Blog

Kauzální smysl pro humor

Tomáš Fürst

Panbůh/příroda* v této globální epidemii ztráty soudnosti/koronaviru* už několikrát projevil svůj smysl pro humor. Naposledy se tak stalo v Británii. Po dlouhých debatách ukončila Británie 19. července 2021 zbývající koronavirové restrikce. Rozhodnutí bylo o to zajímavější, že celý měsíc před tímto dnem zažívala Británie jeden z nejrychlejších nárůstů počtu nových případů od začátku pandemie.

„Experti“ se – jako obvykle – předháněli v katastrofických vizích, kterak nezodpovědný a populistický britský premiér hazarduje s životy lidí v Británii a na celém světě. A v té chvíli provedl pánbůh/příroda* svůj vtípek. V den celkového rozvolnění se strmý růst počtu nových případů náhle zastavil a od té doby prudce padá [1]. Na obrázku to vypadá skutečně komicky.

Jistě, rozumný člověk ihned namítne, že rozvolnění nemohlo být příčinou obratu epidemie. Trvá minimálně týden, spíše dva, než se případný efekt opatření může projevit [2]. Britské rozvolnění tedy nemohlo být příčinou obratu vývoje. Toto zřejmé konstatování ovšem nebrání jiným „expertům“, aby – když se to zrovna hodí – „vliv opatření“ zcela bezskrupulózně ukazovali například takto.

Níže uvedený snímek je zkopírován z prezentace, kterou ředitel ÚZISu Dušek pravidelně provozuje v poslanecké sněmovně.

Na snímku je i v tomto rozlišení zcela jasné, že se epidemie v ČR zlomila již koncem února, tedy před začátkem jarního lockdownu. Černá šipka na snímku je tedy stejně nesmyslná jako tvrzení, že britské rozvolnění zastavilo epidemii. Snímek je pozoruhodný i tím, že dramatická červená čára, která má znázorňovat katastrofu, jež poslanci moudrým lockdownem odvrátili, roste až k číslu 35 tisíc nově nakažených denně. Jak jsem psal už dříve, to odpovídá 370 případům na 100 tisíc obyvatel, což je číslo, které nikdy žádná země na světě od začátku epidemie nezaznamenala.

Kauzalita se v této epidemii ztráty soudnosti/koronaviru* používá dosti nesymetrickým způsobem. Obrat k lepšímu bezprostředně po zavedení restrikcí je vždy vyložen jako důsledek těchto restrikcí [3]. Obrat k lepšímu po rozvolnění ale musí být náhoda.

Poněkud mi to připomíná podobně inteligentní debatu o příčinách úmrtí. Svědci kovidoví vždy trvali na tom, že se umírá na covid, a nikoliv s covidem. Při pohledu do databáze nežádoucích účinků vakcín však stejně urputně trvají na tom, že se umírá s vakcínou, a nikoliv na vakcínu.

Kauzalita nabroušená jen na tu politicky korektní stranu je jedním z mimořádně zajímavých fenoménů této pandemie ztráty soudnosti/koronaviru*.

* Nehodící se škrtněte

[1] Podle toho, na jaká čísla se chcete dívat. Klouzavý sedmidenní průměr počtu nových případů začal klesat dva dny po rozvolnění, surová denní čísla začala klesat dva dny před rozvolněním.

[2]. O efektu opatření na dynamiku epidemie toho víme žalostně málo, krom „výsledků“ ve stylu „přání otcem myšlenky“ to zatím vypadá, že si epidemie z opatření dělá dobrý den.

[3] zavedených moudrým panovníkem k záchraně životů poddaných

Smíš se ptát: Paní profesorko, jak je to s tou tisícinásobně vyšší ochranou po očkování lidí, kteří jsou po covidu?

Reakce MUDr. J. Brodníčka, praktického lékaře, pneumologa

na dopis náměstkyně MZdr. prof MUDr. Martiny Koziar Vašákové

Aktualizováno 6.8.2021 doplněním odpovědí napsaných kurzívou.

Praktičtí lékaři jsou těmi prvními, na které se pacienti obracejí s dotazem, jestli jsou nebo nejsou imunní po prodělaném onemocnění covid. Ale jak odpovědět, když vaši celoživotní zkušenost nesdílí odborníci MZdr. Paní náměstkyně Vašáková minulý týden poslala dopis všem praktickým lékařům:

https://www.svl.cz/zpravy/ockovani-v-ambulancich-praktickych-lekaru-po-prodelanem-onemocneni-covid-19-dopis-namestkyne-pro-zdravotni-peci-mzcr-2972021.html

V dopise je nabádá k očkování pacientů a hlavně je žádá, aby nešířili mylnou informaci o tom, že po prodělaném onemocnění je dobré nechat si vyšetřit protilátky. Doporučuje pacientům po covid aplikovat alespoň jednodávkovou vakcínu Johnson & Johnson COVID a tisícinásobně tak posílit jejich imunitu i proti nakažlivějším variantám viru (např. delta). Jakými studiemi podporuje svá tvrzení, to v dopise uvedeno není.

Praktický lékař a pneumolog MUDr. Jan Brodníček v reakci na tento dokument zaslal paní náměstkyni Vašákové otevřený dopis:

Citujeme: „… Jsem praktický lékař a pneumolog, naprosto nezpochybňuji potřebu a užitečnost očkování rizikových skupin, přesto patřím mezi ty lékaře, kteří „šíří mylnou informaci“, že imunita po prodělané infekci by měla poskytovat dlouhodobou ochranu proti těžší reinfekci covidem a že prokázané protilátky jsou důkazem prodělané infekce a proběhlé imunitní reakce. A že tedy lidé po prodělané infekci prokázané detekovatelnou hladinou protilátek se podílí na kolektivní imunitě minimálně stejně, jako lidé očkovaní. Tento názor, který by ještě před 2 roky nebyl nijak objevný ani kontroverzní, byl před několika dny podpořen mj. publikací Protilátky po prodělané infekci poskytují dostatečnou a dlouhodobou ochranu proti onemocnění COVID-19, zveřejněnou na stránkách ZÚ Ostrava… Nyní jsem tedy Vaším dopisem vyzýván, abych pacienty motivoval k očkování bez ohledu na prodělání onemocnění. Bohužel neumím pacientům vysvětlit, že jejich protilátky získané proděláním onemocnění nic neznamenají narozdíl od těch získaných očkováním.  Neumím jim vysvětlit, proč by se měli očkovat dva týdny po prodělaném onemocnění. Neumím vysvětlit, proč by se měli očkovat, když prodělali onemocnění, mají protilátkami prokazatelnou imunitu a nejsou ve vyšším riziku těžkého průběhu. Uměl bych vysvětlit rizikovým osobám po prodělaném onemocnění třeba i s prokázanými protilátkami, proč pro ně může být v delším odstupu výhodné posílení imunity jednou boostovací dávkou. Ta ale u nás prakticky není umožněna. Očkování proti covidu mi bylo tak jako jiným PL původně prakticky „vyraženo z ruky“, nyní tedy mám k dispozici vakcínu Janssen, zájem o ní je naprosto minimální a pravděpodobně mi proexspiruje. Co si mám představit pod až tisícinásobnou ochranou po imunizaci po prodělaném onemocnění? Je to tisíckrát menší riziko reinfekce? Vůči jaké skupině osob je to vztaženo?“

Paní náměstkyně Vašáková na dopis pana doktora Brodníčka zareagovala emailem uvedeným zde

Citujeme pasáž věnovanou protilátkám:

…děkuji za Váš dopis, je vidět, ze jste si z tiskovky vzal jen malou část a že jste ji dezinterpretoval…. Pokud budete mít zájem o odborný výklad, je buď v dobře dostupné odborné literatuře nebo Vás budu ráda informovat sama, třeba telefonicky… Jen krátké info – imunita se nerovná protilátky, negativní protilátky proti CoVid nemusí znamenat, ze nejsem imunní… I jedinci s vysokými protilátkami mohou onemocnět znovu… Lze tedy brát jako politiku imunizace určující parametr, který jak v nulové tak pozitivní hodnotě může znamenat totéž? Zjednodušující propagaci protilátek laboratorními imunology ( kteří metodu provádějí a jistě na ni chtějí i vydělat, ale pacienty neléčí) nelze brát jako něco dle čeho se mají řídit opatření rozhodující o osudech celé populace. Nedovolí si to ani jiné země a světadíly (viz vyjádření CDC, FDA, WHO). 

Odpověď pana doktora Brodníčka paní náměstkyni Vašákové si přečtěte zde.

Citujeme:

Chápu, že osoba s negativními protilátkami může být imunní, ale nechápu, proč by to měl být argument proti jejich akceptaci, stejně tak fakt, že osoba s protilátkami může onemocnět znovu, to jistě platí i o vakcinaci. Jde o četnost těchto situací a o to, jak vůbec definujeme onemocnění. Vakcinaci chápu jako ochranu před těžkým průběhem a logicky totéž bude platit pro přirozeně získanou imunitu. Přece u respiračního viru nemohu čekat, že se u osoby ať po vakcinaci nebo po prodělaném onemocnění při expozici neobjeví na sliznici, nebude detekovatelný pomocí PCR a případně nevyvolá nějaké klinické symptomy, než imunitní reakce proběhne. Pokud bych Vás mohl parafrázovat – pozitivita PCR testu neznamená, že je člověk nemocný, negativita neznamená, že je zdravý. Tedy jak v nulové tak pozitivní hodnotě může znamenat totéž, přesto ho naprosto zjednodušeně masově a s dalekosáhlými dopady používáme i na zdravou populaci, a co se týká ceny a potřeby opakování, je to s protilátkami nesrovnatelné. Na základě své praxe jsem přesvědčen, že uznáním protilátek (které si navíc mnoho lidí zcela spontánně nechává vyšetřit za vlastní úhradu) bychom se mj. vyhnuli mnohému zbytečnému nákladnému testování a karantenizaci osob, které jsou ve skutečnosti minimálně stejně imunní, jako osoby očkované nebo osoby 180 dnů po prodělání onemocnění…

Co říci na závěr. Buďme rádi, že diskuse vůbec proběhla. Paní náměstkyně souhlasila se zveřejněním konverzace, za což děkujeme. Odpověď na tisícinásobnou ochranu jsme se nedozvěděli a moudřejší tudíž nejsme.

Stanovení protilátek u dárců rekonvalescentní plasmy podle mezioborového stanoviska k indikaci rekonvalescentní plazmy

Zuzana Krátká

Na stránkách Společnosti pro transfúzní lékařství je publikováno mezioborové stanovisko k indikaci rekonvalescentní plazmy (RP), ve kterém je popsán mj. postup ověření vhodnosti dárců pro odběr plasmy na základě stanovení koncentrace protilátek. file:///C:/Users/zuzana.kratka/Downloads/2021_pp_18_csarim%20(1).pdf

Neutralizační protilátky se stanovují testem VNT (virus neutralizačním testem) nebo se zjišťuje koncentrace IgG protilátek proti S proteinu metodou ELISA nebo CLIA. Vhodná plasma má alespoň titr 160 v testu VNT nebo koncentraci, která je uvedená v tabulce viz níže. Jako dárci rekonvalescentní plasmy jsou vhodní pouze lidé po prodělaném onemocnění, nikoliv lidé, kteří mají protilátky vytvořené po očkování.

V dokumentu jsou dále popsány podmínky použití rekonvalescentní plasmy pro léčebné účely. Uvedené doporučení bylo vytvořeno odborníky ze čtyř odborných společností a platí od 2.3.2021. Na jeho závěry by bylo možné navázat při diskusích o stanovení protektivity protilátek i u „běžných pacientů“.

Aktuální verze evropského doporučení „EU programme of COVID-19 convalescent plasma collection and transfusion – Guidance on collection, testing, processing, storage, distribution and monitored use“ je uvedena zde:

https://www.transfuznispolecnost.cz/doporucene-postupy/eu-programme-of-covid-19-convalescent-plasma-collection-and-transfusion-guidance-on-collection-testing-processing-storage-distribution-and-monitored-use-1790?fbclid=IwAR2-vLKCSa48-z19JpQ3Zbw2jGcabMz6T2_O1yvGil8w28UINWtg-smY3Ak

Smíš se ptát: Jak běžela epidemie po České republice?

Ptá se: Zuzana Krátká, imunolog

Odpovídá: Robert Straka, matematik

Roberte, vy jste společně s Arnoštem Komárkem použili statistický model prof. Wooda na data z ÚZIS a vytvořili jste velmi zajímavý graf, na němž vidíme, jak „běžela epidemie“ z kraje do kraje. Prosím, jak jste ten model připravili a jak si s ním můžeme hrát? 

Výkres znázorňuje průběh efektivního reprodukčního čísla (Rt,eff) vypočítaného na základě jednoduchého modelu SEIR a počtů fatálních infekcí (tedy těch končících úmrtím). Podrobný popis odhadu infekcí spolu s výpočtem je uveden zde a představuje aplikaci modelu Wooda na česká data. Model Wooda odhaduje počet infekcí, které skončily úmrtím. Tento model aplikujeme na počty úmrtí během hospitalizace, jenž jsou uvedené v datových řadách ÚZISu. V nich najdeme informace o datu počátku symptomů, odběru vzorků, začátku hospitalizace a úmrtí. Tato data jsou použity k odhadu distribuční funkce vyjadřující počet dní od infekce do úmrtí. Následně je (pro známý počet úmrtí v daném dni) zpětně odhadnut počet infekcí v předešlých dnech, které k těmto úmrtím vedly. Souhrnný odhad pro celou ČR je uveden zde . Výsledky pro jednotlivé kraje jsou odhadnuty stejným postupem. Můžeme sledovat dynamiku fatálních infekcí v jednotlivých krajích a zkoumat tak prostorové chování epidemie. Připomeňme si, že pokud  Rt,eff epidemie je větší než jeden, růst infekcí zrychluje. V opačném případe epidemie vyhasíná. Jednotlivé kraje lze zapnout/vypnout kliknutím na daný kraj v legendě výkresu. Černé šipky znázorňují restrikce a rozvolnění a slouží pro porovnání jejich vlivu na dynamiku fatálních infekcí. Jde o odhady, tedy nelze tvrdit, že takto přesně to bylo,  ale je možné je použít pro další výzkum, který buď potvrdí nebo vyvrátí naše výsledky. Diskuze ohledně interpretace a věrohodnosti modelu je ve vyčerpávající formě uvedena v publikaci prof Wooda (viz výše).

Roberte , moc děkuji za zajímavý model a čtenářům přeji příjemné hraní s ním. Pokud pro něj naleznete zajímavé uplatnění, neváhejte se nám ozvat.

Protilátky po prodělané infekci poskytují dlouhodobou ochranu proti onemocnění COVID-19

Zuzana Krátká, Václav Fejt, Radek Kučera, Tomáš Fürst, Hana Zelená

Celkové protilátky proti koronaviru stanovené metodou Roche po 2-12 měsících od onemocnění,
v laboratoři FN Plzeň

Protilátky proti koronaviru jsou natolik žhavým tématem, že jsme naši publikaci „Protilátky po prodělané infekci poskytují dostatečnou a dlouhodobou ochranu proti onemocnění COVID-19„, kterou jsme připravovali pro odborný časopis, nakonec předčasně uvolnili a vystavili na stránkách Zdravotního ústavu Ostrava. Je to nestandardní krok, protože většinou se čeká na to, až je publikace přijatá k tisku. Ale vývoj politické situace nás k tomu dotlačil. Pro nás je důležitější, aby byla k dispozici odborníkům, kteří v této době rozhodují o tom, zda mohou uznat protilátky jako důkaz prodělané infekce a zda mohou být lidé s protilátkami (po infekci) považováni za rovnocenné s lidmi očkovanými. My jsme přesvědčení, že mohou a bojujeme jako lvi, abychom o tom přesvědčili i odborníky „nahoře“. Zároveň nechceme, aby se tu bez odborných podkladů stanovovaly jakési číselné hodnoty, které neodpovídají realitě a celý problém by pouze zkomplikovaly. V naší publikaci jsou shrnuty výsledky ze čtyř laboratoří, které se této problematice dlouhodobě věnují.

Článek je v tuto chvíli po recenzi doplněný po recenzním řízení a uvidíme, jaký bude jeho další osud. Redakci jsme o svém kroku informovali a na rovinu jsme napsali důvody, proč jsme postupovali takto „vědecky nestandardně“. Redakce sdělila, že recenzent zkontroluje naše doplnění, a pak že se domluvíme na dalším postupu.

Chtěli bychom poděkovat vedení Zdravotního ústavu Ostrava za podporu a za zprostředkování sdílení dokumentu v klinické skupině MZČR. Doufáme, že bude posouzen objektivně a zároveň se odborníci z MZČR přestanou vymlouvat na to, že nemají dostatek informací o protektivitě protilátek. Nyní jich mají dost. Jsme připraveni poskytnout další data a informace a zodpovědět otázky, které by odborníci z ministerstva či MeSES měli. A doufáme, že tato problematika nebude opět odložena na neurčito už kvůli tomu, že i soudy vyžadují, aby se tomu MZČR věnovalo.

Smíš se ptát: Je pravda, že neočkované osoby vytváří prostor pro vznik nových mutací?

Ptají se: čtenář David a student Honza

Odpovídá: Václav Fejt, mikrobiolog

Přišly nám dva podobné dotazy od čtenářů, citujeme z jednoho z nich: Jeden z  kamarádů mě obvinil, že popírám 100 let vědeckých poznatků ohledně vakcinace tím, že se odmítám nechat vakcinovat. Tento argument jsem se snažil vyvrátit tím, že jsem prodělal covid a věřím, že mám protilátky. Ovšem kamarád tvrdí, že viníkem mutací jsou lidé neočkovaní. Všichni od těch, co covid neměli, po ty, co ho prodělali. Jen u očkovaných lidí nevznikají mutace. Můžete mi poradit, jak reagovat?

Požádala jsem o odpověď mikrobiologa Václava Fejta:
Mutace nevznikají jinak u očkovaných či neočkovaných lidí. Viru je jedno, na koho si zasedne a u koho se mu daří. Spíše jde o to, zda ti neočkovaní onemocní po reinfekci či nikoliv. Prodělaná nemoc ve většině případů vede k tvorbě protilátek a k aktivaci buněčné imunity. Opakované infekce (včetně infekcí novou mutací) po překonání covidu jsou možné, ale právě tehdy, když poprvé nedošlo k adekvátní odpovědi. Tyto případy jsou poměrně vzácné a máme za to, že je poznáme podle nízké produkce protilátek nebo negativním testem sledujícím buněčnou imunitu. Reinfekce jsme u lidí s prokázanými protilátkami nepozorovali. Naopak jsme zachytili řadu bezpříznakových infekcí u lidí s (falešně) pozitivním PCR, které nebyly nemocí a nevedly k produkci protilátek. Zatímco samotné pozitivní PCR neznamená zaručenou ochranu po dobu 180 dnů, protilátky chrání déle.
Jiné virové nákazy, kterým je možné předejít vakcinací, se nikdy nevakcinovaly po překonané nemoci nebo stanovených protilátkách. U covidu se vede kampaň za plošnou vakcinaci i uzdravených lidí a ještě se zakazuje stanovovat protilátky. To je divné… Očkováním uzdravený nezíská žádnou výhodu a možná rizika neznáme.  A tato odlišnost oproti dřívějším postupům nás zaráží a marně pro ni hledáme vysvětlení.   Plošná vakcinace je jednodušší a levnější než stanovení protilátek z pohledu státu. Ale takové popření osobních práv nám připadá nepatřičné.
Je také potřeba rozlišovat různé situace. Senioři by měli být chráněni co možná důkladně. Pro dětí není nemoc zátěží, naopak u nich mohou převážit rizika vakcín pro nouzové použití. Plošná opatření tyto rozdíly v rizicích a přínosech ignorují.
V nepromořené populaci je významné riziko, že nakazíme rizikovou osobu, která v důsledku toho zemře. Nyní je většina populace imunní díky překonání choroby nebo po vakcinaci. Mutace nemusejí být nutně patogennější, i když se třeba šíří rychleji. A ochrana proti nim bude po překonání choroby spíš lepší nebo stejná než po vakcíně, po nemoci je imunita komplexnější. Pravda yyjde najevo s dalším vývojem situace.
Jsme rádi, že vakcinace je na rozhodnutí každého jednotlivce a nechceme ji nikomu ani rozmlouvat, ani přikazovat. Rozhodně by se lidé kvůli očkování neměli hádat, bát nebo nenávidět.

Covid-19 z pohledu anesteziologů – mezioborové odborné stanovisko ČSARIM

ČSARIM – Česká společnost anesteziologie resuscitace a intenzivní medicíny

Další odborné stanovisko s názvem COVID-19 A OBNOVOVÁNÍ PLÁNOVANÝCH OPERAČNÍCH A DIAGNOSTICKÝCH VÝKONŮ S POŽADAVKEM ANESTEZIOLOGICKÉ PÉČE vypracoval tým anestiziologů a dalších odborníků vedený prof. Vladimírem Černým. Je v něm shrnuta problematika péče o pacienty s covid-19 či po covid-19, kteří potřebují operační výkon. Dokument zmiňuje, kdy je vhodné pacienty po covid-19 operovat, jak by se měli nebo neměli před zákrokem testovat, v jakých situacích je vhodné s operací počkat. Testování není striktně nastaveno, ale je ponechán prostor nemocnicím, aby si přizpůsobily testování pacientů před zákrokem dle svých možností. Dokument je k dispozici zde.

Za zmínku stojí velmi zajímavě složený tým odborníků, kteří dokument schválili. Sami se podívejte, koho se podařilo spojit v jedné pracovní skupině. Stanovisko bylo odsouhlaseno výborem ČSARIM dne 26. 5. 2021

Odborná doporučení Společnosti pro lékařskou mikrobiologii

Zuzana Krátká

Třetí odborné doporučení, které na stránkách SMIS uvádíme, je z dílny Společnosti pro lékařskou mikrobiologii. Jde o další lékařskou odbornou společnost, jejíž názory MZČR neakceptuje.

Co říkají mikrobiologové na očkování lidí po covidu? Uznávají postinfekční imunitu a připojují se k imunologům a ke strategii podávat lidem po prodělaném onemocnění covid-19 maximálně jednu „boostovací dávku“. Jejich prohlášení ze dne 14.května 2021 podpořila i řada významných lékařů z jiných oborů . Společnost pro lékařskou mikrobiologii v dalším prohlášení vyjádřila nesouhlas s plošným testováním lidí pomocí PCR testu z preventivních důvodů, jelikož je to ekonomicky i organizačně pro laboratoře neúnosné. V době, kdy je nízká virová nálož v populaci, není takové testování odůvodněné. Testovat by se měli pouze lidé s klinickými příznaky a kontakty lidí s covid-19.

Jaká je realita? MZČR názor renomované odborné společnosti nesdílí, vyžaduje preventivní testování a počet prováděných antigenních a PCR testů je stále obrovský (viz graf dle dat ÚZIS). A od září plánuje, že si neočkovaní lidé budou testy hradit sami… K tomu není co dodat.

Jaká je imunita středoškolských studentů vůči koronaviru?

Václav Fejt, Zuzana Krátká, Hana Zelená, Arnošt Komárek

Tak už máme na stránkách serveru www. prolekare.cz zveřejněny první výsledky séroprevalenční studie.

Pro nezdravotníky shrnujeme základní informace. Pracujeme na publikaci, čímž získáváme nové závěry. Proto jsme dne 20.7. 2021 tento dokument zaktualizovali. Tedy podívejte se na finální počty a nový graf.

Studii jsme provedli v Gymnáziu v Havlíčkově Brodě v období od 8. do 21. června 2021. Zúčastnilo se jí celkem 196 studentů, z toho bylo 144 dívek (80,0 % všech dívek) a 52 chlapců (61,2 % všech chlapců), tedy 74,0 % všech studentů tří ročníků vyššího gymnázia. Cílem séroprevalenční studie bylo zjistit, kolik studentů již má protilátky proti koronaviru. Protokol studie je uveden zde. Byl schválen etickou komisí havlíčkobrodské nemocnice. Studie byla financována formou veřejné sbírky. Odběr krve a zpracování vzorků proběhlo v imunologické laboratoři Nemocnice Havlíčkův Brod. Protilátky IgG proti S proteinu v séru byly vyšetřeny metodou CLIA Abbott.  Hranice pozitivity je u této metody 50 AU/ml.

Kolik studentů mělo pozitivní protilátky?

Pozitivní protilátky jsme zjistili u 90 studentů (45,9 %) a negativní protilátky u 106 studentů (54,1 %) (Tabulka 1). Mezi ročníky nebyly zjištěny významné rozdíly.

Tabulka 1. Odhad séroprevalence (a) v populaci studentů vyššího gymnázia, (b) po jednotlivých ročnících.

věková skupinaprotilátky negativníprotilátky pozitivníproporce pozitivních [%]95% konfidenční interval [%]
všechny1069045,938,8–53,2
první ročník473139,729,0–51,5
druhý ročník303352,439,5–65,0
třetí ročník292647,333,9–61,1

Tedy téměř polovina středoškoláků měla hladinu IgG protilátek, jež je považována za průkaznou pro proběhnutí infekce. Hladina protilátek je uvedena v Grafu 1.

Graf 1. Hladina IgG protilátek u studentů. Negativní: séronegativní studenti bez známého kontaktu s koronavirem. Nevnímaví: séronegativní studenti, kteří byli v karanténě kvůli nákaze v rodině. Pozitivní: séropozitivní studenti.

V Tabulce 2 jsou uvedené hodnoty protilátek zjištěné u studentů bez protilátek a s protilátkami. 

Tabulka 2. Rozdělení hladin protilátek IgG.

  hladina IgG [AU/ml]
 NprůměrSDmediánQ1–Q3min–max
všichni196283,2685,98,2    0,9–298,3    0,0–7290,0
protilátky negativní1062,85,11,20,0–3,50,0–32,0
protilátky pozitivní90613,6909,2355,4176,8–699,6  64,2–7290,0

Pro přibližně 25 % séropozitivních studentů bylo zjištění protilátek překvapením, jelikož u nich nebyla v minulosti detekována infekce virem SARS-CoV-2.

V kolika rodinách se vyskytla infekce?

Pomocí dotazníků  jsme zjistili, že infekce se vyskytla  u 88 ze 196 rodin (44,9 %). (Pozn. údaje v dotaznících jsme v případě nejasností ověřovali ještě telefonicky nebo e-mailem, proto nám oproti datům v první verzi zprávy několik osob ve skupině s karanténou přibylo). Z celkem 88 studentů, kteří museli být s rodiči v karanténě, 61 studentů (69,3 %) mělo pozitivní protilátky, ale u 27 studentů (30,7 %) byly protilátky negativní. Tito studenti neměli klinické příznaky a ani pozitivní PCR test. Tuto skupinu jsme označili jako „nevnímavou“. Není pravděpodobné, že by v průběhu 14 denní expozice u studentů nedošlo ke kontaktu s virem. Organismus však mohl na infekci zareagovat pomocí nespecifické či T buněčné imunity, případně pomocí jiných protilátek, než které náš test stanovoval.  Každopádně tato zhruba čtvrtina středoškolské populace byla v době expozice vůči nákaze koronavirem nevnímavá (Tabulka 3).

Tabulka č. 3Odhad proporce osob nevnímavých vůči nákaze virem SARS-CoV-2  v populaci studentů vyšších ročníků gymnázia v Havlíčkově Brodě.

věková skupinavnímavínevnímavíproporce nevnímavých [%]95% konfidenční interval [%]
všechny612730,721,5–41,5
první ročník251028,615,2–46,5
druhý ročník221133,318,6–51,9
třetí ročník14630,012,8–54,3

Závěry

Naše séroprevalenční studie  potvrdila, že velký podíl mladých lidí již byl v kontaktu s koronavirem a je do značné míry odolný vůči nákaze. Studenti s protilátkami přispívají  k navození „kolektivní imunity“. Z dostupných publikací vyplývá, že u osob, které mají protilátky, je riziko reinfekcí po dobu minimálně 6-7 měsíců velmi nízké. Pokud reinfekci mají, pak probíhá asymptomaticky a nebo jen s velmi mírnými projevy onemocnění

Uvedené výsledky představují jen malou část z dat, která byla analyzována v naší studii. O dalších výsledcích vás budeme informovat na našich stránkách.  

MOC VÁM DĚKUJEME

Velmi děkujeme řediteli Gymnázia Havlíčkův Brod PhDr. Hynku Bouchalovi, Ph.D., a všem zaměstnancům školy, kteří se na studii podíleli, za pomoc s její organizací. Děkujeme také vedení Nemocnice Havlíčkův Brod a zaměstnancům laboratoře za pomoc s realizací vyšetření. V neposlední řadě děkujeme desítkám dárců, kteří naši studii pomohli financovat. Největší radost máme z toho, jaký zájem o ni měli studenti a jak pozitivní ohlas vyvolala (nejen) v jejich rodinách. Děkujeme za pomoc a připomínky také Tomáši Fürstovi a Lucii Houfkové.

Přehled doporučení České vakcinologické společnosti k očkování proti covid-19

Zuzana Krátká

Česká vakcinologická společnost k očkování proti covid-19 vydala několik odborných stanovisek, která jsou však na jejích stránkách poměrně obtížně dohledatelná. Pokud použijete tento odkaz, někdy vás zavede správně, jindy se dostanete na stránky ČVS, ale musíte si najít červenou sekci „Pro očkující lékaře“ a v ní „Doporučení a stanoviska“ (viz obrázek). Proto jsou pdf ještě uložená pod tímto článkem.

Prvním dokumentem je Společné stanovisko České vakcinologické společnosti (ČVS), České společnosti alergologie a klinické imunologie (ČSAKI), Společnosti infekčního lékařství (SIL) a Společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii (SEM) ČLS JEP ze dne 21.1. 2021 (nebo pdf na konci dokumentu). V něm jsou uvedeny základní informace k očkování uvedené jako konsenzus čtyř odborných společností. Doporučujeme přečíst si ho celé. Na toto doporučení navazuje i Doporučení ČSAKI, o kterém jsme psali zde.

Druhým dokumentem je Doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP k postinfekční imunitě po prodělaném onemocnění covid-19 a schématu očkování z 11. května 2021 (nebo pdf na konci dokumentu). K protiinfekční imunitě ČVS uvádí: “ Z publikovaných výsledků sledování pacientů po prodělaném onemocnění covid-19 je zřejmé, že vysoké hladiny specifických protilátek přetrvávají dlouhodobě a poskytují solidní ochranu před opakovanou infekcí. Nejenom humorální imunitní odpověď, ale také buněčná postinfekční imunita, přetrvává minimálně 6 měsíců po prodělané infekci.“ Co se vhodnosti očkování po infekci týče, pak se v dokumentu píše: „Na základě dostupných údajů ČVS doporučuje aplikovat první dávku vakcíny proti covid-19 nejdříve za 90 dnů, počítané od prvního PCR pozitivního vyšetření, nebo antigenního testu u symptomatických osob, kterým se prokazuje přítomnost nákazy. V případě onemocnění covid-19 po aplikaci první dávky vakcíny doporučujeme odložení aplikace druhé dávky o 180 dnů počítané od prvního PCR pozitivního vyšetření, nebo antigenního testu u symptomatických osob, kterým se prokazuje přítomnost nákazy.“

Třetím dokumentem je Stanovisko České vakcinologické společnosti ČLS JEP a Státního ústavu pro kontrolu léčiv k používání a bezpečnosti vektorových vakcín proti covid-19 (Vaxzevria a Janssen) ze dne 20.5. 2021 (nebo pdf na konci dokumentu). V tomto dokumentu je zdůvodněno změněné doporučení aplikace vakcín Vaxzevria a Janssen, které jsou nedoporučeny lidem mladším 60 let. Došlo k tomu poté, co byl zjištěn vyšší výskyt syndromu označovaného jako trombózy s trombocytopenií (TTS), frekvence výskytu TTS byla 1:100 000 dávek. Příhody byly dosud hlášeny častěji u žen v mladším věku (do 60 let). Pří nízké incidenci
onemocnění covid-19 v populaci (55/100 tisíc) možné riziko vzniku TTS převyšuje benefit očkování těmito vakcínami v prevenci závažných průběhů a úmrtí ve věkové kategorii osob do 59 let. Na doporučení zareagovalo MZČR dne 9.6.2021.

Čtvrtým dokumentem je Očkování proti onemocnění covid-19 u těhotných a kojících žen, přičemž jde o konsenzuální stanovisko České vakcinologické společnosti ČLS JEP a České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP. ze dne 3.6.2021 (nebo pdf na konci dokumentu). V něm se uvádí, že rozhodnutí o očkování proti covid-19 v těhotenství je osobní a individuální volbou těhotné ženy. Očkování proti covid-19 v těhotenství je vhodné zejména u žen s vyšším rizikem nákazy (uvedeny jsou konkrétně tyto: věk nad 35 let, obezita, diabetes mellitus, preexistující hypertense, závažná chronická a onkologická onemocnění, astma bronchiale) a u žen se zvýšeným rizikem závažného průběhu onemocnění covid-19. Očkování v těhotenství je vhodné plánovat po dokončeném 12. týdnu těhotenství. Odborníci upozorňují, že zatím poměrně malý počet žen otěhotnělo poté, co dostaly vakcínu. Dosud nebyly zaznamenány žádné známky komplikací při očkování těhotných žen, ale počty očkovaných jsou stále ještě příliš malé
na definitivní závěry.

Co se očkování kojících žen týče, tak odborníci společností uvádějí, že: „Na základě mechanismu účinku vakcín proti covid-19 v lidském těle nejsou tyto vakcíny považovány za rizikové pro kojící ženu a její kojené dítě. Kojící ženy mohou proto být také očkované proti covid-19. Zatím neproběhlo dostatečné množství klinických studií na očkování proti covid-19 u kojících žen. Nejsou tedy dostupná data ohledně bezpečnosti vakcín proti covid-19 u kojících žen, efektu vakcín proti covid-19 na kojené dítě a efektu vakcín proti covid-19 na produkci či exkreci mléka. První studie prokazují možnost přenosu protilátek po očkování do mateřského mléka. Očkování těhotných a kojících žen by tak mohlo poskytovat jak maternální, tak neonatální ochranu před onemocněním covid-19.“

Jenom připomeneme, že předsedou ČVS je prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D. a členy výboru jsou z mediálně známých osobností prof MUDr. R. Prymula a MUDr. D. Dražan.