Blog - Strana 18 z 30 - Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků

Studie firmy Pfizer – mýty a fakta o studii, která spustila celosvětové očkování

Iniciativa 21 – MUDr. Emil Berta, PhD.

10. ledna 2022

Následující text a přiložená prezentace odhaluje zamlčované skutečnosti ve studii firmy Pfizer a závažná pochybení, kterých se dopustily schvalovací orgány. Hledali jsme pečlivě důkazy, které by vyvrátily vyjádření kanadských lékařů, ale na žádné jsme nepřišli, proto jsem se rozhodli text zveřejnit, jelikož se jedná o nesmírně závažné skutečnosti, které mohou mít dalekosáhlé důsledky, na které musí vlády všech států okamžitě reagovat. Pokud by se kanadští lékaři mýlili, nechť Pfizer předloží důkazy, že uvedené skutečnosti nejsou pravdivé.

Následující text a přiložená prezentace (český překlad) odhalují zamlčované skutečnosti a závažná pochybení ve studii firmy Pfizer, kterých se dopustily schvalovací orgány. Ve světle těchto faktů se zavedení plošné vakcinace celosvětové populace opírá o velmi vratké základy. V budoucnu se může ukázat rozsah i dosah tohoto selhání medicíny a politiků, ale i všech odpovědných.

Od vypuknutí nemoci covid-19 se odborná veřejnost upínala k uvedení vakcíny na trh. Pro schválení vakcíny mRNA firmy Pfizer byla klíčová studie téže firmy uveřejněna ve vědeckém časopise New England Journal of Medicine (1). Na základě této studie bylo použití vakcíny schváleno v nouzovém režimu a bylo zahájeno plošné očkování dospělých. Později následovala studie provedená na dětech a očkování bylo rozšířeno i na ně.

Vzhledem k plošnému použití nového typu vakcín v celosvětovém měřítku bychom předpokládali maximálně pečlivé provedení studie. Jak ukazuje analýza kanadských lékařů vědců z Canadian Covid Care Alliance, bohužel tomu tak vůbec nebylo. Ve studii došlo k dezinterpretaci dat a zásadním pochybením, která se jeví jako účelová.

Především je třeba zdůraznit, že studie netestovala, zda vakcinace brání šíření viru, ani se nezaměřila na to, zda mají očkovaní nižší úmrtnost. Celková úmrtnost (bez ohledu na příčinu) byla v obou skupinách poměrně srovnatelná (ve skupině očkovaných zemřelo 20 osob, ve skupině s placebem 14). Výstupem studie byla pouze PCR pozitivita testu a zároveň klinické projevy infekce (přičemž postačoval jeden příznak). To je z hlediska argumentace pro zavedení plošné vakcinace nedostatečné. Je zde ale rovněž celá řada dalších závažných nedostatků.

A. Zamlčování problémů a nežádoucích účinků:

1. Protokol klinické studie byl opakovaně a velmi závažně porušen v těchto bodech

Nedovolená manipulace s odebranými vzorky, falzifikace dat.
Nedostatečné sledování pacientů a včetně zamlčení hlášených vedlejších příznaků.
Nedodržené zaslepení obou skupin (výzkumníci věděli, kteří pacienti dostávají placebo).

Tyto nedostatky byly publikovány v prestižním vědeckém časopisu British Medical Journal (BMJ) 2. října 2021 (2), byly doloženy písemně a svědectvím paní Brooke Jackson, oblastní ředitelky firmy Ventavia, která pracovala pro Pfizer v rámci této studie a potvrzeny jejími zaměstnanci. Následně byly nedostatky hlášeny na dozorující Food and Drug Administration (FDA). Reakcí byla výpověď paní B. Jackson, FDA kontrolu neprovedla a v žádosti o schválení vakcíny Pfizer veškeré problémy zamlčel.

2. Nedostatečné sledování nežádoucích účinků po uvedení vakcíny na trh

Aktivní sledování nežádoucích účinků (tzn. povinnost nežádoucí účinky hlásit) trvala pouze 2,5 měsíce. Během této doby zaznamenal Pfizer přes 1 200 úmrtí a přes 25 000 nežádoucích účinků postihujících nervový systém. Po této době náhle výskyt nežádoucích účinků poklesl. Proč? Protože po 2,5 měsících již byly nežádoucí účinky sledovány pouze pasivně – což platí i nadále, jak u dospělých, tak u dětí. V rámci pasivních systémů sledování (VAERS v USA, Yellow Card v Evropě) je nahlášeno pouhých 1-10% nežádoucích účinků z jejich skutečného počtu. I tak ale počet nahlášených nežádoucích účinků mRNA vakcín výrazně převyšuje historické hodnoty hlášených nežádoucích účinků po použití jiných vakcín či léčiv.

3. Nedostatečný monitoring bezpečnosti

Pfizer nezařadil do protokolu studie sledování některých laboratorních ukazatelů, které by mohly detekovat časné varovné signály dlouhodobých rizik. Jedná se o hladiny látek ukazujících míru poškození srdečního svalu (např. troponin), nárůstu zánětu v těle (C-reaktivní protein), zvýšení rizika autoimunitních poruch, Alzheimerovy choroby a dalších rizik. Důsledky těchto signálů se mohou projevit za několik měsíců či let (například časné známky zánětu srdečního svalu mohou upozornit na vznik srdečního selhání v budoucnu). Sledování bezpečnosti tedy probíhalo velmi povrchně. To je u nového typu vakcíny, kde je na místě vysoká míra předběžné opatrnosti, alarmující.

4. Zamlčování nežádoucích účinků

Ve studii provedené na adolescentech (12-15 let) byla vakcína podána pouhým 1005 osobám. Tento vzorek je tak malý, že není schopen spolehlivě zachytit dokonce ani časté nežádoucí účinky (např. s frekvencí 1:800). K závažným komplikacím v této studii však došlo, ale Pfizer je zamlčel. Konkrétně jde o případ dvanáctileté Maddie de Garray, která byla do 24 hodin po druhé dávce vakcíny hospitalizována s poruchou inervace žaludku, zvracením a s výraznými poruchami nervového systému včetně křečí. Stav se postupně zhoršil, rozvinula se u ní inkontinence, ztratila citlivost od pasu dolů a není schopna polykat potravu. Maddie je nyní upoutána na invalidní vozík a je vyživována sondou do žaludku. Invalidizace této doposud zcela zdravé dívky je ve zprávě o nežádoucích účincích Pfizerem popsána jako „funkční bolest břicha“, stav pacientky nereflektoval ani Pfizer ani FDA ani Centers for Disease Control and Prevention (CDC). FDA slíbila prošetření až po medializaci celého případu.

5. Bagatelizace myokarditid u adolescentů

Mezi nežádoucími účinky vakcíny Pfizer sám uvádí zvýšené riziko zánětu srdečního svalu (myokarditida) v populaci adolescentů. Dále Pfizer odhaduje, že některé případy myokarditid skončí v nemocnici, všechny děti se však zotaví a žádné nezemře. Tento předpoklad je spekulativní, a i kdyby platil z krátkodobého hlediska, dlouhodobý vývoj je velmi nejistý. Po prodělané myokarditidě totiž nezřídka dochází k rozvoji těžkého srdečního selhání, které často končí smrtí.

Jedná se tedy skutečně o lehkou, nezávažnou komplikaci? Jaká je příčina mediálně zmiňovaných nečekaných kolapsů sportovců či náhlých úmrtí mladých lidí v období po zahájení vakcinační kampaně?

B. Nedostatky v protokolu studie

Pokud se jedná o zcela nový typ léku či vakcíny, měly by být s veškerou předběžnou opatrností dodrženy platné standardy a neměly by být vynechány klíčové fáze výzkumu. Pokud cílíme na rizikovou populaci seniorů a osob s chronickými chorobami, vakcína by měla být testována právě na této skupině pacientů.

Bylo tomu tak skutečně? Nebylo.

Délka testování vakcín ve studiích byla bezprecedentně zkrácena, a to včetně vynechání zkoušek na zvířatech.
Při zařazení do studie nebyl zkoumaným osobám prováděn PCR test na Covid-19, aby se zjistilo, zda nejsou infikovaní. Rozhodnutí, zda jsou tyto osoby infikované, bylo subjektivní, bez jasně daných kritérií.
Při zařazení osob do studie nebylo zjišťováno, zda v minulosti prodělaly Covid-19, byť tato skutečnost zásadně ovlivňuje účinnost i nežádoucí účinky vakcinace.
Do studie byla zařazena pouhá 4 % osob ve věku nad 75 let. Většina osob ve studii (58 %) byla mladší než 55 let, tedy z hlediska těžkého průběhu Covid-19 neriziková. Přitom stanovení přínosů vakcinace oproti nežádoucím účinkům je klíčové právě pro starší a křehké či polymorbidní pacienty, kteří jsou rizikoví z hlediska těžkého průběhu nemoci.
Do studie byli zařazeni především zdraví lidé (pouze 21 % testovaných trpělo nějakou další chorobou). Přitom 95 % lidí zemřelých na Covid-19 trpělo nejméně jednou chronickou chorobou (v průměru však čtyřmi chronickými onemocněními!).
Riziko těžkého průběhu Covid-19 je výrazně vyšší u obézních pacientů. Přesto bylo do studie zařazeno pouze 35 % obézních osob (BMI > 30).
Údajně vysoká účinnost vakcíny byla odvozena od toho, že ve vakcinované skupině bylo 8 osob testováno pozitivně na Covid-19, zatímco ve skupině s placebem 162 osob (z celkem 43 548 zkoumaných osob). Pokud budeme hodnotit klinickou účinnost vakcíny – definovanou na základě klinických příznaků (1594 osob ve skupině vakcinovaných a 1816 osob ve skupině s placebem mělo příznaky Covid-19), dojdeme ke klinické účinnosti vakcíny pouhých 19 %.
Přitom dle WHO je pro schválení vakcín nutné překonat hranici 50 %.
Pfizer účelově uváděl vysokou relativní účinnost vakcíny 95 %. Tato interpretace je ovšem zavádějící, neboť se jedná o snížení relativního rizika infekce pro neočkované. Snížení absolutního rizika – dopad vakcinace na populační úrovni je pouze 0.84 %. To znamená, že pouze necelé jedno procento osob ve studii neonemocnělo díky tomu, že byly vakcinovány. Účelová argumentace účinností vakcíny pouze na základě snížení relativního rizika je při zamlčení hodnoty absolutního rizika manipulativní. Obě hodnoty je vždy třeba uvádět společně.

Závěr

Je zřejmé, že klinické studie firmy Pfizer, na jejichž základě bylo zahájeno celosvětové plošné očkování populace, mají příliš mnoho nedostatků. Namísto jejich vysvětlení a doplnění informací jsme svědky nátlaku na vakcinaci a revakcinaci v situaci, kdy není zaručena bezpečnost vakcín a firmy nenesou žádnou odpovědnost za případné vedlejší účinky. To je alarmující, protože v nedávné minulosti byl Pfizer (i další farmaceutické firmy) usvědčen a odsouzen kvůli korupci a zamlčování dat vedoucím k poškozování a úmrtím pacientů.

V situaci, kdy se jedná o záležitost globálního významu, je nezbytná maximální obezřetnost regulačních orgánů (FDA), protože případné napáchané škody mohou být nedozírné. Vlády jednotlivých zemí by měly postupovat v souladu s platnými a osvědčenými medicínskými principy v zájmu svých občanů, nikoli ve slepé důvěře v doporučení nadnárodních farmaceutických korporací.

Odkazy:
1. Polack FP et al. Safety and Efficacy of the BNT162b2 mRNA Covid-19 Vaccine. N Engl J Med. 2020 Dec 31;383(27):2603-2615. doi: 10.1056/NEJMoa2034577. Epub 2020 Dec 10. PMID: 33301246; PMCID: PMC7745181.

2. Thacker P D. Covid-19: Researcher blows the whistle on data integrity issues in Pfizer’s vaccine trial BMJ 2021; 375 :n2635 doi:10.1136/bmj.n2635

SMÍŠ se ptá – kdo jsou lidé z Občanského prohlášení?

Zuzana Krátká

V listopadu v době, kdy se na Akademii věd rozběhla petice podporující povinné očkování, kterou podporovali zejména prof Šebo a prof Hořejší., se skupina vědců rozhodla naopak podpořit nás, kteří věří v sílu postinfekční imunity a chtějí společnost spíše stmelovat než rozdělovat. Vzniklo Občanské prohlášení, ke kterému se stále ještě můžete přidat. A to i vy vědci, tak i podorovatelé z jiných skupin.

Robin Čumpelík a Standa Miler se se skupinou spojili a podpořili ji tím, že s některými zakládajícími členy natočili velmi zajímavá videa, která se postupně dostávají ven. Pro mne jsou cenná tím, že na nich hovoří vědci, kteří jsou „PROFÍKY“ ve svém oboru, skvěle ovládajícími své řemeslo, ale zároveň to nejsou „profláknuté tváře“. myslíte si, že mají menší právo říkat svůj názor než lidé jako Smejkal, Maďar nebo Konvalinka? Nemají. Věda, ta je o diskusi. Jak to v ní chodí a co tito lidé umí a jaký je jejich názor na vědu, to si poslechněte na skvělých videích. není to jen o covidu. Věřím, že se vám to bude líbit!

Jinak doporučujeme sledovat kanál Občanské Iniciativy, kam Robin Čumpelík a Stanislav Miler ukládají záznamy a sestřihy z akcí pořádaných např. Iniciativou 21, SMIS, ProLibertate, či jejich rozhovory s různými zajímavými osobnostmi. V tomto příspěvku přinášíme několik odkazů na nahrávky rozhovorů s velmi zajímavými vědci.

Rozhovor s Ivanem Novotným, molekulární biologem z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky:

„Nebojím se očkování. Sám jsem očkovaný. Není nebezpečí vakcinace nebo nevakcinace, ale společenské důsledky, co z toho mohou vzejít. Segregace je nebezpečná. Vakcinace je dobrovolná záležitost.“

Co říká Leoš Valášek, molekulární biolog z Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky, signatář Občanského prohlášení vědců o chybně používané definice bezinfekčnosti, na které jsou postavena stávající vládní opatření? Proč vedou k nekontrolovatelnému šíření viru SARS-CoV-2 v populaci? A jak jsou zneužívána k diskriminaci občanů, zejména dětí?

Rozhovor s Hanou Hanzlíkovou, která pracuje v Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky na Oddělení dynamiky genomu.

„Strach je nejhorší. Když jsou lidé vystrašení, tak nejednají podle sebe, ale podle toho, co jim diktují média. Jsem logický člověk a logika v rozhodování je pro mě nejdůležitější. Člověk si ovšem říká: Proč to vlastně nejde? Když je jasný úkaz něčeho, tak proč na to nereagujeme a nechováme se podle toho?”

Mezi vědce, kteří se vyslovují v podobném duchu, patří také Karel Drbal, který pracuje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, Katedře buněčné biologie. Dlouhodobě se věnuje mapování povrchu buněk imunitního systému pomocí vazebných reagencií a zavádění nových způsobů jejich přípravy. Zajímá se o dynamické změny v imunitním systému při ohrožení homeostázy organismu v podmínkách infekčních chorob a vývoji nádorů.

„Nad vyhláškou je vždy zákon… Stát dle mého názoru neví, jak to právně uchopit a uskutečnit. Zároveň si nemyslím, že je to nutné. Musíme se zaměřit zejména na to, co bylo zanedbáno. Například na komunikaci mezi jednotlivými úrovněmi lékařské péče, komunikaci ministerstva směrem k nemocnicím, správné řízení procesů a další. To, si myslím, zachrání mnohem více životů…“

Zajímavé je přečíst si i názory „etických kapacit“ např. v rozhovoru pro Deník N theologa Marka Orka Váchy, který v závěru odpovídal na tuto otázku: Hrají ve vědecké a lékařské komunitě roli obyčejné lidské slabosti typu osobních ambicí a animozit?

Byla by iluze si myslet, že vědci jsou jako dávní mniši, kteří v šeru svých laboratoří nezištně pátrají po konečné pravdě. Že autorita, kterou kdysi měly církve, má nyní věda. Nemá. Mezi vědci jako mezi všemi profesemi jsme my lidé, kteří trochu toužíme po té polní trávě. Jsme pyšní na to, co víme, a nebudeme se bavit s nikým, kdo nemá zkoušku z anatomie.

Ti opravdu dobří lékaři jsou pokorní a naslouchající. Jako ve všech ostatních profesích jsou i zde dobří i zlí, pokorní i pyšní. Lékaři, biologové, právníci, politici i kněží jsou velké skupiny lidí, kde najdete všechny ctnosti a nectnosti naší lidské komedie.

Osobně si myslím, že tato čtveřice vědců nám své názory na problematiku očkování a covidu vysvětlila s pokorou a jasně.

Záznam z tiskové konference Iniciativa 21 ke zrušení povinného očkování

Zuzana Krátká

Dne 4. ledna 2021 jsem se společně s celou řadou kolegů zúčastnila tiskové konference Iniciativy 21. Společně jsme se vyjádřili proti novele vyhlášky o povinném očkování proti Covid-19 a požádali jsme o její zrušení. Zároveň jsme upozornili na činnost Iniciativy 21 a na Petici za zdraví, svobodu v medicíně i společnosti a za respektování ústavně zaručených práv a svobod.

Tisková konference Iniciativy 21, Hans Štembera

Celý záznam z tiskové konference je k dispozici zde. A sestřih výpovědí jednotlivých účastníků je uveden u jejich jmen. Moc děkujeme kanálu „Občanské Iniciativy“ – Robinu Čumpelíkovi a Stanislavu Milerovi za přípravu videí, která jsou uložená na YouTube. Budeme doufat, že tam nějaký čas vydrží nesmazaná.

Na tiskové konferenci vystoupili:
• Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc., epidemiolog a vakcinolog, úvodní signatář Petice za zdraví, svobodu v medicíně i společnosti a za respektování ústavně zaručených práv svobod
• MUDr. Jana Gandalovičová, kardiolog, Iniciativa 21
• MUDr. Mgr. Jan Brodníček, praktický lékař, pneumolog, Iniciativa 21
• RNDr. Zuzana Krátká, PhD., imunolog, členka Sdružení mikrobiologů, imunologů statistiků, úvodní signatářka Petice za zdraví, svobodu v medicíně společnosti a za respektování ústavně zaručených práv a svobod
• PhDr. Daniel Štach, psycholog, úvodní signatář Petice za zdraví, svobodu medicíně společnosti a za respektování ústavně zaručených práv a svobod
• JUDr. Jindřich Rajchl, právník, signatář Deklarace právníků
• Bc. Eva Peterková, zdravotní sestra, signatářka Deklarace sester
• Hana Dufková Spoladore, jednatelka domova pro seniory Wágnerka
• pplk. Mgr. Marek Kopecký, Policie ČR, signatář Deklarace pracovníků integrovaného záchranného systému
• Tomáš Němec, Hasičský záchranný sbor, signatář Deklarace pracovníků integrovaného záchranného systému
• Por. Martina Koďousková, Armáda ČR, signatářka Deklarace pracovníků integrovaného záchranného systému

Prosím, poslechněte si výpovědi zástupců jednotlivých profesí. Pochopíte tak naléhavost naší prosby. Nebojujeme jen za sebe, ale i za vás.

Návrh adresovaný členům NIZP: Změna strategie testování, zrušení tzv. covid pasů

Hana Zelená, Vojtěch Thon, Robert Straka, Arnošt Komárek, Lucia Houfková , Václav Fejt, Jiří Beneš , Martin Balík

11.ledna 2022

S ohledem na současnou situaci a aktuální poznatky o nové variantě viru omicron navrhujeme k zefektivnění systému testování následující kroky:

1. Ukončit plošné testování ve školách a na pracovištích antigenními i PCR testy na SARS-CoV-2.

2. Laboratorní etiologickou diagnostiku respiračních virových infekcí indikovat pouze u symptomatických jedinců, především u osob hospitalizovaných a pacientů s vážným průběhem, a to výhradně z indikace ošetřujícího lékaře. V rámci diferenciální diagnostiky vyšetřovat u těchto osob nejen SARS-CoV-2, ale další možné původce respiračních infekcí, v chřipkové sezóně především chřipkové viry.

3. Zrušit tzv. covid pasy, nepodmiňovat účast na aktivitách běžného života předložením důkazů o očkování, prodělání nemoci nebo absolvováním testů.

Zdůvodnění:

Ad 1. Plošné testování zdravých jedinců je neefektivní a extrémně nákladné. Odhadované náklady na testování na covid za uplynulé 2 roky činily přibližně 40-50 miliard Kč [1].

Vysoká cena za testování zdravých jedinců nevyváží přínosy. Kvalita používaných antigenních testů není nezávisle ověřena, mnohé mají výrazně horší kvalitativní parametry než deklarované [2]. Zkušenosti s jejich plošným použitím prokázaly vysoký podíl falešných pozitivit a naopak mnoho infikovaných jedinců uniká detekci z důvodu nízké citlivosti testů. Při testování školáků v prvním lednovém týdnu bylo antigenními testy odhaleno 0,33 % pozitivních školáků, z nich pouhá třetina byla následně potvrzena i PCR testy [3].

Ministr zdravotnictví Válek oznámil snížení frekvence testování ve školách na 1x týdně, častější testování nepovažuje za vhodné [4]. Vzhledem ke krátké inkubační době infekcí vyvolaných variantou omikron je zřejmé, že tento způsob vyšetřování neodhalí eventuální asymptomatické případy včas; může být užitečný jen k tomu, aby upozornil na již probíhající infekci v daném kolektivu.

Efektivitu plošného testování pomocí antigenních či PCR testů v závislosti na senzitivitě, specificitě a prevalenci lze simulovat na následujícím odkazu: Abradatas – simulace plošného testování.

Na nízkou efektivitu plošného testování upozorňuje rovněž odborné stanovisko zveřejněné 6.11.2021 na webu Společnosti pro lékařskou mikrobiologii [5]

Ad 2. Technická zpráva ECDC z 18.10.2021 obsahuje doporučení, aby byly testovány a sledovány pouze symptomatické osoby, a aby dosavadní nouzový dozor zaměřený na Covid-19 byl nahrazen rutinním dohledem zahrnujícím rovněž chřipku a další respirační patogeny [6].

Plošné testování asymptomatických osob nedoporučuje ani dokument WHO z června 2021 [7].

Ze zprávy NRL pro chřipku a nechřipkové respirační viry z 1. kalendářního týdne 2022 vyplývá, že pro účely surveillance respiračních virů je zasíláno do NRL nedostatečné množství vzorků, přestože již byly prokázány první případy chřipky A na našem území [8]. Je tedy nutné neprodleně rozšířit diferenciální diagnostiku akutních respiračních infekcí také o diagnostiku chřipkových virů a zkvalitnit aktivní surveillance respiračních virových infekcí.

Ad 3. Tzv. Covid pasy pozbývají smyslu v situaci, kdy dominuje méně virulentní varianta viru omikron a zároveň populace našeho státu je vůči nemoci Covid-19 vysoce imunizovaná vakcinací i stavem po prodělání nemoci. Ačkoliv imunita nabytá očkováním nebo proděláním předchozích virových variant nechrání spolehlivě před nákazou, ochrana před vážným průběhem nemoci je dostatečná. I když může být ve stejný čas velké množství osob infikováno, u drtivé většiny osob probíhá nákaza jako nezávažný katar horních dýchacích cest nebo zcela bezpříznakově. V zemích, kde varianta omikron převládla již dříve, došlo k enormnímu navýšení počtu identifikovaných případů SARS-CoV-2 (Dánsko, Francie, Nizozemsko, Velká Británie, Itálie, Austrálie a další), tento nárůst však nebyl následován zvýšenou zátěží zdravotnických zařízení ani významnějším navýšením počtu hospitalizací, hospitalizací na JIP či úmrtí [9,10,11,12,13,14]. Obdobný vývoj lze předpokládat i v ČR, u nás navíc má velký podíl obyvatelstva i postinfekční imunitu zajišťující dlouhodobější a robustnější ochranu před nákazou [15,16,17]. Katarští autoři potvrzují robustní ochranu před vážným průběhem hospitalizací a smrtí při reinfekci kteroukoliv dosavadní virovou variantou [18].

Dosavadní údaje nasvědčují tomu, že onemocnění způsobené variantou omikron je signifikantně méně závažné než variantou delta [11], v jihoafrické populaci je uváděna smrtnost 4-6x nižší [19].

The CFR is 6x lower, hospitalisation rate 2.3x lower, hospital fatality rate 1.8-3.3x lower. 70-90% of those hospitalized are unvaccinated and had no prior infection, so this gives some indication of the CFR of the immune naive.

Závěr:

S variantou omikron se závažnost covid-19 dostává na nebo dokonce pod úroveň závažnosti běžné sezónní chřipky, jejíž smrtnost je obvykle uváděna okolo 0,1 %. Považujeme tedy za zcela legitimní a z celospolečenských důvodů žádoucí ukončit dosavadní restriktivní opatření a začít přistupovat ke koronavirové nákaze stejně jako k ostatním respiračním virovým infekcím. Z evropských států takovýto přístup zvažuje např. Španělsko [20].

Parametry epidemie způsobené variantou omikron se blíží parametrům chřipkové epidemie, a proto by nyní bylo možné postupně přejít do standardního protiepidemického režimu, jaký se uplatňuje u chřipky. Naším návrhem není okamžité zrušení veškerých opatření, zůstává především potřeba doočkování rizikové populace, dodržování hygienických zásad ve veřejném prostoru a izolace všech symptomatických jedinců.

Seznam literatury:

1. https://www.novinky.cz/komentare/clanek/dekan-widimsky-dva-roky-a-dost-40383179

2. Homza, M.; Zelena, H.; Janosek, J.; et al. R. Performance of Seven SARS-CoV-2 Self-Tests Based on Saliva, Anterior Nasal and Nasopharyngeal Swabs Corrected for Infectiousness in Real-Life Conditions: A Cross-Sectional Test Accuracy Study. Diagnostics 2021, 11, 1567. https://doi.org/10.3390/diagnostics11091567

3. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/koronavirus-testy-jen-u-tretiny-pozitivne-testovanych-zaku-potvrdil-pcr-test-koronavirus-185351

4. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/koronavirus-testy-nase-deti-uz-byly-utestovane-rekl-valek-a-oznamil-jen-jedno-kolo-tydne-185378

5. Beneš J., Bohoněk M., Dřevínek P. et al. Teze o SARS-CoV-2 a COVID-19 a doporučená opatření, 2021, https://www.splm.cz/_download/0000017c-f4c7-d2ad-a37d-ffd7455f0000

6. COVID-19 surveillance guidance – Transition from COVID-19 emergency surveillance to routine surveillance of respiratory pathogens (europa.eu)

7. WHO-2019-nCoV-lab-testing-2021.1-eng.pdf

8. Zpráva NRL pro chřipku a nechřipková virová respirační onemocnění (szu.cz)

9. Clinical outcomes among patients infected with Omicron (B.1.1.529) SARS-CoV-2 variant in southern California;Joseph A Lewnard, Vennis X Hong, Manish M Patel, Rebecca Kahn, Marc Lipsitch, Sara Y Tartof; doi:https://doi.org/10.1101/2022.01.11.22269045

10. Clinical Severity of COVID-19 Patients Admitted to Hospitals in Gauteng, South Africa During the Omicron-Dominant Fourth Wave; https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=3996320

11. Comparison of outcomes from COVID infection in pediatric and adult patients before and after the emergence of Omicron; https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2021.12.30.21268495v1

12. Decreased severity of disease during the first global omicron variant COVID-19 outbreak in a large hospital in Tshwane, South Africa; https://www.samrc.ac.za/news/decreased-severity-disease-during-first-global-omicron-variant-covid-19-outbreak-large-hospital

13. Early estimates of SARS-CoV-2 Omicron variant severity based on a matched cohort study, Ontario, Canada;https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2021.12.24.21268382v2

14. Early signals of significantly increased vaccine breakthrough, decreased hospitalization rates, and less severe disease in patients with COVID-19 caused by the Omicron variant of SARS-CoV-2 in Houston, Texas; https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2021.12.30.21268560v2

15. https://smis-lab.cz/2021/12/15/navrh-na-prodlouzeni-uznani-imunity-po-prodelanem-covid-19-na-jeden-rok-a-odlozeni-posilovaci-davky-vakciny-u-osob-ktere-krome-prodelani-nakazy-take-absolvovaly-ockovani/

16. Protection and waning of natural and hybrid COVID-19 immunity https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2021.12.04.21267114v1.full.pdf

17. Real-life protection provided by vaccination, booster doses and previous infection against covid-19 infection, hospitalisation or death over time in the Czech Republic: a whole country retrospective view https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2021.12.10.21267590v1

18. Protection afforded by prior infection against SARS-CoV-2 reinfection with the Omicron variant; https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2022.01.05.22268782v1

19. https://twitter.com/pieterstreicher/status/1476800521642074141?s=20

20. Španělsko chce ke covidu-19 přistupovat jako k jiným chorobám – Echo24.cz

OneAmerica a prudký nárůst úmrtí v USA

MUDr. Emil Berta

v upravené verzi publikováno na Echo, ale protože v novinách to zmizí rychle, se souhlasem autora dáváme k dispozici i čtenářům SMIS

OneAmerica! Zní to úderně jako slogan v závěru předvolebního mítinku. Bělostné úsměvy politiků svítí do kamer, příznivci pod pódiem třepetají vlaječkami, všichni nadšené tleskají a sborově skandují “OneAmerica!”. Tento příběh je však jiný.

OneAmerica (1) je především suchá matematika. Chcete-li dělat životní pojištění, ani to jinak nejde, musíte umět dobře počítat. OneAmerica byla založena roku 1877, sídlí v Indianapolis a poskytuje životní pojištění jak jednotlivcům, tak i skupinové životní pojištění například státním zaměstnancům. Počítat tam umějí jistě dobře, protože v současnosti má jejich byznys hodnotu zhruba 74 miliard dolarů a roční zisk se pohybuje kolem 2 miliard. Je to vlastně jednoduché, potřebujete vědět, jak vysoké pojistné musíte stanovit, abyste pokryli náklady na výplatu pojistek a také aby vám ještě něco zůstalo na provoz a zisk. Vše je závislé především na tom, kolik vašich klientů za rok zemře. A tak nejen že pečlivě sledujete historická data, ale především vás velmi zajímají trendy za poslední měsíce. Máte-li výpočty špatně, můžete mít zakrátko po byznysu. Myslím, že číslům z pojišťovacího odvětví se dá věřit.

Šéf OneAmerica Scott Davison publikoval před pár dny zprávu o vývoji počtu úmrtí u pojištěnců jeho společnosti za rok 2021 (2). Ta suchá čísla jsou zajímavá tím, že ukazují prudký nárůst počtu úmrtí v posledních měsících a stejné je to i u ostatních pojišťovacích společností v USA. Ve srovnání s předpademickým rokem 2019 jde o 40% nárůst úmrtí lidí v produktivním věku 18–64 let. Tento nárůst je patrný od třetího čtvrtletí roku 2021 a dle slov S. Davisona pokračuje i ve čtvrtém. Údaje potvrdil rovněž Brian Tabor, prezident Asociace nemocnic v Indianě, který řekl, že nemocnice jsou zavaleny pacienty s nejrůznějšími diagnózami a že také pozorují zmíněný nárůst úmrtí. Že nejde o chybu ve statistice ukazují i oficiální data z Centers for Disease Control (CDC), kde je patrný tentýž vzestup úmrtí. S. Davison dále uvedl, že pozorují rovněž nárůst invalidity a že jeho společnost začne zvyšovat pojistné v oblastech s nízkou mírou proočkovanosti proti Covid-19. Mezi možnými příčinami uvádí zhoršený přístup ke zdravotní péči nebo tzv. long-Covid, je však zjevné, že jasné vysvětlení nemá. Je nárůst o 40 % opravdu vysoký nebo je to jen hra čísel? OneAmerica uvádí, že k nárůstu o 10 % dochází odhadem jednou za 200 let a dodává, že současný vzestup je historicky zcela bezprecedentní. Prudký nárůst úmrtí v USA je tedy reálný a znamená, že za uvedené období oproti roku 2019 zemřelo každý měsíc o zhruba sto tisíc lidí v produktivním věku navíc oproti roku 2019. Vše dobře ilustruje graf společnosti OneAmerica, křivky ukazují úmrtnost v jednotlivých letech u osob ve věku 18-64 let:

Nedojde-li k závažnému zpochybnění těchto dat, je zřejmé, že jsme svědky historické tragédie. Je naprosto zásadní důkladně analyzovat její příčiny a pečlivě je vysvětlit, aby se tento trend podařilo zastavit. Je to zásadní i proto, abychom při pandemiích, které v budoucnu přijdou, neopakovali stejné chyby. Dovolím si krátkou úvahu o možných příčinách:

Vzhledem k časové souvislosti se dá s jistotou říci, že pozorovaný nárůst úmrtí souvisí s pandemií Covid-19. První vysvětlení, které člověka napadne, je samozřejmě nárůst úmrtí na nemoc Covid-19. To však není pravděpodobné vysvětlení. V grafu vidíme, že úmrtí za rok 2019 tvoří základní linii odpovídající hodnotě 100 %. Za rok 2020 je zřejmý nárůst, který je dán nástupem Covid-19, a poté již ve 2.–4. čtvrtletí vidíme stabilní linii na úrovni 125–127 % úmrtí oproti roku 2019. Rok 2021 začíná na obdobných 129 % a klesá ke 121 % na konci prvního čtvrtletí. Potom však následuje prudký vzestup na 145 %, který zatím trvá. Tento vývoj nelze vysvětlit nárůstem úmrtí na Covid-19. Nadúmrtí se totiž odehrávají ve skupině lidí, kteří z hlediska Covid-19 nespadají do rizikové skupiny křehkých seniorů s řadou přidružených chorob – skupina osob ve věku 18–64 let tvoří v USA jen 25 % úmrtí na Covid-19 a navíc dle vyjádření S. Davisona velká většina nadúmrtí s onemocněním Covid-19 přímo nesouvisí.

Dá se rovněž s jistotou říci, že příčin nárůstu úmrtí bude více: zhoršení přístupu ke zdravotní péči v průběhu pandemie, nárůst počtu sebevražd, celkové zhoršení zdravotního stavu populace a podobně. Nárůst o 40 % je ovšem tak dramatický, že si nemyslím, že by jej pouze výše uvedené příčiny vysvětlovaly. Je proto třeba se zamyslet nad dalšími možnostmi a nebát se pojmenovat i to, co se v dnešní vyhrocené atmosféře a stále narůstajícím tlaku na plošnou vakcinaci může jevit jako covidová hereze:
1. Je možné, že prodělání Covid-19 vede k následkům, které v delším horizontu způsobují dramatický nárůst počtu úmrtí?

2. Je možné, že tento efekt vyvolává plošná vakcinace proti Covid-19?

3. Jde o souběh obojího?

Pokud by nárůst úmrtí souvisel s prodělaným onemocněním Covid-19, je otázkou, proč se neprojevil postupným nárůstem již v průběhu roku 2020, ale až prudkým vzestupem v druhé polovině roku 2021. Naopak plošná vakcinace byla zahájena počátkem roku 2021 (3) a případná časová souvislost se tedy jeví pravděpodobnější. Je třeba otevřeně říci, že stávající vakcíny byly otestovány velmi narychlo, a nemůžeme tudíž vědět nic o rizicích nežádoucích účinků ve středně a dlouhodobém horizontu. Tyto informace teprve získáme, ovšem pouze v případě, že je budeme skutečně hledat. Zatím se zdá, že jediná oficiálně přípustná doktrína říká, že vakcíny jsou „jediným řešením“ a že jsou zcela bezpečné navzdory obrovskému nárůstu hlášení o vedlejších účincích například v americkém systému VAERS (4). Nedávno jsem o bezpečnosti vakcín diskutoval s kolegou imunologem, vynikajícím vědcem. V některých aspektech jsme se podstatně lišili, ale shodli jsme se na tom, že nevíme, jaké vedlejší účinky mohou vakcíny přinést ve středně a dlouhodobém horizontu. Jeho zásadní argument pro bezpečnost vakcín byl ten, že po zahájení plošné vakcinace nevidíme nárůst celkových úmrtí oproti minulosti. Zdá se, že v USA už to neplatí.

Je zajímavé, že podobné nevysvětlitelné odchylky v datech se nedávno objevily jak ve Velké Británii (viz fejeton zde (5)), tak v datech Všeobecné zdravotní pojišťovny (data a diskuse možných vysvětlení najdete v (6) a (7)).

Nejsem tzv. antivaxer, celá má rodina je očkována i vakcínami, které si člověk musí sám za nemalé prostředky nakoupit (např. proti encefalitidě). Pracuji však v medicíně dostatečně dlouho na to, abych věděl, že je možné se v dobré víře i hrubě mýlit. Naše poznání je omezené, je třeba k tomuto faktu přistupovat s pokorou a zásadně se vyvarovat prosazování „jediné pravdy“, jak jsme toho svědky v poslední době. Také vím, že každé tvrzení farmaceutických firem o účincích a bezpečnosti jimi prodávaných léčiv je nutné opakovaně ověřit v nezávislých studiích. Historické precedenty hovoří jasně. Farmaceutické firmy existují primárně kvůli zisku, ne kvůli pomoci trpícím. Umí velmi efektivně lobovat za své zájmy a štědře motivovat spolupracující lékaře.
V minulosti tyto firmy opakovaně zatajovaly zásadní údaje o rizicích léčiv, což vedlo k trvalým následkům a úmrtím mnoha pacientů (8). Je bláhové si myslet, že v případě Covid-19 se vše mávnutím kouzelného proutku změnilo. Tím spíše je třeba důsledně dbát zásady předběžné opatrnosti a vakcinovat jen ty osoby, u nichž je poměr rizika a benefitu prokazatelně výhodný. To však současná, stále hrubším nátlakem prosazovaná plošná vakcinace zásadně nesplňuje.

Odkazy:

SMÍŠ se ptát – Jak jsme na tom? Vizualizace epidemiologických dat

Robert Straka

Prohlížeč nových datových sad ÚZISu – jednotlivé karty umožňují zobrazit různě stratifikovaná data (věk, vakcinace, infekce, indikace testu) pokud jde o počty pozitivních testů, hospitalizací a hospitalizací na JIP. Pokud chceme agregovaná data v dané kategorii, lze vybrat „ALL“. Parametr „Rollmean“ udává délku okna přes které je počítán průměr, hodnota 1 vypíná průměrování dat.

Link zde

Jak je COVID-19 nebezpečný pro děti a mladé lidi?

Jaroslav Janošek

Se schválením očkování proti COVID-19 pro děti ve věku 5-11 let se najednou v médiích roztrhl pytel s hlášeními odborníků o tom, jak je toto onemocnění pro děti nebezpečné, kolik dětí na COVID umírá a kolik dětí trpí postkovidovým syndromem. Bohužel v ČR není možné získat data o tom, jestli u těchto dětí byl COVID příčinou úmrtí, poslední kapkou, která smutnou událost urychlila, nebo jen náhodným nálezem u hospitalizace ze zcela jiných příčin.

Naštěstí jsou i země, kde to jde – a takovou zemí je Británie, která se (pro mě, který tam pár let žil, překvapivě) rozhodla, že půjde vlastní cestou bez papouškování toho, co rozhodnou moudří jinde. A tak vznikla v Británii studie shrnující všechny případy úmrtí dětí a mladistvých do 18 let na COVID analyzující je podle přítomnosti dalších komorbidit [1]. Víte, kolik zdravých dětí od 0 do 18 let zemřelo v 80milionové Británii za první rok epidemie na COVID? Šest… Ano, šest. Z tří tisíc úmrtí v této věkové kategorii. Pojďme se na to podívat podrobněji.

Za první rok epidemie bylo v Británii hospitalizováno s COVIDem 6 338 dětí a mladistvých do 18 let. Pro srovnání – je to 1,4% hospitalizací v této věkové skupině a o rok dříve bylo hospitalizováno 6968 dětí s chřipkou [2]. Z nich zemřelo 61 dětí. To je nepochybně velmi smutné číslo, každá dětská smrt je tragédií. Ale u kolika z nich byl COVID příčinou úmrtí? U 25 dětí. Doplním, že 18 z nich bylo starších deseti let, abychom získali lepší perspektivu o vhodnosti očkování dětí na prvním stupni základních škol nebo mladších (mimochodem, Pfizer už si brousí zuby na nemluvňata a děti do 5 let) [3]. Ještě důležitější je, že 19 z oněch 25 zemřelých na COVID 19 mělo i jiná onemocnění, takže zbývá 6 zdravých dětí, které zemřely na COVID. Po přepočtu na ČR je to méně než jedno dítě za rok.

Pokud se týká postkovidového syndromu, zkracovaného jako PIMS nebo PIMS-TS (pediatric inflammatory multisystem syndrome temporally associated with SARS-CoV-2), v Británii bylo registrováno za stejné období 712 případů PIMS, takže po přepočtu na ČR je to cca. 90 případů ročně. Ve světle vyjadřování některých českých pediatrů, že v jediné pražské nemocnici se přijímá každý den na JIP jedno dítě s PIMS, je to zvláštní. Zůstaňme však u Británie – z oněch 712 dětí s PIMS mělo 113 dětí vrozenou komorbiditu a 258 dětí bylo bez dalších nemocí (přepočet na ČR – cca. 30 dětí). U zbývající přibližně poloviny dětí se vyskytovaly další komorbidity, ale z dat není možné s jistotou říci, jestli souvisely se syndromem PIMS či COVIDem, nebo byly přítomné, ale nediagnostikované, již před nemocí [2].

Je také nutné uvést počty dětí přijatých s COVIDem nebo PIMS na pediatrické JIP – za daný rok to bylo 512 dětí, což je přibližně 10 % všech příjmů na dětské JIP v Británii za daný rok, a to není malé číslo. Po přepočtu na českou populaci to je cca. 60 dětí a mladistvých ve věku do 18 let za rok. To už jako tak velké číslo nezní, zvláště, když se drtivá většina z nich zcela uzdraví [4]. Otázkou navíc zůstává, jaké procento dětí by onemocnělo PIMS v případě adekvátní primární lékařské péče a opět je třeba vzít v úvahu počty dětí s komorbiditami – zcela bez komorbidit byla jen asi desetina z těchto dětí a mladistvých, komorbidity známé před vypuknutím epidemie mělo přibližně 15% dětí; u zbylých 75% komorbidity mohly, ale nemusely vzniknout v souvislosti s COVIDem-19.

Podobné výsledky jsou hlášeny i z přibližně stejně velkého (co do populace) Německa [5], kde za období od března 2020 do května 2021 bylo hospitalizováno 367 případů PIMS (z toho 185 bylo hospitalizováno na JIP a žádné nezemřelo). Na COVID-19 zemřelo v tomto období 13 dětí a mladistvých, z nichž 5 mělo již dříve vážné komorbidity. A dostáváme se tedy k 8 zdravým dětem a mladistvým, kteří zemřeli na COVID-19 – tedy prakticky stejný počet jako v Británii, zvláště, když si uvědomíme, že německá studie sledovala delší období. Data z obou zemí jsou tak prakticky shodná a tyto počty tak můžeme považovat za velmi spolehlivé.

Dává tedy očkování dětí smysl?

Nyní se podívejme na důvody očkování. Prvním důvodem je ochrana samotných dětí před následky nemoci. O tom, jak nízké riziko nemoc pro tyto děti představuje, jsme psali výše. Dalším důvodem je prevence sekundárního šíření, tedy zabránění tomu, aby děti a mladiství virus šířili dále. Tato tématika je předmětem samostatného článku opublikovaného zde. Zde uvedu pouze to, že sekundární šíření se podle dostupných retrospektivních studií zatížených možnými problémy v zaznamenávání onemocnění u očkovaných a neočkovaných (testování očkovaných je také samostatná kapitola) sníží maximálně o 40-50 %, a to na vrcholu účinnosti vakcíny; po třech měsících už je ochrana minimální (a podle prospektivní studie je dokonce nulová už od začátku), ale o tom příště. Tento důvod proto také nedává smysl.

Dalším faktorem ovlivňujícím rozhodování, zda děti očkovat, nebo ne, je ochrana, kterou v této populaci představuje prodělání nemoci nebo očkování proti další infekci. Izraelská studie na 6 milionech pacientů (všech, nejen pediatrických) jasně ukázala, že prodělání chrání proti reinfekci mnohem lépe než vakcinace. Navíc ukázala, že pokud jedinec je nejprve naočkován a teprve potom onemocní COVIDem, jeho ochrana proti dalšímu onemocnění je horší, než pokud pouze prodělá nemoc [6]. U skupiny, která má malé riziko závažných vedlejších účinků nebo úmrtí, tak dává „promoření“ větší smysl než očkování i z epidemiologického hlediska ochrany populace před šířením nemoci.

Pokud si tedy shrneme všechna výše uvedená fakta, dojdeme k závěru, že zdravou dětskou populaci, která je onemocněním COVID-19 ohrožená jen minimálně (proti očkování dětí s vážnými komorbiditami v zásadě nic nenamítám, i když i tam je nutné zvážit individuální rizika) neočkujeme kvůli jejich ochraně. Neočkujeme je ani kvůli tomu, abychom zamezili šíření nemoci. Masivně ji očkujeme kvůli vládním opatřením, které svazují děti a znemožňují jim řádně fungovat v kolektivu, pokud nejsou očkované (lyžařské výcviky, společné akce, karanténa, když se vyskytne ve třídě nakažený apod.). Očkujeme i děti, které už COVID prodělaly a jejich imunita je na další setkání s virem připravena. Očkujeme je vakcínou, která je provizorně schválená v nouzovém režimu na základě hladiny indukovaných protilátek, ne klinických výsledků [7]. Vakcínou, o níž se ví, že má nežádoucí účinky a o jejíž dlouhodobých účincích zatím nevíme nic. Kvůli méně než jednomu dítěti ročně. Neočkujeme, abychom děti chránili před COVIDem, očkujeme je, abychom je chránili před vládními opatřeními.

Vítejte v COVcourkově.

Seznam literatury

1. Smith, C.; Odd, D.; Harwood, R.; Ward, J.; Linney, M.; Clark, M.; Hargreaves, D.; Ladhani, S. N.; Draper, E.; Davis, P. J.; Kenny, S. E.; Whittaker, E.; Luyt, K.; Viner, R.; Fraser, L. K., Deaths in children and young people in England after SARS-CoV-2 infection during the first pandemic year. Nature Medicine 2021.

2. Ward, J. L.; Harwood, R.; Smith, C.; Kenny, S.; Clark, M.; Davis, P.; Draper, E.; Hargreaves, D.; Ladhani, S.; Linney, M.; Luyt, K.; Turner, S.; Whittaker, E.; Fraser, L. K.; Viner, R. M., Risk factors for intensive care admission and death amongst children and young people admitted to hospital with COVID-19 and PIMS-TS in England during the first pandemic year. medRxiv : the preprint server for health sciences 2021, 2021.07.01.21259785.

3. Pfizer PFIZER AND BIONTECH PROVIDE UPDATE ON ONGOING STUDIES OF COVID-19 VACCINE https://www.pfizer.com/news/press-release/press-release-detail/pfizer-and-biontech-provide-update-ongoing-studies-covid-19 (21/12),

4. Davies, P.; du Pré, P.; Lillie, J.; Kanthimathinathan, H. K., One-Year Outcomes of Critical Care Patients Post–COVID-19 Multisystem Inflammatory Syndrome in Children. JAMA Pediatrics 2021, 175, (12), 1281-1283.

5. Sorg, A.; Hufnagel, M.; Doenhardt, M.; Diffloth, N.; Schroten, H.; v. Kries, R.; Berner, R.; Armann, J., Risk of Hospitalization, severe disease, and mortality due to COVID-19 and PIMS-TS in children with SARS-CoV-2 infection in Germany. medRxiv : the preprint server for health sciences 2021, 2021.11.30.21267048.

6. Goldberg, Y.; Mandel, M.; Bar-On, Y. M.; Bodenheimer, O.; Freedman, L.; Ash, N.; Alroy-Preis, S.; Huppert, A.; Milo, R., Protection and waning of natural and hybrid COVID-19 immunity. medRxiv : the preprint server for health sciences 2021, 2021.12.04.21267114.

7. FDA FDA Briefing Document EUA amendment request for Pfizer-BioNTech COVID-19 Vaccine for use in children 5 through 11 years of age. https://www.fda.gov/media/153447/download (22/12/2021),

Data z domovů důchodců

Tomáš Fürst, Milan Gatner, Tadeáš Fryčák a Tomáš Nielsen

Přibývá evidence, že očkování proti koronaviru má mnohé nežádoucí účinky, které nejsou adekvátně reportované. Americký systém farmakovigilance VAERS obsahuje do dnešního dne celkem 21 tisíc (celosvětově) nahlášených úmrtí po vakcíně a přes milion ohlášených nežádoucích účinků. Panuje shoda na tom, že nežádoucí účinky jsou zásadně podhlášené. Český SUKL ještě před současnou epidemií odhadoval, že je nahlášeno jen asi 5% nežádoucích účinků, některé odhady jdou ale i pod 1%.

Český SUKL eviduje do dnešního dne skoro 10 tisíc hlášení nežádoucích účinků, včetně 129 podezření na úmrtí po vakcíně. Pokud by tento nahlášený počet úmrtí představoval pouze jednotky procent skutečných úmrtí v souvislosti s vakcínou, představovalo by to vážný problém.

Lze předpokládat, že se většina úmrtí po vakcíně (stejně jako většina úmrtí na covid) odehraje u starých lidí. Proto jsme se chtěli podívat, jestli existuje evidence v datech českých domovů důchodců, která by souvislost mezi vakcinací a úmrtím naznačovala. Obeslali jsme celkem 534 institucí sociálních služeb s žádostí, aby nám poskytli data po jednotlivých měsících od roku 2019 o kolik klientů pečovali, kolik jich daný měsíc zemřelo, kolik jich bylo daný měsíc očkováno první a kolik druhou dávkou vakcíny. Odpovědělo 131 institucí, jejichž odpovědi jsme zpracovali.

Celkový pohled na data je zde.

T. Fürst – Celkový počet úmrtí – legenda viz text

Tmavě modré sloupečky představují celkový počet klientů ve všech zařízeních. Tento počet je dělený 50, aby bylo možno srovnat s ostatními údaji. V našem souboru jsme tedy sledovali asi 12 500 klientů různých sociálních zařízení každý měsíc. Je třeba si ovšem uvědomit, že se nejedná o 12 500 osob, protože za dobu sledování asi 10 000 klientů zemřelo a na jejich místa nastoupili klienti jiní. Skutečné celkové počty úmrtí v každém měsíci jsou znázorněny světle modrou. Je vidět, že za normálních okolností umírá asi 300 klientů měsíčně, tedy přibližně 2,4 procenta. Mírně zvýšená úmrtnost je patrná na začátku roku 2020 a dramaticky zvýšená úmrtnost je vidět v říjnu 2020 – únoru 2021, kdy na sociální zařízení dopadl hlavní nápor koronavirové epidemie. Žlutou barvou jsou pak zakresleny celkové počty prvních dávek vakcíny za daný měsíc (počet je dělený 10 pro srovnatelnost dat) a hnědě celkové počty druhých dávek vakcíny za daný měsíc (opět dělené 10). Prvních dávek bylo celkem 11 700, druhých dávek 11 450.

Většina prvních dávek byla podána v lednu a únoru 2020, což byly měsíce, kdy byla epidemie na vrcholu. Je tedy jasné, že v době, kdy byly ve velké míře podávány první dávky vakcíny, byla zároveň vysoká úmrtnost. Z této shody nelze dělat žádné závěry. Stejně tak nelze vyvozovat žádné závěry o ochranném účinku vakcín z toho, že se v letních měsících roku 2021 úmrtnost vrátila na normální úroveň – v této době byl totiž u nás počet nakažených minimální.

Rozdělili jsme proto instituce do tří kategorií. Kategorii 1 (levý obrázek, levý box) tvoří instituce (N=33), kde až do konce ledna nebyl první dávkou očkovaný nikdo. Kategorii 2 (levý obrázek, prostřední box) tvoří instituce (N=53), kde naopak do konce ledna bylo očkováno první dávkou alespoň 60 % klientů. Kategorii 3 (levý obrázek, pravý box) tvoří všechny ostatní instituce (N=44), kde probíhalo očkování nějak jinak. Podívali jsme se na míru úmrtnosti v lednu 2021 v těchto třech kategoriích. Výsledek je na obrázku vlevo.

Na ose y (obrázek vlevo) je míra úmrtnosti v lednu, tedy počet zemřelých klientů v lednu 2021 dělený počtem klientů v lednu 2021. Rozdíl mezi třemi skupinami není statisticky významný (p-hodnota Kruskal-Wallisova testu je p=0.13). Lze tedy říct, že na vzorku 12 500 klientů českých domovů důchodců není statisticky významně zvýšená úmrtnost klientů bezprostředně po první dávce koronavirové vakcíny.

Lze se naopak ptát, jestli včasná vakcinace životy zachránila. To ovšem nelze zkoumat bezprostředně po první dávce, protože víme, že vakcína chrání až chvíli po druhé dávce. Proto jsme opět rozdělili zařízení na ta, kde bylo do konce března očkováno druhou dávkou alespoň 60 % klientů (N=50, pravý obrázek, levý box), a všechna ostatní, kde očkování druhými dávkami proběhlo později (N=80, pravý obrázek, pravý box). Podívali jsme se na úmrtnost v březnu, což byl poslední měsíc, kdy se zvýšená úmrtnost kvůli koronavirové epidemie v datech projevovala. Opět jsme nenašli významný rozdíl mezi oběma skupinami (p-hodnota Kruskal-Wallisova testu je p=0.58). V datech tedy není evidence pro hypotézu, že včasná vakcinace oběma dávkami vedla k záchraně životů.

Elixír mládí

RNDr. Tomáš Fürst, PhD.

Před nedávnem jsem na webu našeho sdružení uveřejnil pár obrázků nesmírně zajímavých dat Všeobecné zdravotní pojišťovny, ze kterých vyplývá, že celková úmrtnost neočkovaných je výrazně vyšší než úmrtnost očkovaných, a to i v letních měsících roku 2021, kdy se na covid téměř neumíralo. Srovnání s historickými daty ukazuje, že to překvapivě není tím, že by očkovaní umírali výrazně méně – je to především tím, že neočkovaní (v odpovídajících věkových kohortách) umírají výrazně více.

Do textu jsem záměrně neuvedl žádnou z možných interpretací a vyzval jsem čtenáře, ať „mudrují“. Ti tak učinili v chvályhodném počtu – došlo mi několik velmi zajímavých emailů a na facebooku se objevilo několik stovek diskusních příspěvků. V tomto textu se tedy pokusím shrnout, jaká vysvětlení se nabízejí a jaká data bychom potřebovali, abychom rozhodli, jak je které vysvětlení věrohodné. Abyste z tohoto příspěvku něco měli, skutečně je třeba si napřed přečíst ten původní.

První cenu samozřejmě vyhrává diskutující, který píše: „Je to jednoduché. Kdo nechce umřít, tak se očkuje. A komu umřít nevadí, ten se neočkuje.“ Jsou ovšem i tací, kterým tohle geniální vysvětlení nestačilo a spekulovali dál. Jaké tedy byly vaše nápady, dotazy, komentáře, přání a stížnosti?

1. Binec v datech. Poměrně dost příspěvků poukazuje na možnost, že je v datech „binec“. Přirozeným zdrojem záhadného nadúmrtí neočkovaných by mohlo být to, že bezprostředně po vakcíně umírá poměrně dost lidí, ale ti jsou chybně klasifikováni jako neočkovaní. Je zajímavé, že nedávný článek britských statistiků právě tuto možnost uvádí jako možnou příčinu podobné anomálie v britských datech. Sám jsem si dovolil na toto téma utrousit nevychovaný novoroční fejeton.

Proti této možnosti ovšem mluví dosti jasně formulovaný dotaz, ve kterém jsme explicitně definovali „očkované“ jako ty, „kterým byla aplikována alespoň jedna dávka vakcíny proti covid-19.“ Data z ostatních dvou českých pojišťoven (OZP a ZPŠ) vykazují velmi podobné anomálie jako data z VZP. Je dosti nepravděpodobné, že by všechny tři pojišťovny udělaly při odpovídání na náš dotaz stejnou chybu. Dále proti této hypotéze mluví charakter nadúmrtí. Kdyby se jednalo o maskovanou vakcinační mortalitu, měla by být (podobně jako v britských datech) koncentrována do měsíců, kdy se očkovalo intenzivněji, ale to u nás není.

Tato hypotéza by ovšem neměla být jen tak smetena ze stolu – není sice příliš pravděpodobná, ale její případná platnost by měla dramatické důsledky. Ukazovala by totiž, že to s bezpečností vakcín není tak růžové, jak se povinně tvrdí.

Jaká data bychom potřebovali na testování této hypotézy? Nejlépe anonymizovaná data pro každého pojištěnce zvlášť, tedy pro každého člověka časovou osu, která by ukazovala datum jednotlivých dávek vakcíny a datum úmrtí.

V datech samozřejmě mohou být i jiné chyby než výše diskutovaná chybně vykázaná úmrtí. Proti tomu ale mluví fakt, že celkový počet úmrtí v jednotlivých měsících dává dobrý smysl a vývoj počtu očkovaných v jednotlivých věkových kohortách taky. Spíše se tedy domnívám, že data jsou správně.

2. Válka proti neočkovaným. Nejvíce vašich komentářů vysvětlovalo nadúmrtí neočkovaných tím, že jsou tito systematicky a dosti nevybíravě diskriminováni. Z televize, rádia a internetu každý den slyšíme, že jsou to vrazi našich babiček, neumírají dost rychle, jsou to viníci epidemie, jsou intelektuálně zaostalí zpátečníci atd. Na blbou náladu či depresi to jistě stačí. Neočkovaní mají výrazně ztíženou možnost sportovat, scházet se s přáteli, věnovat se svým koníčkům a vůbec vést život, na který byli zvyklí. Množí se případy lékařů, kteří je diskriminují v přístupu ke zdravotní péči. Tato „válka proti neočkovaným“ postupně nahradila „boj s virem“ a bohužel se k ní přidaly dost podstatné složky společnosti jak u nás, tak v zahraničí. Je důvodné se domnívat, že takto rozsáhlé tažení proti skupině obyvatelstva se na její úmrtnosti může projevit.

Proti této hypotéze mluví zejména fakt, že nadúmrtí neočkovaných se směrem k podzimu spíše snižují, ačkoliv jejich diskriminace se spíše stupňuje. Skutečně brutální diskriminace začala až koncem léta, ale necovidová nadúmrtí neočkovaných jsou patrná už v květnu.

Jaká data bychom potřebovali, abychom tuto hypotézu mohli vyloučit? Například údaje o „spotřebě“ zdravotní péče (počty návštěv u lékaře, množství předepisovaných léků atd). Ukáže-li se, že očkovaní i neočkovaní konzumují stejný objem zdravotní péče, vrhne to na výše uvedenou hypotézu dosti pochybností.

3. Krypto-covid. Dosti zajímavá hypotéza navrhuje, že je covid možná nebezpečnější, než si myslíme. Mnoho neočkovaných ve skutečnosti covid prodělalo a později zemřeli na nějakou chorobu či komplikaci, kterou covid vyvolal či zhoršil. Mezi neočkovanými jsou jistě nadreprezentováni lidé, kteří covid prodělali – právě proto totiž vakcínu často odmítají. Dokáže-li tedy covid zabíjet i po delší době (trombózy, infarkty, mrtvice, „rozjeté“ rakoviny atd), může být skrytě zodpovědný i za „necovidová“ úmrtí v létě. Očkovaní jsou jednak chráněni vakcínou, a navíc je mezi nimi proporčně méně rekonvalescentů. To by mohlo pozorovaný rozdíl vysvětlovat. Pro tuto hypotézu mluví postupný pokles nadúmrtí v čase ve věkové kohortě 70+. Kdyby byla úmrtí skrytým důsledkem prodělání covidu, bylo by přirozené, že se bude umírat spíše dříve po vlně epidemie než později.

Proti této hypotéze mluví fakt, že celková úmrtí (očkovaných plus neočkovaných) jsou v létě docela v normálu. Skrytá covidová úmrtí by tedy musela být docela přesně kompenzovaná celkově nižší mortalitou. Možné to je – máme za sebou několik mohutných covidových vln – ale kdo ví, jak je to pravděpodobné?

Jaká data by nám pomohla rozhodnout o platnosti této hypotézy? Jistě by pomohly příčiny úmrtí, ale nejzajímavější by byla protilátková data. Přítomnost protilátek u neočkovaných je téměř jistým důkazem prodělání infekce (ať si paní náměstkyně říká, co chce). Jestli mezi neočkovanými častěji umírají lidé s protilátkami než lidé bez protilátek (po adjustaci na věk a komorbidity), je to evidence ve prospěch této krypto-covid hypotézy. Velmi zajímavé by v tomto směru mohlo být srovnání s daty ze studie PROSECO. Studie je tatolik rozsáhlá, že se jistě najde pár nešťastníků, kteří byli součástí PROSECa, jsou klienty VZP a zemřeli mezi lednem a září 2021.

4. Nesrovnatelnost skupin. Datové profesionály v noci budí ze sna problém tzv. confoundingu. Populárně mu lze rozumět tak, že dvě veličiny mohou být korelované, ale nemusí to znamenat kauzalitu – jejich korelace má nějakou společnou příčinu, kterou však v datech nemusíme vidět. Například je téměř jisté, že v lednu a únoru bylo mezi očkovanými do 80 let disproporčně mnoho lidí „křehkých“, protože plošná registrace byla pro tuto věkovou kohortu otevřena až 1. března. Není tedy divu, že je úmrtnost očkovaných v těchto dvou měsících výrazně zvýšená.

Dále je možné, že se v létě lidé v celkově horším zdravotním stavu očkovali méně často, a proto byla vyšší úmrtnost u neočkovaných. Tento argument je ale použit v předchozím odstavci ke zdůvodnění přesně opačného efektu. Jsem obecně skeptický k vysvětlením, která jdou zároveň použít na růst i pokles sledované veličiny.

Jakákoliv data o zdravotním stavu očkovaných i neočkovaných by byla vítaná – zastoupení hlavních i vedlejších diagnóz, přesnější věková struktura, příčiny úmrtí. Bylo by dobré vědět, kdy byly diagnózy stanoveny, kdy byli dotyční očkováni a kdy měli pozitivní PCT test. Všechny tyto informace lze získat kombinací dat VZP a UZISu.

5. Elixír mládí. Je možné, že vakcíny představují koncentrované Dobro a nebýt jich, očkovaní by umírali stejně často jako neočkovaní. Vzhledem k tomu, že očkovaných bylo přes léto (ve vyšších věkových kohortách) výrazně více než neočkovaných, tvrdila by tato hypotéza, že nebýt očkování, měli bychom přes léto – téměř bez covidu – přibližně dvojnásobnou úmrtnost oproti normálu! Vyloučené to není, ale pravděpodobné taky ne. Navíc vůbec není jasné, jak vysvětlit, že vakcína proti covidu ve skutečnosti chrání proti téměř všemu.

Drobné pozorování. Mnozí čtenáři postřehli, že historická baseline samozřejmě není konstantní, ale drobně se v průběhu roku vlní. To je pravda, ale rozkmit této vlny nepřesahuje 20 procent, tedy není tak velký, aby ovlivnil základní pozorování – tedy že celková úmrtí přes léto jsou více méně v normálu, ale mortalita neočkovaných výrazně převyšuje mortalitu očkovaných.

Závěr. Nezbývá tedy než přestat mudrovat a začít zase pracovat. V další fázi je třeba sehnat data, o kterých píšeme výše. To nám pomůže rozhodnout, jakou měrou se jednotlivé hypotézy podílejí na vysvětlení celkového efektu.

Všem mudrujícím čtenářům ještě jednou děkuju a především děkuju panu Jiřímu Löffelmannovi z Plzně, který měl ten skvělý nápad zdravotní pojišťovny o data požádat.

Další postřehy k analýze T. Fürsta: „Úmrtí dle očkovacího statutu v roce 2021“

Jakub Kmec

Sešla se nám spousta rekcí na text Tomáše Fürsta, který poukazuje na záhadná nadúmrtí nevakcinovaných pojištěnců VZP v letních měsících.
Níže publikujeme příspěvek Jakuba Kmece z Univerzity Palackého v Olomouci, který rozebírá možné důvody. V jistém smyslu se jedná o nejdůležitější česká data od začátku epidemie, jsme tedy rozhodnuti nedat pokoj, dokud nebudou jasná.

Soubor k dispozici zde