MUDr. Jiří Novák, Centrum klinické imunologie, Nemocnice České Budějovice
Kazuistika: 49 letá pacientka odeslána k imunologickému vyšetření z interní ambulance pro recidivující exsudativní perikarditidu, v úvodu polyserozitida. Pacientka neprodělala COVID-19 onemocnění, 1. dávku mRNA vakcíny tolerovala dobře, 16 dní po podání 2. dávky mRNA vakcíny došlo k rozvoji obtíží. V článku jsou uvedené detailní informace k výsledkům vyšetření u praktického lékaře, dále výsledky vyšetření na interním oddělení a převzetí do péče imunologem.
Mohlo by se zdát, že covid-19 zmizel a že vlastně ani není o čem psát… Bohužel jde o pouhé zdání a my, co se už dva roky pohybujeme v zákulisí covidové vědy a politiky víme, že naše ministerstvo zdravotnictví nelení a společně s „experty“ se pečlivě připravuje na podzimní kolo. Tomáš Fürst poskytl další rozhovor Parlamentním listům. Pro ty z vás, co už otvírají pusu s dotazem: „Pro Boha, proč ZASE Parlamentní listy?“ rovnou odpovídám: „Protože mainstream je hluchý a nikdy by tento rozhovor neotiskl. A jestli se nepřenesete přes značku PL, pak máte smůlu a dál nečtěte. Ale přijdete o hodně.“ ZK
Politici sami ničemu nerozumí, tak musí poslouchat podivné rádce. Příště se nenechte napálit, vzkazuje po pandemii lidem matematik
Mnoho politiků doplatilo během dvou let s covidem na nedostatek vzdělání a neschopnost kritického myšlení. A protože sami ničemu nerozumí, obklopili se různými pochybnými rádci, kteří zčásti tlačili svůj vlastní byznys, zčásti chtěli být slavní a zčásti byli jen stejně nevzdělaní jako ti politici. Proto matematik Tomáš Fürst vzkazuje občanům: „Příště se nenechte napálit, starejte se o své zdraví sami, pátrejte po informacích, přemýšlejte vlastní hlavou, pomáhejte si navzájem a nespoléhejte na stát.“ A chce znát odpovědi na dvě otázky, které dlužíme mrtvým, postiženým vakcínou a jejich příbuzným.
Jaké by mělo být hlavní poučení z toho, co se tady ty dva roky dělo a co narušilo životy nás všech? A pro koho: pro politiky, pro každého z nás, pro média?
Mnoho politiků doplatilo na nedostatek vzdělání a neschopnost kritického myšlení. A protože sami ničemu nerozumí, obklopili se různými pochybnými rádci, kteří zčásti tlačili svůj vlastní byznys, zčásti chtěli být slavní a zčásti byli jen stejně nevzdělaní jako ti politici. Takže poučení pro politiky zní: Zjistěte aspoň něco o tom, jak a proč funguje svět, abyste poznali, kdo vám radí blbě, a kdo dobře.
Média zcela rezignovala na svoji roli hlídacího psa a – s některými čestnými výjimkami – začala nadšeně papouškovat vládní propagandu. Míra důvěry lidí v mainstreamová média opět poklesla. Poučení pro média: Až budete příště přespávat ve studiu a svolávat demonstrace na podporu své „nezávislosti“, myslíte si, že ještě někdo přijde?
Ale především můj vzkaz pro občany: Zase jste se nechali napálit, zase jste uvěřili, že stát se o vás postará, že vaše zdraví je majetkem státu a že vládní „odborníci“ něčemu rozumějí. Napřed vás vyděsili nesmyslnými řečmi o smrtnosti covidu. Pak vás oklamali povídačkami, že nemoc nelze nijak léčit, nelze jí nijak předcházet a nezbývá vám, než ležet doma v posteli a brát paralen tak dlouho, až se začnete dusit.
Pak vás milostivě odvezou nechat umřít do nemocnice. A nakonec vám nalhali, že jediná cesta z epidemie je naočkovat všechny – mladé, staré, zdravé, nemocné, těhotné, prodělavší i neprodělavší – experimentální vakcínou, o jejíž efektivitě v éře omikronu nevíme nic a o jejíž bezpečnosti můžeme na základě údajů veveřejných databázích silně pochybovat.
Příště se nenechte napálit, starejte se o své zdraví sami, pátrejte po informacích, přemýšlejte vlastní hlavou, pomáhejte si navzájem a nespoléhejte na stát.
Téma nežádoucích účinků je stále tabu. K naší vlastní škodě se odborné společnosti málo věnují tomu, aby zhodnotily 15 měsíců zkušeností s očkováním a aby posoudily, u kterých rizikových pacientů má očkování pozitivní přínos a pro koho může být očkování rizikem. Očkování mRNA nebo vektorovými vakcínami není zcela bezpečné a s přibývajícími dávkami se zvyšuje riziko komplikací. O situaci v České republice informuje zpráva, kterou nedávno zveřejnil SÚKL. Za rok 2021 bylo do databáze SÚKL nahlášeno 13 759 podezření na nežádoucí účinky (NÚ), což byl téměř pětinásobný nárůst přijatých hlášení podezření na NÚ oproti předešlému roku. Z celkového počtu všech NÚ bylo 10 631 hlášení spjatých s vakcínami proti onemocnění covid-19. Nejvíce hlášení přímo na SÚKL bylo přijato od pacientů (58,51 %), méně od lékařů (21,63 %) a farmaceutů (16,40 %). Pokud je nahlášen případ vícekrát (např. lékařem i pacientem), tak se při ověřování do statistik započítá tento případ jako jeden.
ZDRAVOTNÍCI JSOU POVINNI HLÁSIT NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY NA SÚKL
„Dle zákona o léčivech (č. 378/2007 Sb.) mají všichni zdravotničtí pracovníci (tudíž nejen lékaři a farmaceuti) povinnost hlásit jakákoliv podezření na závažný nebo neočekávaný nežádoucí účinek. Definice toho, co konkrétně je označováno jako závažný či neočekávaný NÚ, je dána rovněž zákonem o léčivech. Hlásí se pouze podezření na NÚ. Hodnocení toho, zda je podezření správné, je již úlohou regulačních autorit. Proto SÚKL vyzývá všechny zdravotnické pracovníky, aby neváhali své podezření na závažný a neočekávaný NÚ jakéhokoli léčivého přípravku na SÚKL nahlásit. Vyplnit on-line formulář není obtížné, u jednoduchého NÚ to zabere pouze pár minut.
Každý máme osobní zodpovědnost za vlastní zdraví
Ačkoliv stát je zodpovědný za bezpečnost vakcín a v případě výskytu závažných nežádoucích účinků by měl mít pacient právo získat odškodnění, realita je zcela jiná. Zatím nikomu finanční kompenzace soudem přiznaná nebyla. Apelujeme proto na to, abyste pečlivě zvažovali, zda se naočkovat necháte a abyste žádali maximum informací před tím, než se očkovat necháte. Je třeba velmi dobře zvážit svůj zdravotní stav, zvážit to, zda patříte do rizikové skupiny (a vakcína by pro vás mohla být přínosem), jestli jste již prodělali onemocnění (a imunitu už máte), případně to, zda jste při předchozích očkováních již nějaké zdravotní problémy pocítili a další dávka tak může být rizikem. Záleží i na době, která mezi dávkami uplynula. A je samozřejmostí, že se můžete očkovat pouze, pokud jste zdravotně v pořádku.
Pokud se po aplikaci vakcíny objeví nějaký nežádoucí účinek, pak lékař, kterému jej nahlásíte, by měl tuto skutečnost nahlásit, i když si nemyslí, že je to kauzálně spojené s vakcinací. Hlásit to může i pacient nebo jeho příbuzní. Tato evidence je velmi důležitá, protože jinak se o možných negativních účincích a nových problémech nedozvíme. Prosím tedy, věnujte tomu pozornost a informujte o této skutečnosti lidi ve svém okolí.
Příklady podezření na nežádoucí účinky zveřejňuje Iniciativa 21
Velmi často je obtížné prokázat vztah mezi vakcinací a zhoršením zdravotního stavu, zvláště pokud nedošlo k rozvinutí onemocnění bezprostředně po vakcinaci. Zdravotní stav očkovaných osob se může zhoršit až později, s odstupem několika týdnů po vakcinaci a může trvat velmi dlouho, než se stav upraví, pokud vůbec. Vždy proto informujte svého praktického lékaře nebo specialistu o prodělané vakcinaci, zvláště tehdy, pokud se vám náhle výrazně zhorší dříve kompenzované chronické onemocnění nebo objeví nové zdravotní problémy.
Iniciativa 21 poskytla na svém webu prostor pro příběhy poškozených pacientů, ale i pro poznatky zdravotníků, kteří se s případy nežádoucích účinků vakcín setkávají. Cílem této aktivity je odstartovat veřejnou debatu o nežádoucích účincích vakcinace proti covid-19. Nežádoucí účinky už nesmí být tabu a nesmíme se za ně stydět. Naopak, naše zkušenosti mohou pomoci ostatním.
Týden s týdnem se sešel a nedá mi to než okomentovat další lži z úst ministra zdravotnictví Válka. Rozhovor na seznam, 22.4. je vůbec plný perel. Případné komentáře těch imunologicko-medicínských přenechám kvalifikovanějším (pokud jim to ještě stojí za to). Zůstanu u jediného výroku, jehož pravdivost vyvrací surová data z ÚZISu. Pan ministr nám sděluje: “Teď se dá říci, že kdo má třetí dávku, tak má medicínskou výhodu – prakticky nulové riziko úmrtí na covid. Může ho chytit a mít nepříjemný průběh, ale s vysokou pravděpodobností nebude na intenzivní péči nebo ECMO (mimotělní oběh, pozn. red.) a neumře.”
Duben nám pomalu končí, tak se podívejme, jak na tom byli s očkováním ti, kdo během něj (do 23.4.) zemřeli na COVID či COVIDem. ÚZIS hlásí, že v tomto období zemřelo 362 osob, z nichž 152 (42 %) očkováno nebylo, 72 (20 %) bylo očkováno dvakrát a 138 (38 %) bylo očkováno třikrát, tedy disponovalo onou medicínskou výhodou. Pod prakticky nulovým rizikem úmrtí bych si představoval trochu jiná čísla. Tak ale jistě máte, pane ministře, pro tuto nevinnou dezinterpretaci svoje důvody.
A ještě prozradím tajemství (psst, probírá se v základních kurzech inferenční statistiky). Třetí dávkou je aktuálně očkováno (opět dle dat ÚZIS) přibližně 40 % populace. Jestliže mezi zemřelými je opět téměř 40 % třikrát očkovaných, ukazuje to spíše na to, že očkování s úmrtím na COVID (v tuto chvíli) příliš nesouvisí.
A jen tak mimochodem, pandemickou pohotovost ještě plánujete někdy zrušit? Počty SARS-CoV-2 pozitivních na JIP nám i nadále klesají a i nadále na nich převažují lidé očkovaní.
Roman Chlíbek požádal členy NIZP požádat o zaslání stanoviska na vymezení indikačních skupin osob pro podzimní očkování proti nemoc covid-19.
Očkování proti covid-19 by mělo být doporučováno pouze osobám splňujícím zároveň obě následující podmínky:
Jedinec spadá do kategorie osoby s vysokým rizikem progrese do závažné formy covid-19 nebo hospitalizace dle výše uvedených kritérií definovaných Infektologickou společností
Jedinec dosud neprodělal infekci SARS-CoV-2. Prodělání nemoci lze doložit buď pozitivitou laboratorního testu pro přímý průkaz infekce (PCR, POCT) NEBO přítomností protilátek IgG anti-S nebo neutralizačních protilátek (v případě neočkovaného), popřípadě v kombinaci s IgG anti-NP (u očkovaného).
Výjimky z tohoto pravidla lze uplatnit individuálně, např. u osob se závažným imunodeficitem je vhodné očkování i v případě stavu po prodělání infekce na základě zhodnocení indikace ošetřujícím lékařem specialistou dle níže uvedených kritérií.
V případě doporučení očkování je klíčové načasování aplikace na období začátku předpokládaného zvýšeného výskytu onemocnění covid-19, resp. před něj (konec léta – začátek podzimu) vzhledem k významnému poklesu účinnosti vakcíny s časem.
A kdo patří mezi osoby ve vysokém riziku?
Osoby ve vysokém riziku progrese jsou definovány v materiálu vydaném Infektologickou společností pro účely indikace podání monoklonálních protilátek. Na str. 13 tohoto textu:
Vysoké riziko progrese do závažné formy covidu-19 a/nebo hospitalizace, pacient splňuje alespoň jedno z následujících kritérií:
index tělesné hmotnosti (BMI) > 35 kg/m2
chronické onemocnění ledvin (včetně dialyzovaných osob)
chronické onemocnění jater o diabetes mellitus
primární nebo sekundární imunodeficit
imunosupresivní léčba
chronické plicní onemocnění v dispenzarizaci (např. chronická obstrukční plicní choroba, intersticiální plicní onemocnění, bronchiální astma, plicní hypertenze, cystická fibróza, obstrukční a centrální spánková apnoe)
onkologické nebo hemato-onkologické onemocnění s aktuálně probíhající léčbou 14
trombofilní stav v dispenzární péči
neurologická onemocnění ovlivňující dýchání o stav po transplantaci solidního orgánu nebo transplantaci kostní dřeně
věk >65 let
věk >55 let a současně alespoň jedno z níže uvedených kritérií:
kardiovaskulární onemocnění, hypertenze, chronické respirační onemocnění, index tělesné hmotnosti (BMI) > 30 kg/m2
věk 12 – 17 let a současně alespoň jedno z níže uvedených kritérií:
BMI > 85. percentil pro svůj věk a pohlaví podle růstových grafů, srpkovitá anémie, vrozené nebo získané onemocnění srdce, neurovývojové onemocnění, např. dětská mozková obrna, zdravotní stav pacienta vyžadující technickou podporu, např. tracheostomii, gastrostomii nebo přetlakovou ventilaci (nesouvisející s onemocněním covid-19), astma nebo jiné chronické respirační onemocnění vyžadující každodenní podání léků
jiné individuální rizikové faktory progrese covidu-19 dle posouzení ošetřujícího lékaře a na základě vyhodnocení potenciálního přínosu a rizika
„Stále umírá zbytečně spousta lidí na covid. Jsou to bez výjimky lidé bez očkování, část má těžký průběh, část je na JIP“, pravil aktuální ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP09), viz seznamzpravy.cz, 10.4.2022. Jinde nám pan ministr hlásá, že „Data jsou know-how, ale musí být interpretována v kontextu“ (idnes.cz, 6.4.2022). S tím nelze než souhlasit. Jenom pane ministře, příště zkuste tu (dez)interpretaci o něco méně přizpůsobovat požadovaným závěrům. Případně, prosím, než se neuměle pokusíte o (dez)interpretaci dat, požádejte nejprve ÚZIS, aby příslušná data buď zneveřejnil nebo je alespoň poupravil tak, aby opravdu říkala to, co vy jako ministr tvrdíte. Není to poprvé, co tvrdíte něco, co žádná data neříkají.
Na grafu jsou zobrazeny počty pacientů pozitivně otestovaných PCR testem na přítomnost viru SARS-CoV-2 hospitalizovaných na JIP v závislosti na očkovacím statutu (od 1.2. do 11.4.2022, data ÚZIS). Pane ministře, čistě pro vaši informaci, již nejméně od začátku letošního února (po prakticky celou dobu výskytu mutace omikron) se na JIP českých a moravských nemocnic nacházel přibližně shodný počet očkovaných a neočkovaných pacientů. Počínaje 20. březnem počet očkovaných mírně převažuje nad počtem neočkovaných.
A jak jsme na tom s těmi počty mrtvých?
O tom nás informuje další datová sada ÚZIS. Pro upřesnění – za neočkované považujme neočkované a osoby s nedokončeným očkováním (tj. s jednou dávkou u dvoudávkových vakcín). Za očkované považujeme osoby, které obdržely dvě nebo tři dávky. Počty zemřelých (s pozitivním testem na výskyt RNA viru SARS-CoV-2) za únor, březen a duben (do 10.4.) jsou uvedeny v tabulce.
zemřelí očkovaní
zemřelí neočkovaní
únor
666
770
březen
453
447
duben (do 10.4.)
102
81
Počet zemřelých s pozitivní PCR testem na SARS-CoV-2 za únor až březen 2022, data ÚZIS
Pane ministře, vězte, že již v březnu nám zemřelo o trochu více očkovaných než neočkovaných a v dubnu mají zemřelí očkovaní poměrně viditelnou převahu. Vězte, že i třikrát očkovaní umírají na covid-19 (nebo s covid-19). V průběhu února, března a začátku dubna zemřelo 320, 277, resp. 68 osob s třemi dávkami. Z dubnových zemřelých očkovaných bylo 67 % (68 ze 102) očkováno tzv. posilující dávkou. Mezi všemi zemřelými v první třetině dubna potom očkovaní třemi dávkami zahrnují 37 % (68 ze 183). Tito lidé podle vás, pane ministře, nezemřeli?
Aby nedošlo k mýlce. Tímto textem se nevyjadřuji k účinnosti očkování proti covid-19. Kvalitní analýza účinnosti totiž vyžaduje minimálně normování jednotlivých počtů (měnícími se) velikostmi příslušných skupin, resp. další kroky a jenom s obtížemi ji lze založit na ÚZISem veřejně publikovaných souhrnných datech. Ale už mě opravdu nebaví číst v médiích prezentované nepravdy založené údajně na datech. Pane ministře, netuším, zda tyto lži vypouštíte úmyslně či z nevědomosti, a přiznám se, že nevím, která z těchto možností je horší.
Ministerstvo zdravotnictví považuje očkování za jeden z nejúčinnějších prostředků k omezení vzniku a šíření nákazy v populaci.. Jak zjistilo sdružení Pro Libertate svým dotazem na MZČR, pro letošní rok objednalo ministerstvo vakcíny za 7,6 miliardy korun, což je stejná cena, jakou zaplatilo loni, kdy naočkovalo 15 miliónů dávek. Letos byl zatím naočkován jeden milion dávek, další 2,3 miliony dávek jsou již dodané do ČR, ale zatím nebyly použity. Ministerstvo potřebuje zvýšit zájem o očkování a ideální by bylo posílit důvěru v pozitivní přínos vakcinace. Účinné očkování by mělo přispět k poklesu šíření nákazy v populaci a mělo by snížit počty hospitalizovaných osob. Podívejme se tedy, co ukazují data z ÚZIS.
Počet nových případů s ohledem na předchozí prodělání infekce a očkovací statut
Graf 1zobrazuje vývoj počtu nových nákaz v čase (plné čáry) a odhad tzv. ochranného efektu vakcinace a prodělání onemocnění (čárkované čáry), který vyjadřuje, o kolik procent je míra výskytu nákazy mezi očkovanými či uzdravenými nižší, než míra výskytu mezi neočkovanými či těmi, co nemají ve statistikách zaznamenáno prodělání onemocnění.
Zaměřme se nejprve na červené čáry. Tmavě červenou plnou čárou je vynesena incidence nákazy ve skupině očkovaných (tedy počet nových případů mezi očkovanými za týden přepočtený na 100 tisíc očkovaných obyvatel). Světle červenou plnou čárou je stejným způsobem vynesena incidence u neočkovaných. Čárkovanou červenou čarou je zobrazen ochranný efekt vakcinace (jednotky jsou na ose vpravo), spočtený jako jedna minus podíl hodnot na tmavě červené a světle červené čáře (1 – očkovaní /neočkovaní).
Vidíme, že incidence nákazy u očkovaných byla ještě vloni nižší než u neočkovaných. Od začátku března 2022 se ovšem situace obrátila a dnes je incidence nákazy u očkovaných vyšší než u neočkovaných. Ochranný efekt vakcinacenyní dosahuje téměř záporných padesát procent a neustále klesá (červená přerušovaná čára). Jsme tedy v situaci, kdy je pravděpodobnější, že se nakazíte, pokud jste očkovaní, než pokud očkovaní nejste. Znovu upozorňujeme, že incidence je přepočtená na 100 tisíc osob daného vakcinačního statutu, nejde tedy o efekt toho, že většina lidí je očkovaná.
Podobným způsobem je ve stejném grafu modře zachycen efekt předchozího prodělání nemoci. Tmavě modrou plnou čárou je vynesena incidence nákazy ve skupině prodělavších (tedy počet nových případů za týden přepočtený na 100 tisíc osob, které infekci již dříve prodělaly). Světle modrou plnou čárou je vynesena incidence u neprodělavších. Čárkovanou modrou čarou je zobrazen ochranný efekt předchozího prodělání infekce.
Vidíme, že dlouhodobý „ochranný efekt prodělané infekce“nijak výrazně neklesá (modrá přerušovaná čára) !!! Ochrana byla sice vyšší do prosince (u delty), v lednu 2022 (s příchodem omikronu) tato ochrana mírně poklesla, ale již se zase drží na konstantní hladině (onen modrý „schod“ na přerušované čáře). Incidence infekce je u lidí, kteří již v minulosti infikováni jednou byli, výrazně nižší, než u lidí, kteří dosud infekci neprodělali (tmavě modrá čára je stále pod světle modrou).
Upozorňujeme, že v grafech není populace rozdělena na čtyři disjunktní skupiny – červená barva dělí populaci na očkované a neočkované, modrá barva na prodělavší a neprodělavší. Tato dvě dělení se spolu do velké míry míjejí.
Odhad ochranného efektu očkování dříve býval vysoký a srovnatelný s odhadem ochranného efektu po prodělání onemocnění. Je ovšem důležité zmínit také to, že očkovaní se velkou část roku 2021 nemuseli testovat a ochranný efekt očkování tedy byl nadhodnocen.
V současné době je už známo z literatury, že účinnost očkování vůči infekci s časem klesá. Současný záporný odhad ochranného efektu je možná důsledkem toho, že očkovaní byli v minulosti chráněni více před infekcí a tedy se v nakazili méně často než neočkovaní. Neočkovaní tak mají častěji ochranu po prodělání onemocnění, která je velmi účinná. Větší počet očkovaných si nákazou teprve projít musí. Je vysoce pravděpodobné, že nákazou postupně projdou všichni. Záporný odhad ochranného efektu tedy ještě nemusí znamenat, že očkování nefunguje. Může (ale nemusí) vyjadřovat to, že se aktuálně očkovaní srovnávají se skupinou z velké části prodělavších, jejichž ochrana je lepší. Očkovaní pořád tedy mohou (ale nemusí) mít výhodu oproti imunologicky naivními jedinci. Jestli ji skutečně mají bohužel zjistit nemůžeme, protože klinické zkoušky vakcín byly předčasně ukončeny už po pěti měsících, kdy byla naočkovaná placebem ošetřená skupina.
Hospitalizace s ohledem na očkování a předchozí prodělání
Na grafu 2 je stejným způsobem jako výše zobrazena týdenní incidence hospitalizací s koronavirem. Zcela analogicky jsou znázorněny týdenní incidence hospitalizovaných s koronavirem na JIP na grafu 3.
Vidíme, že incidence hospitalizace byla vyšší do ledna 2022, tedy v období, kdy převažovala delta a předchozí mutace, než v době s převahou mutace omikron (od ledna 2022 dosud). Dále je zřejmé, že dlouhodobě byla incidence hospitalizace nižší u očkovaných než u neočkovaných, ale postupně se hodnoty srovnávaly. Od začátku dubna 2022 je již jasně vyšší incidence hospitalizace u očkovaných, tedy i pro hospitalizaci s koronavirem již vychází ochranný efekt vakcinace záporně. Incidence hospitalizace na JIP (graf 3) zůstává u očkovaných o něco nižší než u neočkovaných, ale i tam se rozdíly snižují. Zajímavé je, že ačkoliv ochranný efekt vakcinace klesá u všech tří grafů, ochrana získaná předchozím proděláním infekce se drží poměrně stabilněa v případě hospitalizací navíc dosahuje velmi vysokých hodnot.
Data o incidencích hospitalizovaných osob a osob hospitalizovaných na JIP je třeba interpretovat opatrně. Vlastně z těchto dat dokážeme říci jen to, že ochranný efekt očkování před hospitalizací v dlouhodobém měřítku klesá. Nedokážeme ale říci, jak byla ve skutečnosti ochrana velká a jestli vůbec jsou lidé očkováním před nákazou, hospitalizací, vážným průběhem či úmrtím chráněni. Jak je to možné? Z analýzy Tomáše Fürsta, kterou provedl na datech, která získal z VZP, totiž vyplynulo, že očkovaná skupina obyvatel se od neočkované zásadně liší. Loni v létě se v ČR na covid-19 téměř neumíralo, celkový počet úmrtí byl ve všech věkových kategoriích na dlouhodobém průměru, ale přesto byl podíl úmrtí mezi neočkovanými výrazně vyšší než mezi očkovanými. To mohlo znamenat jediné – neočkovaná skupina byla v průměru více riziková z hlediska úmrtí než skupina očkovaná. Mohlo to být třeba tím, že osoby v terminálním stádiu závažných nemocí nebyly očkované. Pokud tento nepoměr mezi očkovanou a neočkovanou skupinou přetrvává, pak jsou obě skupiny stále vzájemně nesrovnatelné, a proto o skutečné účinnosti očkování nemůžeme z dostupných observačních dat nic moc říct.
Další efekt, který má na tato data vliv opačný, je, že průměrný věk očkovaných je vyšší než neočkovaných a tedy i riziko hospitalizace bude obecně vyšší u očkovaných (po očištění o případný vliv osob neočkovaných právě kvůli svému zdravotnímu stavu).
Závěr
Analýzou dat ÚZIS jsme potvrdili, že předchozí prodělání infekce představuje dlouhodobou a spolehlivou ochranu před opakovanou infekcí a zejména před závažným průběhem opakovaného onemocnění covid-19. Předchozí prodělání infekce poskytuje mnohem lepší ochranu před opakovanou infekcí i před vážným průběhem covid-19 než očkování.
Pozn.: Na všech grafech odhad ochranného efektu velmi kolísá v období 1.6.2021 až 1.10.2021. V tuto dobu byl výskyt covid-19 v ČR velmi malý, a proto je odhad zatížen v toto období vysokou chybou.
autorský tým: Jiří Beneš, Lucia Houfková, Arnošt Komárek, Robert Straka, Vojtěch Thon, Hana Zelená
Stanovisko při jeho podání podpořili i další členové NIZP – Hana Roháčová, Martin Balík, Václav Fejt a Pavel Dřevínek
Stanovisko bylo zasláno dne 6. 4. 2022 vedoucím odborných skupin NIZP a panu ministru zdravotnictví V. Válkovi.
Text připravované vyhlášky o systému epidemiologické bdělosti pro onemocnění COVID -19 (text návrhu zde) považujeme za nevhodný z následujících důvodů:
1) Špatné používání základních pojmů, nepřesné vyjadřování
Dobrým příkladem je čl. 1 Přílohy č. 1, v němž se píše:
a) Jedná se o akutní infekční onemocnění, které může mít i bezpříznakový průběh. – Bezpříznakové onemocnění je oxymoron. Nemoc je patologický stav, který musí mít klinické projevy. Bezpříznaková může být infekce, to ano, ale nikoli onemocnění. (Beneš Jiří, a kol. Infekční lékařství. Kapitola: Základní souvislosti a pojmy. Praha: Galén, 2009. ISBN 978-80-7262-644-1.)
b) Mezi projevy covidu-19 je uvedena neurologická manifestace. – Ptáme se tedy, co je tím míněno. Neurologická manifestace není ani nemoc ani příznak nemoci. V textu v této podobě jde o zcela balastní sousloví.
c) Klinické projevy ve stáří mohou být nenápadné, někdy se jedná o nespecifické zhoršení zdravotního stavu s apatií, zmateností, závratěmi nebo dehydratací. U dětí se může rozvinout syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi asociovaný s COVID-19. – Obě tyto věty upozorňují na to, že průběh nemoci u starých osob a dětí mohou být odlišné od obvyklého vývoje. Obě věty jsou obsahově správné, nicméně jejich formulace v daném kontextu je nešťastná a zavádějící. Tyto věty totiž navozují dojem, že průběh nemoci u seniorů je spíše mírný, zatímco u dětí je závažný. Realita je přesně opačná.
a) V návrhu vyhlášky v § 1, odst. 3 se píše: Tato vyhláška dále stanoví v příloze č. 2 k této vyhlášce další údaje uváděné v žádance o vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV‑2 nebo antigenu viru SARS-CoV-2 nebo nukleové kyseliny viru SARS-CoV-2 zasílané elektronickou formou prostřednictvím informačních systémů orgánů ochrany veřejného zdraví. – Vyšetřením na přítomnost viru měl autor textu pravděpodobně na mysli detekci virové nukleové kyseliny. Ovšem v pravém slova smyslu je vyšetřením na přítomnost viru pouze kultivační vyšetření (izolace viru na tkáňové kultuře), protože vyšetřením PCR zjišťujeme jen přítomnost určitých úseků RNA, nikoliv virus samotný. Vyšetření virové nukleové kyseliny by tedy mezi metodami mělo být uvedeno také. Je však možné, že vyšetřením na přítomnost viru autor myslel různé diagnostické metody (PCR, antigen, kultivace); v tom případě je ale nelogické uvádět antigen zvlášť, zatímco ostatní metody nikoliv.
b) V Příloze 1, čl. 2, odst. C1, jsou vyjmenována tři laboratorní kritéria, na základě jejichž pozitivity lze uznat potvrzený případ covid-19: (a) detekce nukleové kyseliny viru SARS-CoV-2 v různých biologických materiálech, (b) detekce antigenu viru SARS-CoV-2 v materiálech z horních cest dýchacích a (c) průkaz N antigenu viru SARS-CoV-2 v krvi. Tento výčet je neúplný. Především nelze opominout (d) izolaci viru jako jednoznačný průkaz infekce, i když je jistě pravda, že toto vyšetření se neprovádí v rutinní praxi. Pro rutinní praxi je naopak významné, že v případech, kdy se nepodaří prokázat etiologii infekce průkazem viru, je možné použít sérologickou diagnostiku. V úvahu připadá jednak (e) sérologický průkaz infekce na základě sérokonverze (pozitivita protilátek IgG anti-S u osob neočkovaných nebo anti-S a anti-NP u očkovaných), nebo (f) sérologický průkaz na základě signifikantního, minimálně 4-násobného, vzestupu titru neutralizačních protilátek v párových sérech. O tom, že nepřímý průkaz má v diagnostice covid-19 nezastupitelné místo, svědčí např. práce: Beneš J, Džupová O, Poláková A, Sojková N: Opakovaně negativní výsledky PCR testů u pacientů s příznaky COVID-19: Mají infekci SARS-CoV-2 nebo ne? Epidemiol Mikrobiol Imunol. 2021;70(1):3-9. PMID: 33853332.
c) V následujícím odstavci C2 jsou popsána kritéria pro podezření na opakovanou nákazu (reinfekci) covid-19. K tomu dodáváme, že v případě průkazu jiné virové varianty než při předchozí atace nemoci (při předchozím vyšetření) jde o opakovanou nákazu i v případě, že od předchozího odběru uplynulo méně než 60 dní.
e) Příloha 2, čl. 2: Co je myšleno screeningovým testováním? Plošné screeningové testování ve školách a na pracovištích by se již nemělo provádět pro jeho mizivou výpovědní hodnotu a enormní náklady.
3) Neaktuálnost vzhledem k současným doporučením evropských autorit
a) V čl. 2 Přílohy 1 jsou popsány definice covid-19 pro potřeby surveillance. Upozorňujeme na to, že podle textu písmena C jsou pro splnění kategorie potvrzený případ požadována pouze laboratorní kritéria, ale ne kritéria klinická. Tímto způsobem se do kategorie případů nemoci dostávají i asymptomatičtí jedinci, u nichž byla zjištěna přítomnost viru nebo virových komponent, ale nemocní nejsou. Uvedená definice byla původně skutečně navržena mezinárodními autoritami (WHO, ECDC), ale v aktualizovaném dokumentu ECDC ze dne 18.10.2021 je již použita správná formulace: Confirmed case: any person meeting the clinical criteria AND the laboratory criteria. Za potvrzený se považuje jen symptomatický případ. Viz https://www.ecdc.europa.eu/en/publications-data/covid-19-surveillance-guidance, str. 4: Case definition.
b) V témže materiálu ECDC se doporučuje jen sentinelová a nikoli plošná surveillance, a rovněž – podle aktuální epidemiologické situace – testování možných případů i na chřipku a případně i další respirační viry. Toto doporučení by bylo vhodné do textu vyhlášky zapracovat.
4) Nedomyšlenost organizačních a technických detailů
a) Příloha 1, čl. 3, odst. 2e rozeznává jen dvě možnosti ukončení hospitalizace, a sice propuštění z lůžkové péče nebo úmrtí. Není zde jmenována třetí možnost, totiž překlad do jiného zdravotnického zařízení.
b) Příloha 1, čl. 5 jmenuje druhy protiepidemických opatření a způsob jejich provádění. Není však stanoveno, jestli se při vyhlášení epidemického stavu tato opatření zavádějí všechna najednou nebo jestli mají být uváděna v platnost postupně, a také jestli mají být zaváděna na území celého státu nebo jen v místech výskytu infekce. Rovněž není určeno, kdo tato opatření vyhlašuje a za jakých podmínek.
c) Příloha 1, čl. 5, odst. 6-8 jsou neurčitě formulované. Text odstavců 6 a 7 určuje postup vůči osobám v epidemiologicky významném kontaktu, ale nedefinuje, které kontakty jsou epidemiologicky významné. V původní verzi návrhu vyhlášky z 21. 3. 2022 bylo toto upřesnění obsaženo.
V odst. 7 se píše, že orgán ochrany veřejného zdraví bude rozhodovat o uplatňování karanténních opatření na základě hodnocení rizika, ale není řečeno, jakého rizika. Rizika závažného průběhu? Rizika přenosu na vnímavé osoby? Rizika nadměrné kumulace viru v prostředí?
Je zde také uvedeno, že poskytovatel ochrany veřejného zdraví nařizuje karanténní opatření na dobu nezbytně nutnou k zamezení šíření infekce. I tato doba by měla být ve vyhlášce specifikována.
V odst. 8 se píše o povinné ochraně dýchacích cest, ale opět není stanoveno, o jakou ochranu jde, nebo kdo rozhodne o tom, jaká ochrana je v konkrétní situaci adekvátní.
d) Příloha 1, čl. 5 odst. 10: Povinnost používat elektronickou formu vyplňování příjezdového formuláře může být šikanózní. Přijíždějící osoby nemusejí mít k elektronické formě přístup a byly by pak vyloučeny z realizace svobody pohybu. Podobně písm. c) téhož ustanovení předpokládá, že každý člověk musí mít e-mailovou adresu a telefon.
e) Příloha 1, čl. 5 odst. 12: Systém včasného informování o výsledku testování je založen na předpokladu, že každý člověk má elektronickou adresu nebo telefon, který umí přijímat sms. To však nemusí být vždy splněno. Vyhláška rovněž nepamatuje na možnost, jak zaručit dodání výsledku vyšetření a pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví osobám nezletilým a nesvéprávným, respektive jejich zákonným zástupcům. Pouze elektronická evidence navíc neumožňuje reakci v případě výpadku sítí.
f) Příloha 2, odst. 1: Je smysluplné uvádět ve vyhlášce MZ všechny prvky, které musí obsahovat žádanka na laboratorní vyšetření? Žádanku si přece může každé laboratorní zařízení upravit podle svých potřeb. Vyhláška by měla jen stanovit, které údaje musí laboratoř hlásit do centrálního registru, případně místním orgánům ochrany veřejného zdraví. Hlášení zasílaná do registru by se měla omezit jen na nezbytné informace.
g) Ve vyhlášce by měla být zmíněna prioritizace odběru a vyšetření u nemocných osob před osobami, u nichž se vyšetření provádí jen kvůli skríningu. V původním návrhu byla tato preference obsažena.
5) Neshody s platnou legislativou
Příloha 1 čl. 5, odst. 8 jako jeden z druhů protiepidemických opatření udává nařízení ochrany dýchacích cest. K tomu dodáváme, že podle Listiny práv a svobod čl. 4, odst. 1 a 3 platí zásady: Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky.
Domníváme se, že není možné, aby vyhláška stanovila jiná protiepidemická opatření ukládající osobám povinnosti a omezující jejich práva a svobody než ta, která nabízí zákon, a zákon takové zmocnění neobsahuje. Žádáme, aby tato problematika byla prověřena právními specialisty.
6) Neujasněnost samotného smyslu vyhlášky
Tento bod považujeme za nejvýznamnější výtku a důvod k úplnému odmítnutí stávající verze vyhlášky: Podle našeho názoru autoři návrhu vyhlášky nemají jasno o tom, v jaké situaci by se vyhláška měla používat.
a) Má být vyhláška určena pro dobu epidemie, kdy je ohroženo samotné fungování společnosti, jako tomu bylo v několika vlnách od října 2020 do ledna 2022, nebo má mít trvalou platnost? Jestliže platí první možnost, pak by součástí vyhlášky mělo být ustanovení pravidel, kdy vstupuje v platnost, respektive za jakých podmínek se vyhlašuje epidemický stav, a kdy tento stav končí. Naopak jestliže má vyhláška platit trvale, pak není jasné, proč v klidovém období mají být dodržována takto přísná pravidla.
b) Vyhláška nepočítá s možností, že se epidemiologická situace vyvíjí, ať už v důsledku evoluce viru nebo v důsledku zvyšováním odolnosti populace prostřednictvím vakcinace a/nebo proděláním infekce. Epidemie v letech 2020-2021 měla hrozivý charakter, ale současná vlna covid-19 vyvolaná variantou omikron a jejími deriváty má již charakteristiky srovnatelné se sezónní chřipkou, a proto by protiepidemická opatření měla být na úrovni běžných protichřipkových zásad. Dikce vyhlášky však zůstává zcela poplatná kritickému období a o jiných možnostech u infekce covid-19 neuvažuje.
c) Vyhláška v Příloze 1, čl. 3. sice podrobně popisuje, jak má vypadat sběr údajů o výskytu SARS-CoV-2. respektive covid-19, ale chybí zde jakákoli informace o tom, jak mají být získané údaje zpracovány, jaké konkrétní informační výstupy mají být touto cestou získány a k čemu budou při zvládání epidemie využity.
d) Nařízení požadovaná vyhláškou odpovídají situaci, kdy hrozí riziko zavlečení vysoce nebezpečné infekce z území jiných států, které ohrozí zdejší populaci. To je patrné z důrazu na vyšetřování osob přijíždějících do ČR, na vyhledávání ohnisek nákazy a na izolačních a karanténních opatřeních (příloha 1, čl. 4 a 5). Tato opatření však pozbývají smyslu v případech, kdy infekce má vysokou infekciozitu a přitom její průběh je mírný – pak dojde k situaci, kterou jsme opakovaně zažívali již od jara 2020: infekce se bez ohledu na uplatňovaná opatření rychle rozšířila na celém území ČR. Protiepidemická strategie u covid-19 by za těchto podmínek měla být zaměřena na likvidaci ohnisek, ve kterých dochází ke kritickému zvýšení počtu nemocných, k nárůstu virové nálože v prostředí a následnému vzestupu počtu závažných případů. Je také možné pomocí zesílených opatření chránit rizikové jedince. Nelze ale očekávat, že se podaří zamezit šíření infekce jako takové; praxe posledních dvou let přesvědčivě ukázala, že tyto snahy jsou neúspěšné, navzdory vysokým vynaloženým výdajům.
Závěr: Návrh vyhlášky v předložené podobě považujeme za špatný a odmítáme ho.
Před novým sepsáním podobně zaměřeného textu doporučujeme provést rozpravu o tom, pro jakou situaci je vyhláška určena. Má-li sloužit pro řešení mimořádného stavu ohrožení, které panovalo zejména na podzim 2021 v souvislosti s převládnutím varianty delta, musejí být určeny podmínky, za nichž vyhláška vstoupí v platnost a kdy její účinnost končí. Naopak, jestliže má být obecně platná, měla by být zařazena mezi jiné infekční nemoci jako dodatek k vyhlášce 473/2008 Sb.
Stalo se, co se stát muselo. Oficiální koronavirově-vakcinační narativ se ocitl v tak dramatickém rozporu s daty, že bylo třeba zásahu. Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), nezklamal a zareagoval předvídatelným způsobem. Začal zpochybňovat, že by se data měla vůbec zveřejňovat: „Když tahle data někdo nekontrolovaně pustí do veřejného prostoru, tak je úplně otevře. Bez interpretace.“
Rád bych proto připomněl, že „interpretace“ kolegy Duška jsou skutečně to poslední, co ve veřejném prostoru potřebujeme. Aktivity profesora biologie, který si nechá říkat „šéf českých statistiků“ sledujeme dlouhodobě a opakovaně dokazujeme, že jde o festival manipulací, neporozumění, školáckých chyb a trapných omylů.
Katastrofa jménem PREVAL
Prvním zásadním přešlapem ÚZISu byla zcela zpackaná studie kolektivní imunity PREVAL. Na jaře 2020 bylo kriticky důležité zjistit, kolik lidí se s koronavirem již setkalo, ale nebylo zachyceno PCR testováním. Bez této informace totiž nejde odhadnout celková smrtnost (Infection Fatality Rate) onemocnění. Ovšem bez znalosti celkové smrtnosti nikdo neví, jak dramatická opatření je rozumné činit. Počet nezachycených nákaz se nejlépe měří tak, že na reprezentativním vzorku obyvatel zjistíme, jaká část lidí má protilátky proti koronaviru. Přítomnost těchto specifických protilátek dokazuje, že se dotyčný s virem již setkal. Pro stanovení protilátek však studie bohužel použila nevhodné rychlotesty, které naprosto selhaly a drtivou většinu lidí s protilátkami neodhalily. Odborní garanti studie místo toho, aby chybu přiznali a studii zopakovali, však zcela nepochopitelně předstírali, že výsledky jsou validní a že je možné se jimi řídit. V kriticky důležité chvíli tak studie garantovaná ÚZISem rozšířila nepravdivou a poplašnou zprávu, že prevalence protilátek v populaci je zanedbatelná. Z toho vyplynula mylná dedukce, že smrtnost onemocnění byla řádově vyšší, než dnes víme, že je.
Na nesmyslnost výsledků studie jsme poukazovali opakovaně a důkladně (viz článek zde a čtyři reference na jeho konci). Byli jsme však – jako obvykle – zcela ignorováni, případně rovnou označeni za dezinformátory a šiřitele fake news. Studii PREVAL dodnes mnozí z nás používají ve výuce studentů jako odstrašující příklad, co všechno může selhat, když lékařské studie řídí a vyhodnocují diletanti. Ze strany institucí a lidí zapojených do PREVALU (viz zde druhý slide) dodnes nikdo chybu neuznal a veřejnosti se neomluvil. Dokonce – zcela nepochopitelně – probíhá jakási druhá část této zpackané studie a řídí ji ti samí lidé, kteří selhali při její první části.
Katastrofální odborné selhání ÚZISu při studii PREVAL by za normálních okolností mělo stačit na okamžité odvolání ředitele. Další selhání však následovala a PREVAL zcela zastínila.
Ústav pro zkreslování informací a statistiky
Česká republika patří k zemím, které během epidemie udržovaly nejdéle zavřené školy. K tomu jistě podstatně přispěla i strašlivá manipulace s daty, které se ředitel Dušek opakovaně dopouštěl, když mluvil o šíření epidemie ve školách. O této manipulaci jsem psal zde a dovolil jsem si u toho přejmenovat Duškův úřad na Ústav pro zkreslování informací a statistiky. Podstatou manipulace bylo, že ÚZIS vybral z dat velmi malou část tak, aby to vypadalo, že školy jsou hlavním zdrojem šíření nákazy. Asi jako kdybyste chtěli tvrdit, že ze všech zvířat na planetě nejvíce lidí zabijí lední medvědi, ovšem doložili to daty pečlivě vybranými pouze z Arktidy. Dodnes mi není jasné, jestli se jednalo o záměrnou manipulaci s cílem datově podepřít nesmyslná vládní opatření, nebo jestli jsou na ÚZISu skutečně schopní přehlédnout, že jim 95% datové sady chybí.
Úsvit šamanů
Před vyhlášením jarního lockdownu však posunul ředitel ÚZISu manipulaci na zcela nový level. Ve svém vystoupení ve sněmovně – na základě kterého poslanci schválili nejdrastičtější omezení svobody v dějinách této země – předvedl ředitel Dušek naprosto absurdně zmanipulovanou predikci, kterou vyděsil poslance natolik, že lockdown schválili. ÚZIS tvrdil, že bez okamžitého lockdownu čeká naši zemi katastrofa, která násobně převyšuje cokoliv, co se dosud v jakékoliv zemi na světě od začátku epidemie přihodilo. Tato predikce byla natolik zcestná, že to přimělo i Českou statistickou společnost vydat ostře nesouhlasný text. Pro pořádek připomínám, že už dlouho víme, že náš jarní lockdown začal ve chvíli, kdy vlna epidemie již spontánně opadala.
Spíše jako komickou vložku na závěr připomínám, že se ÚZISu dařilo poměrně dlouho vykazovat záporný počet nemocných v Praze. Za svůj text o této datové pozoruhodnosti jsem si dokonce vysloužil z ÚZISu telefonát. Ptáte-li se, jestli mi volali proto, aby mi poděkovali za upozornění na chybu, tak nikoliv.
Zveřejněte všechna data!
Data, která ÚZIS shromažďuje, nepatří jeho řediteli. Patří nám, neboť jsme si jejich sběr zaplatili z daní. To úplně poslední, co k jejich porozumění potřebujeme, jsou „interpretace“ ředitelem Duškem. Znovu a s veškerou vážností žádám ÚZIS, aby v anonymizované podobě neprodleně zveřejnil veškerá data, která během epidemie sesbíral. „Šéf českých statistiků“ by celé situaci prospěl nejvíce tím, že by se omluvil a rezignoval.
aktualizováno 10.4. 2022 o informace o kvalitě respirátorů – informace na konci článku
Když na nás číhá nebezpečí, je výhodné mít po ruce něco, co nás aspoň do určité míry chrání. Ale je rozumné se také včas zamyslet, zda ona ochrana je skutečně kvalitní a zda nám náhodou současně život nekomplikuje. Je třeba rozumně posoudit přínosy a rizika.V. Čížek měl v poslední době hned několik přednášek na téma „roušky“ . Z jeho přednášky na konferenci covidkon 2 vybíráme nejdůležitější informace, ale celou si ji můžete poslechnout na webových stránkách Nadace Svědomí národa.
Prezentace včetně odkazů na publikace je k dispozici zde.
Na základě čeho je doporučeno nošení roušek / respirátorů a je ochrana před infekcí SARS-COV-2 skutečně efektivní?
Na základě metaanalýzy Chu et al.: Physical distancing, face masks, and eye protection to prevent person-to-person transmission of SARS-CoV-2 and COVID-19: a systematic review and meta-analysis z června 2020 doporučuje WHO nošení roušek a respirátorů. V metaanalýze bylo zahrnuto 44 studií s celkem 25 tisíci pacienty s onemocněními covid-19, SARS a MERS ze studií, které byly k dispozici do května 2020. Nošení roušek dle této studie významně snižovalo riziko infekce (n=2647; a OR 0·15, 95% CI 0·07 to 0·34, RD −14·3%, −15·9 to −10·7; low certainty), respirátory byly účinnější než roušky, ale autoři v diskusi přiznávají, že je nezbytně nutné provést randomizované studie, které by ověřily skutečný efekt nošení roušek či respirátorů. Tedy jinými slovy – asi by to mělo fungovat, ale musíme to pečlivě ověřit v praxi.
Our findings accord with those of a cluster randomised trial showing a potential benefit of continuous N95 respirator use over medical masks against seasonal viral infections. Further high-quality research, including randomised trials of the optimum physical distance and the effectiveness of different types of masks in the general population and for health-care workers‘ protection, is urgently needed. Until such data are available, our findings represent the current best estimates to inform face mask use to reduce infection from COVID-19.
Efekt nošení roušek byl sledován už dříve pro šíření viru chřipky, např. ve studiiXiao j et al. – Nonpharmaceutical Measures for Pandemic Influenza in Nonhealthcare Settings—Personal Protective and Environmental Measures. V této metaanalýze autoři neprokázali pozitivní efekt nošení roušek na šíření viru chřipky.
Existuji dvě randomizované kontrolované studie porovnávající efekt nošení masek na šíření infekce SARS-CoV-2.
Dánská studie – Bundgaard et al, Mar 2021 – Effectiveness of Adding a Mask Recommendation to Other Public Health Measures to Prevent SARS-CoV-2 Infection in Danish Mask Wearers
V Dánsku byl sledován výskyt infekce u skupiny více jak 3 tisíce osob nosící roušky a 3 tisíce osob nenosících roušky . Studie probíhala v dubnu až květnu 2020. Rozdíl ve výskytu infekcí mezi skupinami byl nesignifikantní – infekce byla zjištěna u 1,8 % osob ve skupině nosící roušky a u 2,1 % u osob nenosících roušky.
Bangladéšská studie – Abaluck j. et al, prosinec 2021 – The Impact of Community Masking on COVID-19: A Cluster-Randomized Trial in Bangladesh
Soubor zahrnoval 178 tisíc osob s rouškami a 164 tisíc osob bez roušek. Studie probíhala od listopadu 2020 do dubna 2021. Příznaky onemocnění covid-19 byly zjištěny u 7,63 % osob nosících roušky a u 8,6 % osob ve skupině bez roušek. Séropozitivních osob bylo 0,68 % ve skupině s rouškami a 0,76 % ve skupině bez roušek. Vyšší efekt byl zjištěn u lidí starších 60 let.
Svého času byla oblíbenou studie Adjodah et al: Decrease in Hospitalizations for COVID-19 after Mask Mandates in 1083 U.S. Counties. Studie byla publikována pouze jako preprint a byla stažena poté, co se počet infekcí v „zarouškovaných“ státech zvýšil. Nyní se o ní dočtete pouze: „The authors have withdrawn this manuscript because there are increased rates of SARS- CoV-2 cases in the areas that we originally analyzed in this study. New analyses in the context of the third surge in the United States are therefore needed and will be undertaken directly in conjunction with the creators of the publicly-available databases on cases, hospitalizations, testing rates etc.„
Jaké negativní účinky má nošení roušek na naše zdraví?
Velmi dobrou publikací, která přehledně shrnuje informace o negativních účincích o nošení roušek a respirátorů je např. review Kisielinski et al. Is a mask that covers the mouth and nose free from undesirable side effects in everyday use and free of potential hazards?
Hlavním problémem při používání roušek je nižší koncentrace kyslíku ve vdechovaném vzduchu a vyšší koncentrace CO2 v mrtvém prostoru (tedy v té části objemu vzduchu, který se neúčastní výměny plynů v plicních sklípcích). To vede k celkovému snížení saturace kyslíkem, a zvýšení hladiny oxidu uhličitého v krvi nositele. Dochází proto ke zvýšení srdeční frekvence a také zvýšení dechové frekvence. V důsledku nedostatečného okysličení organismu se rozvíjí „syndrom vyčerpání vyvolaný maskou“ (MIES Mask-Induced Exhaustion Syndrome).
Nošení roušek vede ke zvýšené únavě, bolesti hlavy, dezorientaci. Vede k nárůstu dušnosti a k přehřátí. Mezi další problémy patří nárůst vlhkosti pod rouškou, což přispívá k rozvoji dermatologických problémů (vyrážky, akné, svědění), zánětů v dutině ústní (zánět dásní, koutků úst, zápach z úst), vzniku chronické rýmy. Nošení roušek zhoršuje periferní vidění a způsobuje zamlžení brýlí, což zhoršuje orientaci v prostoru. Dalším problémem je namáhání hlasivek při nutnosti komunikace přes roušku např. u učitelů či lékařů. Nošení roušky může vyvolat psychické problémy, snižuje schopnost reagovat na podněty, snižuje kognitivní výkonost. Nevhodné je nošení roušek u lidí se schizofrenií, demencí, úzkostmi, klaustrofobií, panikou, ale též u epileptiků. U těchto osob významně narušuje psychiku. Nevhodné je nošení roušek při sportovní zátěži. Nošení roušek těhotnými ženami může negativně ovlivnit saturaci kyslíkem u plodu.
Jak nošení masek zhoršuje lidskou komunikaci?
Odborníci upozorňují, že masky narušují základy lidské komunikace (verbální i neverbální). Omezené rozpoznání obličeje zakrytého rouškou vede k potlačení emocionálních signálů. Roušky narušují sociální interakce, potírají pozitivní vliv úsměvu a smíchu, ale zároveň značně zvyšují pravděpodobnost nedorozumění, protože negativní emoce jsou pod rouškami také méně patrné. Narušení neverbální komunikace v důsledku ztráty rozpoznání výrazu obličeje pod rouškou může zvýšit pocity nejistoty, sklíčenosti, což může být zejména pro děti, a pro mentálně a sluchově postižené osoby, extrémně stresující. U dětí vyvolává nošení roušek časté bolesti hlavy, potíže se soustředěním, smutek, potíže s učením, únavu úzkost a dokonce noční můry.
Jak účinná je ochrana osob používající roušky / respirátory před infekcí?
Velkým rizikem používání roušek je vytvoření falešného pocitu bezpečí, že jdevo stoprocentní ochranu před virovými infekcemi. Viry SARS-CoV-2 mají velikost 0,06 až 0,14 μm, viry chřipky s 0,08 až 0,12 μm. Aerosolové kapičky mají průměr 0,09 až 3 μm. V případě respirátoru N95 označení N znamená National Institute for Occupational Safety and Health of the United States (NIOSH) a číslo 95 označuje 95% filtrační kapacitu pro jemné částice do velikosti alespoň 0,3 μm. Tedy tento respirátor zastaví průchod kapének, ale ne samotných virových částic. Navíc je nutné pomůcky správně používat. Bylo zjištěno, že 65 % zdravotnických pracovníků a až 78 % běžné populace používá roušky nesprávně. Zdroj infekce mohou představovat i použité roušky nesprávně likvidované.
Jaká je bezpečnost roušek a respirátorů?
Roušky mohou obsahovat celou řadu potenciálně nebezpečných látek (kancerogenní anilin, formaldehyd, optické zjasňovače, kancerogenní diisokyanáty, acetyldehyd, těžké kovy a další). Evropský systém RAPEX již navrhl stažení 308 typů roušek. Žádný z platných standardů FDA nereguluje množství mikroplastů a nanoplastů uvolňovaných z roušek. SÚKL upozorňuje na nutnost preklinických a klinických testů u každého typu roušky, ale tyto testy se v praxi nedělají. Pro dětské respirátory neexistuje žádná norma.
Česká obchodní inspekce provedla kontrolu kvality respirátorů. Ve své zprávě mimo jiné uvedla, že „v rámci kontrolní akce byl proveden odběr 74 vzorků výrobků. Do zkušební laboratoře bylo odesláno 19 vytipovaných vzorků výrobků. Z těchto vzorků nevyhovělo požadavkům čl. 7.9.1 Celkový průnik, nebo čl. 7.9.2 Průnik filtračním materiálem či čl. 7.16 Dýchací odpor normy ČSN EN 149:2002+A1:2009 celkem 17 výrobků. U 1 vzorku výrobku nadále pokračuje ověřování stanovených požadavků. Dále bylo u 55 vzorků výrobků provedeno interní posouzení, kterým bylo zjišťováno splnění požadavků na značení.“ Seznam nekvalitních respirátorů, které musely být staženy, je k dispozici na stránkách dtestu. Je alarmující, že jsou mezi nimi i takové, u kterých byl zjištěn nižší záchyt částic než 45 %.
Jaký je závěr?
Nošením či nenošením respirátorů a roušek do značné míry prokazujeme svůj postoj k problematice covid-19 a svůj „životní styl“. Jejich nošením prokazujeme to, že ctíme ministerstvem zavedená pravidla, věříme v jejich účinnost, snažíme se chránit sebe i ostatní. Bohužel z uvedeného textu je vlastní přínos těchto pravidel do značné míry diskutabilní a je evidentní, že roušky nám také škodí. Nosit roušku či respirátor je vhodné jen a pouze krátkodobě a v situacích s vysokým rizikem nákazy. Nenošení respirátoru není projevem rebelství, ale prostou akceptací faktu, že doba se změnila (naprostá většina populace nějakou odolnost vůči SARS-CoV-2 má) a je třeba rozumně přijmout rizika života ve světě s mikroby a je nezbytné vrátit se k normálnímu způsobu života. Každý si musí sám za sebe zvážit rizika a rozhodnout se, za jaké situace bude respirátory či roušky používat.