Blog – 10. stránka – Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků

Something v Anglii

Tomáš Fürst

Před nedávnem jsem na stránkách sdružení SMIS prozradil, že v Německu od jara 2021 řádí tajemné something, které způsobuje trvalou nadúmrtnost ve všech věkových kategoriích. Dnes se chci podívat, zda something úřaduje také v Anglii. Britský Office of Health Improvements and Disparities pravidelně aktualizuje data o nadúmrtích v Anglii a zároveň nabízí skvělý online nástroj na jejich vizualisaci. Napřed si prosím data prohlédněte a potom čtěte dál, co v grafech vidím já.

Na spodním z obou grafů níže je skvěle vidět, jak se v Británii postupně učili vykazovat covidová úmrtí. V první vlně (jaro 2020) byla vlna nadúmrtí zásadní, ale jen část z nich byla identifikována jako úmrtí s covidem. Ve skutečnosti tedy na covid (žlutě) na jaře 2020 zemřelo více lidí, než se v té době úřady domnívaly. V druhé vlně (jaro 2021) tomu bylo přesně naopak – covidových úmrtí bylo vykázáno mnohem více než celkových nadúmrtí. V této vlně tedy naopak na covid (žlutě) zemřelo mnohem méně lidí, než se úřady domnívaly.

2. Ve věkové kategorii 0–24 let není epidemie vůbec vidět a až do poloviny roku 2021 je mortalita pod dlouhodobým průměrem. Od poloviny roku 2021 až do dnešního dne je ovšem mírně nad průměrem. Jedná se (naštěstí) o malá čísla, i tak je ovšem tohle pozorování znepokojující. U mužů je situaci horší než u žen.

3. Ve věkové kategorii 25–49 let je veškerá nadúmrtnost do poloviny roku 2021 téměř přesně vysvětlena covidem. Potom se ovšem charakter dat mění a u obou pohlaví přetrvává až do dneška znatelně zvýšená nadúmrtnost, která již covidem vysvětlena není. V této věkové kategorii tedy přibližně od poloviny roku 2021 úřaduje britská verze something.

4. Ve věkové kategorii 50–64 let je situace velmi podobná. Od poloviny roku 2021 začíná období trvale zvýšené úmrtnosti, která není vysvětlena covidem. Jen v této věkové kategorii se jedná o desítky až stovky mrtvých každý týden, kteří umírají „navíc“. Je to o to horší, že po dvou velkých vlnách epidemie bychom měli očekávat velmi podstatná podúmrtí. Situace je ale přesně opačná. Když se podíváme na tabulku příčin úmrtí, uvidíme zásadně nadrepresentované všechny příčiny související se srdcem a oběhovou soustavou. Rakoviny, respirační infekce, demence, Alzheimer a diabetes jsou víceméně na očekávané úrovni. Velmi zásadně nadrepresentované jsou překvapivě onemocnění jater.

5. Ve vyšších věkových kategoriích (65+) je situace také zajímavá. Po dvou zásadních vlnách nadúmrtí během covidu následuje očekávaný zákmit do podúmrtí během první poloviny roku 2021. Od poloviny roku 2021 (tedy počínaje létem!) ovšem i v této věkové kategorii nastupuje období trvalé a zcela systematické nadúmrtnosti, které je přerušeno (velmi překvapivě) mezi lednem a dubnem 2022, kdy se úmrtí pohybují mírně pod očekávanou úrovní, i když se právě v tomto období opět umíralo na covid. Níže kopírujeme jen obrázek pro věk 65-74, ostatní dvě věkové skupiny se chovají velmi podobně.

Hlásím tedy, že tajemné something úřaduje nejen v Německu, ale i v Anglii. Od poloviny roku 2021 – stejně jako v Německu – kosí something mladé i staré, muže i ženy. Týden co týden stovky mrtvých, kteří mrtví být neměli.

Jak budeme v příštích letech jejich dětem vysvětlovat to ohlušující ticho, které ohledně této bezprecedentní katastrofy všude panuje?

Postřehy z 52. konference České demografické společnosti

Ondřej Vencálek

Výrazný meziroční pokles v počtu (živě) narozených dětí v České republice, který nastal v roce 2022, s sebou přináší řadu otázek týkajících se příčin tohoto poklesu. Zájem o tyto otázky mě vedl k účasti na letošní konferenci České demografické společnosti.

Připomeňme, že celkový počet živě narozených dětí za rok 2022 byl 99 834, což představuje pokles o 10,70 % oproti roku 2021, kdy se narodilo 111 973 dětí.

Ve svém příspěvku nazvaném Hodnocení nejnovějších trendů ve vývoji počtu narozených dětí a plodnosti v České republice jsem shrnul své postřehy publikované na ve třech příspěvcích v období února až března 2023 na webu smis-lab.

Průzkum ohledně dalšího vývoje počtu narozených dětí

V závěru svého příspěvku jsem položil účastníkům demografické konference (tedy převážně demografům) následující otázku: Jaká bude (procentuální) meziroční změna v počtu narozených dětí za rok 2023 oproti roku 2022? Dotázaní mohli odpovídat po načtení QR kódu, který je nasměroval na online dotazník na webu survio.com.

Otázku zodpovědělo celkem 35 dotázaných, z nichž 10 uvedlo, že jejich odpověď je expertním názorem na tuto otázku. Výsledky shrnuje následující tabulka a graf.

Většina respondentů (20 z 35, tedy 57 %) očekává další pokles v počtu narozených dětí. Nemalá část (15 z 35, tedy 43 %) však očekává růst. Mezi těmi, kteří svou odpověď označili za expertní, je očekávání dalšího poklesu o něco výraznější (7 z 10, tedy 70 %). Výrazná většina očekává změnu ne větší než 3 %, ať už na jednu či druhou stranu – větší změnu očekává jen 6 z 35 respondentů, přičemž 3 očekávají výraznější pokles a 3 výraznější nárůst.

Dovolím si k těmto výsledkům přidat krátký komentář. Při zachování úhrnné plodnosti z předchozího roku lze očekávat pokles počtu narozených v důsledku změny ve struktuře a četnosti populace žen v reprodukčním věku. Např. pro rok 2022 byl takto očekáván pokles o 2-3 %. Otázkou ovšem je, jak hodnotit plodnost roku 2022, jelikož ta byla po letech, kdy se pohybovala na úrovni mezi 1,7 a 1,83 nečekaně nízká (kolem 1,66). Část tohoto poklesu by mohla být vysvětlena tím, že „Ženy, které by možná měly dítě až v roce 2022, ho měly již v roce 2021.“ Pokud by tato hypotéza o změně časování platila, bylo by možno očekávat, že v roce 2023 bude úhrnná plodnost vyšší než v roce 2022, což by vedlo k částečnému či dokonce úplnému vykompenzování výše popsaného efektu změny v populaci žen v reprodukčním věku. Pokud však hypotéza o změně časování neplatí, došlo v roce 2022 k snížení počtu narozených dětí, jehož příčiny nejsou dostatečně objasněny. V tom případě je otázkou, zda faktory způsobující pokles z roku 2022 se projeví i na počtech narozených v roce 2023, tedy zda přetrvávají.

Schopnost predikovat budoucí vývoj úzce souvisí s naším porozuměním vývoje sledované veličiny (v tomto případě počtu narozených dětí) v minulosti. Predikce v předkovidovém období byly poměrně stálé a úspěšné. Poměrně velká názorová variabilita v odpovědích na otázku ohledně budoucího vývoje svědčí nejen o celkem velké nejistotě ohledně budoucnosti, ale také ohledně vývoje v nedávné minulosti (v době „kovidové“).

Další příspěvky týkající se plodnosti

Zájemcům o problematiku vývoje plodnosti doporučuji prezentaci Kryštofa Zemana Krátkodobé změny plodnosti ve vyspělých zemích a v ČR během a po koronavirové pandemii. Na snímku 12 této prezentace je velmi zajímavý graf porovnávající vývoj úhrnné plodnosti v posledních třech letech v mnoha převážně Evropských zemích. Jako referenční je brán rok 2020. Nejprve se podívejme, co se dělo bezprostředně před obdobím, kdy naše životy začala ovlivňovat pandemie nemoci covid-19. Úhrnná plodnost ve většině sledovaných zemí v roce 2020 oproti roku 2019 poklesla. Nárůst byl zaznamenán jen ve Finsku a Maďarsku, Česká republika s víceméně nezměněnou plodností patřila spíše ke světlým výjimkám. Velikost poklesu byla většinou do 10 %, více to bylo jen v případě Izraele a Litvy. V roce 2021 došlo u většiny zemí k nárůstu úhrnné plodnosti, ten byl však s výjimkou Portugalska a Španělska u všech zemí vystřídán poklesem v roce 2022. Zdaleka nejdramatičtější pokles v úhrnné plodnosti zaznamenala ve sledovaném období Litva.

K. Zeman – Krátkodobé změny plodnosti ve vyspělých zemích a v ČR během a po koronavirové pandemii, 52. konference ČDS 2023

Při odhadu úhrnné plodnosti nejde jen o počet narozených dětí, ale také o počet žen v reprodukčním věku (plodnost je jakýmsi přepočtem počtu dětí na jednu ženu). Ve svém prvním příspěvku týkajícím se vývoje počtu narozených dětí a plodnosti jsem upozorňoval na velký výkyv v odhadu velikosti populace při sčítání 2021, který vysvětluje část „peaku“ úhrnné plodnosti v roce 2021. Z tohoto pohledu byl zajímavý příspěvek Roberta Šandy z Českého statistického úřadu (ČSÚ) nazvaný Vymezení obyvatelstva Česka ve sčítání 2021 – Jak vznikl pokles o 200 tisíc.

Pro hodnocení plodnosti je rovněž důležitý příspěvek Terezie Štyglerové a Michaely Němečkové z ČSÚ Odraz války na Ukrajině v demografické statistice Česka. V něm zmiňují diskusi probíhající od léta 2022 týkající se toho, jak zahrnovat do statistik osoby přišlé na území ČR v souvislosti s válkou na Ukrajině. Při nezapočítání této populace byl za rok 2022 počet živě narozených dětí 99,8 tisíc. Pokud ovšem zahrneme i tuto populaci, což se zřejmě bude dít, bude narozených o 1,4 tisíce více, tedy asi 100,2 tisíc. Co se týče úhrnné plodnosti, její odhad bude nižší, neboť narozených dětí je sice započteno více, ovšem rovněž je započteno více žen v reprodukčním věku (viz snímek 17).

T. Štyglerová, M. Němečková – Odraz války na Ukrajině v demografické statistice Česka, 52. konference ČDS 2023

Dokud víme, jak moc (málo) jsou celkové počty narozených dětí a odhadu úhrnné plodnosti ovlivněny příchodem uprchlíků z Ukrajiny, je snadné tento vliv číselně vyjádřit. Z prezentace však vyplývá (viz snímek 5), že „Ve statistických datech není a nebude příznak/kategorie ‘uprchlík z Ukrajiny‘.“ To další úvahy o vývoji plodnosti poněkud znesnadní.

Something

Tomáš Fürst

Před nedávnem se objevila ve veřejném prostoru zajímavá studie z pera německých kolegů. Abych ušetřil fakt-čekistům pár kliků, hlásím, že studie je peer-reviewed a žurnál Cureus je od roku 2022 součástí Springer Nature.

Studie v celku není ničím překvapivá, s německou metodologickou pečlivostí přináší přehled celkové nadúmrtnosti (excess mortality) v Německu v letech 2020–2022. Kdo sleduje Our World in Data, tak dobře ví, že přibližně od poloviny roku 2021 záhadně roste celkový počet úmrtí v mnoha západních zemích, a to napříč věkovými kategoriemi, včetně kategorie mladých lidí, kteří covidovou mortalitou téměř nebyli zasaženi. Celou katastrofu obestírá povinné mlčení v mainstreamových sdělovacích prostředcích, takže mnoho lidí vůbec neví, že v Evropě (a mnoha dalších „západních“ zemích) probíhá největší vlna nevysvětlitelných úmrtí v moderních dějinách této civilisace.

Publikace, kterou zde komentuju, přináší detailní rozbor, jak se tato katastrofa odvíjela u našich západních sousedů. Míra nadúmrtí v Německu dosáhla za poslední tři roky svého maxima v prosinci roku 2022. Ano, čtete správně – německá nadúmrtí koncem roku 2022 překonala veškeré vlny epidemie z předchozích dvou let. Vrchol v prosinci 2022 dosáhl hodnoty kolem 30% – to znamená, že v Německu umíralo asi o třetinu více lidí, než by bylo lze očekávat na základě dat z předchozích let. Dle owd víme, že covid z této záplavy nadměrných úmrtí vysvětluje pouhý zlomek. Podrobný průběh míry nadúmrtí v jednotlivých věkových kategoriích je zobrazen níže (obrázek jsem si vypůjčil z komentované publikace):

https://www.cureus.com/articles/149410-estimation-of-excess-mortality-in-germany-during-2020-2022#!/

Nejzajímavější na celé studii je asi předposlední věta abstraktu, kterou pro její půvab odcituju celou a přesně: „These findings indicate that something must have happened in spring 2021 that led to a sudden and sustained increase in mortality, although no such effects on mortality had been observed during the early COVID-19 pandemic so far.“

Takže something. Už dlouho mi ale vrtá hlavou, že v naší zemi something úřaduje o poznání méně než u našich západních sousedů. Čím to je? Jedna možnost je, že jsme u nás během covidu nechali zemřít tolik lidí, že something už nemá kde brát. Taky je možné, že jsme při vykazování různých velmi dobrovolných safe&effective opatření používali více kreativity, než by naše spoluobčany v západních zemích vůbec kdy napadlo. Nebo jsme měli štěstí a někdo nechal kamion vezoucí something dlouho stát na rozpáleném odpočívadle …

Tak buďte zdraví a veselí a dávejte pozor, ať se vám something nestane.

Statistické dny 2023 – Diskrétní modely a diskrétní informace

přednáška Lucii Houfkové s úvodem Zuzany Krátké

RNDr. Lucia Houfková je autorkou velmi známé facebookové stránky Covid zápisky, na které od jara 2020 sdílí své postřehy tématice covidu. Pro nás byla obrovským zdrojem informací, jelikož sledovala značný počet zahraničních zdrojů včetně těch německy píšících. Několik jejích matematických modelů nám pomáhalo sledovat průběh epidemie a předvídat vývoj v následujících několika týdnech. Stala se respektovanou členkou NIZP a byla v poměrně častém kontaktu s ředitelem ÚZIS Duškem a jeho skupinou matematiků. Je pravdou, že si dokázala uchovat chladný nadhled a pro nás byla často „ďáblovým advokátem“.

Ve své přednášce se Lucka vrací k počátkům pandemie, k prvním matematickým modelům, k zarážejícím nedomyšlenostem expertů v čele země… Mnoho věcí ji překvapilo a tak se na facebooku začala ptát… Hromadu peněz stály lockdowny, ale problém se jen časově posunul. Podobně drahé a nepřínosné bylo plošné testování či nesmyslné uzavírání okresů. Není divu, že si Covid zápisky v průběhu doby vyfasovaly několik zablokování. Pravda a zvědavost nebyly v kurzu… Zavzpomínat spolu s Luckou můžete zde:

https://drive.google.com/file/d/12372lr98-GOOoG7N2ZWj_9eB1owq2c2_/view?usp=sharing

Diskrétní model epidemie a diskrétní informace
Lucia Houfková

Na začátku epidemie nikdo z nás nevěděl, co nás čeká, a hodně lidí věřilo tomu, že 14 dní zůstaneme doma a vše bude opět ok. Během této doby jsem se vrátila k diskrétním modelům časových řad, kde jsem už během března 2020 měla silné podezření, že tehdy zmiňované zplošťování křivky bude záležitost let a že po lockdownu přijde zase růst. Jenže se o tom nemluvilo a já hledala chybu v modelu.

Chyba byla ale v časové ose oficiálně prezentovaných grafů, které diskrétně neukazovaly, co přijde po zrušení lockdownu, diskrétně neukazovaly, jak dlouho lockdown musí trvat a diskrétně zanedbávaly náklady lockdownu a to nejen finanční, ale i osobní na promarněném čase života zejména dětí
a mladých lidí, u kterých riziko spojené s onemocněním covid bylo nízké. Vše se počítalo pouze na úmrtí v daném čase. Nežití kvůli lockdownu bylo zanedbáno stejně jako se zanedbala současná hodnota nákladů spojených s „posunutím“ epidemie do budoucna a nezohledňovalo se ani riziko toho, jaké očkování a kdy a jestli vůbec se v dostatečném množství povede vyrobit.

Díky velkému nasazení finančního a lidského kapitálu se povedlo v rekordně krátké době dostat na trh očkování, které se po krátkém testování velmi rychle nasadilo a nestandardně se doporučovalo/nutilo bez zohlednění individuálních benefitů a rizik. Klinické testy vakcín byly po 5 měsících na žádost výrobců vakcín předčasně ukončeny těsně předtím, než výrobci zveřejnili informace o rychlém mizení účinku vakcín, čehož si museli všimnout už dříve…. Mnoho informací zůstalo diskrétních, nebo se raději nezjišťovaly vůbec. Jiné informace zase sociální sítě začaly diskrétně mazat a omezovat dosah, aby se nemohly šířit mezi lidmi. Některé informace si cestu našly samy, jiné už nejspíš zjistit nepůjde.

Statistické dny 2023 – covidové ohlédnutí se SMIS

Zuzana Krátká

Využila jsem příležitosti „retro přednášky“, abych připomněla, proč a jak vzniklo SMIS (Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků) a ukázala, jak se z nenápadné skupiny zdravotníků a vědců stala respektovaná skupina hlavních představitelů kritiků vládních proticovidových opatření.

Cesta dobou covidovou po boku statistiků (a právníků)
Zuzana Krátká (Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků – SMIS)

https://drive.google.com/file/d/18FRwhawPiEX19xx8zq69Jwsj2vNkIEi5/view?usp=sharing

Měla jsem to štěstí, že na cestu covidovou dobou jsem se vydala po boku matematiků a statistiků vyzbrojených nadhledem a odvahou. Domnívám se, že klíčové pro nás ve SMIS bylo zorientovat se v neznámém terénu, zvolit vhodnou strategii a spolehnout se na znalosti z oborů imunologie, virologie a epidemiologie. Zpětně mi přijde, že obor vakcinologie (který je prezentován jako vítěz a hrdina) byl možná jediným, jehož učení dostalo na frak, a uvidíme v budoucnosti, jestli covid a vakcinace mRNA vakcínami, nebude začátek jeho konce.

Oproti většinové společnosti, která poslouchala jen informace předkládané experty FDA, CDC a EMA, my jsme naše poznání založili na vlastních „průzkumných vrtech“, které jsme porovnávali s velkými zahraničními publikacemi. Byla jsem překvapená, jak dobře nám naše „vrty“ posloužily, a hlavně, jak se díky nim dařilo zvolit správný směr, tedy vybrat si mezi stovkami vědeckých publikací s protichůdnými závěry ty správné… Jihočeská studie séroprevalence (na 2000 lidech) nám potvrdila mortalitu, havlíčkobrodská studie séroprevalence u studentů (196 studentů) byla svými výsledky velmi blízko Prosecu (30 000 účastníků), břevnická studie seniorů (provedená na 21 staroušcích) zase potvrdila dlouhodobost protilátek a zachytila vliv reinfekcí. Ani jeden z našich vrtů nás nezklamal a nesvedl z cesty…
Druhé poučení je, že „švec se má držet svého kopyta“. Úspěch našeho týmu spočíval v tom, že si experti různých oborů byli vzájemně oporou a inspirací. Velmi rychle jsem si odpustila jakékoliv komentování statistických dat, raději jsem požádala matematiky o analýzu kvality statistických výstupů z publikovaných studií. Také matematici si imunologii nechali raději vysvětlit od nás, aby něco nepochopili špatně. Vypadá to jako triviálnost, ale bohužel v posledních letech vidím snahu lékařů i přírodovědců data spočítat svépomocí – vždyť je stačí jen „nasypat do Statistiky“ a ono to velmi rychle samo spočítá „signifikanci“. Jenže zdravotníci až na výjimky vůbec statistice nerozumí a nechápou rozdíly mezi různými testy, nechápou podstatu normálního rozložení, závislostí mezi proměnnými a důsledky různých bias. A co je smutné, neumí ani číst informace z grafů. Takže ve finále to skončí tím, že si v publikacích přečtou abstrakt, maximálně diskusi, a akceptují nekriticky jakoukoliv větu, kterou pochopí. Na detailní porovnání dat v tabulkách v Supplementu už nemají trpělivost.
Jak z toho ven? Psát publikace tak jednoduše, aby je pochopil žák gymnázia. Používat grafické vizualizace, které mnohdy lépe ukáží vztahy mezi proměnnými než nicneříkající krabicové grafy. A používat selský rozum raději než vše nutně zjednodušující metaanalýzy. Život je jednoduchý…a úspěch tkví v detailu.

Konec prezentace byl věnován našemu boji proti cenzuře a útokům na vědeckou diskusi. Máme za sebou velmi těžké období, kdy nás mnoho kolegů v médiích označovalo za dezinformátory a naše oponentní názory označovali za lži. Čas ukázal, že jsme se nemýlili a že se z dezinformací stala pravda. Ta už ale nikoho nezajímá a nic neváží. S právníkem České televize jsme se sešli u soudu, jelikož jsme po ČT chtěli omluvu za to, že nás (Zdravé fórum, Tomáše Nielsena a mne) označila v prosinci 2021 za dezinformátory. Zatím je naše klání neúspěšné. Druhým významným bojem bylo vystoupení proti povinnému očkování v lednu 2022. Nedokázali jsme tiše mlčet a aktivně jsme bojovali za zrušení nesmyslného povinného očkování zdravotníků, policistů, hasičů, vojáků… To se na štěstí povedlo, ale za minutu dvanáct. Od té doby uplynulo cca 15 měsíců. Pandemie skončila. Ale pro to, abychom se z ní, jako společnost, poučili, bude zapotřebí ještě spousta práce a diskusí.

Statistické dny 2023 – covidové ohlédnutí se členy České statistické společnosti – díl první

Zuzana Krátká

Právě uplynulý víkend jsme se zúčastnili odborného setkání tzv. Statistických dnů, které pořádala Česká statistická společnost v penzionu Mítkov kousek za Chocní, v krásném prostředí na břehu Tiché Orlice. V programu byly zahrnuty přednášky hned tří členů SMIS – Arnošta Komárka, Tomáše Fürsta, Zuzky Krátké a autorky Covid-zápisků Lucie Houfkové. Silné zastoupení „antivaxerů a dezinformátorů“ dávalo tušit, že půjde o prezentace, které budou pro publikum plné nových informací. Naše přednášky jsme pojali jako retrospektivu událostí uplynulých tří let a nutno říci, že tento historický průzkum byl i pro nás zajímavý, i když poměrně bolestný. V první přednášce Arnošt popsal kromě jiného intenzivní, ale neúspěšnou, snahu členů České statistické společnosti pomoci vládě s analýzou dat, přípravou klinických studií i s modelováním. Ale nebyl zájem, „expertní místa“ si rozebrali ti, co přišli dřív. Druhá zde sdílená přednáška Tomáše Fürsta se týká covidového desatera, tedy deseti bodů, na kterých už bychom se v současnosti mohli být schopní shodnout s protistranou. Už nejde o dezinformace, ale potvrzená tvrzení. Pokud bychom dokázali uzavírat některé kapitoly, pak bychom postupně začali s uzdravováním společnosti.

Arnošt Komárek – Pan(dem)ické milníky podle statistika z Karlína

https://www.karlin.mff.cuni.cz/~komarek/Komarek-StatDny.pdf

Jak se vyvíjela pandemie onemocnění covid-19, vyvíjely se též přístupy a možnosti jednotlivých aktérů k „boji“ s ní. Zjednodušeně lze říci, že jaro 2020 a boj s první fakticky nevlnou covidu (mluvíme-li o českých zemích) řídila exponenciála pána z pojišťovny, který přišel, a potom už nepřišel ve spojení s červeným svetrem pána, který byl a už není ministrem. Po letní pauze a „vítězství“ nad covidem přišlo čekání na spásnou vakcínu zpestřené zlatým věkem tzv. matematických modelů kmene náčelníka Stolová hora, behaviorálního ekonoma a příležitostného dramatika či matematika z Oxfordu. Hlavním cílem tohoto období bylo pomocí pečlivých matematických výpočtů vybalancovat seznam sortimentu a služeb, jenž je povoleno prodávat či nabízet, správně nastavit normu na výšku stropů a v závěru též správně nastavit systém rotací školních dětí, který minimalizuje přenos viru mezi covidem neohroženými školáky a současně maximalizuje přenos viru směrem do seniorní ohrožené populace. Vyvrcholením této éry (během které nám virus poprvé významněji zmutoval z původní wuchanské varianty do varianty britské, korektně zvané alfa) byla blokáda okresních hranic a nutnost při sportu dělat kolečka, čímž se dodrželo nařízení blbečka. Úplné úzávěře průmyslu, kterou jedna z tzv. odborných skupin považovala za bezpodmínečně nutnou, jsme byli jenom o prsa ušetřeni. Mezitím dochází ke dvěma významným změnám ve vybavení bojovníků s pandemií: (1) testy na stopy po přítomnosti viru SARS-CoV-2 se stávají široce dostupnými, (2) na trh je uvedena nová genová terapie, jenž se měla stát prevencí onemocnění covid-19, prý snad i prevencí nakažení virem SARS-CoV-2. Z čistě obchodních důvodů se tato terapie začíná nazývat vakcinací. Záměna pojmu „(někdy v minulosti) nakažený“ za pojem „nakažlivý“, ignorace zavedených laboratorních postupů, základů imunologie a téměř 300 let starého matematicko-pravděpodobnostního vzorce dává postupně vzniknout konceptu „bezinfekčnosti“ a obchodu s propustkami (nebo odpustky?). V průběhu léta 2021 probíhá marný „boj o protilátky“ spolu s nesmyslným hledáním jejich „protektivní hladiny“. A to vše v době, kdy nejenom základy imunologie platné do roku 2020, ale i v ČR dostupná data jasně ukazují, že nejde o hladinu, ale o předchozí přežité setkání s virem. Z věhlasných matematických modelářů se průběžně stávají zkušení biostatistici, kteří i nadále znásilňují observační data, nyní navíc i Sira Davida Coxe, místo efektů opatření nyní hodnotí účinnost tzv. vakcín. S podzimem 2021 přichází na scénu mutace delta, tisíce dětí uzavíraných nezákonně, mnohdy opakovaně a hlavně úplně zbytečně v domácím vězení. Heslem doby se stává SPOLU více testovat, lépe trasovat, více očkovat. Mění se vláda, nikoliv však přístup ani osoby a obsazení na postech řídících důstojníků štábu boje s pandemií. Přichází omikron, poslanecký boj o pandemický zákon, bez kterého prý nelze pandemii v žádném případě porazit, ale po jeho podpisu prezidentem Zemanem (21.2.2022) pandemie v českých zemích zcela nečekaně již 24. února 2022 končí. Nebo nekončí? Cílem příspěvku je pokus o shrnutí dějů doby minulé (v obecné společnosti o to zatím není zájem) a poskytnutí základu pro následnou diskuzi nad covidovými ozvěnami.

Tomáš Fürst (PřF UP Olomouc, SMIS) – Covidové desatero

https://drive.google.com/file/d/1SbBu2VT_weFB6dC9Cqy3Fj9FoZf6sqRU/view?usp=sharing

Covidová response bude nakonec mít tři fáze:

Dočasná ztráta soudnosti
Velké Covidové Ticho
Wiedergutmachung
Dnes stojíme na přelomu druhé a třetí fáze. Kapitáni covidové response a mainstreamová média se momentálně usilovně snaží předstírat, že covid už není téma, vše je za námi, nějaké chyby se možná udělaly, ale jinak jsme vše společně zvládli. Jenže mnohé bývalé konspirační teorie, dis- a misinformace se mezitím ukázaly býti pravdivé a zpod hladiny se zvolna vynořuje ledovec lidí postižených lockdowny, uzávěry škol, cenzurou, persekucí a zejména experimentální mRNA genovou terapií. Velké Covidové Ticho je tedy jen dočasné a v následujícím období bude třeba, abychom zjistili příčiny této
dočasné globální ztráty soudnosti a vyvodili z ní nějaké poučení. K tomu se ovšem musíme shodnout na několika základních faktech ohledně koronaviru a covidu, abychom vykolíkovali prostor, ve kterém lze vést racionální a daty podloženou debatu. Ve své přednášce se pokusím zapíchnout deset takových
kolíků.

„Informujte transparentně o rizicích vakcinace proti covid,“ žádá Joseph Ladapo, šéflékař Floridy, vedení CDC a FDA

Zuzana Krátká

Na stránkách Mainstreamu se můžete dočíst informace o komunikaci floridského šéflékaře Josepha Ladapa s federálními úřady CDC a FDA, jejíž cílem je získat detailnější informace o skutečné bezpečnosti vakcín proti covidu-19. Text dopisu, který Joseph Ladapo odeslal Robertovi Califfovi, šéfovi FDA, a Rochelle Walensky , právě končící ředitelce CDC, zde citujeme se svolením Mainstreamu, který dopis přeložil, a současně text doplnil o informace o tom, jakou roli hraje očkování proti covidu v současné americké politice.

Paní doktorko Walensky, pane doktore Califfe,

vaše přetrvávající rozhodnutí ignorovat četná rizika spojená s mRNA vakcínami proti covid 19 a vaše snaha zmanipulovat veřejnost tak, aby si myslela, že jsou zcela neškodné, mají za následek hluboký propad důvěry v americké zdravotnictví. Od chvíle, kdy federální vláda USA spustila Operaci Warp Speed, na kterou navázala investicí 5 miliard dolarů do Projektu NextGen, tlačila bez ustání nedodělanou vakcínu do paží Američanů prakticky bez ohledu na vážné zdravotní následky.

Nereagovat na vážné globální důsledky nebezpečí covid-19 jistě nešlo, ale dva roky, kdy jste kolektivně popírali, že přirozená imunita získaná infekcí nabízí srovnatelnou, ne-li lepší ochranu proti covid-19 než vakcíny, a kdy jste nutili posilující dávky mRNA covid vakcín mladým a zdravým lidem, přičemž jste dlouho odmítali uznat riziko zánětu srdečního svalu po vakcinaci, zasely hlubokou nedůvěru Američanů k aparátu veřejného zdraví.

Data jsou jednoznačná: od začátku očkování proti covid-19, zaznamenal systém, kam se hlásí nežádoucí účinky vakcín (VAERS), nárůst hlášení o 1 700%, přičemž život ohrožujících stavů přibylo o 4 400%. Všimá si toho už dlouho spousta lidí. Zlehčovat tak výrazný nárůst jako optický klam, který vzniká jen tím, jak do systému lidé nežádoucí účinky hlásí, je zatvrzelé popírání vědeckých důkazů o tom, že vakcíny jsou rizikové a hrubě neodpovídají bezpečnostním standardům. Ani se tím nevysvětlí, proč tak nepoměrně narostlo množství hlášených stavů ohrožujících život očkovaných mRNA vakcínami.

Jak ukazují vlastní data amerického Centra zvládání nemocí a jejich prevence (CDC), procento lidí, kteří se po mRNA vakcinaci dostávají do neschopnosti, vysoce převyšuje procento stejně vážných následků všech ostaních vakcín. Čerstvý článek v časopise Lancet (Rosenblum H. et al. Lancet 2022) hovoří o tom, že až jedna třetina lidí ve dnech následujících po mRNA vakcinaci “není schopna provádět běžné denní aktivity, je práce neschopná nebo musela vyhledat lékařské ošetření.”

To potvrzuje článek Fraiman J. et al. Vaccine 2022, který rovněž konstatoval zvýšené a naší pozornosti hodné riziko vážných nežádoucích účinků po každé jedné z 550 mRNA vakcinací. A vy jistě dobře víte, že to je u vakcíny neobyčejně vysoké riziko. Pro srovnání u vakcíny proti chřipce je mnohem nižší (Lusignan S. Lancet Regional Health – Europe 2021). Když tedy tvrdíte, že vážné nežádoucí účinky mRNA vakcinace jako ty výše zmíněné jsou řídké, zatímco data z klinických studií Pfizeru a Moderny jasně říkají, že řídké nejsou, sloužíte za otřesný příklad deziformační kampaně.

Rád bych zdůraznil, že na všechny tyto otázky jsme mohli dávno znát odpovědi, jen kdybyste po výrobcích vakcín žádali, aby provedli náležité klinické testy a jejich výsledky vám řádně předložili. I když Projekt NextGen byl už schválen novou vládou, musím se bohužel obávat, že budete stejné chyby opakovat a nutit Američanům nedozkoušené léky bez toho, že byste pečlivě zvážili jejich přínosy a rizika.

Protože jste se zavázali transparentně informovat o rizicích a přínosech nových léčiv, žádám vás, abyste veřejně:

informovali, proč jste nepožadovali, aby před schválením posilujících dávek mRNA vakcín (včetně těch nových bivalentních) byly provedeny randomizované klinické studie,
vysvětlili, proč nežádoucí účinky, které se v monitorovacím systému amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léků (FDA) objevily v roce 2021, nebyly vědecky publikovány dřív než v prosinci 2022 (Hui-Lee Wong et al. Vaccine 2023),
informovali nás, jak si vaše úřady (FDA a CDC) vyložily thajskou studii, která ukázala 3% výskyt poškození myocardu vakcínou u chlapců, a švýcarskou studii, která rovněž ukázala 3% výskyt poškození myokardu u dospělých, kteří dostali bivalentní posilující dávku (Mansanguan S, Tropical Medicine and Infectious Disease 2022; NCT05438472),
vysvětlili, proč byl termín, kdy měl Pfizer dodat výsledky své studie klinicky nepozorovatelné myokarditidy, odsunut až na prosinec 2022, třebaže CDC mezitím doporučovala vakcínu milionům mladých lidí, a pak byl posunut ještě jednou na červen 2023,
informovali nás o výsledcích vámi provedených analýz toho, jaký poměr nežádoucích účinků je hlášen do systému VAERS,
vysvětlili, proč 26 z 31 publikovaných studií, které užívají systém hlášení nežádoucích účinků V-Safe, pracují pouze s příznaky během sedmi dní po vakcinaci, i když se obecně uznává, že vážnější následky se objevují teprve po uplynutí této doby,
zveřejnili čísla o nežádoucích účincích, které sami očkovaní nahlásili do aplikace V-Safe, že podle nich souvisí za období 12 měsíců s vakcínou proti covid 19,
vysvětlili nám, proč jsou kolonky v aplikaci V-Safe, kam může pacient hlásit své potíže, omezeny na jen ty, které váš úřad (CDC) považuje za lehké, a proč v nabídce aplikace chybí vážné nežádoucí následky jako například srdeční selhání, zánět srdečního svalu, pásový opar apod.
předložte počty dospívajících, kteří zemřeli několik dnů po druhé dávce nebo posilující dávce mRNA covid-19 vakcíny (Gill J. et al. Archives Pathology and Laboratory Medicine 2022),
vysvětlete, proč jste veřejně neinformovali o studiích, které ukazovaly pravděpodobně zvýšené riziko infekce covid-19 čtyři až šest měsíců po obdržení mRNA covid-19 vakcín (Chemaitelly H. Lancet Infectious Disease 2023; Altarawneh H.N. New England Journal of Medicine 2022; Lin D.Y. New England Journal of Medicine 2022),
vysvětlete, proč jste nepožadovali, aby Pfizer předložil výsledky své randomizované studie těhotných žen (NCT04754594), která byla dokončena v červenci 2022,
okomentujte studie, které po mRNA covid vakcinaci ukazují zvýšené riziko POTS, neboli syndromu posturální ortostatické tachykardie (Kwan AC et al. Nature Cardiovascular Research 2022).

Vaše úřady jsou hlavními šiřiteli nedůvěry v očkování – Florida šíří pravdu. Naší povinností je poskytnout každému člověku všechny informace, které máme k dispozici, aby se mohl sám co nejlépe rozhodnou o svém zdraví. Váš netranspartentní přístup naopak poškozuje dobré jméno vědy u Američanů.

Já, obyvatelé Floridy i celý svět čekáme na vaši odpověď.

S pozdravem

Joseph A. Ladapo, MD, PhD
Šéflékař státu Florida

When I asked the feds for more honesty and transparency around COVID-19 vaccine data, they replied with a word salad of pandering and gaslighting. Here’s my response. Let’s try again, @CDCgov @US_FDA. pic.twitter.com/PEDXyARCJF
— Joseph A. Ladapo, MD, PhD (@FLSurgeonGen) May 11, 2023

Je větší riziko úmrtí po vakcinaci na covid než po vakcinaci proti chřipce?

Zuzana Krátká , Tomáš Fürst

Už od února 2021 tvrdíme, že VAERS se plní nepřijatelným množstvím nahlášených podezření na nežádoucí účinky po covidových vakcínách. Covidisté nás buď ignorují nebo informace mažou či zakazují. Když už se někdo s námi pustil do diskuse, snažil se tvrdit, že hlášení je tolik, protože covidových vakcín bylo aplikováno mnohem víc než jakýchkoliv jiných. Jak ukazuje obrázek níže, není to pravda.

Odpověď na tuto otázku hledala Jessica Rose a výsledkem jejího bádání je níže uvedený graf. Data pro něj dohledala ze tří zdrojů:

Počet dávek očkování proti různým nemocem v USA pochází z dat z National Vaccine Injury Compensation Program (VICP). Jde o období od 1.1.2006 do 31.12.2021. Zahrnuty jsou vakcíny proti 32 typům nemocí.
Počet podaných dávek vakcín proti covid v USA pochází ze stránek CDC
Počet hlášení podezření na nežádoucí účinky vakcinace dohledala na stránkách VAERS

Na grafu jsou uvedené celkové počty podaných dávek proti různým nemocem a počet úmrtí na milion dávek dané vakcíny

Červeně je vykreslen počet hlášených úmrtí na milion distribuovaných dávek, který byl vypočten jako poměr počtu hlášených úmrtí a počtu dávek podaných pro konkrétní vakcínu krát 1 milion. Příslušná osa y je uvedena vlevo.

Modře je vykreslen počet podaných dávek. Pro ne-covidové vakcíny jde o data za 16 leté období (2006-2021). Pro covidové vakcíny jde o období dlouhé 2,5 roku (2020-2023). Příslušná osa y je uvedena vpravo.

Nejvyšší modrý sloupec patří očkování proti chřipce (influenza), nejvyšší červený sloupec očkování proti covidu.

Závěry:

Za 16 let bylo v USA podáno neskutečných 2,23 miliard vakcín proti chřipce. Po očkování proti chřipce bylo hlášeno 771 úmrtí. Za 2,5 roku bylo v USA podáno 982 miliónů dávek vakcíny proti covidu. Po očkování proti covidu bylo hlášeno 17 509 úmrtí.
U chřipky bylo hlášeno 0,3 úmrtí na milion dávek a u covidu 35,6 úmrtí na milion dávek.
Počet hlášených podezření na úmrtí za rok – průměrně 48 po očkování proti chřipce a 7 004 po očkování proti covidu.

Pokud by po vakcínách proti covidu bylo stejné riziko úmrtí jako po vakcínách proti chřipce, pak bychom viděli na jedno hlášení podezření úmrtí po vakcíně na chřipku 2,8 hlášení podezření na úmrtí po vakcíně na covid.

Ve skutečnosti v USA na jedno nahlášené podezření na úmrtí po očkování na chřipku připadá 146 hlášení podezření na úmrtí po očkování na covid.

Takže jak je to s tou bezpečností?

Covid a znepokojivá fakta, která mnozí vědci nechtějí slyšet

Zuzana Krátká

Profesor Robert Clancy patří k předním světovým odborníkům, kteří se zabývají slizniční imunitou. Patří k zakládajícím členům Společnosti pro slizniční imunologii (SMI – Society for Mucosal Immunology) a je zakládajícím členem australské College of Pathology.

O článku prof. Roberta Clancyho „Covid and the disturbing facts my fellow-scientists don’t want to hear“ se prof. Vojtěch Thon zmiňuje ve své přednášce, která zazněla v dubnu na odborném setkání v Praze. Vidění významu slizniční imunity v patogenezi respiračních onemocnění mají jako experti ve stejném oboru totožné. A stejný je i jejich skeptický postoj k vakcinační terapii mRNA vakcínami proti covidu-19. Oba experti upozorňují na fakt, že pouze po prodělání infekce se nastavuje funkční a správně regulovaná imunita. Jinak se imunita aktivuje po opakovaném očkování. Pokud se do organismu dostane příliš velké množství antigenu, což se děje v případě časté opakované vakcinace mRNA vakcínou a případné infekce, dochází k stimulaci imunosupresivní imunitní odpovědi a aktivaci regulačních T lymfocytů. Jde o přirozenou reakci, kterou se organismus brání tomu, aby nereagoval destruktivní imunitní reakcí na přítomnost vysokého množství neškodného antigenu. Pokud ale podobnou strategii použije v případě virové infekce, dojde k protrahovaným a těžkým infekcím. Velmi dobře je tento princip popsán v tomto rozhovoru.

Další riziko spatřuje v samotných mRNA vakcínách. Po jejich aplikaci se tvoří nekontrolované množství spike proteinu. A další problém je v tom, že mRNA nezůstává v místě vpichu, ale šíří se organismem, přičemž není možné jakkoliv regulovat, v kterých lokalitách se spike protein vytvoří a kde se exprimovaný na povrchu somatických buněk aktivuje imunitní systém. Nejčastěji se vyskytují na povrchu endotelových buněk (a dochází k postižení cév) a v buňkách parenchymatózních orgánů, jako jsou játra, slezina, nadledviny a další. Akumulace takové prozánětlivé reakce ve vaječnících nebo ve varlatech může vést k poruchám plodnosti. O tom, že k tomu dochází, svědčí jak studie na potkanech sledující biodistribuci, které byly součástí klinické studie Pfizer, tak i počty hlášení potratů uvedených v rámci preklinických dat.

Distribuce mRNA lipidickými nanopartikulemi umožňuje import mRNA do jakékoliv buňky, protože lipidická membrána nanočástic splývá bez problémů s buněčnou membránou. Produkce spike proteinu není ani časově regulovaná a jak se postupně ukázalo, spike protein se netvoří jen několik dní, ale jeho produkce může trvat týdny až měsíce. Expresí spike proteinu se „tělu vlastní“ buňky stávají pro imunitu „cizími“, a tím se zvyšuje riziko rozvoje autoimunitních chorob. Alarmující jsou nálezy spike proteinu v tkáňových lézích v biopsiích myokardu u osob, které byly pitvány po náhlých úmrtích. Vyšší pozornost odborníků a další výzkum vyžadují také nálezy uložených amyloidů v nervové tkáni.

Odborné instituce ve většině světa stále mlčí a komerční zájmy převažují nad zdravotnickými. Několik států zastavilo mladých osob – nově například Švýcarsko. V Dánsku se již před delší dobou zastavilo očkování osob mladších 50 let. V mnoha dalších státech se ustoupilo od očkování dětí. Je překvapivě obtížné nahradit narativ poháněný komerčními zájmy vědou. Ale změna pohledu je nezbytná.

Místo odborné diskuse pokračuje dehonestace oponentů

Mezitím se v České republice vede velká dehonestační bitva, ve které se představitelé pro-vakcinační strategie snaží své kritiky, kteří upozorňují na nutnost vyhodnocení profitu a rizika očkování u každého jednotlivce, profesně ohrozit a zdiskreditovat, a to jak u laické veřejnosti, tak i ve vědeckých kruzích. Zde shrnuté důkazy a znepokojivá fakta, o kterých nechtějí slyšet, označují za dezinformace a bagatelizují nežádoucí účinky a rizika očkování na zdraví osob, které se již s infekcí setkaly a jsou chráněné slizniční imunitou. Prof. Vojtěch Thon, členové SMIS i další odborníci čelí kritice nejen v tisku, rozhlasu či na stránkách sociálních sítí a nemají prostor se k tomu vyjádřit. V případě prof. Thona již došlo i na profesní ohrožení na půdě Masarykovy univerzity kvůli jeho článku vydanému v Mladé frontě. SMIS pro změnu rozhořčilo vakcinology svým článkem, který byl jako Dopis redakci zveřejněn v aktuálním čísle Časopisu lékařů českých. V něm vyzdvihlo význam slizniční imunity a poděkovalo redakci za dlouhodobou podporu a zveřejňování příspěvků o vývoji imunity proti SARS-CoV-2 po prodělané infekci. Kritizováno je i odborné setkání „Poškození dětí a mladé generace“ pořádané Inovací republiky v Praze, kde jsme hovořili o vakcinaci, rozvoji závažných nežádoucích účinků u lidí po nadbytečném podání vakcín a význam správného lékařského postupu při očkování, ale diskutovala se i další opatření týkající se doby covidové pandemie. Obsahově velmi podobný byl i program Mezinárodního summitu o covidu III , který se konal na půdě Evropského parlamentu v minulých dnech.

Chtěli bychom požádat vás, čtenáře, o podporu. Domníváme se, že je třeba o těchto problémech veřejně mluvit a je nutné bezodkladně zahájit odbornou vědeckou diskusi zejména na téma přínosů a rizik očkování proti covidu. Potřebujeme provést důkladnou retrospektivní analýzu dat, především pak, individualizovat, pro koho je (a byla) vakcinace vhodná a pro koho nikoliv, a to v souladu s principy medicíny založené na důkazech. O dalším osudu vakcinace mRNA vakcínami musí rozhodovat lékaři různých odborností a ne jen úzké vedení České vakcinologické společnosti, která odmítá akceptovat námitky kritiků.

Ohlédnutí za dubnovým odborným setkáním – přednáška Vojtěcha Thona

Zuzana Krátká, Vojtěch Thon

Mnoho vědeckých informací, které jsme se minulé tři roky marně snažili šířit do světa, je natolik zjevně pravdivých, že jim musí už i mainstreamová média dopřát prostoru. Inspiraci mohou sbírat na odborných diskusních večerech, které se čas od času konají na Novotného lávce. Dne 13. dubna 2023 jsme se sešli s dvanácti odborníky a Robinem Čumpelíkem, který celý večer organizoval, a spojovacím tématem přednášek bylo POŠKOZENÍ DĚTÍ A MLADÉ GENERACE. Na SMIS z tohoto večera zveřejníme jak videa, tak slidy a odkazy na publikace, aby se případní zájemci mohli s přednáškami detailněji seznámit.

Úvodní přednáška patřila panu profesorovi Vojtěchovi Thonovi, který se v ní zaměřil na význam slizniční imunity v patogenezi covidu.

Znovu zopakoval to, co víme už dávno, že je to infekce, nikoliv očkování, co nastavuje imunitu na sliznicích a až s jejím nastavením získáváme kvalitní ochranu před vážným průběhem onemocnění covid-19. Očkování mělo být určeno pro rizikové osoby, které ještě infekci neprodělaly. Očkovat děti, mladé lidi a osoby po prodělané infekci bylo a je rizikové. Technologie mRNA má velkou slabinu v tom, že neznáme konkrétní dávku proteinu, kterým očkujeme. Jeho množství závisí na tom, kolik si ho ten který člověk sám vytvoří, navíc se netvoří pouze v místě vpichu, ale kdekoliv, kam se mRNA roznese. Buňky, které prezentují daný protein na svém povrchu jsou následně cílem útoku imunitního systému. Proto je tolik podezření na nežádoucí účinky. V přednášce zaznívá i upozornění na studii u potkanů, kterým byla aplikována „vakcína“ sestávající se z lipidických nanopartikulí obsahujících signální molekuly a tato se ve velmi krátkém čase rozesela cévním systémem do mnoha životně důležitých orgánů, ve kterých by se (pokud by experimentálně podaná látka obsahovala mRNA pro spike protein) spike protein mohl začít tvořit. Po očkování se může rozvíjet patologická imunologická reakce na různých místech těla, což prof. Thon pozoruje i u svých pacientů. V přednášce je krátce zmíněna i studie PROSECO, jejíž výsledky potvrdily vysokou séroprevalenci v ČR. Již na podzim 2021 téměř všichni lidé ve studii měli protilátky buď po infekci nebo po očkování. Zároveň jsme z dat ÚZIS věděli, že ti, kdo prodělali infekci, neměli riziko hospitalizace při reinfekci, tedy nepotřebovali očkování. Přesto byli lidé nuceni k očkování a byla zavedena nesmyslná restriktivní opatření ve školách i ve společnosti. Věděli jsme, že očkovaní lidé šíří virus. Základem boje proti šíření epidemie proto měla být podle prof Thona správná prevence a léčba. Na závěr každé přednášky měla zaznít otázka na politiky či vládní experty. Vojtěch Thon se ptá: „Kdy sdělí odpovědní činitelé státu skutečnost, že chrání slizniční imunita?“

https://drive.google.com/file/d/1i0Z-wqHk7As1YAhGO_46fuDwU3zPJjxB/view?usp=share_link