Týden po celostátním sjezdu ČLK dostalo se mi zajímavé příležitosti pozorovat sjezd olomoucké části lékařské komory v přímém přenosu. Byl jsem pozván, abych pronesl krátký příspěvek o covidu z pohledu datového analytika. Akce byla pozoruhodná a níže přináším několik svých dojmů.
Poprvé se mi stalo, že na moji přednášku někdo reagoval ještě předtím, než jsem ji pronesl. Kolega Kubek – aniž by věděl, o čem budu mluvit – prohlásil, že presentuji alternativní fakta a alternativní statistiky. Ve skutečnosti jsem poté presentoval data z ÚZISu, zdravotních pojišťoven, FDA, CDC a statistických úřadů několika evropských zemí. Je to zajímavé – z našich konferencí jsem zvyklý, že napřed je přednáška a teprve poté je k ní diskuse.
Tento zážitek mě inspiroval, abych se podíval poněkud podrobněji, jak se na ČLK vlastně pracuje s daty a evidencí. Nejprve jsem objevil velmi chvályhodné usnesení Etické komise ČLK, které zní takto:
„Lékaři jsou veřejností bráni jako významná odborná autorita. Tuto autoritu lékařského stavu i pacienty mohou velmi poškodit vyjádření nerespektující pravidla medicíny založené na důkazech a ověřitelných faktech. Lékařské informace podávané občanům mají respektovat všeobecně uznávaný vědecký konsenzus a musí se striktně opírat o ověřitelná data a studie. Občané mají právo tyto informace a jejich ověření žádat. Pokud jsou na veřejnosti prezentovány hypotézy nebo neověřené výsledky vědeckých bádání, výzkumů neb studií, musí být takto také uváděny.“
To je výborná formulace a skutečně přesně takto bych očekával, že se bude s evidencí zacházet. Velmi se mi líbí i drobná nuance v textu, že vědecký konsensus by respektován být měl, avšak ověřitelná data a studie respektovány býti musejí. Toto stanovisko Etické komise je velmi zajímavé, zejména v kontextu jiného usnesení, které bylo schváleno na předsednictvu ČLK před rokem, ale minulý týden (tedy v listopadu 2022) bylo na plénu ČLK znovu potvrzeno hlasováním.
„Představenstvo ČLK v souladu s doporučením Vědecké rady ČLK prohlašuje, že na základě dostupných odborných údajů je zřejmé, že nejúčinnějším opatřením proti šíření infekce Covid–19 je očkování. Z toho důvodu představenstvo ČLK požaduje, aby přinejmenším pro všechny zdravotníky a pracovníky v sociálních službách, kteří jsou v přímém kontaktu s pacienty či klienty, bylo očkování povinné.“
To je pozoruhodné prohlášení, zejména proto, že si nejsem vědom žádných dat ani studií, které by prokazovaly, že očkování je v dnešní době účinné proti šíření infekce, natož že by se jednalo o opatření nejúčinnější. Samozřejmě jsem mohl něco přehlédnout, ale když se podíváme do českých dat (oficiální stránky MZV, příloha číslo 4), tak zjistíme, že ochranný efekt vakcíny proti infekci (sloupce Z a AA) je nulový již od března 2022. Ve skutečnosti je tento efekt významně záporný (tedy očkovaní mají větší pravděpodobnost nákazy než neočkovaní), ale ministerstvo z nějakého důvodu všechna záporná čísla nahrazuje nulou (což je dle mého názoru na hraně falšování dat).
Očkovací látky založené na mRNA platformách nebyly proti přenosu infekce vůbec testovány – nebyl to sledovaný endpoint v registračních studiích, což lze ověřit přímo v New England Journal of Medicine. Při nedávném slyšení v evropském parlamentu tento fakt potvrdila i zástupkyně firmy Pfizer.
Na olomouckém kongresu se kolega Martin Gabryš tedy logicky zeptal předsedy Kubka, kde jsou ty „dostupné odborné údaje“, na kterých Vědecká rada svá tvrzení založila. To je důležitá otázka, zejména proto, že ČLK na základě tvrzení Vědecké rady o účinnosti vakcín proti šíření infekce nadále požaduje, aby bylo očkování pro zdravotníky povinné!
Předseda ČLK Milan Kubek na tuto otázku odpověděl tak, že pravil, že kolega Gabryš ze sebe dělá šaška a on že prý ze sebe šaška dělat nebude.
Musím uznat, že účast na tomto setkání byla pro mě opravdu mimořádným zážitkem.
Vloni jsme se 17.listopadu sešli pod letenským metronomem a heslem našeho setkání bylo „Ať se k nám právo vrátí“. Letos jsme se přesunuli do centra Prahy na Náměstí Republiky, kde se konalo setkání signatářů a příznivců Charty 2022. V chladu a dešti jsme tu měli pokojný mítink, na kterém vystoupila celá řada hostů včetně jejích tří mluvčích – Tomáše Nielsena, Jiřího Berana a Jindřicha Rajchla. Heslem by mohlo být „Ať se k nám rozum vrátí“. Záznam z této akce nemáme, ale k dispozici jsou alespoň texty některých řečníků. Kamerový záznam má Policie ČR, která pečlivě dokumentovala všechna naše vystoupení. Nikoliv chování demonstrantů, to by se dalo pochopit. Ale natáčeli naše proslovy… Zřejmě takto si ministr Rakušan představuje ochranu svobody slova. Toto je demokracie v roce 2022 …
Svůj projev, který jsem konzultovala s přáteli z Iniciativy 21 a SMIS, jsem kvůli dešti zkrátila, ale doufám, že v něm hlavní myšlenky zazněly. V celém znění je Vám k dispozici zde.
Vážení přátelé a příznivci Charty 2022,
Sešli jsme se, abychom v tento sváteční den zavzpomínali nejen na statečný boj studentů za svobodu a demokracii, ale abychom se společně zamysleli nad tím, jak moc jsme si v posledních letech nechali vnutit vidění světa jednou malou skupinou odborníků na epidemii.
Je stále jasnější, že tuto společnost v minulých letech nezničila nová infekce. Tu bychom bývali zvládli. K rozkladu společnosti přispěli lidé, kteří ji nejprve vyděsili, a pak ji „zachraňovali“ pomocí tzv. vakcinace. Největší vakcinační kampaň všech dob však nevedla k zastavení epidemie. Experti prosazují očkování novými mRNA vakcínami, ale nedostatečně ověřují jeho účinnost a zcela podceňují signály nebezpečí.
Je stále zřejmější, že vakcinace jako pravidelný zdroj zisku, se velkým farmaceutickým firmám i všem zprostředkovatelům zalíbila natolik, že pro ně celá akce nekončí, a naopak vymýšlejí, jak tento zdroj příjmů udržet v chodu.
Pro naprostou většinu z nás však covid skončil. Málokterý nemocný s respiračním infektem zamíří na testy. Nikomu se nechce zůstávat v karanténě. Téměř každý má imunitu vyvolanou infekcí nebo očkováním. A bohužel se musíme smířit s tím, že staří lidé prostě jsou náchylní k respiračním onemocněním a řada z nich umírá právě z důvodu infekce. A je jedno zda omikronové , chřipkové či jiné. Naším úkolem je zaměřit se na jejich léčbu. To je ta správná cesta.
Přesto bude pan ministr Vlastimil Válek ve dnech 21.-22.11.2022 pořádat v Praze v hotelu Diplomat pro experty z Evropské unie konferenci s názvem „Budování důvěry veřejnosti jako cesta k přijetí vakcíny“. Experti z různých oborů mediálních i medicínských se budou domlouvat na tom, jak obyvatelstvo resp. lékaře k vakcinaci motivovat. Budiž, mají to s lidmi, kteří očkování na covid odmítli, těžké. Ale z materiálů připravených k této akci je zřejmé, že se Evropská unie opět chystá oživit elektronické covid pasy, aby nám tzv. usnadnila cestování. A to je prostě nepřijatelné… Experti také chtějí centralizovat na evropské úrovni sběr dat o všech našich očkováních. Cílem, kterým se netají, je zvýšit proočkovanost evropské populace. Tedy pod rouškou „ochrany zdraví“ roztočit lukrativní vakcinační byznys ještě víc.
Jenže experti zapomněli, že nejdůležitější pro to, aby jim lidé věřili, bylo lidem o očkování nelhat. Za ty dva roky zcela ztratili naši důvěru. Za alarmující považuji to, že mnoho lidí váhá už i nad základními očkováními dětí, která považovali dřív za správná. A to je medicínský průšvih. Vakcinologové by se měli vážně zamyslet nad tím, aby nenadělali urputným prosazováním nepovinných očkování víc škody než užitku.
Nepotřebujeme konferenci, kterou Válek svolává. Řešení je jednoduché – přestaňte lidem lhát a začněte diskutovat s odborníky, kteří vás upozorňují na rizika vakcinace. Už máme dost toho, že se bezdůvodně ignoruje význam imunity získané proděláním nemoci. Vadí nám, že se bagatelizuje riziko poškození zdraví po použití mRNA vakcín. Je nepochopitelné, že stále nejsou k dispozici česká data, ze kterých bychom byli schopni zjistit, jaký mělo prodělání covidu a očkování proti němu skutečný vliv na zdraví populace. Nevěříme závěrům statistiků, protože jsme je už několikrát načapali při zkreslování závěrů. Situace je však taková, že datům kraluje biolog nikoliv statistik prof. Dušek a odmítá je vydat.
Věřili jsme dlouhá léta tomu, že vakcinační doporučení připravuje skupina expertů, lékařů z mnoha oborů, aby bylo zajištěno, že vakcíny nás nejen ochrání před konkrétní nemocí, ale také, že nezpůsobí nemoci jiné. Realita je jiná. Vakcinační doporučení vydává de facto jedna osoba, prof. Chlíbek. Možná mu pomáhá několik odborníků v jeho blízkosti. Doporučení je pravděpodobně sepsané na základě evropských či amerických podkladů ale je v nich patrná kreativita českých autorů.
Minimálně poslední doporučení vakcinologické společnosti z 8.11.2022 vzniklo bez schválení členy vakcinologické společnosti a bez konzultace s experty z Národního institutu pro zvládnutí pandemie. Minimálně toto doporučení neměli možnost připomínkovat ani členové jiných odborných lékařských společností. Alespoň členové výborů imunologické a mikrobiologické společnosti o něm nevěděli.
Na půdě EMA došlo ke schválení vakcíny Comirnaty pro děti ve věku 6 měsíců až 5 let, proti jejímuž přijetí jsme velmi dlouho bojovali u českých i evropských institucí, jelikož výsledky klinické studie jsou zcela nepřesvědčivé, vakcína není kvalitní a bezpečnost nebyla dostatečně ověřena v klinických zkouškách. Zda SÚKL schválí vakcínu pro ČR už zřejmě není podstatné. Prof. Chlíbek o bezpečnosti vakcíny a její efektivitě nepochybuje, už je zahrnutá v novém dokumentu vakcinologů. Pokud je tedy tato vakcína platná i v ČR (víme o ní jen to, že má registrované štítky), tak je to důkaz, že si čeští odborníci zcela nechali vzít možnost rozhodovat o tom, jaké vakcíny budou v ČR povolené a jaké ne.
Chtěla bych apelovat na pediatry a praktické lékaře, ať si pečlivě nové doporučení Vakcinologické společnosti ze dne 8.11.2022 přečtou a všimnou si některých důležitých detailů. Doporučení není nikým podepsáno, nikdo za jeho správnost neručí. Doporučení neobsahuje žádné odkazy na klinické studie, jejichž závěry jsou v něm citovány. Ono by se totiž ukázalo, kdyby si ty studie někdo přečetl, že to, co je v doporučení napsáno, není úplně to samé, co říkají studie.
Chtěla bych apelovat na lékaře, ať se zamyslí nad tím, zda opravdu máme daty ověřenou efektivitu očkování – opravdu jsou vaši očkovaní pacienti zdravější a odolnější než ti neočkovaní? Opravdu mají z očkování prospěch?
Chtěla bych apelovat na vás na všechny. Používejte rozum. V doporučení se píše, že je možné očkovat „po vymizení příznaků akutní infekce a ukončení izolace“. Copak je normální nechat se očkovat ihned po nemoci? Opravdu jste přesvědčeni o tom, že je moudré očkovat zdravé děti, mladé lidi a těhotné ženy? Proč tedy některé státy očkování dětí zakázaly zcela nebo očkují jen děti rizikové?
Budeme dál společně s kolegy ze SMIS a ze sdružení Iniciativa 21, jejichž jménem tu dnes hovořím a které na dálku zdravím, bojovat proti nekritické „víře v očkování“ jako „tečce za covidem“.
Budeme mluvit o těch z vás, kteří jste měli tu smůlu, že očkování pro vás skončilo poškozením zdraví a kteří nejen, že těžko hledáte odbornou lékařskou pomoc, ale navíc nikdo z vás dosud nedostal finanční kompenzaci.
A chceme vás – laiky i lékaře – požádat, abyste se k nám přidali a psali dopisy společně s námi lidem, kteří mají moc věci změnit. Informace o tom komu, jak a o čem najdete brzy na našich stránkách.
V Chartě 2022 se píše: „Blaha společnosti nikdy nelze dosáhnout na úkor blaha jednotlivců. Povinností státní moci není diktovat lidem, jak mají se svým životem a zdravím naložit. Povinností státu je vytvořit takové podmínky, aby měl každý sám možnost převzít odpovědnost za svůj život a své zdraví.“
Nežádoucí účinky mRNA vakcín proti covidu jsou výbušné téma. Pokaždé, když o tématu něco napíšeme, strhne se strašlivý povyk a moderní cenzoři začnou zvedat své digitální hlavy. V češtině je celé téma bohužel navíc zatemněno velmi nešťastnou terminologií, ke které jsem se vyjadřoval v článku Osvícení. Velmi stručně shrnuto, já tvrdím, že množství nahlášených podezření na nežádoucí účinky (adverse events) v různých farmakovigilančních systémech (VAERS, Yellow cards, …) je ohromné a že to téměř jistě znamená, že skutečných nežádoucích účinků (adverse effects) je obrovské množství. Neustále opakovaný protiargument vakcinačních roztleskávačů je, že ne každý adverse event je nutně adverse effect (ano, to všichni víme) a že je možné, že je nahlášeno mnoho adverse events „navíc“, které s vakcínou nijak nesouvisí, prostě proto, že covid je velmi silně medializované téma a všichni o něm pořád mluví. To sice možné je („možné“ ve smyslu „neodporující známým fyzikálním zákonům“), ale daleko pravděpodobnější je, že mnoho skutečných adverse events (i adverse effects) nahlášeno není, protože jednak všichni víme, že farmakovigilanční systémy trpí velmi zásadní podhlášeností, a navíc v současné době nahlásit adverse event po covidové vakcíně je v některých zemích téměř aktem občanské statečnosti.
Trochu techničtěji řečeno, vede se zuřivý spor o takzvaný Under Reporting Factor (URF), tedy počet nahlášených adverse events na jeden skutečný adverse event. Ještě před covidem se farmakologové shodovali na tom, že URF se pohybuje někde mezi 0.01–0.1, tedy že pouze každý stý až každý desátý AE je reportován. Dnes už panuje povinné covidové mlčení a pro jistotu se k tomu tématu nikdo moc veřejně nevyjadřuje.
Řečeno tímto technickým jazykem, vakcinační roztleskávači tvrdí, že URF pro covidové vakcíny je mnohem vyšší než pro ostatní vakcíny. Nikdy jsem k tomuto tvrzení neviděl žádná data. Naopak, mám několik důvodů, proč si myslím, že URF se u covidových vakcín pohybuje někde kolem hodnoty 0.04 – tedy reportován je asi jeden z 25 adverse events – a tato míra je velmi podobná hodnotě URF pro ostatní vakcíny.
Když se podíváme na tento report OpenVaers, můžeme srovnat počet reportovaných úmrtí po covidových vakcínách a počet reportovaných úmrtí po všech ostatních vakcínách. Necovidové vakcíny nevykazují mezi roky 2020 a 2021 vůbec žádný nárůst (typicky je reportováno asi 500 úmrtí ročně po jakékoliv necovidové vakcíně), zatímco úmrtí reportovaná po covidových vakcínách vystřelí v roce 2021 na desetitisícové hodnoty. Je tedy velmi těžké argumentovat tím, že se najednou nějak změnil „reporting pattern“. Proč by se nezměnil pro ostatní vakcíny, ale jen pro ty covidové? Navíc je třeba si uvědomit, že proti covidu a proti chřipce jsou často očkovaní ti samí lidé (zejména v USA, kde se proti chřipce očkuje hodně). Vakcinační roztleskávači by tedy museli unést důkazní břemeno, že u lidí se najednou velmi změnila ochota reportovat úmrtí po covidové vakcíně, ale u těch samých lidí se nijak nezměnila ochota reportovat úmrtí po jakékoliv jiné vakcíně. To je na hraně absurdity.
Navíc existuje velmi elegantní metoda, jak srovnat údaje z VAERS s údaji ze systému V-Safe, o kterém jsem psal v článku Karta se obrací. Podrobné vysvětlení si můžete přečíst tady. Součástí protokolu aktivního monitoringu (V-Safe) bylo i to, že kdokoliv nahlásí AE do systému V-Safe, bude vyzván, aby vyplnil report i do systému VAERS. A zajímavé je, že z téměř 800 tisíc lidí, kteří byli takto vyzváni, jich VAERS report vyplnilo jen asi 30 tisíc, tedy necelá 4 procenta. Navíc upozorňuju, že tito lidé byli vyzváni, aby report do VAERS vyplnili. Z toho tedy plyne, že rozumný horní odhad URF v systému VAERS je 0.04. To je zcela ve shodě s historickými daty a ještě před třemi lety by se stěží našel někdo, kdo by takovouto hodnotu URF rozporoval.
Na celou věc se lze dívat taky takto. V USA zemře ročně asi 3,5 milionu lidí, takže každý měsíc asi 300 tisíc lidí. Při 70% proočkovanosti dvěma dávkami by tedy mělo umřít do měsíce po nějaké dávce asi 2x300x0,7 = 420 tisíc lidí (a to nepočítáme boostery všeho druhu). Všechna tahle úmrtí by měla být nahlášena ve VAERS, neboť úmrtí po vakcíně je bezpochyby událostí nežádoucí. Takže ve VAERSu by mělo být asi půl milionu mrtvých (respektive víc, protože více se očkovali staří, kteří více umírají, takže i tohle číslo je podhodnocené). Pokud je jich tedy nahlášeno 15 tisíc, odpovídá to asi třem procentům, což velmi dobře koresponduje s výše uvedeným odhadem URF.
Dle mého názoru z toho všeho plyne, že skutečný počet adverse events je velmi pravděpodobně minimálně 25 krát větší než čísla, která vidíme ve VAERS. To znamená, že jen na území Spojených států amerických mluvíme o stovkách tisíc úmrtí po covidové vakcíně, milionech návštěv urgentního příjmu, desítkách tisíc potratů, stovkách tisíc infarktů a tak dále. Otázka samozřejmě je, kolik z tohoto strašlivého seznamu bylo skutečně způsobeno vakcínou. Jisté jsou ale dvě věci.
1. I kdyby toto procento skutečných adverse effects bylo malé (ale není žádný rozumný důvod si to myslet), stále by se jednalo o zcela bezprecedentní katastrofu.
2. Vzorec, pomocí kterého CDC vyhodnocuje bezpečnost vakcín z těchto VAERS záznamů je naprosto zcestný a červenou kontrolku by nerozsvítil, ani kdyby vakcína zabila všechny očkované.
Výročí 17. listopadu je mimořádně vhodné k veřejné otázce, jak dlouho bude naše společnost ještě ochotna tolerovat tuto absurdní divergenci skutečnosti s oficiálním narativem.
Od kolegy lékaře mi přišel vynikající popis víkendového sjezdu ČLK. S jeho svolením a mírnými úpravami si dovoluji vám část jeho autentického zážitku zprostředkovat:
Nevím, zda máte představu, jak to na takových sjezdech chodí. To se nejdřív odvykládá povinná úvodní pasáž o programu, složení komisí a tak. Pak přijde to hlavní – úvodní proslov prezidenta, kde se Milan Kubek chválí za to, co pro komoru všechno udělal, jak to měl tuze těžké, jak šetřil každou korunu, jak ministr nekomunikuje, ale jak i přesto Milan komoru zase povznesl a posunul o kus dopředu, jaká exotická místa musel projezdit kvůli schůzím různých (pochybných) organizací, kde se projednávají různá (ještě pochybnější) témata, jak to všechno bylo těžké, bylo toho moc, ale Milan to zase zvládl, protože by za komoru dejchal a na srdci mu neleží nic jiného, než blaho českých lékařů. Pak se mu zatleská, seniorní delegáti se odbelhají ke stolům s občerstvením a začíná rutina, kdy se přednáší k projednávání různé body (typicky přednesené Kubkem od navrhovatele Kubka). U řady bodů probíhá bouřlivá diskuse (která se často pro nekonečnost musí utnout), a pak se hlasuje takovou krabičkou, co vypadá jak dálkáč k televizi.
Teda jednou ne – to vám jednou z ničeho nic přestaly dálkáče fungovat a muselo se hlasovat ručně. Čirou náhodou to byl zrovna bod, kdy se hlasovalo o tom, jestli Kubek bude moci být prezidentem na věky věků. Od té doby nepamatuju, že by se podobná porucha někdy zopakovala. Takže se normálně hlasuje dálkáčem, bod se schválí, ale občas se taky stane, že se třeba neschválí. To je potom Milan tuze nazlobený, mračí se jako kakabus a otcovským hlasem k nám promlouvá a vytýká, že teda jak myslíme, ale že jsme sami proti sobě a že na jeho slova stejně dojde.
Tak tomu bylo v minulých letech. Tento sjezd byl jiný. Byl výjimečný dvěma úkazy. Jednak se praktickyvůbec nediskutovalo. Když už nějaká diskuse byla, tak jen okrajově a vesměs jen technikálie. Všechno, co předseda Kubek předložil, bylo drtivou většinou delegátů schváleno. Samozřejmě včetně navýšení členských příspěvků o pětikilo. Dále se panu prezidentovi nelíbilo, že delegátů je nějak moc. Hodně delegátů znamená hodně výdajů na sjezdy. Hodně delegátů rovněž znamená hodně názorů a to taky není dobře. Takže je potřeba počet delegátů zredukovat a ušetřené penízky nasypat do černé díry s cedulí Dům lékařů. Jenže aby bylo možné počet delegátů zredukovat, tak se musí změnit stanovy ČLK. Zase ty zatracené stanovy, co pořád brání panu prezidentovi v konání dobra. Ale vše proběhlo hladce, redukci svého počtu delegáti sebemrskačsky schválili dokonce v té tvrdší variantě. Jsem přesvědčen, že kdyby Kubek navrhl, že každý člen ČLK půjde na měsíc povinně kurýrovat na Ukrajinu, tak se to schválí taky.
Druhá věc, která mě totálně zarazila, že jsem za předsednickým stolem neviděl žádnou tvář, kterou jsem měl za minulé sjezdy spojenou s odvahou, kritickým myšlením a vysokým morálním kreditem. Prostě zmizeli. Přesněji byli zmizeni. Alena Dernerová byla odsunuta kamsi do hloubi sálu a Helenu Stehlíkovou jsem v sále nenašel vůbec, možná byla někde v druhé řadě, nevím, je fakt, že mi slábne zrak.
Problematiky očkování se týkal zejména jeden bod. Ve zprávě o činnosti vědecké rady (Dr. Mrozek) bylo znovu uvedeno:
„Vědecká rada ČLK požaduje povinné očkování proti viru nemoci Covid-19 pro zdravotníky a pracovníky sociálních služeb“
„Představenstvo ČLK v souladu s doporučením Vědecké rady ČLK prohlašuje, že na základě dostupných odborných údajů je zřejmé, že nejúčinnějším opatřením proti šíření infekce Covid–19 je očkování. Z toho důvodu představenstvo ČLK požaduje, aby přinejmenším pro všechny zdravotníky a pracovníky v sociálních službách, kteří jsou v přímém kontaktu s pacienty či klienty, bylo očkování povinné.„
Toto rozhodnutí odhlasovali na vědecké radě a představenstvu v říjnu 2021 a je stále platné. Na to se přihlásil do diskuse kolega Martin Gabryš z Olomouce a přednesl svůj tvrdý protest. Řekl, že vědecká rada nemá žádný mandát k tomu, aby cokoli požadovala, že má pouze vydávat odborná stanoviska. Také představenstvo nemá žádné pravomoci cokoli požadovat nebo nařizovat. Řekl, že dosud představenstvo ani vědecká rada nepředložila ty „dostupné odborné údaje“, na základě kterých lehkomyslně a protiprávně vydali tak tvrdé požadavky. Uvedl, že dle observačních dat, vědeckých studií a přiznání Pfizeru lze jednoznačně a doložitelně prokázat, že onen přípravek nemůže mít statut vakcíny, protože v případě Covidu není ani účinný, ani bezpečný, ani nebrání přenosu. Zmínil, že kvůli nařízení povinného očkování hrozil kolaps zdravotní péče, protože řada zdravotníků byla rozhodnuta raději změnit zaměstnání než podstoupit protiprávní očkovací proces. Prohlásil, že z výše řečeného je tedy zřejmé, že požadavek ČLK na povinné očkování stojí na zcela mylných předpokladech a je protiprávní. Porušuje jak stanovy ČLK, tak zákony i Ústavu ČR. Proto vyzval delegáty, aby hlasovali proti tomuto bodu.
V sále to zahučelo znepokojením, začaly probublávat emoce, tázavé pohledy, ale nikdo nepískal ani nebouchal do stolu (jak se stávalo v minulých letech), jen ten hukot stále zesiloval… Slovo si pak vzal opět Dr. Mrozek, který říkal něco v tom smyslu, že tenkrát bylo všechno jinak, že žádné omezování péče nehrozilo a že očkování (tuším, že říkal proti žloutence) je přece pro zdravotníky také povinné a nikomu to nevadí. V sále to zamručelo spokojeným přitakáváním, ano, ano, tak je to správné a Dr. Mrozek sklidil bouřlivý potlesk…
Pak si znovu vzal slovo Martin Gabryš a řekl, že ve FN Olomouc má celkem přesný přehled o počtu zaměstnanců, kteří rezolutně odmítli podstoupit očkování a že by se nepochybně zastavil (nebo výrazně omezil) provoz na oddělení radiologie a biochemie. Na to už nereagoval nikdo, v sále bylo ticho, že by bylo slyšet spadnout špendlík.
Slovo si vzal Kubek, emoce gradovaly, všichni s napětím čekali, že teď umlátí toho olomouckého kacíře argumenty, nechá ho vyvést ze sálu, vyloučit z komory a možná i zatknout za svatokrádež. Ale velký guru pronesl jen: „Mno, necháme to bez komentáře“. V sále to zahučelo zklamaným rozčarováním. Proč Milan nereagoval? Co si teď máme myslet? Jak si máme Milanovo mlčení vyložit? Pak nastalo hlasování. Pro 226, Proti 32, Zdrželo se 22. Bod Dr. Mrozka byl tedy přijat a oponentní vyjádření Martina Gabryše bylo drtivě zamítnuto.
Zřejmě se to však delegátům přes noc nějak rozleželo, protože druhý den, na závěr sjezdu, přišlo na pořad zcela rutinní hlasování o návrzích podaných na návrhové komisi. Bod číslo 40, návrh číslo 9, MUDr. Milan Kubek, OS ČLK Praha 9, text návrhu: „ČLK podporuje očkování“. Ani slovo o povinnosti, ani slovo o covidu, ani slovo o účinnosti a bezpečnosti. A výsledek hlasování? Pro návrh 190, Proti 40, Zdrželi se 39.
Těžko říci, proč druhý den podpora očkování trochu poklesla. Zda si někdo opravdu začal dohledávat informace a korigovat názor, nebo zda si jen spletli tlačítka na hlasovacím zařízení. Můžeme jen doufat, že zoufalý pokus o resuscitaci kritického myšlení v řadách lékařů měl nějaký úspěch.
V Česku jede covido-očkovací dezinformační kampaň, která naštěstí příliš nepadá na úrodnou půdu. Kdo vydržel vzdorovat dosud, těžko jej trapné reklamní slogany s pravopisnými chybami k takovému kroku přesvědčí dnes. Podstoupení jakéhokoliv dobrovolného očkování je soukromou věcí a rozhodnutím každého člověka, nikomu jinému do toho nic není, a věřme, že tomu tak už zůstane. S úlevou sledujeme, že snad prozřel už i náš ministr zdravotnictví, a tak se i neočkovaní mohou opět cítit plnohodnotnými občany ČR.
Není tomu tak ale všude na světě, a nejde jen o tradiční totalitní režimy jako je Severní Korea nebo Čína. Je třeba si stále připomínat, že v USA, v zemi považované mnohými za vzor demokracie, je stále vyžadováno pro vstup do země potvrzení o absolvování covidového očkování. A to i přesto, že k tomu neexistuje jediný medicínský důvod. I přesto, že se množí znepokojivé zprávy o nežádoucích účincích a o zvýšení počtu nadměrných úmrtí od zahájení plošné vakcinace. I přesto, že velká většina lidí už má infekci za sebou a vakcínu nepotřebuje. I přesto všechno vláda USA trvá na zákazu vstupu do země neočkovaným. Naprostou zrůdností je, že v důsledku tohoto nesmyslného nařízení dochází také k rozdělování rodin. Dopadá to těžce i na naše občany, kteří v USA žijí či pracují nebo zde mají příbuzné.
V poslední době se na mě obracejí lidé, kteří se díky diskriminační politice USA ocitli v těžké osobní situaci. Text jedné pisatelky zde s jejím svolením zveřejňuji (s vynecháním identifikačních údajů.)
Považuji něco podobného za skandální. Rozdělování rodin si pamatuji z dob železné opony a nyní se děje totéž, jen pod jinou záminkou.
Radu bohužel nemám, snad by poradilo ministerstvo zahraničí nebo USA ambasáda.
Jsem původem z (ČR), ale posledních pět let žiji se svým manželem a dětmi v USA, kde manžel pracuje a děti chodí do školy. Moje maminka, které je nyní 74 let, žije v (ČR). Maminka je nemocná a já bych za ní moc ráda přijela, abych ji potěšila a pomohla jí. V posledním roce jsem ji bohužel nemohla navštívit a moc mě to tíží. Naposledy jsem ji viděla před rokem a půl po dvou letech, kdy jsme z USA nemohli vycestovat. Jistě víte, že USA i nadále vyžadují pro vstup do země vakcinaci.
Je mi 46 let a jsem ve velmi dobré fyzické kondici. Covid jsem prodělala dvakrát s mírnými příznaky. Nevidím důvod, proč bych měla podstoupit očkovaní a vystavovat se potenciálním vedlejším účinkům, když přínos této vakcinace by byl v mém případě minimální či žádný. Velmi bych si přála maminku vidět, ale pokud ji navštívím, tak se nedostanu zpět za manželem a dětmi. Pro návrat do USA potřebuji buďto potvrzeni o očkovaní nebo lékařské potvrzeni, že mi dané očkování není doporučeno.
Nedala byste mi prosím nějakou radu nebo doporučení, co dělat? Strach z vedlejších účinků vakcíny mi způsobuje stres. Na jedné straně bych si moc přála vidět svoji mámu, na druhou stranu nemůžu dlouhodobě odejít od svého manžela a dětí a čekat, až se otevřou hranice. Cítím se být tímto systémem vydírána a tlačena k něčemu, co nechci a z čeho mam velké obavy.
Můj oblíbený konspirační server ZeroHedge má občasnou rubriku, která se jmenuje „Another conspiration theory proven conspiration fact“. Pod těmito titulky zveřejňuje zprávy o věcech, které byly kdysi zuřivě odmítány jako fake-news a dezinformace, ale později se ukázalo, že to byla pravda. To se děje poměrně často a reakce mainstreamových médií je vždy stejná – o věci se prostě tiše přestane mluvit. Proto se v našich kruzích s oblibou povídá vtip „Víš jaký je rozdíl mezi fake-news a news? Asi tak půl roku.“
Pomalu je načase, aby tuto sekci zřídil i SMÍŠ. Už bychom to i udělali, ale notoricky se mi nedaří přeložit ten skvělý anglický název do češtiny, aby to neztratilo vtip. Půjčil jsem si tedy oblíbený nápad ze Saturnina a přidávám k němu starou inženýrskou poučku, že teoreticky by neměl být rozdíl mezí teorií a praxí – v praxi to ale rozdíl je.
Dávno předtím, než jsem se stal certifikovaným dezinformátorem, upřímně jsem se divil povyku kolem přetíženosti nemocnic v počátečních fázích epidemie. Napsal jsem kolem toho text, který vycházel z dat, jež Zdravé Fórum vyrazilo pomocí Zákona o svobodném přístupu k informacím ze zdravotních pojišťoven. Text se objevil na blogu u Honzy Tománka a nedlouho poté byl Honza z aktualne.cz vykopnut, protože psal pravdu moc často. Text obsahoval velmi překvapivou informaci, že během „zahlcenosti“ českého zdravotního systému počet hospitalizací ve skutečnosti významně klesl. Čekal jsem, že text vzbudí zuřivou reakci, ale ve skutečnosti bylo úplné ticho.
Nedávno se k tématu vrátil článek na stránkách Brownstone Institute. Autorka provedla poměrně pečlivou analýzu dat z nemocnic v New Yorku na jaře 2020 a dospěla k podobnému závěru – nemocnice přetížené nebyly, naopak byly poměrně prázdné a pacienti s covidem v nich tvořili velmi malé procento. Článek rozhodně stojí za přečtení, protože obsahuje i velmi zajímavou evidenci (čtvrtý graf shora), že mnoho návštěv urgentního příjmu bylo spíše z důvodu všeobecně šířené paniky než z důvodu skutečného onemocnění.
Otázka je, jak dlouho bude ještě společnosti trvat, než se fakta o naprosté ztrátě soudnosti naší společnosti začnou objevovat i v „mainstreamových“ médiích. Je ovšem i druhá možnost – že to bude těm médiím trvat tak dlouho, že mezitím přestanou být mainstreamová.
1. Pokud chce veřejný orgán něco nařídit (jako například bezpečnostní pásy v autě), musí unést důkazní břemeno, že věc je skutečně prospěšná, a navíc že je natolik důležitá, že její nařízení stojí za omezení svobody. Bezpečností pásy tímto testem zjevně prošly, kouření či alkohol ale například nikoliv.
2. Pokud chce veřejný orgán něco pouze doporučit (či v případě léků „povolit“), musí unést alespoň důkazní břemeno, že benefity převyšují rizika.
V případě očkování dětí mRNA vakcínami proti covidu nelze unést důkazní břemeno ani v prvním ani v druhém případě. Design registračních studií ani jejich výsledky to neumožňují. Podrobný rozbor obou registračních studií si můžete přečíst tady a tady.
Upozorňuju, že situace není symetrická. Důkazní břemeno musí unést ten, kdo chce očkovat. Odpůrci očkování dětí mRNA vakcínami nemusejí dokazovat, že očkování není bezpečné či účinné. Mohou se pouze důsledně ptát a vyžadovat, aby důkazy přinesla druhá strana.
Je vyloučeno, aby zastánci očkování dětí důkazní břemeno unesli. Podle nejnovější rozsáhlé metastudie z pera Johna Ioannidise (zatím preprint) byla celková smrtnost (Infection Fatality Rate) covidu před nástupem vakcín ve věkové kohortě 0-19 let na úrovni tři z milionu. Abychom prokázali, že benefit očkování převyšuje riziko, museli bychom si být jisti, že riziko úmrtí dítěte po vakcíně je menší než tři z milionu. Na to bychom v prospektivní randomizované studii museli sledovat řádově milióny dětí [1]. Ve skutečnosti bylo sledováno dětí několik tisíc. Lze tedy zcela jasně prohlásit, že z dostupných dat nelze dokázat, že u dětí benefit očkování převyšuje riziko.
Vzhledem k výše řečenému je pro mě naprosto neuvěřitelné, že CDC zařadilo mRNA vakcínu proti covidu do doporučeného očkovacího schématu dětí. To sice neznamená, že je očkování touto vakcínou v USA povinné, ale například to znamená, že některé americké státy mohou odmítnout přijmout neočkované děti do státních škol. Vzhledem k tomu, jak šíleně se momentálně americké vzdělávací instituce chovají, není vůbec vyloučeno, že k takovému kroku některé státy přistoupí.
Škody, které tento absurdní tlak na očkování dětí vyvolá, budou obrovské. Jednak způsobíme tisícům dětí zbytečné a někdy i velmi vážné zdravotní komplikace. O prevalenci nežádoucích účinků toho stále víme žalostně málo, ovšem rychlost, se kterou se plní farmakovigilanční systémy po celém světě, je alarmující.
Dále způsobíme výraznou ztrátu důvěry v ostatní očkování. Bude velmi těžké vysvětlit rodičům, kteří zcela správně pochopí, že očkování dětí proti covidu je nesmysl, že očkování proti jiným nemocem nesmysl není. Obávám se, že tato ztráta důvěry v doporučená očkovací schémata bude velmi významná a nevratná.
Pokud budou některé americké státy natolik šílené, aby splněním doporučeného schématu (včetně covidové vakcíny) podmínily přijetí dětí do státních škol, povede to k rozvratu veřejného školství. Mnoho rodičů raději zvolí soukromé školy a ti, co na to nebudou mít, budou volit domácí vzdělávání či nějakou formu unschoolingu. Americký systém veřejných škol byl v žalostném stavu již před epidemií. Přísné lockdowny jej dále výrazně poškodily. Povinné covidové vakcíny ho dorazí.
Nám ve střední Evropě nezbývá než doufat, že tyto nejdivočejší výstřelky totální ztráty soudnosti k nám přes oceán nestihnou dorazit. Existuje vůbec v dějinách precedens, kdy nějaká civilizace takto absurdně vystoupila proti vlastním dětem? I ten Herodes se spokojil s jedním městem a jedním pohlavím!
——————–
[1] V této úvaze jsem předpokládal stoprocentní účinnost vakcín proti úmrtí a také jsem předpokládal, že smrtnost covidu způsobená dnešními variantami viru je stejná jako smrtnost v dobách před vakcínami. Ani jeden z předpokladů jistě neplatí, tedy ve skutečnosti bychom museli prospektivně sledovat spíše desítky milionů dětí, jednotky milionů by nestačily.
Vážený pan 17. října 2022 prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR ministr zdravotnictví ČR Palackého náměstí 375/4 12801 Praha 2
Otevřený dopis ministru zdravotnictví
Žádost o urychlené zhodnocení bezpečnosti a účinnosti vakcín proti SARS-CoV-2
(řada závažných signálů ukazuje na velmi pravděpodobné negativní dopady očkování na zdraví populace)
Vážený pane ministře,
obracíme se na Vás jakožto na jedinou kompetentní osobu, která je schopna vydat příkaz k zahájení přezkumu dat z ÚZISu (případně zdravotních pojišťoven) a zjištění, zda i nadále převažuje dle předpokladů přínos očkování proti Covid-19 nad riziky. A pokud ne, pak je třeba zjistit, u kterých věkových skupin převažuje případné riziko očkování nad přínosem. Takový přezkum je zcela legitimní, protože, jak sám víte, k podobnému přehodnocení došlo již vloni u vakcín firem Astra Zeneca a Janssen. U těchto vakcín je riziko vyšší nežli přínos u osob do 60 let, a proto je SÚKL u této věkové skupiny nedoporučuje již od roku 2021.
V poslední době se vyskytlo několik varovných signálů, z nichž každý jednotlivě nemusí nic znamenat, ale spojením všech dohromady vzniká vážné podezření, že mRNA vakcíny firem Pfizer a Moderna nejsou bezpečné:
Extrémně vysoké počty hlášených podezření na nežádoucí účinky zaznamenané v pasivních sledovacích systémech (zejména VAERS v USA)
Nárůst celkové nadúmrtnosti v mnoha zemích
Vysoký nárůst počtu myokarditid zejména u mladých mužů
Významný pokles porodnosti v celé řadě zemí po nástupu očkování
Nejasná rizika šíření spike proteinu v těle a produkce v různých tkáních
Podezření na riziko integrace mRNA z vakcíny do lidského genomu
Pochybení zjištěná v klinické studii firmy Pfizer
Jistě můžete argumentovat tím, že sledování bezpečnosti a účinnosti vakcín není ve Vaší kompetenci. Ale Vy jste osobou zodpovědnou za chod zdravotnictví.
SÚKL se opakovaně vyjádřil, že posouzení vakcín nespadá do jeho kompetence, ale do kompetence EMA. EMA však není dostatečně kritická. Nevyjádřila se k naší žádosti o přehodnocení vakcín pro nejmenší děti, a naopak vydala doporučení ke změně registrace vakcín z podmíněné na standardní – z tohoto kroku je zřejmé, že o jakémkoli přezkumu dat neuvažuje.
CDC má bezpečnostní signál nastaven tak, že i kdyby stoupl počet hlášených nežádoucích účinků tisícinásobně, speciální „bezpečnostní koeficient“ (PRR – Proportional Reporting Ratio), vyrobený experty CDC, se vůbec nezmění (viz odkaz v příloze).
Vážený pane ministře, chceme Vás požádat o to, abyste:
Uložil ÚZISu a zdravotním pojišťovnám, aby vydaly anonymizovaná data do rukou týmu nezávislých matematiků a statistiků, nejlépe pod dozorem notáře. Přesný požadavek na data i tým odborníků máme k dispozici.
Nařídil laboratorní kontrolu náhodně vybraných vzorků vakcín firem Pfizer a Moderna v nezávislé vědecké analýze. I pro tuto analýzu jsme schopni sestavit tým expertů.
Provedením těchto analýz můžeme získat pravdivý obraz o kvalitě, účinnosti a bezpečnosti vakcín. Buď dojde k uklidnění rostoucích obav ve společnosti a posílení důvěry v očkování, nebo nálezy povedou k nutnosti přehodnotit strategii očkování proti nemoci Covid-19. V obou případech budou z nálezů profitovat občané naší země. A o to nám všem přeci jde. Není nic úžasnějšího než mít užitek z pravdy.
S uctivým pozdravem, za Iniciativu 21 a další nezávislé odborníky (podpisy v abecedním pořadí):
MUDr. Vladimír Čížek, angiolog
MUDr. Emil Berta, Ph.D., anesteziolog a lékař JIP MUDr. Mgr. Jan Brodníček, praktický lékař a pneumolog MUDr. Martin Čížek, psychiatr MUDr. Alena Dernerová, dětská neuroložka prof. RNDr. Gejza Dohnal, CSc., statistik RNDr. Tomáš Fürst, Ph.D., učitel matematiky MUDr. Jana Gandalovičová, kardioložka MUDr. Radan Gocal, internista, ambulantní specialista MUDr. Jan Hnízdil, internista, psychosomatik Mgr. Kamila Hronová, psycholožka Bc. Markéta Hrudníková, porodní asistentka MUDr. Jitka Chalánková, lékařka, senátorka RNDr. Jaroslav Janošek, Ph.D., přírodovědec, editor medicínských textů doc. RNDr. Arnošt Komárek, Ph.D., biostatistik MVDr. Roman Kovařík, epizootolog Mgr. MUDr. Jana Králová, praktická lékařka pro děti a dorost RNDr. Zuzana Krátká, Ph.D., klinická imunoložka JUDr. Tomáš Nielsen, advokát Mgr. Ondřej Svoboda, právník PhDr. Daniel Štach, psycholog prof. RNDr. Jaroslav Turánek, CSc., DSc., imunolog a imunofarmakolog, vakcinolog, nanotechnolog MUDr. Hana Zelená, Ph.D., viroložka
Dne 17. října 2022 jsme panu ministrovi Válkovi zaslali otevřený dopis, ve kterém jsme požadovali, aby zahájil prošetření bezpečnosti vakcín používaných pro vakcinaci proti covid-19. Otevřený dopis, zveřejněný Iniciativou 21, který je uložený také zde na stránkách SMIS, podepsalo celkem 23 signatářů z řad lékařů, přírodovědců i právníků včetně senátorky MUDr. Jitky Chalánkové. K dopisu byla připojena příloha obsahující těchto sedm důvodů, které zpochybňují bezpečnost vakcinace.
Důvod první – Extrémně vysoké počty hlášených podezření na nežádoucí účinky zaznamenané v pasivních sledovacích systémech (zejména VAERS v USA)
Jak systém VAERS, tak hlášení podezření na nežádoucí účinky na SÚKLu podléhají obrovské podhlášenosti – podle odhadů je hlášeno jen 1 % až 10 % podezření na nežádoucí účinky, a to přesto, že pro zdravotníky je takové hlášení povinné. Dále je nutno zmínit, že samozřejmě nejde o potvrzené souvislosti s vakcínou. Ale systém hlášení se po řadu let nemění – a proto by čísla měla být plus minus podobná. Jak vidíme u systému VAERS, až do roku 2020 čísla podobná byla. V roce 2021 stoupl počet hlášených podezření na úmrtí po vakcíně více než dvacetinásobně:
Aby bylo odstraněno možné zkreslení dané počtem vyočkovaných vakcín, následující graf ukazuje přepočet úmrtí na milion podaných dávek:
Matematik Tomáš Fürst provedl již v červenci 2021 výpočet porovnávající počet hlášení po očkování proti Covidu-19 s hlášeními po očkování proti chřipce: „Pokud není důvod se domnívat, že se nějak dramaticky změnil systém hlášení do VAERS, vychází 5.2 x 10-7 hlášených úmrtí na vakcínu pro chřipku a 2.7 x 10-5 pro COVID. To jsou téměř dva řády rozdílu – dva miliony chřipkových vakcín na jedno úmrtí versus 37 tisíc COVID vakcín na jedno úmrtí.“
Fürst T – Úmrtí na trojčlenku SMIS – https://smis-lab.cz/2022/10/06/umrti-na-trojclenku/
Důvod druhý – Nárůst celkové nadúmrtnosti v mnoha zemích
Nadúmrtnost v Evropě podle Eurostatu dosáhla v červenci 2022 až 16 % (podle některých údajů na Islandu 55 %, ve Španělsku 37 %, v Řecku 31 %). Jako jedna z možných příčin je uváděna vlna veder, ale obdobná horka byla i v roce 2015 a takto dramaticky se na úmrtích neprojevila. Navíc existuje zjevná hranice mezi zeměmi západními (tj. více proočkovanými) a východními (méně proočkovanými), proto souvislost s možnými nežádoucími účinky očkování je nutno mít na paměti.
Z rozhovoru prezidenta AMA (australské asociace lékařů) pro média vyplývá, že nadúmrtnost byla v květnu 2022 o 13,5 % vyšší proti květnu 2021 a příčina je neznámá, a v Británii byla nadúmrtnost vyšší o 10 %.
Z analýzy německých profesorů Stayera a Kepplera vyplývá, že čím je větší proočkovanost regionu v Německu, tím je vyšší počet nadúmrtí.
Analýza vědců z University od Columbia uvádí, že rizika COVID vakcín a boosterů převažují nad přínosy u dětí, mladých dospělých a starších dospělých s nízkým pracovním rizikem nebo s předchozí expozicí koronaviru.
Renomovaní britští matematici Martin Neil a Norman Elliott Fenton podrobně zkoumali britská data a došli k závěru, že data o očkovaných jsou chybně kategorizována. Po opravě těchto chyb zjistili, že vakcíny nesnižují úmrtnost ze všech příčin, ale že se krátce po očkování objevují vzestupy úmrtnosti ze všech příčin.
Jak je patrno z obrázku, lidé očkovaní první dávkou jsou vedeni (nejen ve Velké Británii) 14 dní jako neočkovaní, a lidé očkovaní druhou dávkou jsou vedeni 21 dní jako očkovaní první dávkou. Přitom je známo, že nejvíce nežádoucích účinků se vyskytuje právě v prvních 14 dnech po aplikaci vakcíny.
Bayesovská analýza dat ze 145 zemí (při respektování možných bias) ukázala možný nárůst počtu případů i covidových úmrtí v souvislosti s očkováním. Autoři doslova uvádějí: „Výsledky přinejmenším naznačují, že podávání vakcíny proti Covid-19 ve více než 80 % případů nemá statisticky významný kauzální dopad na snížení celkového počtu úmrtí nebo případů na milion, ale spíše statisticky významný dopad na zvýšení celkového počtu úmrtí nebo případů na milion spojených s Covid-19 nad rámec toho, co by se očekávalo, kdyby nebyly nikdy podány žádné vakcíny.“
Euromomo ukazuje více než sedminásobný nárůst úmrtí dětí v období po zavedení dětských vakcín proti průměru v minulých letech (viz obr.):
Nárůst mortality klientů zdravotních pojišťoven se vyskytuje zejména u mladších věkových skupin, jak ukazuje např. analýza SOA Research Institute.
Analýza německých dat ukazuje, že v roce 2020 se sledovaný počet úmrtí s ohledem na směrodatnou odchylku blížil očekávanému počtu. Naopak v roce 2021 byl pozorovaný počet úmrtí o dvě empirické směrodatné odchylky nad očekávaným počtem. Vysoká nadúmrtnost v roce 2021 byla téměř výhradně způsobena nárůstem úmrtí ve věkových skupinách 15-79 let a začala se kumulovat až od dubna 2021.
Michael Mörz zdokumentoval pitevní nález u pacienta, který zemřel po třetí dávce očkování. Kromě pneumonie byla nalezena myokarditida a encefalitida. Překvapivý imunohistochemický nález ukázal přítomnost spike proteinu bez nukleokapsidového proteinu. Podle tohoto nálezu lze usoudit, že k poškození došlo vakcínou, nikoli onemocněním Covid-19.
Podle našeho názoru by všichni zemřelí, u nichž je podezření na poškození vakcínou, měli být pitváni a mělo by být provedeno výše zmíněné imunohistochemické vyšetření.
Neil M., Fenton N.E.: Latest statistics on England mortality data suggest systematic mis-categorisation of vaccine status and uncertain effectiveness of Covid-19 vaccination, December 2021, preprint
Beattie K.A.: Worldwide Bayesian Causal Impact Analysis of Vaccine Administration on Deaths and Cases Associated with Covid-19: A Big Data Analysis of 145 Countries, 15 Nov 2021
Mörz M.: A Case Reporti: MUltifocal Necrotizing Encephalitis and Myocarditis after BNT162b2 mRNA Vaccination against COVID-19, Vaccines 2022, 10(10), 1651, Oct 01, 2022
Důvod třetí – vysoký nárůst počtu myokarditid zejména u mladých mužů
Odborná problematika myokarditid a perikarditid (zánětů srdečního svalu a osrdečníku) je diskutována od samého začátku očkování proti nemoci Covid-19. Zpočátku bylo toto poškození považováno za raritní, ale poslední práce ukazují, že myokarditidy se vyskytují mnohem častěji po mRNA vakcínách zejména u mladých mužů.
Hongkongská studie ukazuje incidenci 18,52 na 100000 očkovaných. Oster a kol. zjistili vysoký výskyt myokarditid po očkování od prosince 2020 do srpna 2021 zejména u mladých mužů po druhé dávce (až 105,9 na milion dávek). Studie Lai a kol. ukázala až 13,8krát zvýšené riziko myokarditidy u dospívajících, kterým byla podávána mRNA vakcína Pfizer, ve srovnání s neočkovanými dospívajícími. Podobně Massari a kol. zjistili, že vakcína Moderna měla 12krát vyšší riziko myokarditidy u mužů ve věku 12 až 39 let v Itálii po první i druhé vakcíně. Další studie od Goddarda a kol. ukazující 14krát zvýšené riziko myokarditidy/perikarditidy po druhé dávce Pfizeru a 18násobně zvýšené riziko po druhé dávce Moderny.
Gill a kol. zdokumentovali pitevní nález u dvou dospívajících, kteří zemřeli krátce po podání druhé dávky vakcíny Pfizer. Zjistili, že myokarditida nemá typické histopatologické rysy, ale odpovídá spíše poškození vyvolanému katecholaminy, tedy tzv. cytokinové bouři.
Schauer a kol. ověřovali MR nálezy u kohorty dospívajících po druhé dávce vakcíny Pfizer. Zjistili, že MR nálezy u některých přetrvávaly i po 3-8 měsících. Zaměřili se i na LGE (late gadolinium enhancement), jehož klinický význam v průběhu času bude nutno teprve zhodnotit. Zatím je známo, že je indikátorem srdeční fibrózy a významným negativním prediktorem u klasické myokarditidy.
Závažná fakta předložili Bardosh a kol. ohledně boosterů. Odhadují, že musí být naočkováno 22 000 až 30 000 mladých dospělých, aby se zabránilo jedné hospitalizaci. Na jednu hospitalizaci přitom lze očekávat 18-98 závažných nežádoucích příhod – očkování tak může místo ochrany způsobit poškození zdraví mladých lidí. Autoři docházejí k závěru, že plošné boostery mladých lidí jsou neetické.
Na základě informací o možných nežádoucích účincích přistoupilo Dánsko (dříve označované jako „očkovací premiant“) k nedoporučení dalšího očkování osobám mladším padesáti let, a k faktickému zákazu očkování dětí (až na individuálně stanovené výjimky).
Myokarditidy a perikarditidy hlášené do systému VAERS po očkování proti chřipce vs očkování proti Covidu-19:
Myokarditidy a perikarditidy hlášené do systému VAERS po očkování v jednotlivých letech:
Schauer J. et al: Persistent Cardiac Magnetic Resonance Imaging Finfings in a Cohort of Adolescents with Post-Coronavirus Disease 2019 mRNA Vaccine Myopericarditis, The Journal of Pediatrics, March 25, 2022 https://www.jpeds.com/article/S0022-3476(22)00282-7/fulltext
Chua G.T.et al: Epidemiology of Acute Myocarditis/Pericarditis in Hong Kong Adolescents Following Comirnaty Vaccination, Clin Infect Dis 2022, Sep 10. 75(4):673-681
Bardosh K.et al: COVID-19 Vaccine Boosters for Young Adults: A Risk-Benefit Assessment and Five Ethical Arguments against Mandates at Universities, 12 Sep 2022, preprint
Oster M.E. et al: Myocarditis Cases Reported After mRNA-Based COVID-19 Vaccination in the US From December 2020 to August 2021, JAMA 2022,327(4):331-340, 25 Jan 2022
Massari M. et al: Postmarketing active surveillance of myokarditis and pericarditis following vaccination with COVID-19 mRNA vaccines in persons aged 12 to 39 years in Italy: A multi-database, self-controlled case series study, Plos Medicine, July 2022
Důvod čtvrtý – Významný pokles porodnosti v celé řadě zemí po nástupu očkování
Na poklesu porodnosti, který se objevil až zkraje roku 2022, se může podílet snížená plodnost mužů a žen po očkování. U mužů byla prokázána nižší koncentrace spermií i jejich pohyblivost, která byla zatím uváděna jako dočasná a reverzibilní, ale opakované dávky očkování mohou vést k problému dlouhodobému.
Pokles porodnosti byl zaznamenán ve Švýcarsku a Německu v rozmezí 10-15 %.
Další významná data ohledně poklesu porodnosti byla zaznamenána například:
V rozmezí 10-12% Finsko, Řecko, Estonsko, Litva, Nový Zéland
V rozmezí 8-10% Polsko, Slovensko, Slovinsko atd.
Jde samozřejmě o neúplná data, ale je nutno trendy dále sledovat.
Jak je známo, vakcíny obsahují nanočástice (např. LNP), které samy o sobě mohou být příčinou poruch plodnosti. Wang a kol. ukazuje, že „akumulace nanočástic poškozuje orgány (varlata, nadvarlata, vaječníky a dělohu) ničením Sertoliho buněk, Leydigových buněk, a zárodečných buněk, což způsobuje dysfunkci reprodukčních orgánů, která nepříznivě ovlivňuje kvalitu, kvantitu, morfologii a pohyblivost spermií nebo snižuje počet zralých oocytů a narušuje primární a sekundární vývoj folikulů. Kromě toho mohou nanočástice narušit hladiny vylučovaných hormonů a způsobit změny v sexuálním chování.“
Ve Skotsku byl zaregistrován nárůst úmrtí novorozenců a skotská vláda přislíbila, že věc bude vyšetřena a výsledky publikovány. V každém případě šlo o výrazné zvýšení počtu úmrtí v září 2022, které překročilo varovný limit.
Literatura k poškození spermií a poklesu porodnosti:
Gat I. et al: Covid-19 vaccination BNT162b2 temporarily impairs semen concentration and total motile count among semen donors, Andrology, 06 Jun 2022
Důvod pátý – Nejasná rizika šíření spike proteinu v těle a produkce v různých tkáních
Zpočátku se tvrdilo, že spike protein vzniklý po intramuskulární aplikaci vakcíny, zůstává jen ve svalu a regionálních mízních uzlinách. Později se zjistilo, že spike protein se může v těle šířit.
Rhea a kol. prokázali, že intravenózně injikovaný S1 u myší byl vychytáván plícemi, slezinou, ledvinami a játry. Dokonce prošel snadno i hematoencefalickou bariérou.
Problémem u mRNA vakcín by mohla být tzv. optimalizace kodonů (konkrétně záměna uracilu za pseudouridin). O této vysoce specializované problematice pojednává Maurova práce z roku 2018 a ve vztahu k mRNA vakcínám ji komentuje na substacku Ehden Biber.
V dokumentu o biodistribuci vakcíny, který zaslal Pfizer japonské vládě, je uvedeno, jak se vakcína v těle šíří.
Ukázalo se, že spike protein přetrvává po očkování v uzlinách až 60 dní po druhé dávce, jak zdokumentovala práce Röltgenové a kol.
Nesprávná aplikace vakcíny je významným faktorem, který může způsobit šíření spike proteinu v těle a může způsobit nežádoucí účinky. Ačkoliv by se mělo aspirovat, české doporučení výslovně uvádí, že se při injekci „neaspiruje“, což popírá správnou praxi aplikace intramuskulárních injekcí, a zvyšuje riziko náhodného nabodnutí drobné žilky či tepénky, tedy riziko intravaskulárního podání vakcíny.
Literatura k šíření spike proteinu:
Rhea E.M. et al: The S1 protein of SARS-CoV-2 crosses the blood-brain barrier in mice, Nature Neuroscience volume 24, pages 368-378 (2021)
Mauro V.P.: Codon Optimization in the Production of Recombinant Biotherapeutics: Potentail Risks and Considerations, BioDrugs volume 21, pages 69-81 (2018)
Röltgen C. et al: Immune imprinting, breadth of variant recognition, and germinal center response in human SARS-CoV-2 infection and vaccination, Cell 2022 Mar 17, 185(6): 2015-1040.e14
Důvod šestý – Podezření na riziko integrace mRNA z vakcíny do lidského genomu
Ačkoliv se tvrdilo, že je vyloučena možnost přepisu informace z mRNA vakcíny do genomu (DNA), v poslední době se vyskytly zprávy, které toto nevylučují.
Kyriakopoulos popsal možnost přepisu DNA pomocí retrotranspozonů a uvedl, že „existují důkazy o integraci velké části sekvence SARS-CoV-2 a následném vytváření SARS-CoV-2-lidských chimérických transkriptů“.
Zang ukazuje, že reverzně transkribovaná RNA se může integrovat do genomu kultivovaných lidských buněk a může být exprimována v tkáních získaných od pacienta. Nutno podotknout, že práce se netýká explicitně RNA z vakcíny, ale z viru samotného.
Vědci z Jeffersonovy univerzity prokázali, že polymeráza theta může fungovat jako reverzní transkriptáza, což je objev, který „zpochybňuje zažité dogma v biologii“. Tuto práci, resp. její interpretaci zpochybnil virolog Libor Grubbhofer. U myší byla možnost reverzní transkripce prokázána například prací Pittogi C. a kol.
Souhrnná práce W. Doerflera je nejpodrobnějším shrnutím problematiky. Integraci RNA do genomu nevylučuje, a uvádí, že „vakcíny na bázi RNA, které se dle sdělení úspěšně používají po celém světě, budou muset být v tomto ohledu také prozkoumány.“
Je nezbytné, aby byla této problematice věnována zvýšená pozornost, a aby nebyla a priori odmítána.
Literatura k možné integraci mRNA do genomu:
Kyriakopoulos A. et al: Potential Mechanisms for Human Genome Integration of Genetic Code from SARS.COV-2 mRNA Vaccination, Sept 01 2022, preprint
Zang L. et al: reverse-transcribed SARS-CoV-2 RNA can integrate into the genome of cultured human cells and can be expressed in patient-derived tissues, PNAS, Max 6 2021
Pittogi C. et al: Generation of biologically active retrogenes upon interaction of mouse spermatozoa with exogenous DNA, Oct 2006, Molecular Reproduction and Development 73(10):1239-46
Doerfler W.: Adenoviral Vector DNA- and SARS-CoV-2 mRNA-Based Covid-19 Vaccines: Possible Integration into the Human Genome – Are Adenoviral Genes Expressed in Vector-based Vaccines?, Virus Res 2021 Sep, 302:198466
Důvod sedmý – pochybení zjištěná v klinické studii firmy Pfizer
Ve studii bylo uvedeno pouze snížení relativního rizika bez zmínky o riziku absolutním. Tento fakt nelze považovat za závadu, ale svědčí o zkreslování dat, které v kontextu dalších nálezů považujeme za úmyslné. Efektivita vakcín byla uváděna jako 95 %. Ve skutečnosti byla absolutní redukce rizika (ARR) pouze 0,84 % – riziko onemocnění bylo v neočkované skupině 0,88 % a v očkované skupině 0,04 %.
V průběhu klinické studie byla předčasně naočkována kontrolní skupina (placebová). Původně měla být III. fáze klinické studie ukončena 2.5.2023. Do této doby měly být porovnávány obě skupiny, očkovaná i neočkovaná. Začátkem roku 2021 však byla většina účastníků z neočkované skupiny očkována, čímž zmizela možnost dlouhodobého porovnávání obou skupin. Tento krok je velmi nestandardní.
I z dostupných srovnávacích dat je zřejmý nárůst nežádoucích účinků u očkované skupiny. Po šesti měsících studie bylo zjištěno významně více „related AE“ (nežádoucích účinků, které byly samotným Pfizerem hodnoceny jako související s vakcínou) u očkovaných osob (5241) než u neočkovaných (1311), tedy u očkovaných bylo AE o 300 % více. Také závažné reakce interferující s běžnými činnostmi byly častější u očkovaných osob (262) než u neočkovaných (150). Tedy jejich nárůst byl 75 %. Po následném srovnání dat se dokonce ukázalo, že v očkované skupině bylo 9 kardiovaskulárních úmrtí a v neočkované skupině pouze 5.
Neadekvátní výběr populace do klinické studie. I přesto, že se vědělo, že ohroženou skupinou jsou staří lidé, do klinické studie bylo zařazeno jen 4,4 % účastníků ve věku 75 let a vyšším (a cca 17,5 % ve věku 65 let a vyšším). Nebyl zohledněn ani další rizikový faktor – a to komorbidity. Do studie bylo zařazeno pouze 21 % lidí s komorbiditami. Do studie byli zařazeni především lidé mladší a zdravější.
Byla ignorována přirozená imunita vzniklá proděláním nemoci. Ve studii byli hodnoceni pouze lidé neprodělavší Covid-19, očkovaní vs neočkovaní. Nebyli zvlášť hodnoceni lidé po prodělané nemoci Covid-19, kteří již mají imunitu po prodělané infekci a současně mají vyšší riziko přehnané imunitní reakce (VADE) po očkování. Navíc nebyly hodnoceny laboratorní markery možného poškození (CRP, D-dimery, troponin).
Neobvyklé množství účastníků nedokončilo studii. Studie poukazuje na velký rozdíl v počtu potvrzených případů v obou skupinách (8 v očkované skupině, 162 v placebové). Ale počty nepotvrzených podezření u lidí, kteří nebyli vyšetřeni laboratorně (1594 vs. 1816), statisticky znehodnocuje uvedený výsledek. Horší je fakt, že v obou skupinách byly nestandardně vysoké počty účastníků, kteří studii nedokončili (80 vs. 86). U těchto lidí se nikdy nedozvíme, zda byli Covidem nakaženi, a tito účastníci mohli zásadním způsobem ovlivnit výsledek studie. Kdybychom přidali všechny podezřelé případy do závěrečných počtů, i zmíněný koeficient RRR (relativní redukce rizika) by vyšel pouze 19 %, a tudíž výrazně nižší, než požadovaných 50 % nutných pro nouzové schválení vakcíny v USA.
Očkování dětí. Zcela zvláštní kapitolu pak tvoří studie u dětí 5-12 let, která ukázala, že rizika očkování jsou vyšší než potenciální přínos. Nemluvě pak o studii očkování u dětí 6 měsíců až 5 let, jejíž data jsou natolik varovná, že byl podán protest a žádost o přezkum na Evropskou lékovou agenturu.
Whistleblowerka upozornila na porušování pravidel ve studii. Společnost Ventavia, podílející se na klinické studii, falšovala údaje, odslepovala pacienty a zaměstnávala nedostatečně vyškolené pracovníky a brzdila hlášení nežádoucích účinků. Auditoři byli překvapeni počtem nedostatků v této spolupracující firmě. Poté, co zaměstnankyně na porušování pravidel upozornila FDA, byla propuštěna. Celá historie byla naštěstí publikována v prestižním časopise British Medical Journal.
Pfizer se bránil vydání postmarketingové dokumentace. Firma Pfizer chtěla zveřejnit kompletní data až do roku 2075, teprve na zásah soudu byla donucena je zveřejňovat výrazně rychlejším tempem. Z dosavadních údajů vyplývá například 1225 fatálních postižení, 11361 postižení, z nichž se pacienti nezotavili (v době hlášení) atd. Data jsou postupně zveřejňována na serveru phmpt.org a jejich rozsah je ohromující.
Další nálezy. Z dalších pochybení je záhodno ještě zmínit střet zájmů u autorů studie (84 % je v nějakém konfliktu zájmů) a dále to, že dne 2. září 2021 byla účelově změněna definice vakcíny-tak, aby mRNA preparáty bylo možno uznat jako vakcíny a nikoli jen přípravky k imunoterapii. Kapitolou samou pro sebe jsou pak smlouvy Pfizeru, které jsou k dispozici pouze v začerněné podobě.
Literatura k pochybením v klinické studii Pfizeru:
Kolega Iluminátor reagoval na můj text o datech ze systému V-safe. Je to jedna z prvních věcných reakcí, kterou jsem za dva roky svého veřejného koronavirového působení dostal. Kolega píše slušně a veskrze rozumně, za což mu děkuji.
Jádrem jeho polemiky je, že chybně zaměňuju pojmy „nežádoucí účinek“ a „podezření na nežádoucí účinek“. V tom má kolega Iluminátor pravdu a za tohle nepřesné používání pojmů se omlouvám. Sám jsem na úskalí české terminologie na mnoha místech upozorňoval a v tomto textu jsem skutečně pojmy užíval nedůsledně.
Pro pořádek tedy pojďme terminologii ještě jednou zopakovat. Anglický termín „adverse event“ je označení pro cokoliv nepěkného, co se vám po vakcíně (či nějakém léku) stane. Adverse event nemusí být v příčinné souvislosti s vakcínou a v angličtině toto sousloví příčinnou souvislost ani nenaznačuje. Adverse event se do češtiny bohužel nepřekládá jako „nežádoucí událost“ (ačkoliv to Iluminátor ve svých textech občas píše a skutečně by to bylo lepší), ale jako „podezření na nežádoucí účinek“. To je trochu nešťastné, protože je to jednak dlouhé, a navíc slovo „účinek“ vyvolává dojem kauzality, který je v tomto případě nežádoucí. Poté, co je (nějakým způsobem) prokázáno, že „adverse event“ s vakcínou skutečně souvisel, stává se z něj „adverse effect“, neboli „nežádoucí účinek“. Někteří lidé místo „nežádoucí účinek“ dokonce píšou „prokázaný nežádoucí účinek“, což do celé oblasti vnáší ještě více zmatku, protože to implicitně naznačuje, že nežádoucí účinek (bez přídavného jména „prokázaný“) je tedy vlastně jen „podezření na nežádoucí účinek“. A to už je vrchol zmatení.
Slovní spojení „podezření na nežádoucí účinek“ je jazykově natolik nešťastné, že ho nedodržuje prakticky nikdo. Například i samotný SUKL píše v sekci Často kladené dotazy následující: „Hypotéza o příčinném vztahu mezi podaným lékem a nežádoucím účinkem (farmakovigilanční signál) vychází ze souhrnné analýzy obdržených hlášení nežádoucích účinků.“ SÚKL tím samozřejmě myslí hlášení podezření na nežádoucí účinky. Dokonce i sám Iluminátor má ve svém textu palcový titulek „Účel systému hlášení nežádoucích účinků vakcín (VAERS)“, čímž samozřejmě nemyslí nežádoucí účinky, ale podezření na ně.
Takže navrhuji následující dohodu. Všichni, kteří o datech z farmakovigilančních systémů píšeme, samozřejmě chápeme rozdíl mezi „adverse event“ a „adverse effect“. Když mi to redakce SMIS dovolí, budu důsledně psát oba termíny anglicky a bude po problémech. Pojďme si tedy přestat vzájemně nadávat, kdo kdy použil neadekvátní český překlad, a pojďme se soustředit na podstatu věci, která je následující:
Od začátku očkovací kampaně se farmakovigilanční systémy plní záplavou hlášení adverse events. Za roky 1990–2020 se počet nahlášených úmrtí po jakékoliv vakcíně v systému VAERS pohyboval kolem 200–300 lidí ročně, nejvíce bylo 602 úmrtí v roce 2019. Ovšem v roce 2021 tohle číslo najednou vyskočilo na téměř 22 tisíc (a v roce 2022 už překročilo 10 tisíc). To je skokový nárůst skoro o dva řády nad předchozí úroveň. Z těchto 22 tisíc hlášených úmrtí byla všechna s výjimkou 526 případů nahlášena po covidových vakcínách. Tedy počet nahlášených úmrtí po necovidových vakcínách se meziročně nijak zásadně nezměnil, ačkoliv například chřipkových vakcín je jen v USA podáno přes sto milionů ročně. U ostatních nežádoucích účinků je to podobné.
Mohl by prosím Iluminátor (či kdokoliv jiný) navrhnout nějakou hypotézu, která by vysvětlovala, proč je hlášených úmrtí po covidových vakcínách o dva řády více než hlášených úmrtí po všech ostatních vakcínách? Znovu připomínám, že to není počtem podaných vakcín – jen vakcínou proti chřipce bylo roce 2021 očkováno asi 50% Američanů, vakcínou proti covidu jen o pár procent více. Dále připomínám, že to taky zřejmě není změnou ochoty adverse event nahlásit – u necovidových vakcín se totiž počet nahlášených úmrtí nijak významně nezměnil. Já se v souladu s Occamovou břitvou přikláním k nejjednoduššímu vysvětlení – prudký nárůst hlášení podezření na nežádoucí účinky je způsoben tím, že covidové vakcíny skutečně způsobují nežádoucí účinky mnohem častěji než jiné vakcíny.
Připomínám, že není na mně, abych dokázal, že tomu tak je. Já nikoho očkovat nechci. Naopak – ten kdo očkovat chce, musí unést důkazní břemeno, že vakcíny jsou bezpečné, přesněji řečeno, že ve zkoumaném případě jejich přínos převažuje nad rizikem.
Častým protiargumentem bývá, že by si odborníci v CDC přece museli všimnout, kdyby s covidovými vakcínami bylo něco v takto zásadním nepořádku. Mohl by tedy prosím někdo rozporovat můj předchozí text, ve kterém ukazuji, že metodika používaná CDC k detekci signálu, je zcela nesmyslná?
Ještě jednou děkuji Iluminátorovi za reakci a těším se na vysvětlení.
