problém s očkováním proti covidu diskutovali v dubnu 2023, ale měli natolik rozdílné pohledy, že žádný dokument tehdy nedodali. Zoufalý Kubek se tedy v květnu obrátil dopisem nejen na ministra zdravotnictví, hlavní hygieničku a ředitelku SZÚ, ale neváhal informovat také pana prezidenta, premiéra, předsedu zdravotního výboru Senátu ČR a předsedkyni zdravotního výboru Poslanecké sněmovny ČR. Tak moc mu na úspěchu a plynulosti vakcinace na podzim záleželo, tak moc se bál, že to zbyde na něj. Věci se postupně přece jenom daly do pohybu. Koncem června 2023 bylo vydáno obsáhlé doporučení k očkování proti covidu Českou vakcinologickou společností (ČVS) a v srpnu bylo vydáno druhé Ministerstvem zdravotnictví.

Dokumenty plné otazníků

Obě doporučení postrádají zcela zásadní náležitosti. Především v nich není uvedeno, kdo jsou jejich autoři. U ČVS to bývá vedení společnosti, ale u dokumentu žádné informace uvedeny nejsou. S kolegy z ProLibertate jsme si dali tu práci a jednotlivě oslovili všechny členy vedení ČVS s dotazem, zda s obsahem doporučení souhlasí. Ani jeden z nich nám na email neodpověděl. (pozn. těsně před vydáním tohoto článku byla vydána aktualizovaná verze doporučení, v níž bylo aspoň uvedeno, že tato byla 4.10.23 schválena výborem České vakcinologické společnosti ČLS JEP, autoři dokumentu opět jmenováni nejsou.)

Pozoruhodné je, že červnové doporučení ČVS necituje žádné odborné zdroje. Veškeré odkazy vedou k organizacím typu Evropské lékové agentury (EMA) či amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). V nové verzi publikací přibylo, ale jsou tam uvedeny jen jako nové položky v seznamu, bez vazby na text.

Z textu doporučení není jasné, zda byl obsah konzultován s ostatními českými odbornými lékařskými společnostmi. Téměř chybí kontraindikované skupiny pacientů a zcela bagatelizováno je riziko závažných zdravotních komplikací v důsledku nežádoucích účinků po opakovaných očkováních. Přitom je již dlouho známo, že bezpečnostní profil covidových vakcín je zcela nevyhovující. Databáze evidující podezření na nežádoucí účinky léčiv (farmakovigilanční databáze) po celém světě ukazují, že po covidových vakcínách je hlášeno za dva roky jejich používání o jeden až dva řády více podezření na nežádoucí účinky než například po vakcínách chřipkových za celou dobu jejich používání. Například počet nahlášených úmrtí po covidových vakcínách v USA mnohonásobně převyšuje počet úmrtí nahlášených po všech ostatních vakcínách za celou třicetiletou historii databáze VAERS.

Doporučení se ani nepokoušejí o risk-benefit analýzu, která by vycházela ze situace v roce 2023. Vzhledem k tomu, že neexistují žádná data o účinnosti nových covidových vakcín proti jakémukoliv klinicky relevantnímu end-pointu (těžkému průběhu, hospitalizaci, úmrtí), není jasné, jak by se taková analýza dala udělat.

Očkujte všechny

Očkování proti covidu se v obou dokumentech doporučuje především chronicky nemocným, lidem s komorbiditami, osobám ve vyšším věku, pacientům imunodeficitním i těm, kteří jsou na imunosupresivní léčbě např. po transplantaci. Doporučuje se ale také těhotným ženám. Znovu připomínáme, že neexistují žádná data, na základě kterých by bylo možné tuto experimentální vakcínu těhotným vůbec podat, natož plošně doporučit.

Dokument ČVS dále „doporučuje umožnit očkování všech dětí od 6 měsíců věku a všech dospělých“. Nadále uvádí, že očkovat se mají i ti, kteří již infekci prodělali. Novinkou je, že dávky se přestávají počítat, jedna dávka nové vakcíny se doporučuje prostě každému člověku staršímu 5 let, tři dávky se dávají mladším dětem, dvakrát ročně se očkují nejrizikovější skupiny, například senioři. V říjnové verzi jsou upřesněné i aktuálně doporučené vakcíny. Zůstala jediná – Comirnaty Omicron XBB.1.5. Původní ani bivalentní vakcíny se již nedoporučují. Zajímavostí je, že pro děti mladší 5 let není dostupná nová vakcína, a tak jsou děti prozatím očkovány 1- 3 dávkami původní Comirnaty, pokud to doporučí lékař.

Nenakazujeme, pouze doporučujeme. Zodpovědnost je na lékaři.

Prezident Kubek mohl konečně minulý týden poslat úlevný email všem lékařům, v němž s uspokojením konstatoval, že konečně je k dispozici ono AUTORITATIVNÍ DOPORUČENÍ od ministerstva zdravotnictví, které požadoval už na jaře, a tímto tedy žádá lékaře, aby se připojili k očkování proti covidu a chřipce.

Otázkou zůstává, jak na to zareagují lékaři. Měli by si být vědomi toho, že nejde jen o bezpečnost očkovací látky, ale i její aplikaci, a tak i oni mají nemalou právní zodpovědnost – na rozdíl od kolegy Kubka, ČVS a Ministerstva zdravotnictví. Advokátka JUDr. Vladana Vališová ve svém článku v Advokátním deníku, který je věnovaný právní odpovědnosti při očkování proti covidu-19, uvádí: „Zákon o zdravotních službách ve svém § 4 odstavci 5 definuje pojem náležité odborné úrovně tak, že se jí rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. K tomu, aby poskytnutí zdravotní služby bylo hodnoceno jako non lege artis, může dojít v důsledku řady různých postupů, např. v důsledku neprovedení potřebných vyšetření, nezohledněním zdravotního stavu pacienta, opomenutím možných interakcí a kontraindikací či nevhodnou volbou léčiva nebo jeho dávkování.“

Pro jistotu jsme se prostřednictvím JUDr. Tomáše Nielsena zeptali Ministerstva zdravotnictví na celou řadu otázek ohledně vzniku doporučení a jich právní váhy. Odpovědi jsou k dispozici zde. Hlavně nás zajímalo následující: „Má Doporučení pro lékaře závazný charakter? Lze mít za to, že lékař, který postupuje v rozporu s Doporučením, nejedná postupem tzv. lege artis? A lze mít bez dalšího za to, že lékař, který postupuje v souladu s Doporučením, jedná postupem tzv. lege artis?“

MZČR odpovědělo: „Už z názvu doporučení je více než zřejmé, že se nejedná o dokument mající závazný charakter, ale pouze doporučující, což je blíže specifikováno v předchozích odpovědích. Očkující lékař se při aplikaci očkování musí držet tzv. souhrnu údajů o přípravku.

Dále jsme se ptali na zvažování přínosů a rizik v souvislosti s vakcinací: „V Doporučení zcela chybí zohlednění zdravotního rizika vakcinace a posouzení benefitu pro jednotlivé skupiny osob s různými typy onemocnění. Provedlo Ministerstvo zdravotnictví nějaké risk/benefit analýzy a opakované posuzování rizik pro již promořenou populaci?

Od MZČR jsme se dozvěděli, že „…[doporučení] má pouze doporučující/informativní charakter, které hodnotí vhodnost očkování u definovaných skupin, a to na základě známých rizikových faktorů, jejichž přítomnost v případě nákazy zvyšuje riziko závaznějšího průběhu nemoci a očkování toto riziko snižuje. Zároveň je třeba jasně zdůraznit, že se nejedná o mandatorní nařízení a doporučení v žádném případě neříká, že osoba v riziku se musí nechat očkovat, nýbrž se jedná pouze o doporučení k očkování, které vychází ze známých rizikových faktorů pro danou definovanou skupinu osob. Samotnou vhodnost aplikace očkovací látky konkrétní osobě má vždy posuzovat očkující lékař, a to na základě individuálního posouzení přínosů a rizik očkování, což je běžná a standardní praxe, kterou má lékař povinnost vykonávat před každým lékařským zákrokem nebo před aplikací jakéhokoliv očkování nebo léčivého přípravku.“

Kdo je autorem ministerského doporučení jsme se nedozvěděli, víme pouze, že „příprava a realizace doporučení byla diskutována na jednání centrálního řídícího týmu, připravené doporučení bylo následně projednáno i poradou vedení MZ…a obsah byl konzultován s pracovníky Státního zdravotního ústavu“.

Doporučení bez autorů a autority

Takže prezident Kubek tedy vymáhal po všech čertech dokument, o kterém věděl, že jej může vydat jen předsednictvo jím vedené lékařské komory. To k tomu je ovšem nepřesvědčil nebo neměl odvahu se pod takový dokument jako prezident ČLK podepsat. Nyní své vymodlené doporučení sice má, to je však bez autorů a bez autority. Těch, kteří doporučení berou vážně, je čím dál méně. Kolega Dražan, vědom si problému „právní odpovědnosti“, tuto přenechává „regulačním autoritám“ kdesi v Evropské unii či Americe, jak pravil ve vysílání Prima CNN (26. září 2023), ex-ministr Prymula sice káže o potřebě očkovat rizikové skupiny, sám však je s dávkami pozadu a další dávku mRNA vakcíny nechce. Ministerstvo zdravotnictví i samotní představitelé ČVS (i experti EMA) si stěžují na pokles zájmu lidí o další vakcinaci proti covidu (viz graf počtu aplikovaných dávek obyvatelům EU), ale i proti jiným nemocem. Asi si neuvědomují, že hlavní příčinou rostoucí nedůvěry lidí i lékařů v očkování všeho druhu jsou právě podobné dokumenty  – vydané bez diskuse, bez autorů a bez autority.

https://vaccinetracker.ecdc.europa.eu/public/extensions/COVID-19/vaccine-tracker.html#uptake-tab

Čtyři vakcíny stačí, drahoušku aneb pharmaggedon za kanálem La Manche

Tomáš Fürst

O tom, že je bezpečnostní profil covidových vakcín zcela nevyhovující, jsme věděli již v lednu 2021. Už tehdy totiž vyskočil počet úmrtí po covidových vakcínách, které lidé ohlásili do amerického farmakovigilančního systému VAERS, na číslo 329. To byl skoro stejný počet jako bylo všech úmrtí po všech vakcínách, která byla do VAERS typicky nahlášena za celý rok. Do konce roku 2021 bylo ve VAERS úmrtí již přes 22 tisíc, což je víc než počet všech úmrtí po všech vakcínách za celých 30 let existence této databáze. V jiných zemích je situace velmi podobná. Covidistům se dosud daří (za pomoci obludného cenzurního aparátu) o tomto tragickém faktu nemluvit.

Co ovšem už úplně zatajit nejde, je alarmující nárůst celkové mortality ve všech vysoce proočkovaných zemích. Jednoduchý pohled na Our World in Data ukazuje, že od počátku očkovací kampaně se západní země potýkají s bezprecedentním nárůstem celkové mortality. Vývoj je o to podivnější, že po epidemickém roce 2020 by člověk očekával, že ukazatel „excess mortality“ zamíří do záporných hodnot. Místo toho se ale již téměř dva roky ve vysoce proočkovaných zemích tvrdošíjně drží vysoko nad nulou. Navíc země, které se do vakcinačního běsnění zapojily mnohem méně (například Bulharsko či Rumunsko), zvýšenou mortalitou netrpí.

Celou dobu nám chyběl přímý důkaz, že důvodem zvýšené mortality jsou skutečně covidové vakcíny. Všechny státy světa totiž žárlivě střeží datové sady, ze kterých by se dala spočítat celková mortalita dle vakcinačního statutu. Například český ÚZIS nám tuhle datovou sadu odmítl vydat již asi čtyřikrát.

Nedávno se ovšem zhluboka nadechli v britském Office for National Statistics – a právě tato data zveřejnili. Datová sada obsahuje celkovou mortalitu adjustovanou na věk a přepočítanou na sto tisíc člověko-let strávených v dané vakcinační kategorii. Metodika je tedy zcela správně a jednotlivé údaje jsou mezi sebou přímo srovnatelné. Datovou sadu jsem si stáhl a údaje na listu 6 (Table 2) prostě zobrazil. Zdůrazňuju, že jsem nic nepočítal – jen jsem zobrazil, co spočítali britští vládní statistici. Ještě dodávám, že jsem zobrazil jen kolonky, u kterých nebylo uvedeno, že údaj je „unreliable“, tedy nespolehlivý. (Nutno podotknout, že při zobrazení dat včetně nespolehlivých údajů vypadají obrázky ještě mnohem hůř).

Račte si prosím uvědomit, že jde o all-cause mortality, tedy o celková úmrtí – úmrtí z jakékoliv příčiny. Data se týkají pouze Anglie, nikoliv celé Velké Británie. Pojďme se podívat, co data obsahují. Nejprve nejstarší věková kategorie, kde je samozřejmě úmrtí velké množství:

Vakcinační statut je kódován barevně a rozdělen dle počtu dávek, navíc u každé dávky je zobrazeno, byla-li dávka aplikována před méně než třemi týdny nebo více než třemi týdny. Osa x obsahuje jednotlivé měsíce od dubna 2021 do dubna 2023. Osa y ukazuje počet úmrtí na 100 tisíc člověko-let strávených v dané vakcinační kategorii. Kategorie, ve kterých bylo úmrtí málo, nejsou zobrazeny. Tmavě modrý sloupeček (u každého měsíce vždy nejvíce vlevo) ukazuje kategorii neočkovaných, vůči které lze ostatní sloupečky hodnotit. V grafu je mnoho fascinujících příběhů:

 Jakmile se začalo očkovat druhou dávkou (na jaře 2021), prudce vyskočila úmrtnost lidí, kteří zůstali v kategorii „dlouho po první dávce“ (světle modrá). Proč se to stalo? Ti, jejichž zdravotní stav se po první dávce zhoršil, už na druhou dávku nešli. Tedy populace se „po první dávce“ rozdělila na zdravější část, která se ocitla v kategorii „krátce po druhé dávce“ (cyan) a méně zdravou část, která zůstala trčet v kategorii „dlouho po první dávce“ (světle modrá). Časem se očkovaní druhou dávkou přesunuli do kategorie „dlouho po druhé dávce“ (zelená) a jejich mortalita pomalu doháněla neočkované.

Pak se začalo očkovat třetí dávkou a situace se zopakovala. Očkovaní druhou dávkou (zelená) se rozdělili na ty zdravější, kteří si šli pro třetí (žlutí a pak oranžoví) a ty nemocné, kteří zůstali trčet v zelené. Proto mortalita zelených prudce vyskočila, zatímco žlutí a oranžoví z počátku vypadají nesmrtelně. Znovu připomínám, že jde o všechna úmrtí – nikoliv covidová úmrtí – tedy naivní argument, že nízké žluté sloupečky dokazují účinnost vakcín je samozřejmě scestný.

A v dubnu 2022 se celá tragikomedie opakuje. Nastupuje čtvrtá dávka a z týmu oranžových se odštěpí červení (prakticky nesmrtelní) a mortalita oranžových zákonitě roste…

Podstatné ovšem je, že po odeznění výše popsaného výběrového zkreslení (kterému se říká Healthy Vaccine Effect, HVE) lze pozorovat, že mortalita všech očkovaných kategorií dožene a převýší mortalitu neočkovaných osob.

Pro kontrolu se pojďme podívat, jak vypadají nižší věkové ročníky. V kategorii 80–89 a 70–79 je situace téměř identická, kdo chce vidět obrázky, nechť se podívá na odkazy na konci článku. U šedesátníků a zejména potom padesátníků lze ovšem pozorovat nový fenomén.


Výše popsaný HVE zde úřaduje velmi podobně, jen je v čase o něco posunut doprava, protože nižší věkové kategorie se očkovaly později. Přibývá ovšem nový fenomén – podezřele vysoká úmrtnost lidí po čtvrté dávce. Tento efekt se nepodobá nástupu předchozích tří dávek. Mortalita čerstvě očkovaných začíná vždy velmi nízko a vystřelí nahoru teprve s příchodem další dávky. U čtvrté dávky vypadá ovšem situace odlišně a mortalita těchto ubohých důvěřivců dosahuje skutečně obludných čísel. Covidisté mají co vysvětlovat.

Pro jistotu ještě nahlédneme do skupiny čtyřicátníků, kde je výše popsaný efekt ještě horší:

Celkově tedy soudím, že situace je více než katastrofální:

1. Farmakovigilanční systémy celého světa přetékají hlášeními úmrtí po vakcínách.

2. Vysoce proočkované státy zažívají od poloviny roku 2021 bezprecedentní nárůst excess mortality ve všech věkových kategoriích, zatímco země, kde se očkovalo méně, vykazují excess mortalitu zápornou.

3. Dle výše uvedených dat ONS (z jiných zemí takto kvalitní data nemáme) vykazují mnohé očkované kategorie celkovou mortalitu výrazně vyšší než neočkovaní.

Jak dlouho ještě covidisté celého světa vydrží předstírat, že se nic neděje? Pokusí se někdo z tábora Safe&Effective nabídnout nějaké vysvětlení tří výše uvedených bodů? Dočkáme se konečně po třech letech podobné datové sady z českého ÚZISu?

Grafy celkových úmrtí (all-cause mortality) v Anglii od dubna 2021 do května 2023

Lidé 18-39 let

https://drive.google.com/file/d/1eAG37VvAKSwHLtNBDRJ8TzEO6qzD1FlZ/view?usp=sharing

Lidé 40-49 let

https://drive.google.com/file/d/1QtpjnCGsPw_uf4loq1yQlOgF25cqFIfg/view?usp=sharing

Lidé 50-59 let

https://drive.google.com/file/d/16W22Cryf7K5vpnAl7Hl5m_XacYq3i72t/view?usp=sharing

Lidé 60-69 let

https://drive.google.com/file/d/1WC0aWfT01zaiVVJ8IeGT0lA8AHUy9ket/view?usp=sharing

Lidé 70-79 let

https://drive.google.com/file/d/1tfcYedcXqr3dsXxcyXx1vbQ8yDXooaRa/view?usp=sharing

Lidé 80-89 let

https://drive.google.com/file/d/1flVohZ9HpmyAdu4xy5me_WV-iklZVwiY/view?usp=sharing

Lidé > 90

https://drive.google.com/file/d/1i9EUXBMd2QskDP-YBw6EVrEx5jF7wM-s/view?usp=sharing

Já jsem vám to říkal

Tomáš Fürst

Dne 13. září 2023 měl premiéru dokument Netečkované příběhy, který přináší dosti otřesná svědectví lidí, jež se nepodvolili covidové totalitě a odmítli očkování. Je to nesmírně důležitý dokument, který ukazuje, s jakým gustem se lidé a úřady vrhli do persekuce svých neočkovaných spoluobčanů – jakmile si všimli, že se to nejen může, ale že je to dokonce společensky žádoucí.

Přímo před očima se mi tak promítl zlý sen, který jsem popsal již v polovině roku 2021 na blogu týdeníku ECHO24:

„Rubikon byl překročen. Moderní demokratické státy se opět propůjčily k podněcování, schvalování a nařizování diskriminace vůči skupině obyvatel, která se provinila tím, že má jiný názor. Jako tolikrát v dějinách je i dnes tato diskriminace považována za „pokrokovou“ a podporována intelektuálními elitami. Nenávidět už se zase může. Dopadne to jako vždycky – špatně.“

A taky že jo. Podívejte se na dokument, abyste pochopili, kolik rafinovaně hnusných forem útlaku naši progresivní spoluobčané vymysleli a jak si užívali společenské atmosféry, ve které byl tento útlak neočkovaných nejen tolerován, ale dokonce podporován.

Až se budou vaše děti učit ve škole o nacismu a komunismu a zase se u toho povedou takové ty povinné „never more“ řeči, pusťte jim dokument redakce Svědomí národa s názvem Netečkované příběhy.

Ústav pro zatajovaní informací a statistiky

Tomáš Fürst

Pomalu mi pro organizaci vedenou brněnským profesorem, který se nechává říkat “šéf českých statistiků“, docházejí aliasy. Kdo si chce osvěžit celou paletu úletů, omylů, manipulací, přehmatů, nedorozumění, diletantství a podvodů, nechť laskavě prokliká výše uvedené odkazy. Už je to téma na disertaci.

Nedávno mě pečlivě nejmenovaný kolega upozornil, že se na stránkách ÚZISu objevila Zdravotnická ročenka za rok 2021. A hned mi ukázal několik velmi pozoruhodných pasáží, které tento dokument obsahuje. Dožadovat se vysvětlení na ÚZISu v mém případě nemá žádný smysl, tak se rovnou podělím veřejně. Zavolejte tam někdo a dejte vědět.

Je pozoruhodné, že předchozí Zdravotnická ročenka – za rok 2020 – stále není vydána. Možná se čeká, až vítězové napíšou dějiny doby koronavirové, aby se vědělo, co se vlastně stalo. Ať se to furt nemusí přepisovat (jako ostatní evropské dějiny).

V ročence 2021 se v kapitole 1 na straně 7 píše: „Nejčastější příčinou smrti v roce 2021 byl COVID–19 (U07.1–U10.9), a to v 18,2 % případů.“ Pak si ovšem může laskavý čtenář nalistovat Tabulku 1.7.1 na straně 20 a Tabulku 1.7.2 na straně 21 a přečíst si podrobný rozpis počtu úmrtí dle jednotlivých příčin. A velmi překvapivě v podrobném rozpisu nenajde o covidu ani slovo!

Tak jak to teda je? Je nejčastější příčina úmrtí zastoupena nulovým počtem? Nedalo mi to a sečetl jsem všechna úmrtí dle jednotlivých skupin kódů příčin. A ejhle, vyšlo mi číslo asi o 18 procent nižší, než je součet uvedený ve spodním řádku tabulky. A pak se v tom vyznejte.

Vzniklo celé toto nedopatření pouze naprostou neschopností zaměstnanců ÚZISu, kteří způsobem ctrl+cizí ctrl+vlastní převzali formát dokumentu z předchozích ročníků, kde ještě žádný covid nebyl? Nebo se ÚZIS chystá na variantu, že se koronavirus vymaže z dějin a tiše se o něm přestane mluvit?

V celém 150 stránkovém dokumentu se slovo „COVID“ objevuje celkem na 11 místech, a to většinou v textové části. V tabulkách a grafech jej najdete pouze jednou, a to překvapivě v grafu „Nově hlášené nemocí z povolání podle kapitol seznamu nemocí z povolání“ (zkopírováno včetně dlouhého í).

Nikdo by se na vás nemohl zlobit, kdybyste si při četbě jednoho z nejdůležitějších dokumentů Ústavu zdravotnických informací a statistiky za rok 2021 vůbec nevšimli, že nějaká epidemie byla. A takový my tu máme ústav.

Švédské vítězství

Tomáš Fürst

Na stránkách amerického Cato institutu se objevil nesmírně zajímavý text z pera Johana Norberga s názvem: Švédsko během pandemie: Vzor nebo odstrašující případ? Jde o skvěle napsaný článek, který si zasluhuje pozornost, proto přináším jeho krátké shrnutí v češtině, doplněné o pár vlastních komentářů.

https://www.cato.org/policy-analysis/sweden-during-pandemic

Strategie, kterou zvolilo Švédsko vedené koalicí sociálních demokratů a zelených, se opírala o dobrovolná omezení. Vláda doporučila udržovat společenský odstup, pracovat z domu, omezit zbytečné cestování a pokud možno zůstat doma. Vše bylo ovšem na úrovni doporučení, nikdo nikoho k ničemu nenutil. Jediným tvrdším omezením byl zákaz sdružování více než 50 lidí, což omezilo zejména kulturní a sportovní akce. Středním školám a universitám bylo na vrcholu epidemie doporučeno na několik měsíců distanční vzdělávání (v březnu až červnu 2020 a znovu v prosinci 2020 až v lednu 2021) , základní a mateřské školy ovšem zůstaly otevřené po celou dobu. Roušky nebyly nařízeny nikdy a nikde, po jistou dobu platilo doporučení je používat v hromadné dopravě ve špičce.

Autor článku pátrá po tom, proč se Švédsko tolik lišilo od ostatních zemí, včetně svých skandinávských sousedů. Nepřekvapivě zmiňuje charismatickou osobnost Andersa Tegnella a historicky danou velkou míru autonomie úřadu, který tento muž zastával.

Různí odborníci po celém světě předvídali, že Švédský přístup skončí katastrofou. Neslavně známý tým matematických šarlatánů z Imperial College London spočítal, že švédský zdravotní systém bude zcela zahlcen a země má počítat s téměř 100 tisíci mrtvých. Realita byla téměř dvacetkrát menší a k zahlcení nemocnic nikdy nedošlo.

Polovina roku 2023 je tedy dobrý čas na bilancování. Covidová úmrtnost ve Švédsku byla nakonec přibližně na evropském průměru (viz Obrázek 1, který jsem printscreenem převzal z původního článku).

Všichni ale víme, jak složité bylo určit, která úmrtí jsou s covidem a která na covid. Dnes už je jasné, že v počátcích epidemie byla některá covidová úmrtí přehlédnuta, zatímco s postupujícím časem se začalo „na covid“ vykazovat vše, co šlo. Velmi výmluvné jsou v tomto směru grafy britského Office for Health Improvement and Disparities, které doporučuju pečlivě proklikat.

Proto je rozumnější podívat se na celková nadúmrtí, tedy na počet lidí, kteří zemřeli nad úroveň očekávanou z předchozích tří let. A v této statistice – která je ze všech nejrelevantnější – je Švédsko jednoznačným vítězem. Počet úmrtí ve Švédsku přesáhl za tři pandemické roky očekávanou úroveň pouze o 4.4 procenta. Všechny ostatní evropské země dopadly hůř, evropský průměr byl 11 procent a nejhorší země (Bulharsko, Slovensko a Polsko) se blížily dvaceti procentům (viz Obrázek 2, který je opět převzat z původního článku printscreenem).

Na závěr autor píše: „Zdá se tedy, že Švédsko dopadlo výrazně lépe než ostatní země, co se týče ekonomiky, školství či domácího násilí, a přesto vyšlo z pandemie s menším počtem nadúmrtí než jakákoliv jiná evropská země. Švédsko má méně než polovinu nadúmrtí ve srovnání se Spojenými státy, jejichž president a hlavní média opakovaně používala právě tuto zemi jako odstrašující příklad.“

Autor se překvapivě vůbec nevěnuje covidovým vakcínám, ačkoliv právě tohle téma je v kontextu výše uvedeného nesmírně zajímavé. Obrázek 3 stažený z Our World in Data ukazuje, že Švédsko patří k očkovacím premiantům. Každý Švéd má v sobě průměrně dvě a půl dávky některého ze Safe&Effective koktejlů. Ovšem kupříkladu taková Itálie je na tom prakticky úplně stejně. A přesto jsou italská nadúmrtí téměř třikrát vyšší než ta švédská, a dokonce převyšují evropský průměr. Tato záhada si jistě zaslouží v budoucnu více pozornosti.

https://ourworldindata.org/

Jedno je však jasné už teď. Samozvaní „odborníci“ z celého světa se opět unisono mýlili téměř ve všem a švédská cesta – statečně a vytrvale prosazená Andersem Tegnellem – se ukázala být nejlepší ze všech.

Mohli byste prosím napsat oficiálním médiím, že byste rádi tuhle zprávu slyšeli v hlavním vysílacím čase a četli na prvních stránkách a úvodních obrazovkách?

Logika CDC

Tomáš Fürst

Americké CDC vydalo hodnocení nejnovější varianty koronaviru, která se jmenuje BA.2.86. V hodnocení se píše, že k infekci touto variantou mohou být náchylnější lidé, kteří dříve COVID-19 prodělali nebo kteří jsou očkovaní. Kdybyste nevěřili mému překladu, zde máte screenshot, ať to pak zas nemusíme hledat na WayBackMachine:

https://www.cdc.gov/respiratory-viruses/whats-new/covid-19-variant.html

Kdo ví, možná tato formulace opět dozná několikerá „upřesnění“ – etymologické okénko o tom, kterak CDC upřesňovalo definici vakcíny, si můžete přečíst zde. Nakonec je definice upřesněna tak, že už ji splňuje i procházka rozkvetlou loukou.

Pokud tomu tedy správně rozumím, CDC nás informuje, že účinnost vakcíny proti této nové variantě koronaviru je záporná. To znamená, že i kdyby vakcína neměla žádné nežádoucí účinky, vychází risk-benefit analýza v neprospěch očkování.

Co tedy CDC doporučuje jako prevenci proti nové variantě? No přece očkování! Právě těmi vakcínami, které vás činí náchylnější virem onemocnět.

Co dělat, když se zblázní úřad, od kterého celý svět opisuje protiepidemická opatření?

Rizika očkování proti covidu byla prezentována na zasedání Výboru pro zdravotnictví Senátu PČR

RNDr. Zuzana Krátká, PhD. (imunoložka, SMIS),

MUDr. Jaroslava Chlupová (neuroložka)

Dne 1. srpna 2023 jsme se účastnily zasedání Zdravotního výboru Senátu PČR. Seznámily jsme přítomné senátory s aktuálními informacemi o očkování proti covidu, požádaly jsme je o pomoc se získáváním dat a hledáním odpovědí na otázky, které považujeme za závažné. Doufám, že naše vystoupení na půdě Senátu nebude poslední a že i tím, že nás měli možnost trochu poznat, se třeba se podaří postupně obnovit spolupráci nejen s politiky, ale i s lékaři v rámci odborných lékařských společností. Všichni přítomní souhlasili s tím, že je nezbytné zakopat příkopy oddělující odborníky s kritickými názory označované jako antivaxery od lékařské a vědecké obce zastávající „oficiální konsensus“. Cenzura a strach z pojmenování chyb dle našeho názoru povede jen k dalšímu prohlubování nedůvěry veřejnosti ke zdravotníkům i v politikům. Nezbývá než se z chyb poučit a snažit se jim do budoucna vyhnout. Zda k tomu skutečně bude vůle, to zatím nevíme. Moc děkujeme paní senátorce MUDr. J. Chalánkové za zprostředkování tohoto slyšení a panu profesorovi MUDr. J. Benešovi, infektologovi z pražské Bulovky, za velkou podporu a účast na jednání.

Níže uvedený text jsme senátorům předali a část z něj byla přednesena. Proběhla i poměrně dlouhá a zajímavá diskuse. Záznam z akce pořízený Robinem Čumpelíkem z Inovace republiky:

Členům Výboru pro zdravotnictví Senátu PČR

V Praze dne 1. srpna 2023

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vážení hosté,

Děkujeme Vám za možnost účastnit se dnešního zasedání. Ve svém příspěvku jsme shrnuli problémy, které se týkají vakcinace mRNA vakcínami proti covid-19.  Chceme vás seznámit s příběhy lidí, kteří mají závažné zdravotní komplikace po vakcinaci. Chtěli bychom vás požádat o pomoc se získáním dat pro ověření hypotéz, které v souvislosti s očkováním a infekcí máme. A domníváme se, že je třeba podporovat mezioborovou komunikaci a ukončit dělení odborníků na experty a dezinformátory podle toho, jaký postoj ke covidu a proticovidovým opatřením zastávají.

Vakcinovali jsme, protože jsme byli přesvědčeni o tom, že jen takto epidemii zvládneme a obrovské množství zdravotníků se do vakcinace v této víře aktivně zapojilo. Ale s odstupem několika let bychom měli být schopni zrevidovat přístup k vakcinaci a přiznat i omyly, kterých jsme se dopustili.

Očkovali jsme vakcínami, které nebyly dostatečně otestované. Jistě, bylo nezbytné jednat rychle, ale nedostatečně ozkoušené mRNA vakcíny byly doporučeny příliš rychle všem věkovým kategoriím. Spolehli jsme se na informace poskytované regulátorům výrobci vakcín o jejich krátkodobé bezpečnosti, ale neměli jsme informace o bezpečnosti dlouhodobé. Věřili jsme kontrolním úřadům, že vše, co dostáváme, je bezpečné a kvalitní. Výrobci ale produkovali obrovské množství vakcín s velmi proměnlivou kvalitou šarží a úřady nedostatečně kontrolovaly výrobce, zda složení a bezpečnost vakcín odpovídá schváleným kritériím. Jak ukázala nedávno publikovaná dánská studie, byly aplikovány šarže, u kterých až 10 % pacientů hlásilo podezření na nežádoucí účinky.

Opustili jsme tradiční očkovací zásady. Dříve bylo samozřejmým zvykem neočkovat v době epidemické vlny. Brát v úvahu předchozí kontakt s infekcí. Včas reagovat na proměnlivost viru. Neočkovat zastaralými variantami vakcín. Brát v úvahu aktuální stav imunity očkovaných osob. Připustit individualizaci očkovacích schémat. A pečlivě monitorovat benefit vakcinace pro rizikové skupiny. Na toto jsme rezignovali a jakoukoliv změnu k lepšímu nezahrnuje ani nejnovější doporučení České vakcinologické společnosti v tichosti vydané v červnu tohoto roku. Toto doporučení vychází z dokumentů CDC a EMA, nebylo ale projednáno s českými odbornými lékařskými společnostmi. Chybí v něm již dříve zveřejněná doporučení odborných společností např. k antitrombotické léčbě, aby se předešlo zdravotním komplikacím, chybí risk benefit analýzy pro rizikové skupiny.

Očkovali jsme uprostřed covidových vln, ale CDC před námi tajila informaci, že očkovaní jsou v prvních dvou týdnech náchylnější k infekci, a že by se měli chránit před okolím. V registrační studii přípravku Comirnaty výzkumníci zaznamenali v průběhu 7 dnů po podání první dávky významně více suspektních příznakových nákaz virem SARS-CoV-2, než ve skupině, která obdržela placebo. Možná si vzpomenete, že se podle původního doporučení z ledna 2021 neprovádělo testování na přítomnost viru SARS-CoV-2 PCR či antigenním testem ani před, ani po vakcinaci. Mnoho lidí se tak zbytečně nakazilo, mnoho lidí možná kvůli této chybě zemřelo.

Ani po skončení pandemie, v době, kdy infekce variantou omikron postihla většinu obyvatel a jsme promořeni, nedochází k omezení očkování. Zcela jsme ztratili respekt před intenzitou imunitní reakce, kterou vakcína může vyvolat u citlivých osob. Ze sdělení paní doktorky Chlupové bude zřejmé, jak moc jsme se mýlili, když jsme mRNA vakcínu považovali za bezpečnou pro pacienty, kteří mají jiná závažná onemocnění.

Očkovali jsme mladé ženy a muže v plodném věku. A po čase jsme uviděli obrovský a náhlý propad počtu narozených dětí. Ten propad začal v lednu 2022 a trvá již rok a půl. Vysvětluje se obecně demografickými a socioekonomickými jevy, ale neanalyzují se možné souvislosti s očkováním. Kdokoliv si dovolí říct, že tento propad je konzistentní skrze celou proočkovanou Evropu víceméně bez ohledu na rozdílný demografický vývoj v jednotlivých zemích a nastal skokově přibližně 7 měsíců poté, co se začali očkovat lidé v plodném věku, a že by se tato hypotéza měla ověřit a buď potvrdit, nebo vyvrátit, je okamžitě označován za dezinformátora.  Možná vás překvapí, že stále nebyly zveřejněny výsledky klinické studie Pfizeru, která sledovala těhotné ženy očkované proti covid-19. Tato zaslepená randomizovaná studie, v níž část těhotných žen dostala placebo a část vakcínu, začala v únoru 2021. Výsledky studie nejsou ani po více než 2 letech k dispozici. Nemáme ani výsledky žádné z několika prospektivních studií očkování těhotných žen.  Jak je možné, že bez spolehlivých údajů o bezpečnosti a efektivitě vakcín v této kohortě nadále vakcinologové doporučují očkování těhotných? Kde zůstal princip předběžné opatrnosti? Vždyť riziko postižení plodu je u covidu-19 nízké. Nikdy v minulosti jsme se takto nechovali.

Očkujeme děti. Přestože zdravé děti nepatří mezi rizikové skupiny. Mnoho států už od očkování zdravých dětí proti covidu ustoupilo, my bychom stále měli podle doporučení očkovat děti od půl roku třemi dávkami.

Chtěla bych vás požádat o vytvoření odborné skupiny na půdě Senátu, ve které by se aspoň některé problémy začaly řešit a ve které by se propojili různí odborníci, kteří mají k tématu co říci. Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků se soustřeďuje na problematiku covidu dlouhodobě, ale pro své kritické názory bylo označováno jako dezinformační sdružení, což není. Na našich webových stránkách www.smis-lab.cz se můžete dozvědět o jeho činnosti více. Je nezbytné zastavit pokles důvěry veřejnosti ve vědu a zdravotnictví. Je nutné obnovit vědeckou diskusi, ze které byli vyřazeni lidé s kritickými názory. Přimlouváme se i za to, abychom více podpořili české odborné instituce (SZÚ, SÚKL, hygienické stanice) a vědce, kteří nebyli tolik slyšet, ale mají zkušenosti a morální integritu. Měli bychom se společně věnovat problematice nežádoucích účinků vakcín, risk-benefit analýze vakcín, nadúmrtím, poklesu porodnosti, vědecké cenzuře, ale i střetu zájmů u představitelů covidové response.

Velkým problémem, kterému čelíme, je přístup k datům. Mnoho z nich je odborníkům, kteří by je chtěli analyzovat, nedostupných.  Ale nejen to.Prokázali jsme, že i ve zveřejňovaných datových sadách docházelo k zásadním manipulacím. Byli jsme např. svědky manipulace s daty, kdy se zpětně upravily data z covidových období tak, že se přesunula velká část (v různých skupinách desítky procent až polovina) čerstvě očkovaných mezi neočkované – ale celkové počty osob ve skupinách se neupravily.

Je téměř nemožné získat další potřebná data a informace z ÚZISu a pojišťoven, abychom mohli vyvrátit či potvrdit naše hypotézy. Velmi bychom v tomto směru uvítali vaši podporu. Výsledky naší dosavadní práce můžeme doložit na celé řadě odborných prací a analýz dostupných ať už v odborném tisku, nebo na stránkách SMIS. V případě zájmu vám konkrétní výsledky našich studií a odborných analýz velmi rádi ukážeme.

Seznam literatury:

  1. Schmeling M a kol. Batch-dependent safety of the BNT162b2 mRNA COVID-19 vaccine. Eur J Clin Invest. 2023 Aug;53(8):e13998. doi: 10.1111/eci.13998. https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/eci.13998
  2. https://www.vakcinace.eu/doporuceni-a-stanoviska/doporuceni-ceske-vakcinologicke-spolecnosti-cls-jep-cvs-k-ockovani-proti-onemocneni-covid-19-2
  3. https://www.fda.gov/media/144245/download?fbclid=IwAR2X6RLxTj9YZFut_G3TInOIjlLI3gPiLrvIv5hABWdbnYdsrfm4MWj7VjA
  4. https://www.csaki.cz/dokumenty/Covid_vakcinace.pdf
  5. https://smis-lab.cz/2023/05/04/covid-a-znepokojiva-fakta-ktera-vedci-nechteji-slyset/
  6. https://smis-lab.cz/2023/07/09/kauza-chybejicich-deti-zahada-se-prohlubuje/
  7. https://www.clinicaltrials.gov/study/NCT04754594?term=C4591015&rank=1
  8. https://www.clinicaltrials.gov/search?cond=COVID&term=Pregnancy&intr=Vaccine&aggFilters=status:com,studyType:int
  9. https://smis-lab.cz/2023/01/01/letem-svetem-po-vakcinacnich-doporucenich-proti-covid-19-u-deti/
  10. https://smis-lab.cz/2023/01/17/data-na-uzisu-zraji-jako-vino/
  11. https://www.mzcr.cz/tiskove-centrum/datove-tiskove-zpravy-ke-covid-19/
  12. Janošek J, Komárek A. Post-infection immunity provides excellent protection from COVID-19 ICU hospitalization during Delta and Omicron waves. Infect Dis (Lond). 2023 Jan;55(1):74-77. doi: 10.1080/23744235.2022.2125575. 

https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/23744235.2022.2125575

Kazuistiky

MUDr. Jaroslava Chlupová, neuroložka

Ve své neurologické ordinaci řeším mnohem častěji celou řadu neurologických problémů včetně velmi závažných stavů. Mezi těmi, které je třeba zmínit v souvislosti s mRNA vakcínami, patří vertigo, tinitus, pareza n. facialis, myopatie, polyneuropatie, dále autonomní dysfunkce / POTS / ad., únavový syndrom, insomnie, cévní mozkové příhody, roztroušená skleróza, encefalitidy, akutní diseminovaná encefalomyelitida, neurodegenerace, onemocnění motoneuronu – amyotrofická laterální skleróza.

Pečuji o celou řadu velmi těžce nemocných osob, jejichž onemocnění se rozvinulo po vakcinaci proti covidu. Problém je to natolik závažný, že považuji za svou morální povinnost vás seznámit alespoň s některými kazuistikami.   

  1. Muž r. 1948, VŠ, sportovec

Arteriální hypertenze, st.p. plicní embolizaci 2010, st. P. borreliové myokarditidě, TEP kyčelních kloubů. Od dubna 2021 po druhé dávce vakcinace proti covid-19 prudký rozvoj parkinsonského syndrom těžkého stupně s kamptokormií, váhový úbytek 20 kg, úbytek svalové hmoty, polyneuropatie, herpes zoster. Aktuálně má těžkou poruchu hybnosti, není schopen sám vyjít z bytu, má intenzivní, převážně noční bolesti páteře, kloubů. 

2. Žena r. 1974

Vrozená atrezie transverza, opakované střevní operace, chronické subileozní stavy při srůstech a funkčních stenozách střeva. Sideropenická anemie. Od srpna 2021 po druhé dávce vakcinace proti covid-19 rozvoj onemocnění motoneuronu MND /ALS /. Zemřela v červnu 2023.

3.  Žena r. 1950, aktivní starobní důchodkyně

 Hypertenze, hyperlipidemie. Covid-19 prodělala v lednu 2021, poté očkována dvěma dávkami vakcíny, druhá dávka byla aplikována v červenci 2021. 14 dní po vakcinaci rozvoj nekrotizující myozitidy. Nutnost hospitalizace, imunosuprese. Uzavřeno jako reakce na léčbu statinem (8 let stejná medikace). Jako rizikové pacientce jí byla doporučena 3. dávka vakcíny.

4. Žena  r. 1993

Hypertenzní nemoc, hernie disku L4-L5 2018, nefrolithiáza recidivující oboustranně. Na jaře 2020 prodělala covid-19 v lehké formě, poté byla třikrát vakcinována. V říjnu 2022 bolesti epigastria a pravého ramena, zjištěno prokrvácené ložisko se subkapsulárním hematomem, několik hypervaskularizovaných ložisek jater. Revize, evakuace hematomu, následně zvažována transplantace jater. Uzavřeno jako vícečetný ložiskový jaterní nález nejasné etiologie. Pacientka ve sledování.  

5. Muž  r. 1963

Od r. 2018 rozvoj polymyalgia rheumatica, dlouhodobě kortikoterapie, stabilizace stavu.

covid-19 neprodělal. Po druhé dávce vakcinace nastal rozvoj svalové slabosti a chabé akrální parézy pravé dolní končetiny. Byla mu doporučena třetí dávka vakcíny, po které došlo k významnému zhoršení klinického stavu ve smyslu svalové atrofizace, slabosti. Diagnostikováno onemocnění motoneuronu – ALS.  

Proč jeden spermiogram nestačí

Zuzana Krátká

Jak proměnlivá může být kvalita ejakulátu v čase? Jak se správně provádí vyšetření spermií? Co musíme zohlednit při hodnocení odborných publikací, které jsou zaměřené na stanovení plodnosti mužů po covidu či očkování?

U mužů se spermie tvoří od puberty po celý život, přičemž se zárodečné buňky (spermatogonie) v semenotvorných kanálcích varlete mitoticky dělí a dávají tak vznik buňkám nazývaným spermatocyty,. Z těch se meiotickým dělením postupně vytvoří haploidní kulaté spermatidy a z nich teprve vznikají buňky na obrázku – spermie (pohyblivé samčí zárodečné buňky s jednou sadou chromozomů). Spermie dokončují proces zrání v nadvarleti. Celý proces, tzv. spermatogeneze, trvá v průměru 72+-2 dny. Kromě spermií obsahuje ejakulát seminální tekutinu, která je produkovaná semennými váčky, prostatou a dalšímu žlázami.

Kvalita ejakulátu se rutinně stanovuje mikroskopickým vyšetřením, které se nazývá spermiogram. Toto vyšetření se nejčastěji provádí na klinikách asistované reprodukce. Po zkapalnění vzorku, které trvá cca 15-30 minut, se zhodnotí jeho objem, barva, pH a následně se mikroskopicky počítá v kalibrované komůrce koncentrace spermií, procento pohyblivých spermií a stanoví se procento morfologicky kvalitních spermií. Hodnocení morfologie (tvar hlavičky, krčku a bičíku) se provádí z barveného preparátu vzorku spermií. Zároveň se hodnotí přítomnost kulatých buněk. „Kulaté“ jsou v ejakulátu buď nezralé formy spermií nebo může jít o leukocyty (bílé krvinky). Pečlivá analýza ejakulátu zabere pár hodin, rychlá cca 45 minut. Postup zpracování je velmi podrobně popsán v  manuálu WHO. A naučit se ho není hračka.

Mikroskopická analýza ejakulátu

Kromě těchto klasických mikroskopických vyšetření je možné udělat i cytometrickou analýzu ejakulátu a zjistit o spermiích další informace. Pro cytometrii se vzorek spermií obarví a změří na průtokovém cytometru. Pomocí annexinu a propidium jodidu se označují spermie apoptotické (umírající) a nekrotické (už mrtvé), neoznačené zůstávají živé spermie. Dále můžeme pomocí cytometrie určit procento spermií s poškozeným akrozomem, kdy ke spermiím přidáme protilátku, která proniká do akrozomu (pokud je poškozený). Akrozom je „čepička“ na hlavičce spermie, a jeho správná funkce je potřebná k interakci spermie s vajíčkem při oplození. Důležité je vědět také to, zda mají spermie celistvou DNA. Při apoptóze dochází k jejímu štěpení. Poškození DNA ve spermii může být jednou z příčin zástavy vývoje embrya. Pomocí protilátky proti CD 45 můžeme stanovit počet bílých krvinek v ejakulátu. Ty by v ejakulátu za normálních okolností být neměly, ale nalezneme je tam při zánětu. Dále je možné zjistit v ejakulátu přítomnost protilátek proti spermiím, což už se ale zase vracíme k mikroskopu. Toto široké spektrum různých vyšetření není scifi, ale už je k dispozici v některých klinických laboratořích, a dokonce je možné je všechna udělat z jednoho vzorku ejakulátu.  Lékaři tak získávají lepší přehled o kvalitě spermií daného muže.

Opakování vhodné!

Není vzorek jako vzorek, kvalita ejakulátu je velmi proměnlivá. O plodnosti muže si můžete učinit nejlepší představu po analýze více vzorků. Z grafů uvedených níže i laik pozná, že jsou muži, kteří mají jednou hodnoty v pořáku a za pár týdnů horší. A naopak. Takto vypadají výsledky 55 mladých mužů, které jsme požádali v rámci jedné vědecké studie o dva odběry, ten druhý proběhl za 4-6 týdnů po prvním. Na Grafu 1 vidíte celkový počet spermií a na grafu 2 progresivní pohyblivost spermií. Úsečka spojuje první (modrá tečka) a druhé (červená tečka) vyšetření téhož muže a její délka ukazuje, jak velké rozdíly mohou při opakovaných odběrech nastat. Na Grafu 3 je uvedena životnost spermií změřená cytometricky. Zde jsou rozdíly mezi vzorky menší, což je ovšem částečně dáno tím, že měříme v relativních jednotkách. Průměrný relativní rozdíl dvou vyšetření se vypočítá jako rozdíl obou hodnot dělený průměrem. Čím nižší hodnota je, tím blíže si hodnoty jsou.

Graf č. 1 – Celkový počet spermií -porovnání dvou vyšetření provedených v průběhu 4-6 týdnů u 55 mužů s varikokélou. Norma > 39 mil. spermií Relativní rozdíl hodnot. Pořadová korelace mezi prvním a druhým měřením. Autor grafu – T. Fürst.

Graf č. 2 – Progresivní pohyblivost spermií – porovnání dvou vyšetření provedených v průběhu 4-6 týdnů u 55 mužů s varikokélou. Norma > 32 % pohyblivých spermií. Relativní rozdíl. Pořadová korelace mezi prvním a druhým měřením. Autor grafu – T. Fürst.

Graf č. 3 – Životnost (viabilita) spermií. Porovnání dvou vyšetření provedených v průběhu 4-6 týdnů u 55 mužů s varikokélou. Norma > 58 %. Relativní rozdíl. Pořadová korelace mezi prvním a druhým měřením. Autor grafu – T. Fürst.

Obrázek 1 – Normální hodnoty spermiogramu a cytometrických vyšetření

Víme něco spolehlivého o plodnosti po covidu?

Vraťme se ale ke covidu. Z výše uvedeného je evidentní, že i za normálních okolností mohou být rozdíly hodnot parametrů spermiogramu veliké.  Chceme-li sledovat vliv covidu nebo očkování na plodnost mužů, je nutné ve studiích počítat s touto proměnlivostí a pokud se spolehneme na jedno měření před a jedno po onemocnění či vakcinaci, pak získáme něco jako „aktuální fotografický snímek dané situace“. O plodnosti / neplodnosti daného muže získáme nejlepší informaci, pokud budeme hodnotit více parametrů uči ho budeme testovat opakovaně. Nesmíme zároveň zapomínat na to, že proces spermatogeneze je velmi dlouhý, trvá více jak dva měsíce. Z našich zkušeností víme, že většina mužů onemocnění nebo vakcinaci zvládla bez dlouhodobých následků. Z počátku došlo k poklesům kvality ejakulátu, ale do pár měsíců se kvalita zlepšila. U některých ale horší parametry přetrvávají dlouhodobě. O vlivu infekce na spermie existuje prací více, ale velmi málo víme o tom, co s kvalitou spermií dělají opakované dávky vakcinace. Nikdo po tom nepátrá… Bohužel co jsme nezměřili v minulých letech, to už nezměříme. Odstup od prvních dávek očkování či nemoci je příliš velký. Doufám spíše v to, že časem budou publikovaná data, která jsou zatím ukrytá v šuplících embryologů. Čekají, až o ně bude zájem.

Na závěr bych chtěla poděkovat své milé kolegyni, vedoucí embryologické laboratoře, za odborné korekce a lékaři, urologovi, za poskytnutí dat z našeho aktuálního společného projektu, který se covidu netýká, ale pro ilustraci stačí.

Exit mobile version