Blog

Sisyfova práce

Tomáš Fürst

Spolek Sisyfos

Slovutný spolek Sisyfos se vyjádřil k činnosti našeho spolku. Jak je u samozvaných fact-checkerů zvykem, nijak nerozporuje to, co říkáme, ale kde to říkáme, kdo nás cituje a tak podobně. V předposledním odstavci i jinak pozoruhodného textu však Sisyfos upustil skutečnou perlu:

“V oblasti našeho zájmu se jako zvláště nebezpečná dezinformační organizace jeví jejich pobočný spolek SMIS, protože jejich členové mají formální erudici v dané problematice. Z toho důvodu jsou schopni snad neúmyslně, ale dost možná i úmyslně produkovat sofistikované dezinformace. Precizní ověřování (fact-checking) takových textů je mimořádně náročné, proto je vhodnou strategií k odfiltrovávání dezinformací obsah vytvořený spolkem SMIS ignorovat.“

Přeložím vám to do češtiny: Dezinformace produkované SMIS jsou tak sofistikované, až jsou pravdivé, takže je nejde pomocí dat vyvrátit. Proto všechny na kolenou prosíme, ať je nečtou!

Konečně jsem pochopil, proč se spolek skeptiků jmenuje po bájném řeckém hrdinovi. Vyzývat všechny, ať ignorují pravdivý popis reality vytvořený lidmi, kteří danému oboru rozumí, je skutečně sisyfovská práce. Není na čase, aby kolega Grygar přestal zaštitovat tuto komedii svým jménem?

Očkování dětí je vědecky neodůvodněné

Martin Jedlička

Britský Office of National Statistics (obdoba našeho ČSÚ) zveřejnil údaje o počtu obětí  onemocnění covid-19 mezi dětmi věkové skupiny 0–14 let  v Anglii a Walesu za období od února 2020 do prosince 2021 (1). V tomto období si covid-19 vyžádal pouze 2 oběti z této věkové skupiny.

V roce 2020 žilo v Anglii a Walesu dle oficiálních údajů ONS 11,4 milionů osob ve věkové skupině 0–15 let (2). Tedy za poslední dva roky zemřely z asi 11 milionů dětí  na covid-19  pouze 2 osoby. Dětí, které zemřely s COVIDem i na COVID, bude samozřejmě více, ale jen dvě děti byly natolik zdravé, že COVID u nich byl jedinou příčinou úmrtí.

Pokud použijeme ukazatel NNV (Number Needed to Vaccinate), tedy počet osob, které je třeba očkovat, abychom zabránili jednomu úmrtí na covid-19 pak v této věkové kategorii zjistíme, že  je třeba naoočkovat 5,5 mil. dětí!

V případě vakcíny Pfizer/Biontech pro tuto věkovou skupinu byla kombinovaná třífázová klinická studie zahájena, jak vyplývá z portálu www.clinicaltrials.gov, shromažďujícího údaje o testování léků a vakcín, v březnu 2021 a bude ukončena až v květnu 2026 (3).

Údaje o průběhu testování a vlastnostech vakcíny, zveřejněné 6. ledna 2022 v   časopise „The New England Journal of Medicine“ rovněž prokazují mimo jiné na to, že ve věkové kategorii 5–11 let

  • podklady, předložené EMA pro posouzení použití této vakcíny, byly vyhodnoceny s shromážděny pouze po 2–3 měsíčním testování vakcíny,
  • není známa doba trvání imunitní ochrany, dlouhodobá účinnost ani bezpečnost vakcíny,
  • nejsou také známy dlouhodobé potenciálně negativní účinky (4).

To dokazuje, že tvrzení  zastánců očkování dětí proti covidu a zprávy  většiny médií o tom, že vakcína je  bezpečná a účinná se nezakládají na faktech. Nicméně jsou stále dokola opakována ve stylu „stokrát opakovaná lež se stane pravdou“.

V souladu s Evidence Based Medicine je třeba, aby před očkováním bylo zaručeno, že benefit očkování převažuje nad rizikem. Při NNV, které je rovno 5,5 milionů, bychom museli mít zjištěno, že četnost úmrtí jako nežádoucího účinku vakcíny je mnohem nižší než 1 případ na 5,5 miliónu vakcín. Dokud toto zjištěno nebude, je očkování dětí experimentální vakcínou neetické, a tedy pro zdravotníky nelegální. Proto je třeba  očkování dětí jednoznačně a zásadně odmítnout.

  1. https://www.ons.gov.uk/aboutus/transparencyandgovernance/freedomofinformationfoi/covid19deathsandautopsiesfeb2020todec2021
  2. https://statswales.gov.wales/catalogue/population-and-migration/population/estimates/nationallevelpopulationestimates-by-year-age-ukcountry
  3. https://clinicaltrials.gov/ct2/show/NCT04816643?term=bnt162b2&age=0&draw=5&rank=14
  4. https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa2116298

Zkušenosti se stanovením koncentrace antigenu N (SARS-CoV-2) u těžce nemocných s COVID-19

Václav Fejt

Fluorescenční chromatografické stanovení antigenu N viru SARS-CoV-2 v séru pacientů se používá pro zjištění přítomnosti viru v organismu, tedy jako markeru replikace viru. V klinické praxi jím lze podepřít rozhodnutí o indikaci k léčbě a odhadnout i čas jejího ukončení. V článku napsaném pro prolekare.cz popisuji výsledky zjištěné u souboru pacientů s těžším průběhem COVID-19 hospitalizovaných v Nemocnici Havlíčkův Brod a u dvou minikazuistik týkajících se imunosuprimovaných osob.

V. Fejt – Koncentrace N antigenu u pacientů s COVID-19

Vyšetření se provádí z kapilární krve nebo ze separovaného séra. Vzorek s pracovním roztokem se inkubuje v chromatografické kazetce 15 minut a pak se měří přístrojem BOH-180. Rozmezí stanovení je 8,92 pg/ml – 1545 pg/ml. Ředěním séra je možné rozsah zvýšit až na 15 453 pg/ml.

Soubor zahrnoval 18 pacientů hospitalizovaných na ARO Nemocnice Havlíčkův Brod v prosinci 2021 a lednu 2022. Nemocní s těžkým průběhem COVID-19 byli monitorováni stanovením antigenu N viru SARS-CoV-2. Výsledky vyšetření jsou zobrazeny v grafu na obr. 1 – hodnoty jsou vynesené v logaritmickém měřítku, vodorovná přerušovaná čára značí hranici 100 pg/ml.

První vyšetření je z dne hospitalizace na ARO, tedy před zahájením intenzivní péče a terapeutických zásahů. Původně vysoké hladiny rychle klesaly po nasazení léčby na hodnoty < 100 pg/ml. 

Stanovení antigenu N v séru je dostupná metoda pro odhad replikace viru SARS-CoV-2 u pacientů v těžkém stavu. Lze jím podepřít rozhodnutí o indikaci k antivirové léčbě a odhadnout i čas jejího ukončení. U suprimovaných pacientů odráží prolongovanou dobu replikace viru. Více viz článek na prolekare.cz.

Návrh na stanovení epidemického prahu u infekcí virem SARS-CoV-2

Jiří Beneš, Václav Fejt, Lucia Houfková, Arnošt Komárek, Robert Straka, Vojtěch Thon, Hana Zelená

19.ledna 2021

Epidemický práh se v dosavadní praxi využíval jen u chřipky. Vycházel přitom z incidence, která se  počítala podle počtu hlášení o případech ILI (influenza-like illness). Případy ILI reportovali praktičtí  lékaři na základě typických klinických příznaků, charakteristických pro chřipku (náhle vzniklá horečka,  artralgie, myalgie, suchý kašel, absence rýmy). Způsob hlášení zaručoval, že budou zachycovány jen  klinicky závažné případy – jen ty, které vedou nemocného k návštěvě lékaře. 

U covid-19 budou údaje o incidenci jistě vycházet z počtu případů ověřených PCR testem. Kdybychom  však brali v úvahu jen samotný počet PCR-pozitivních osob, byly by údaje zkreslené velkým  množstvím jedinců s asymptomatickým nebo velmi mírným průběhem, u nichž prodělání infekce není  důvodem k zavádění protiepidemických opatření. Za vhodné nepovažujeme ani rozhodování podle  počtu PCR-pozitivních hospitalizovaných osob, protože mnoho z nich je hospitalizováno z jiného  důvodu a přítomnost SARS-CoV-2 je u nich zjištěna jen v důsledku soustavného vyšetřování.  

Jako vhodný parametr pro stanovení epidemického prahu u covid-19 doporučujeme sledovat počet  PCR-pozitivních osob, které jsou hospitalizovány a které jsou léčeny oxygenoterapií. Počet nemocných léčených kyslíkem je denně vykazován a je to exaktní údaj, který vypovídá o  závažnosti nemoci. Časové zpoždění proti sledování incidence všech PCR-pozitivit činí řádově několik  dní; toto zpoždění je podle našeho názoru kompenzováno mnohem větší výpovědní hodnotou  vykazovaných čísel.  

Konkrétní hodnotu epidemického prahu doporučujeme definovat počtem 10 PCR-pozitivních osob  vyžadujících oxygenoterapii na 100.000 obyvatel.  

Tato hodnota je dostatečně nízká na to, aby umožňovala včasnou aktivaci systému opatření. Rovněž  kapacita lůžkových zařízení má při této úrovni varování ještě velkou rezervu.  

Vývoj epidemie při využití tohoto kritéria znázorňuje obrázek na následující straně (oxygenoterapie =  modrá křivka). 

SMIS

Omikron a SARS-CoV-2 pozitivní na JIP

Arnošt Komárek

V listopadu 2021, uprostřed ,,delta“ vlny epidemie onemocnění COVID-19 v České republice sepsal A. Komárek dvě zamyšlení ohledně charakteristik pacientů s detekovanou nákazou vyžadujících péči na jednotce intenzivní péče (JIP). Nyní (začátek února 2022) se nacházíme kdesi uprostřed ,,omikronové“ vlny epidemie. Jak se tato vlna promítla do obsazenosti JIP, resp. charakteristik pacientů, kteří jsou zde hospitalizováni? Přečtěte si v novém Arnoštově příspěvku.

Počty pacientů na JIP od 1.9.2021 do 5.2.2022 dle A.Komárka (data ÚZIS)
Podíl pacientů na JIP dle věku v době omikronové dle A.Komárka

Jaká je smrtnost covid-19 ve srovnání se sezónní chřipkou?

Hana Zelená a Tomáš Fürst

Smrtností v tomto textu rozumíme Infection Fatality Rate (IFR) neboli počet zemřelých na danou nemoc dělený počtem lidí touto nemocí nakažených, ať už byli nějakým testem odhaleni nebo nebyli. IFR se tedy liší od Case Fatality Rate (CFR), která počet zemřelých dělí počtem odhalených případů. Pro srovnání různých infekční nemocí je vhodnější parametr IFR, protože CFR podstatně závisí na strategii testování (podrobnosti v ČLČ ).

Metodika  získávání dat pro obě sledované choroby (chřipku a covid-19) je odlišná, proto i jejich vzájemné srovnání z hlediska rizika úmrtí naráží na řadu úskalí a různí výzkumníci docházejí k rozdílným závěrům. Zatímco u chřipky je situace stabilizovaná, u covid-19 dochází v průběhu času ke snižování smrtnosti v důsledku narůstajícího podílu postvakcinačně i postinfekčně imunizované populace a zároveň díky nižší virulenci aktuálně cirkulujících kmenů omikron.

Je známo, že hodnota IFR covidu-19 strmě roste  s věkem, mezi dětmi a seniory je její rozdíl minimálně 4 řády. Je tedy značně zavádějící hovořit o IFR v podobě jediného čísla aplikovaného na celou populaci. Následující graf pocházející z října 2020 ilustruje hodnoty IFR pro covid-19 v závislosti na věku, vychází přitom z údajů 13 publikovaných prací. Srovnává je s hodnotami IFR pro sezónní chřipku od roku 2014 podle CDC (zdroj).

https://twitter.com/zorinaq/status/1311550828650487808

Následující graf předkládá srovnání věkově specifické IFR pro covid-19 na základě dat převzatých z britské databáze ONS s IFR pro sezónní chřipku. Graf ilustruje situaci z poloviny roku 2020. Je patrné, že pro děti a mládež v této době představovalo onemocnění covid-19 přibližně stejné riziko úmrtí jako sezónní chřipka. U dospělých pak s věkem relativní riziko pro covid-19 proti chřipce postupně narůstá, u lidí starších 60 let bylo již přibližně 13x větší  než u chřipky.

https://twitter.com/jburnmurdoch/status/1488089690045562882

Počátkem roku 2022 je ovšem situace diametrálně odlišná a covid-19 se stává podstatně méně nebezpečnou chorobou než tomu bylo v roce 2020. Důvodem je významný podíl imunizované populace (po očkování a/nebo prodělání) a zároveň dominance méně virulentní varianty omikron. Ve věku téměř do 50 let je IFR pro covid-19 nižší než pro chřipku, nejvýraznější rozdíl je u dětí a mládeže, pro které je chřipka 3–5x smrtelnější než covid-19. Od věku 50 let se trend obrací, pro starší jedince je covid-19  zhruba dvakrát nebezpečnější než chřipka.

Ve světle těchto informací se nad indikací očkování zdravých dětí a mladých osob vznáší ještě více pochybností než dosud.

https://twitter.com/jburnmurdoch/status/1488089690045562882

Zdroj grafů:
https://twitter.com/jburnmurdoch/status/1488089690045562882

Hra na bezinfekčnost

Michal Koutný, Tomáš Fürst

Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) už poměrně dlouho vydává týdenní přírůstek počtu nákaz novým koronavirem. Součástí těchto dat je i rozdělení, jakou část z počtu nových nákaz tvoří neočkovaní, lidé s nedokončeným očkováním, plně očkovaní, či očkovaní s posilující dávkou. Doposud tuto statistiku nemělo smysl sledovat, zejména kvůli nekonsistentní strategii testování. Lidé očkovaní na rozdíl od lidí neočkovaných se pro přístup na veřejná místa, jako kadeřnictví, restaurace apod. nemuseli testovat. Logicky, kde netestujeme, tam virus nenajdeme. I když se v listopadu 2021 rozběhlo testování zaměstnanců na pracovišti, očkovaní byli z této povinnosti vyňati. To už ale nově neplatí, jelikož od 17. ledna se dle nařízení ministerstva zdravotnictví musejí testování podrobit úplně všichni, včetně těch, kteří jsou očkovaní či nákazu prodělali. Z bezpředmětné statistiky o rozdělení nákaz koronavirem se najednou stává statistika poměrně zajímavá. Podívejme se na následující dva grafy.

M. Koutný, T. Fürst

V levém grafu vidíme týdenní incidenci nových nákaz (tedy bez reinfekcí) u lidí ve věku 18–64 let ve dnech od 17.1.–30.1. rozdělenou na dva tábory. Lidi neočkované (modrý sloupec), kteří nedostali ani jednu dávku vakcíny, a lidi očkované (oranžový sloupec), kteří mají dokončené očkování, případně už mají i posilující dávku. Z populace jsou tedy vyňati „rozočkovaní“ lidé, protože adekvátně nezapadají ani do jedné skupiny. Nejedná se o absolutní přírůstky, ale incidence je vypočtena na 100 tisíc lidí v dané skupině, takže k relativní velikosti očkované i neočkované skupiny. V pravém grafu vidíme opět stejná data, tentokrát ale incidenci rozdělenou na specifické věkové skupiny. Data o počtu nakažených pocházejí z ÚZISu [1], data o počtu vakcinovaných lidí ze stránek ministerstva zdravotnictví [2] a počet nenaočkovaných lidí byl dopočten z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) o věkovém rozložení obyvatelstva k 31. 12. 2020 [3]. Novější data o věkovém rozložení nejsou k dispozici. Věkové kategorie byly zvoleny tak, abychom porovnali lidi v aktivním věku, u kterých je předpokládáno, že pracují, a tudíž jsou na pracovišti testováni ve stejné míře. Černé úsečky v jednotlivých sloupcích reprezentují trojnásobek směrodatné odchylky na každou stranu. Skutečná hodnota incidencí se nachází někde v intervalu vymezeném černou úsečkou, a to s 99,7% pravděpodobností.

Data nám momentálně říkají, že pravděpodobnost nákazy očkovaných a neočkovaných lidí v aktivním věku je prakticky stejná. Jinými slovy, člověk bez vakcíny chytí virus s velmi podobnou pravděpodobností, jako člověk očkovaný. Neočkovaní jsou už půl roku vyřazeni ze společnosti, bez možnosti si zajít do divadla, restaurace, nebo do kadeřnictví nechat se ostříhat. Na základě čeho? Na základě tvrzení, že jsou z hlediska šíření nákazy rizikovější než očkovaní. Výše uvedené grafy jasně ukazují, že toto zdůvodnění je v rozporu s daty.

V grafech si též můžeme všimnout, že do 44 let je nákaza pravděpodobnější u očkovaných než u neočkovaných. Jedno z možných vysvětlení je rozdílné chování obou skupin, jelikož neočkovaní stále nesmějí do společnosti, tudíž mají méně příležitostí se nakazit. Toto ovšem nevysvětluje, proč se tento efekt ve věkových skupinách od 45 let obrací. Dále je možné, že jsme skutečně plošnou vakcinací poškodili adaptivní imunitu mladých lidí a očkování skutečně pomáhá pouze starším ročníkům, kde už adaptivní imunita jde spíše do pozadí. Na základě dat z Dánska, kde vakcína má po určité době dokonce negativní účinnost [4], se už toto tvrzení nezdá nijak přitažené za vlasy. Je ovšem též možné, že u starších neočkovaných lidí je větší pravděpodobnost hospitalizace kvůli nákaze. A vzhledem k tomu, že v nemocnici se na infekci koronavirem určitě přijde, mohou být data vychýlena tímto směrem. Také může hrát roli, že používáme rok staré věkové rozložení populace. Přesnější a současná věková struktura by mohla částečně rozdíly v incidencích stáhnout, ne ovšem kompletně. Bohužel lepší věková sada není momentálně k dispozici. Klamavá může být i samotná klasifikace nákaz, jelikož se může stát, že se jedinec naočkuje v momentě, kdy mu bylo například 29 let. O rok zestárne a nakazí se už když mu je 30 let. Tento člověk může být poté veden v databázi jako naočkovaný ve věkové kategorii 25–29 let, nicméně nakažený v kategorii 30–34 let. I toto může způsobit v datech neplechu. Krom klasifikace nákaz můžou klamat i vykázaná očkování, jelikož existují stovky lidí, u kterých je vykázáno, že dostali druhou dávku amerického Janssena (jedno-dávkové vakcíny) a tisíce lidí, kteří ji údajně dostali jako posilující dávku (navzdory tomu, že se tato vakcína jako posilující nepoužívá). Tato zjevná chyba v datech podněcuje další otazníky, kde ještě se nachází další nesrovnalosti této datové řady, která je klíčová pro adekvátní analýzu dat. 

Proč se ale výše zmíněný efekt neprojevil v grafech dříve? Jak jsem zmiňoval na začátku, očkovaní byli z většiny testování vyňati a kde se netestuje, virus nenajdeme. Nově máme ale data, která už se dají použít pro adekvátní analýzu. Nerovnoměrnosti v incidencích rovněž nejsou způsobeny malým datovým souborem, jelikož epidemie se šíří komunitně a díky omikronu nám přibývají desetitisíce nových případů. Není jasné, zdali by tento efekt byl vidět i v podzimní vlně, kterou způsobila mutace delta. Očkovaní sice též tvořili významnou část denních přírůstků, nicméně incidence není možné adekvátně porovnat kvůli nekonsistentní strategii testování, která na podzim panovala.

Cílem tohoto textu je poukázat na nesmyslnost covid pasů a opatření diskriminující neočkované. Z neočkovaných se stal laciný boxovací pytel, do kterého si neodpustí ránu například ani premiér [5] či nejeden ministr [6] nebo ministryně [7]. Navzdory slovům dnes již bývalého ministra Vojtěcha se nejedná o epidemii neočkovaných a bohužel, jak je vidno v datech, bezinfekčnost očkovaných je mýtus, který je třeba co nejdříve opustit. Můžeme si ale položit otázku, proč podmiňujeme život ve společnosti vakcínou proti variantě viru, která ve společnosti už poměrně dlouho necirkuluje a která nechrání proti nákaze ani jejímu šíření.  

Covid pasy založené na bezinfekčnosti očkovaných jedinců nejsou založené na racionálních a logických argumentech. Vyřazení neočkovaných ze společnosti nemá oporu v datech. V momentě, kdy jsme začali obě skupiny testovat stejně, incidence se vyrovnaly. Je na čase, abychom přestali dělit lidi na očkované a neočkované a společně se postavili pandemii, a ne sobě navzájem. Samotná existence covid pasů dále jen rozděluje společnost a čím dříve odstraníme tato diskriminační a nelogická opatření, tím lépe. 

Odkazy:

[1] https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/api/v2/covid-19

[2] https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/vakcinace-cr

[3] https://www.czso.cz/csu/czso/vekove-slozeni-obyvatelstva-2020

[4] https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2021.12.20.21267966v2

[5] https://ne-np.facebook.com/CeskaKotlinaMaVlast/videos/4765060620217479/

[6] https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3391228-zive-tiskova-konference-ministerstva-zdravotnictvi-o-vyvoji-epidemie-covidu-19

[7] https://www.seznamzpravy.cz/clanek/schillerova-musime-zneprijemnit-zivot-neockovanym-lockdown-neni-na-miste-181123

NESMÍŠ se ptát

Zuzana Krátká

Pokud v dnešní době chcete být aktivní na facebooku a publikovat na něm informace o covidu, tak se připravte na adrenalinovou zábavu. Nikdy nevíte, zde ti, co čtou vaše příspěvky, budou opravdu znalí problematiky a zda se nerozzlobí.

Publikovali jsme nedávno článek „Protilátky po prodělaném onemocnění COVID-19 poskytují dostatečnou a dlouhodobou ochranu před reinfekcí“ na stránkách Časopisu lékařů českých. Publikace vzbudila ohlas, protože jsme v ní informovali o výsledcích vyšetření protilátek u různých skupin pacientů. Více si můžete přečíst na stránkách SMIS.

Trochu nás překvapil kritický dopis hematologa Prof. MUDr. Smoleje (pdf viz níže), který měl výhrady k designu a k závěrům studie. Mrzelo nás ale víc to, že redakci časopisu nařkl pan profesor z nekvalitního recenzního řízení. V tomto případě článek prošel dokonce dvojnásobným recenzním řízením. První proběhlo v časopise Alergie, kde jsme obsahem zaujali, ale bohužel byl článek moc dlouhý. Zkracovat jsme jej nechtěli a dohodli jsme se tedy s redakcí ČLČ. Tedy recenze proběhly v obou časopisech a zapracovali jsme připomínky z obou recenzí.

Měli jsme možnost se ke kritice vyjádřit (pdf viz níže) a při té příležitosti jsme doplnili i nové publikace potvrzující to, že imunita vyvolaná onemocněním poskytuje dlouhodobou ochranu proti závažnému onemocnění covid. To samé tvrzení jsme podložili i daty o počtu pacientů na JIP.

A když jsme na našem facebookovém účtu vyvěsili jak kritiku, tak odpověď, dostali jsme od správců facebooku na příspěvek bann. Na tři dny zákaz všeho, na 90 dní zásadní omezení sledovanosti. A výhružku, že nám účet zcela blokují, pokud nebudeme dodržovat pravidla komunity.

Zdá se vám nemožné, že cenzura na facebooku je tak obrovská? Nechápete, jak může vadit článek z recenzovaného vědeckého časopisu? Nám už to divné nepřijde, protože toto je realita posledního roku. které čelíme. Toto je třetí zásah…

Tisková zpráva Pro Libertate a SMIS – Vláda vyhlásila válku covidovým dezinformátorům

Tomáš Nielsen, Zuzana Krátká

Za šíření hoaxů budou padat tresty! Vláda vyhlásila válku covidovým dezinformátorům. Začít by měla na ministerstvu zdravotnictví a u poradců ministra Válka

Praha, 27. ledna 2022

Prvky totalitního režimu, šikany a cenzury projevu se postupně objevují v nových rozhodnutích vlády. Jak jinak se dá vysvětlit její záměr, začít trestat lidi, kteří podle ní, šíří covidové dezinformace. Lékaře chce pokutovat nebo dokonce vylučovat z České lékařské komory. Máme se začít bát prezentovat své názory, odlišné od vládní propagandy? A přitom k největším dezinformátorům patří v prvé řadě různí odborníci v rozmanitých poradních týmech jednotlivých ministrů a samotné ministerstvo zdravotnictví, které na svých webových stránkách zveřejňuje řadu hoaxů. Proto by vláda měla začít právě u nich, shodují se právníci institutu Pro Libertate a odborníci ze Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SMIS).

Před několika dny oznámila vláda, že připravuje novou reklamní kampaň proti covidovým dezinformacím a tvrdě zakročí proti těm, kdo dezinformace a hoaxy šíří. Základ kampaně připravilo ministerstvo vnitra ve spolupráci s ministerstvy zdravotnictví, obrany, zahraničí a Úřadem vlády. Zaměří se na konkrétní dezinformátory a chce je trestat. Vzhledem k tomu, že podle členů vlády patří mezi dezinformátory také někteří lékaři, chtějí je pokutovat nebo dokonce vyloučit z České lékařské komory.

Zamést před svým prahem by si ovšem měla především vláda. Po předchozím ministrovi zdravotnictví zdědila kostlivce, kteří dosud visí na webových stránkách zmíněného ministerstva. Dezinformačnímu kostlivci se věnovali odborníci ze SMIS, kteří na svých stránkách okomentovali devět významných dezinformací, které si na webu ministerstva zdravotnictví můžete přečíst. Uvedená tvrzení na oficiálním portálu státní instituce nereflektují vývoj vědeckých poznatků, nereagují na doporučení světových zdravotnických organizací (CDC, ECDC, WHO) a podvádějí širokou veřejnost. „Od počátku řešení epidemie upozorňujeme na nutnost opírat svá tvrzení o odborné publikace a o data získaná v rámci správně provedených klinických studií. Pohledy na problematiku se můžou různit, je třeba vést diskusi. Není ale možné nereflektovat vývoj vědeckých poznatků. A současně není možné usurpovat si právo na jedinou pravdu,“ tak vidí situaci imunoložka Zuzana Krátká ze Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.

Členové Pro Libertate a SMIS dále poukazují na to, že apel pana ministra na přesné informace, by se měl týkat také všech medii oblíbených odborníků, kteří dosud mohou zcela beztrestně sdělovat své ničím nepodložené výhrůžky a domněnky, a tím mást veřejnost. Je s velkým podivem, co vše jim dosud procházelo. Je nezbytné, aby i tito odborníci, pokud chtějí komunikovat s veřejností prostřednictvím médii, byli schopni reagovat na nové poznatky. Protože kdo chvíli nevnímá, již stojí opodál.

Pokud bude kampaň založena na rozumné komunikaci a široké diskusi, vyvracející lži a dezinformace, šířené ze strany ministerstva zdravotnictví a jeho externích poradců, pak s ní určitě souhlasím. Vyhrožovat ale komukoliv tím, že proti němu bude zakročeno pro jeho odborný názor, považuji v demokratické zemi za nepřijatelné. Označit pak tuto kampaň za válku, to překračuje meze jakéhokoliv vkusu – dokonce i u předchozí vlády by to bylo moc, natož pak u této, vlády tzv. demokratické koalice,“ komentuje nový plán vlády Tomáš Nielsen, právník a předseda Pro Libertate – Institutu práva a občanských svobod.

Kontakt pro média:

JUDr. Tomáš Nielsen: nielsen@prolibertate.cz,

RNDr. Zuzana Krátká, PhD.: zuzana.kratka@smis-lab.cz

Tisková zpráva zde

Příloha k tiskové zprávě – Přehled dezinformací na stránkách ministerstva zdravotnictví zde

Hrdinové mezi námi – policista Tomáš Ježek a vojenský zdravotník Daniel Ďuriš

Robin Čumpelík

Příběh zdravotníka Daniela Ďuriše, dnes vojáka v záloze, který dříve pracoval jako profesionální zdravotník 43.výsadkového praporu v Chrudimi útvaru rychlého nasazení.

V rozhovoru přibližujeme princip aktivních záloh v Armádě ČR, výcviku vojáků pro poskytnutí zdravotní péče, zásobách zdravotnického materiálu i názoru na dovoz zdravotních pomůcek z Číny, zkušenostech záchranáře v prvním období pandemie (dubnu – červnu 2020), zkušenosti na oddělení ARO, spolupráci na přípravě pandemického plánu pro Českou republiku, zkušenostech s aplikací vakcín proti „prasečí chřipky“ v roce 2009.

„Nemůžeme svou moc neustále delegovat na někoho jiného. Je to těžké přijmout svou odpovědnost a hovořit ve svém životě pravdu. Když pravdu přijmeme, pak víme, co máme v životě změnit. Pak můžeme odstranit mnoho věcí, co můžeme změnit. Zároveň můžeme odstranit odpovědnost systému, na který to stále házíme.“, hovoří o své životní filozofii. Dnes se Daniel věnuje kurzům výcviku přežití, a to i u dětí.

Druhý rozhovor je s kapitánem Tomášem Ježkem, který pracuje u Policie České republiky v oblasti kybernetické kriminality. Hovoříme o postupné proměně společnosti, současném dění a celospolečenské situaci. “Rodí se pomalu nová doba.”, říká v rozhovoru. Přibližujeme odbornost a celkové téma kybernetické kriminality, zneužívání digitálního světa i rostoucí kriminalitu v prostředí sociálních sítí.

“Media informují tendenčně a informace různě ohýbají. Ptám se. Kdo jim platí ušlý zisk? Když poslední dobou už ani nevyhledávají senzace. Pozoroval jsem to nejvíce na demonstracích. Vlastní zkušenost mám z Českou televizí, kdy se mnou natočili dlouhý rozhovor, ale do vysílání pak dali dvě nejpitomější větičky.”

Více informací a kratší videa jsou k dispozici na kanálu Inovace Republiky:

https://www.youtube.com/channel/UCBaZlXmNcEmf0qhN8KiXqBw