Blog

Vladimír Čížek

Koncem července vyšla nová (dosud nerecenzovaná) studie o rouškách. Kovidisté okamžitě zajásali, protože tato studie Alihsan a kol. „The Efficacy of Facemasks in the Prevention of COVID-19: A Systematic Review“ údajně dokazuje efektivitu roušek. V Německu ji oslavoval ministr zdravotnictví Lauterbach jako „novou americkou megastudii“. U nás ji neopomněl pochválit doc. Maďar na Twitteru.

Pojďme se tedy podívat této mega-ultra-super-studii blíže na zoubek.

Výběr hodnocených prací

Studie byla publikována 31.července 2022, ale zahrnuje jen data z období od dubna do srpna 2020. Ano, čtete správně, nejde o překlep. Autoři ignorovali dva roky a vzali data jen z prvních měsíců epidemie. Kdyby práci zveřejnili před rokem a půl, dalo by se to akceptovat. Po dvouleté latenci však hodnocení dat z úvodu epidemie poněkud postrádá smysl. Vstupní výběr zahrnoval 1732 prací. Proto hovořil Lauterbach o megastudii. Ovšem z tohoto úctyhodného počtu prací jich 1671 vyřadili, takže jim zbylo 61. Z nich vyřadili dalších 48 a zůstalo jim 13 prací. 

Tato selekce by sama o sobě nebyla pro metaanalýzu až tak neobvyklá – nebýt kvality vybraných studií, kterou budeme diskutovat níže. Při daném výběru to nicméně vypadá, že si autoři spíše vybrali studie, které se jim „hodily do krámu“, než že by vybrali ty nejkonzistentnější, z nichž by bylo možné vyvodit validní závěry.

Počet subjektů hodnocení

Kdyby šlo o studie zahrnující tisíce jedinců, dal by se tak malý počet studií ospravedlnit. Ale tisícové studie (včetně dvou randomizovaných) byly ignorovány. Všech 13 hodnocených studií zahrnovalo pouze 1539 jedinců (průměr 118 na studii), a jen 243 nakažených. Největší studie měla 335 subjektů a nejmenší pouhých 11 subjektů.

Stručný popis studií

Úvodem je třeba říci, že aby bylo možno prokázat účinnost roušek proti přenosu viru SARS-Cov-2 v běžném komunitním prostředí, mělo by se jednat o studie splňující základní podmínky:

• Posouzení šíření viru SARS-Cov-2 (a nikoli jiného)
• Posouzení šíření viru v komunitním prostředí (a nikoli v prostředí specifickém)
• Stanovení kritérií pro roušky (například N95, FFP2 apod.)

Autoři nedodrželi ani jedno z výše uvedeného. Smísili devět studií z nemocničního prostředí se čtyřmi studiemi komunitními, neřešili typ roušek, a dokonce dali do výběru jednu studii z roku 2004 (SARS).

Přehled studií

Závěr

Výběr uvedených 13 studií z celkového počtu 1732 je zarážející a nepochopitelný. Jen 4 studie byly komunitní, a z nich jen jedna (Wang) použitelná. Uvedená metastudie nedokazuje vůbec nic, snad kromě toho, jak by se věda neměla dělat. 

Třešničkami na dortu v této práci pak je přimísení studie z roku 2004 do již tak ubohého výběru, dále studie s látkovou rouškou, a studie s plynovou vojenskou maskou (viz obrázek). 

Nadšení z této studie čišící ze zastánců striktních opatření, jako jsou doc. Maďar nebo ministr Lauterbach, může mít pouze dvě vysvětlení: Buď daní „odborníci“ studii nečetli (případně četli jen nadpis) a reagují pouze ve smyslu „ta studie říká to, co chci, aby studie říkaly, a proto musí být dobrá“, nebo ji četli a stále jsou přesvědčeni o její kvalitě – a v tom případě si již na odborníky nemohou ani hrát.

Uvedená publikace by podle mého názoru nikdy neměla projít recenzním řízením. Pokud se tak stane, bude to další důkaz o úpadku vědy v době kovidismu.

The Efficacy of Facemasks in the Prevention of COVID-19: A Systematic Review, July 31, 2022
Bedir Alihsan, Arrianna Mohammed, Yash Bisen, Janice Lester, Christian Nouryan
https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2022.07.28.22278153v1.full-text

Arnošt Komárek

Pomalu se blíží podzim a s ním další z řady reklamních kampaní ministerstva zdravotnictví České republiky, tentokrát se sloganem ,,Očkujme se pro život beze strachu„ (viz např. https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/ministr-zdravotnictvi-valek-ockovani-koronavirus-covid-ctvrta-davka.A220815_082128_domaci_kop). Samotnou kampaň již s předstihem začátkem srpna avizoval aktuálně úřadující ministr slovy:,,Očkování. Očkování. Očkování. Nic jiného vás před vážným covidu-19 průběhem neochrání. Potvrzují to data z předchozích vln i vědecké studie.„ (Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví ČR, twitter 2.8.2022)

Podívejme se krátce na ona ‘data z předchozích vln’ a to na ty jejich složky, o nichž ministerstvo cudně mlčí a přitom by spíše mělo být rádo, že data jsou, jaká jsou, neboť ona data dle mého skromného názoru přispívají mnohem významněji k životu beze strachu než cokoliv jiného. Ale nepředbíhejme.

Úmrtí v souvislosti s covid-19

Nejprve se podívejme, jak na tom s očkováním byli ti, kdo v roce 2022 zemřeli v souvislosti s onemocněním covid-19 a to na základě veřejně přístupných dat ÚZIS (https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/api/v2/covid-19/). Tabulka 1 uvádí pro jednotlivé měsíce počty zemřelých (a) neočkovaných, (b) očkovaných pouze v základním schématu (typicky dvě dávky vakcín společností Pfizer nebo Moderna), (c) očkovaných též posilující dávkou. Kromě počtu zemřelých uvádíme též (zaokrouhlený) počet obyvatel  ČR  v jednotlivých skupinách (průměr za daný měsíc) a související přepočet zemřelých na 100 000 obyvatel (v závorce). 

Aniž bych se jakkoliv vyjadřoval k účinnosti vakcinace, v Tabulce 1 pozoruji (na počtech zemřelých na 100 000 obyvatel) následující. Poté co vládu převzala mutace omikron (přibližně od února 2022), rozdíly mezi jednotlivými skupinami se postupně snižují, od dubna již lidé umírají v souvislosti s covid-19 prakticky stejně bez ohledu na vakcinaci. Čistě číselně (bez jakéhokoliv hodnocení ,,statistické významnosti„ pozorovaného rozdílu), od července 2022 umírají nejvíce lidé očkovaní posilující dávkou vakcíny. V každém případě jsou v posledních měsících počty zemřelých tak nízké, že je při neznalosti rizikových faktorů u zemřelých zcela nesmyslné jakkoliv srovnávat jednotlivé skupiny.

Častou námitkou při uvádění výše uvedených čísel (a hlavně snaze používat je k hodnocení účinnosti vakcinace) bývá zejména věková odlišnost jednotlivých skupin, kdy se zjednodušeně řečeno tvrdí, že zemřelí očkovaní jsou ,,staří„, zatímco zamřelí neočkovaní jsou ,,mladí„. Veřejná data ÚZIS nicméně poskytují též denní průměrný věk zemřelých v jednotlivých skupinách a z těchto údajů lze spolu s informací o počtu zemřelých spočítat též průměrný věk za delší období a také odhadnout směrodatnou odchylku věku zemřelých. Tyto uvádím v Tabulce 2, nyní po čtvrtletích roku 2022, abychom získali obrázek o dlouhodobějších trendech spíše než abychom se zaměřovali na náhodné odchylky mezi jednotlivými měsíci.

Opět pouhé pozorování. Po celý rok 2022, i v období dobíhající vlny mutace delta, v souvislosti s onemocněním covid-19 umírali lidé, jejichž průměrný věk byl bez ohledu na očkování blízký 80 rokům. Pro srovnání, Český statistický úřad uvádí pro první kvartál (předcovidového) roku 2019 (kdy nebyla zaznamenána ani silnější sezónní epidemie chřipky) jako průměrný věk zemřelých hodnotu 76,4. Jak u neočkovaných, tak u očkovaných posilující dávkou je za všechna tři čtvrtletí roku 2022 průměrný věk zemřelých vyšší (od dubna o 2,5 roku či víc) než byl průměrný věk zemřelých v první čtvrtině roku 2019. Závěry nechť si každý učiní sám.

Na základě výše uvedeného se domnívám, že data o zemřelých v souvislosti s covid-19 toliko potvrzují, že lidé ve věku okolo 80 let umírají, někteří z nich i v souvislosti s některou respirační infekcí, např. virem SARS-CoV-2.

Zatížení jednotek intenzivní péče v souvislosti s covid-19

Kromě počtu zemřelých lze za jeden z relativně důvěryhodných (téměř nezávislých na aktuální testovací strategii) indikátorů závažnosti epidemie považovat též počty pacientů vyžadujících v souvislosti s onemocněním covid-19 hospitalizaci na jednotce intenzivní péče (JIP). Co se zatížení JIP týká, zaměříme se na jeho vývoj ve skupinách určených očkováním (bez rozdílu zda základní či posilující dávkou) a dále předchozím proděláním onemocnění covid-19. Lépe řečeno, za ,,prodělání„ je považována infekce virem SARS-CoV-2, o níž existuje záznam v databázi ISIN spravované ÚZISem. Tabulka 3 ukazuje pro jednotlivé měsíce roku 2022 průměrné počty osob na JIP za den v závislosti na očkování a též faktu, zda se jedná o první infekci (tj. ,,neprodělavšího“ člověka) nebo o reinfekci (tj. další infekci u dříve ,,prodělavšího“ osoby) přepočtené na milion osob ve skupině. 

Vidíme, že za celé období roku 2022 se v případě reinfekcí počet hospitalizovaných na JIP za den drží v průměru na hodnotách mezi 0,4 až 5,4 pacienty na milion osob. Denní maximum za celé sledované období (není uvedeno v tabulce) je potom pouze 8,8, resp. 7,6 pacientů na milion osob pro neočkované, respektive očkované pacienty, kteříjiž dříve onemocnění prodělali. Pro srovnání uveďme, že v období, kdy převažovala nebezpečnější mutace delta (září – prosinec 2021) byl průměrný denní počet pacientů s reinfekcí na JIP roven 1,8 na milion pro neočkované, respektive 1,1 na milion pro očkované s maximem 7,8 (3.12.2021), respektive 3,8 (24.11.2021) pacientů na milion.

Oproti tomu v případě prvních infekcí jsou jak průměrné denní počty pacientů na JIP (přepočtené na milion obyvatel, viz Tabulka 3), tak denní maxima výrazně vyšší. V případě neočkovaných při první infekci bylo (za období od 1.1.2022) maxima dosaženo hned na Nový rok, tj. 1.1.2022 (135,5 pacienta na milion), u očkovaných prvně infikovaných jsme maxima o hodnotě stále nezanedbatelných 38,6 pacientů na milion dosáhli v roce 2022 15. února. 

Pro interpretaci Tabulky 3 je vhodné dále podotknout, že všichni členové skupiny ,,prodělali“ se s virem SARS-CoV-2 skutečně potkali (v rámci chybovosti PCR testu). Virem SARS-CoV-2 byla nicméně nakažena i část skupiny ,,neprodělali“, pouze o této infekci nemá záznam v databázi ISIN. V důsledku jsou tedy velikosti skupin ,,prodělaných“ podhodnocené a naopak velikosti skupin ,,neprodělaných“ nadhodnocené. Jelikož se jedná o jmenovatele pro přepočet na milion obyvatel, jsou v konečném důsledku již nyní nízké hodnoty počtů osob na JIP na milion obyvatel ve skupinách s reinfekcí nadhodnocené (a naopak ve skupinách s první infekcí podhodnocené). 

Přiznávám se, že nevím, jakých nízkých hodnot by počty reinfikovaných vyžadujících hospitalizaci na jednotce intenzivní péče měly dosahovat, aby si i ministr zdravotnictví povšimnul a hlavně sdělil veřejnosti, že v případě přežití jedné infekce virem SARS-CoV-2 je tato přežitá infekce to, co jedince ochrání před vážným průběhem covid-19 než očkování a dopřál tak této části populace ,,život bez strachu„. V tomto kontextu připomeňme, že aktuálně přibližně 4 000 000 obyvatel České republiky ,,prodělalo“ oficiálně a další neznámá (patrně však významně nezanedbatelná) část neoficiálně s tím, že mnozí z nich vědí, že se s infekcí potkali, pouze neměli potřebu zatěžovat systém. S ohledem na první část tohoto příspěvku (věk zemřelých v souvislosti s covid-19) navíc před vážným průběhem chrání do značné míry též mládí, kdy mezi ,,mladé“ lze bez velkého zaváhání počítat téměř celou ,,aktivní“ část populace, nemluvňata a děti nevyjímaje. Rizikové faktory vážného průběhu covid-19, jimž by měli věnovat pozornost též ,,mladí“, případně ,,prodělaní“ jsou též dobře popsány.

Nechť ctění čtenáři sami posoudí, zda tento příspěvek šíří nesmysly, pro něž je zbytečné riskovat zdraví. Stejně jako při nákupu hrnce, kdo vědět chce, ten ví a zařídí se, kdo nechce, nechť se řídí toliko  reklamním sdělením. 

Zuzana Krátká, Lucia Houfková, Arnošt Komárek

Ministerstvo zdravotnictví považuje za nejúčinnější prostředek k omezení vzniku a šíření nákazy v populaci očkování, na druhé straně stále nepovažuje za dostatečně účinnou imunitu po prodělaném onemocnění. SMIS dlouhodobě upozorňuje na nesporný pozitivni efekt prodělání infekce na dlouhodobou odolnost vůči závažnému průběhu onemocnění. Zároveň upozorňujeme na rizika, která může přinést opakované očkování.

Nový článek na toto téma jsme publikovali na zdravotnickém serveru prolekare.cz.:

https://www.prolekare.cz/novinky/covid-19-chrani-nas-vic-imunita-po-infekci-nebo-po-ockovani-131486

Prezentovaná zjednodušená analýza veřejně dostupných dat ÚZIS přináší evidenci, že předchozí prodělání infekce představuje dlouhodobou a spolehlivou ochranu jak před opakovanou infekcí, tak zejména před závažným průběhem opakovaného onemocnění COVID-19.

Kromě porovnání efektu vakcinace a očkování na reinfekci či hospitalizaci upozorňujeme v článku i na riziko fenoménu vaccine-associated enhanced disease (VAED; očkováním zhoršeného průběhu infekce). Predispozicí k tomuto jevu bývá situace, kdy se očkuje vakcinálním kmenem, jenž je výrazně odlišný od cirkulujícího kmene viru (1). Antibody-dependent enhancement (ADE; zesílení závislé na protilátce) je situace, kdy se tvoří velké množství IgG protilátek, které nedokáží neutralizovat virus, ale na virus se naváží a prostřednictvím nich dojde k fagocytóze komplexu virus × protilátka. Díky slabé vazbě se virus v buňce uvolní a v buňkách se množí. Dalším mechanismem je antibody-enhanced disease (AED; onemocnění zesílené protilátkami). V tomto případě se IgG protilátky váží na virus a prostřednictvím receptoru Fc-gamma na myeloidních buňkách eskalují produkci prozánětlivých cytokinů, což vede k imunopatologiím a k cytokinové bouři. A třetí patologický mechanismus spočívá v aktivaci T_H2 buněk. VAED je historicky nejčastěji spojován s problémy po vakcinaci proti viru způsobujícímu horečku dengue a respiračnímu syncytiálnímu viru (RSV) a je třeba na něj myslet i v současné situaci, kdy se navrhuje pravidelné opakování očkování v krátkých intervalech.

1. Gartlan C., Tipton T., Salguero F. J. et al. Vaccine-associated enhanced disease and pathogenic human coronaviruses. Front Immunol 2022 Apr 4; 13: 882972, doi: 10.3389/fimmu.2022.882972.

Jana Gandalovičová, Vladana Vališová, Jaroslav Janošek, Zuzana Krátká

Před časem jsme vás informovali o naší analýze klinické studie Pfizer/BioNTech vakcíny Comirnaty pro nejmenší děti, na základě které FDA schválila vakcinaci dětí starších 6 měsíců. Dle našeho názoru šlo o bezprecedentní pochybení a bojujeme za to, aby ke stejnému nedošlo i u nás. Odborníci sdružení kolem SMIS společně s lékaři z Iniciativy 21 oslovovují celou řadu lidí, kteří budou rozhodovat o přijetí této vakcíny. Obrátili jsme se nejprve na SÚKL, abychom ho upozornili na nedostatky ve studii a dostali jsme od paní ředitelky Storové odpověď, z níž vyplynulo, že čeká na posouzení studie Evropskou lékovou agenturou a Evropskou komisí. Obdobnou žádost jsme zaslali zaslal panu ministru Válkovi a také on vyčkává na rozhodnutí těchto institucí a doporučení SÚKLu. Oslovili jsme i předsedy odborných lékařských společností, ale zatím jsme odpovědi nedostali, přece jenom se o prázdninách společnosti nescházejí. O zaslání naší žádosti a analýzy do Evropské lékové agentury jsme vás již také informovali.

Tedy logicky jsme naši žádost poslali na evropské parlamentní instituce. Dopis dostali členové evropské komise pro pandemii covid

• Předsedkyně: Kathleen Van Brempt (S&D, BE)
• Místopředseda: Andreas Glück (Renew Europe, DE)
• Místopředsedkyně : Ewa Kopacz (EPP, PL)
• Místopředsedkyně: Michèle Rivasi (Greens/EFA, FR)
• Místopředseda : Karol Karski (ECR, PL)

Dále jej obdržela komisařka EC  pro Health and Food safety Stelle Kyriadikes a místropředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která řídí komisi týkající se hodnot, transparentnosti a dodržování zásad právního státu.

Oslovili jsme také všechny české europoslance.

A dopis obdrželi i dva poslanci, kteří dlouhodobě bojují za transparentní a racionální přístup při řešení epidemie covid-19 pan europoslanec Christian Terhes a paní europoslankyně Christina Andersonová.

Věříme, že naše připomínky podpořené podpisy 39 odborníků – lékařů, vědců, zdravotníků i právníků včetně tří senátorů – budou mít vliv na pečlivost práce příslušných komisí a že nedojde ke schválení této vakcíny.

Dopis členům Evropské komise:

Odpověď SÚKLu:

Tomáš Fürst

Velká Británie zveřejňuje jednu z nejlepších koronavirových datových sad (i když vím, že dost důležitých lidí by se mnou nesouhlasilo). Data jsou k dispozici zde:

https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/birthsdeathsandmarriages/deaths/datasets/deathsbyvaccinationstatusengland

Zaměříme se na Tabulku 2, která obsahuje „Monthly age-standardised mortality rates by vaccination status by age group for all cause deaths, deaths involving COVID-19 and deaths not involving COVID-19, per 100,000 person-years, England, deaths occurring between 1 January 2021 and 31 May 2022“.

Z těchto dat jsem vytvořil sadu grafů. Abychom se vyhnuli sporům ohledně toho, která úmrtí jsou „s covidem“ a která „kvůli covidu“, budu vizualizovat „All-cause mortality“, což je nejspolehlivější údaj popisující celou populaci. Protože je mortalita řádově větší u starších, vyrobil jsem dvě sady animací. V té první (starsi) je měřítko takové, aby bylo vidět, co se dělo u lidí nad 70 let věku. V té druhé (mladsi) naopak vynikne, co se děje u lidí mladších než 70 let. Ve všech obrázcích je na horizontální ose „Age-standardised mortality rate / 100,000 person-years“. Do grafu nevynáším indikátory nejistoty, ať není příliš nepřehledný, už tak ukazují dat více než dost. Nezobrazuji ani žádné údaje, které jsou v původních datech označeny jako „nespolehlivé“, což jsou ty, které byly spočteny z příliš malého vzorku (tedy mají příliš široké nejistoty). Zde si můžete stáhnout obě sady obrázků, proklikejte si je jako film několikrát tam a zpět a potom teprve čtěte dál.

Svá následující pozorování se snažím uvádět v pořadí, jak jsem si jich všiml, což by mohlo odpovídat pořadí zajímavosti.

1. V lednu—březnu 2021 byla u starších neočkovaných lidí úmrtnost mnohem větší než v ostatních skupinách. Tohle je pravděpodobně kombinace dvou efektů: První efekt je covid samotný. Očkování tehdy skutečně chvíli chránilo před těžkým průběhem a úmrtím, epidemie navíc v té době vrcholila. Když se podíváme zvlášť na „covid deaths“ (není zobrazeno v grafech, tato čísla jsou jen v původních datech zde), uvidíme v těchto měsících skutečně mnohem vyšší čísla u neočkovaných než u očkovaných. Druhý efekt, který k tomu prvnímu přistupuje, je tzv. selection bias, tedy systematická chyba vzniklá nestejnou skladbou obou skupin. Umírající a lidé s velmi špatným zdravotním stavem nebyli mezi těmi, kteří v době nedostatku vakcín byli prioritou pro očkování, není tedy divu, že celková mortalita neočkovaných je vyšší – a to platí i o necovidových úmrtích. Pohled na „non-covid deaths“ to potvrzuje, v těchto měsících bylo mezi neočkovanými mnohem více úmrtí. Tento efekt (selection bias) se zopakoval v březnu a dubnu u věkové kohorty 60–70 a v dubnu a květnu u věkové kohorty 50–60. To odpovídá pořadí, v jakém byly tyto věkové kohorty očkovány.
   
2. Od května 2021 až do konce roku 2021 je velmi nápadná vysoká mortalita lidí, kteří jsou více než 21 dnů od očkování první dávkou (a nedostali další dávky). Tato mortalita je převážně necovidová a násobně přesahuje mortalitu neočkovaných. Tento efekt opět „nabíhá“ v čase, nejprve se objeví u 90+ (duben), potom 70+ (květen), a tak dále po měsících, až v říjnu začne být patrný i u nejmladších. Úmrtnost lidí „více jak 21 dnů po první dávce“ se drží vysoko nad úmrtností neočkovaných pro skoro všechny věkové kohorty od května 2021 až do května 2022.
   
   Dle mého názoru jde o následující efekt: Jsou lidé, jejichž zdravotní stav se po vakcíně zhoršil, a to buď v důsledku vakcíny, nebo z jiných důvodů. Mnozí z nich už na další dávku vakcíny nešli – ať už proto, že byli přesvědčeni, že za zhoršení jejich stavu může první dávka, proto, že se u nich objevily nepříjemné nežádoucí účinky, nebo proto, že se dostali do kategorie „umírající, kterým už vakcíny nemá cenu podávat“. Tato kohorta se zhoršeným zdravotním stavem tedy zůstane se statutem „více jak 21 dní po první dávce“ a samozřejmě u ní budeme pozorovat mnohem vyšší mortalitu – a přesně to vidíme v datech. Bez podrobnějších analýz (zejména časová provázanost mezi datem očkování a datem úmrtí, jejich zdravotního stavu před vakcinací a četnosti zásadního zhoršení zdravotního stavu v běžné populaci) však těžko zjistíme, jestli zhoršení u nich nastalo „kvůli první dávce“ nebo jen časově „po první dávce“, tedy jestli je souvislost příčinná, nebo se opět jedná o „selection bias“.
   
3. Podobný efekt začne nabíhat od října 2021 ohledně druhé dávky. Lidé, kteří zůstanou v kohortě „více jak 21 dnů po druhé dávce“ začnou mít vyšší úmrtnost než neočkovaní. Efekt opět postupuje od vyšších věků k nižším. Úmrtnost lidí „více jak 21 dnů po druhé dávce“ se opět drží nad úmrtností neočkovaných pro skoro všechny věkové kohorty od ledna 2022 až do konce sledovaného období v květnu 2022. Vysvětlení je dle mého názoru stejné jako výše.
   
4. Od dubna 2021 se už nikdy nestane, aby mortalita lidí 70+ byla nejvyšší u neočkovaných. Od června 2021 se to nestane v žádné věkové kohortě. To je podivuhodné, protože během dalších vln epidemie (podzim 2021 – jaro 2022) by člověk čekal, že neočkovaní na tom budou nejhůř. Překvapivě ale nejsou. Vakcinační roztleskávači se celou dobu drží tvrzení A, tedy že mortalita čerstvě očkovaných (první, druhou, třetí, čtvrtou, …) dávkou je nižší než mortalita neočkovaných. To je sice pravda, ale na druhé straně této mince je tvrzení B, že mortalita dávno očkovaných (například déle než 21 dnů) je vyšší než mortalita neočkovaných. Jestli budeme chtít fakt B vysvětlit pomocí selection bias (tedy například tím, že vážně nemocných bylo v daných měsících více v očkované skupině, neboť neočkovaní vážně nemocní zemřeli již v předchozích vlnách), pak ale nemůžeme selection bias zuřivě odmítat jako vysvětlení faktu A. Proto tvrdím, že o skutečné účinnosti mRNA vakcín proti jakémukoliv endpointu od nástupu varianty delta nevíme vůbec nic v žádné věkové kohortě. Účinnost může být kladná, záporná nebo nulová. Bez informace o účinnosti nelze provést žádnou cost-benefit analýzu, a to ani v případě, že bychom znali prevalenci a závažnost nežádoucích účinků.
   
5. Opět je zde ten zajímavý efekt, známý od nás, že během léta, kdy covidových úmrtí bylo málo, mají neočkovaní oproti očkovaným asi dvojnásobnou úmrtnost. Podívejte se na květen–září 2021 a srovnejte tmavě modrý a žlutý sloupec (tedy neočkované a očkované dvěma dávkami déle než 21 dnů). V těchto kategoriích je zdaleka nejvíc lidí (a tedy i úmrtí) a efekt je zcela jasný – modrý sloupec je asi dvojnásobný proti žlutému, přestože podíl covidových úmrtí na celkové mortalitě v těchto měsících byl v Británii nízký. Tento efekt může mít mnoho příčin, o některých spekulujeme zde.
   
6. Kouzlem nechtěného se stalo, že v dubnu a květnu 2022 (poslední dva měsíce, za které máme data) je mortalita u nejstarších u skupiny neočkovaných nejnižší. Všechny ostatní vakcinační statuty jsou asociovány s větší mortalitou. Když uvážíme, že vakcína měla chránit zejména před smrtí, a to zejména starší lidi, je to na pováženou.
   
7. Je zajímavé, že obě výše zmíněné „problematické“ kategorie (víc jak 21 dnů po první nebo druhé dávce) mají podobnou dynamiku. V jedné chvíli (třeba pro 70+ je to mezi dubnem a květnem) mortalita najednou „vyskočí“ na dvoj- až trojnásobek mortality v předchozích měsících a následně zvolna klesá. Lidí v této kategorii není mnoho, ale efekt je to zajímavý.

V této chvíli si prosím znovu proklikejte obě složky obrázků. Na závěr připomínám staré úsloví z Data Science: Data nejsou informace, informace nejsou znalosti a znalosti nejsou porozumění. I po dvou a půl letech od začátku epidemie stále platí, že dat máme hodně, ale porozumění málo.