Za šíření hoaxů budou padat tresty! Vláda vyhlásila válku covidovým dezinformátorům. Začít by měla na ministerstvu zdravotnictví a u poradců ministra Válka
Praha, 27. ledna 2022
Prvky totalitního režimu, šikany a cenzury projevu se postupně objevují v nových rozhodnutích vlády. Jak jinak se dá vysvětlit její záměr, začít trestat lidi, kteří podle ní, šíří covidové dezinformace. Lékaře chce pokutovat nebo dokonce vylučovat z České lékařské komory. Máme se začít bát prezentovat své názory, odlišné od vládní propagandy? A přitom k největším dezinformátorům patří v prvé řadě různí odborníci v rozmanitých poradních týmech jednotlivých ministrů a samotné ministerstvo zdravotnictví, které na svých webových stránkách zveřejňuje řadu hoaxů. Proto by vláda měla začít právě u nich, shodují se právníci institutu Pro Libertate a odborníci ze Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SMIS).
Před několika dny oznámila vláda, že připravuje novou reklamní kampaň proti covidovým dezinformacím a tvrdě zakročí proti těm, kdo dezinformace a hoaxy šíří. Základ kampaně připravilo ministerstvo vnitra ve spolupráci s ministerstvy zdravotnictví, obrany, zahraničí a Úřadem vlády. Zaměří se na konkrétní dezinformátory a chce je trestat. Vzhledem k tomu, že podle členů vlády patří mezi dezinformátory také někteří lékaři, chtějí je pokutovat nebo dokonce vyloučit z České lékařské komory.
Zamést před svým prahem by si ovšem měla především vláda. Po předchozím ministrovi zdravotnictví zdědila kostlivce, kteří dosud visí na webových stránkách zmíněného ministerstva. Dezinformačnímu kostlivci se věnovali odborníci ze SMIS, kteří na svých stránkách okomentovali devět významných dezinformací, které si na webu ministerstva zdravotnictví můžete přečíst. Uvedená tvrzení na oficiálním portálu státní instituce nereflektují vývoj vědeckých poznatků, nereagují na doporučení světových zdravotnických organizací (CDC, ECDC, WHO) a podvádějí širokou veřejnost. „Od počátku řešení epidemie upozorňujeme na nutnost opírat svá tvrzení o odborné publikace a o data získaná v rámci správně provedených klinických studií. Pohledy na problematiku se můžou různit, je třeba vést diskusi. Není ale možné nereflektovat vývoj vědeckých poznatků. A současně není možné usurpovat si právo na jedinou pravdu,“ tak vidí situaci imunoložka Zuzana Krátká ze Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
Členové Pro Libertate a SMIS dále poukazují na to, že apel pana ministra na přesné informace, by se měl týkat také všech medii oblíbených odborníků, kteří dosud mohou zcela beztrestně sdělovat své ničím nepodložené výhrůžky a domněnky, a tím mást veřejnost. Je s velkým podivem, co vše jim dosud procházelo. Je nezbytné, aby i tito odborníci, pokud chtějí komunikovat s veřejností prostřednictvím médii, byli schopni reagovat na nové poznatky. Protože kdo chvíli nevnímá, již stojí opodál.
„Pokud bude kampaň založena na rozumné komunikaci a široké diskusi, vyvracející lži a dezinformace, šířené ze strany ministerstva zdravotnictví a jeho externích poradců, pak s ní určitě souhlasím. Vyhrožovat ale komukoliv tím, že proti němu bude zakročeno pro jeho odborný názor, považuji v demokratické zemi za nepřijatelné. Označit pak tuto kampaň za válku, to překračuje meze jakéhokoliv vkusu – dokonce i u předchozí vlády by to bylo moc, natož pak u této, vlády tzv. demokratické koalice,“ komentuje nový plán vlády Tomáš Nielsen, právník a předseda Pro Libertate – Institutu práva a občanských svobod.
Příběh zdravotníka Daniela Ďuriše, dnes vojáka v záloze, který dříve pracoval jako profesionální zdravotník 43.výsadkového praporu v Chrudimi útvaru rychlého nasazení.
V rozhovoru přibližujeme princip aktivních záloh v Armádě ČR, výcviku vojáků pro poskytnutí zdravotní péče, zásobách zdravotnického materiálu i názoru na dovoz zdravotních pomůcek z Číny, zkušenostech záchranáře v prvním období pandemie (dubnu – červnu 2020), zkušenosti na oddělení ARO, spolupráci na přípravě pandemického plánu pro Českou republiku, zkušenostech s aplikací vakcín proti „prasečí chřipky“ v roce 2009.
„Nemůžeme svou moc neustále delegovat na někoho jiného. Je to těžké přijmout svou odpovědnost a hovořit ve svém životě pravdu. Když pravdu přijmeme, pak víme, co máme v životě změnit. Pak můžeme odstranit mnoho věcí, co můžeme změnit. Zároveň můžeme odstranit odpovědnost systému, na který to stále házíme.“, hovoří o své životní filozofii. Dnes se Daniel věnuje kurzům výcviku přežití, a to i u dětí.
Druhý rozhovor je s kapitánem Tomášem Ježkem, který pracuje u Policie České republiky v oblasti kybernetické kriminality. Hovoříme o postupné proměně společnosti, současném dění a celospolečenské situaci. “Rodí se pomalu nová doba.”, říká v rozhovoru. Přibližujeme odbornost a celkové téma kybernetické kriminality, zneužívání digitálního světa i rostoucí kriminalitu v prostředí sociálních sítí.
“Media informují tendenčně a informace různě ohýbají. Ptám se. Kdo jim platí ušlý zisk? Když poslední dobou už ani nevyhledávají senzace. Pozoroval jsem to nejvíce na demonstracích. Vlastní zkušenost mám z Českou televizí, kdy se mnou natočili dlouhý rozhovor, ale do vysílání pak dali dvě nejpitomější větičky.”
Více informací a kratší videa jsou k dispozici na kanálu Inovace Republiky:
Vědecké poznatky o infekci koronavirem se vyvíjejí a odborníci na Ministerstvu zdravotnictví jsou zodpovědní za to, aby poskytovali občanům kvalitní a pravdivé informace. Bohužel tomu tak není. Ministerstvo zaspalo na celé čáře. Podívali jsme se na webovou stránku MZČR, sekci o dezinformacích , a zaměřili jsme se na ta tvrzení, která „mají logiku“. Kdo má pravdu a kdo je dezinformátor?
Za poslední dva roky se v češtině objevila celá řada nových slov. Lockdown, antivakcer, provakcer, kovidárium… Kromě nich jsou ale slova, která existovala i dříve, jen se tak masivně nepoužívala. Nejvýznamnějším z takovýchto slov je slovo dezinformátor. Když se podíváme na Wikipedii, zjistíme, že: „Dezinformace je lživá, klamná, falešná informace, která má za cíl ovlivnit úsudek a názor jedince, více osob či celé společnosti tak, aby vyvolala zdání důvěryhodnosti a pravdivosti. Člověku, který šíří dezinformace, se říká dezinformátor.“ Dnes se touto nálepkou označuje každý, kdo má nepohodlný názor na chaotické vládní řízení epidemie (bez ohledu na to, o které vládě je řeč), a to včetně odborníků z oborů epidemiologie, virologie nebo imunologie, kteří mají co říct. Ale říkají něco jiného než je oficiální linie, a proto jsou místo toho, aby se s nimi diskutovalo, dehonestováni a nálepkováni jako dezinformátoři. Ono prohlásit o někom, že je dezinformátor, je mnohem jednodušší než vyvracet podložené názory.
Když se nedokážou mezi sebou dohodnout ani vědci, jde z toho jednomu hlava kolem. A proto si normální člověk raději najde spolehlivé zprávy o tom, co jsou dezinformace a co ne, abychom jim, nedej Bůh, v dobré víře nepodlehli a neuvěřili! A kde jinde najít takové spolehlivé zprávy než na stránkách autority nejvyšší, Ministerstva zdravotnictví? Dáme si tedy do vyhledávače termíny ministerstvo zdravotnictví dezinformace covid – a ejhle, máme úspěch! Strýček Google se na nás usmál a hned první odkaz pod názvem „Dezinformace, lži, hoaxy a alternativní fakta o covid-19“ bude nejspíše přesně to, co hledáme. A tak se pojďme na ty nebezpečné dezinformace podívat – budu vycházet z verze této stránky platné k 15.1.2022 (a pokud ministerstvo stránky změní, stačí se pro ověření podívat na archiv stránek zde). Rovnou upozorňuji, že dezinformacemi typu „Vakcíny jsou zločinem proti lidskosti“ nebo „Vláda kráčí ve stopách Mengeleho“ se zabývat nebudu, protože tato slova rozumně uvažující člověk zkrátka nevypustí. Budu se zabývat jen těmi body, které popírají stanoviska vědců, kteří jsou označováni za dezinformátory.
Dezinformace č. 1 – Vakcína je údajně škodlivá
Hned u první „dezinformace“ poruším předchozí slib, že se budu zabývat jen prohlášeními vědců. Dal jsem si totiž tu práci a schválně našel předběžnou smlouvu mezi AstraZenecou a Evropskou komisí. A světe, div se, v Section 14.1 se tam opravdu píše (mnoha slovy) o tom, že AstraZeneca nenese žádnou zodpovědnost za jakékoliv vedlejší účinky vakcíny a tu přebírají jednotlivé státy. Navzdory tomu, že factcheckeři, kteří tak neúnavně bojují proti dezinformacím, tvrdí, že nic takového pravdou není (zde). Opírají se přitom o vyjádření politiků ze září 2020, že nic takového nebude možné, a o facebookové stránky nazvané „Evropská komise v ČR“, kde se objevilo opět jen tvrzení, nepodložené ničím jiným. Takže kde je pravda? Ve smlouvě zveřejněné na serveru Evropské komise, nebo na stránkách factcheckerů? Když hledám dále, vidím další novinový článek ve skotském deníku Herald, že případné odškodné britským občanům bude platit britská vláda, protože AstraZeneca se vyvázala ve smlouvě z odpovědnosti (zde). Ale to je Británie, která už není v EU, takže pořád nevíme, jak to tedy je. Nedokážu to s jistotou posoudit. Mohlo dojít k následné změně předběžné smlouvy (ale proč ji pak nemůžu najít?). Je možné i to, že to je standardní klauzule, která je přítomná ve všech smlouvách o vakcínách – smlouvu o vakcínách např. na chřipku se mi ale nepodařilo dohledat. Ale nedokážu říct, jestli se jedná o dezinformaci, nebo ne – a spíše věřím dokumentům zveřejněným na stránkách EK než prohlášením politiků a factcheckerů.
O tom, jestli jsou vakcíny proti COVIDu-19 škodlivé nebo ne, můžeme asi vést dlouhé debaty. Je pravda, že vakcíny jsou nesmírně užitečné pro ochranu rizikových jedinců před závažným průběhem covidu. A jednoduše a zkratkovitě tak zaslepeně říct, že „vakcíny jsou nebezpečné“ je zkrátka hloupost. Stejně tak ale nemůžeme (na základě krátkodobých studií provedených výrobci) s jistotou říct, že jejich bezpečnost je naprosto zaručena. Průběžná dlouhodobá sledování, o kterých se zmiňuje text MZČR, jsou prováděná EMA nebo SÚKLem a jsou velmi ovlivněna mírou tzv. podhlášení – tedy tím, kolik lidí své problémy vzniklé po vakcíně těmto institucím nenahlásí. Přesná míra podhlášení zůstává otázkou, ale odhaduje se na velkou většinu případů – skvělý článek o tématu hlášení nežádoucích účinků v americkém systému VAERS najdete v češtině třeba z pera Štěpána Čábelky tady. Ale schválně, znáte někoho, u koho se po vakcíně skokově zhoršil zdravotní stav – objevily se nové problémy například s klouby, případně se mu zhoršily nemoci, které měl už dávno před vakcínou, ale nezpůsobovaly větší obtíže? Pokud ano, zkuste se ho zeptat, jestli on nebo jeho lékař na SÚKL tento nežádoucí účinek nahlásili… A pokud ne, povězte mu, že to nahlásit může i sám zde. Protože SÚKL ani EMA nemůžou nic vyhodnocovat, pokud se o problémech nedozví.
O tom, že vakcíny mohou ve vzácných případech způsobovat myokarditidy [1], (zvláště u mladých mužů), neurologické problémy [2] a mohou vést i k úmrtí [3], se ale píše i ve vědeckých článcích. Dokonce SÚKL spolu s Českou vakcinologickou společností už loni v květnu uvedl, že při nízkém počtu nakažených převažují u mladých lidí rizika vakcín od AstraZenecy a Janssenu nad přínosy [4]. Ano, tyto případy jsou extrémně vzácné a všechny tyto problémy se mohou vyskytnout (a asi i častěji vyskytnou) i po COVIDu. O vedlejších účincích vakcín ale zkrátka stále nevíme dost – a k datům, které by nám umožnily tyto nežádoucí účinky zhodnotit, je velmi obtížné získat přístup. Pokud by tento článek četl někdo ze zaměstnanců zdravotních pojišťoven, kdo by byl ochotný taková data (anonymizovaná) k analýze zpřístupnit, ozvěte se SMIS, prosím – můžeme společně udělat velký kus práce pro potvrzení nebo vyvrácení zpráv o škodlivosti vakcín.
Suma sumárum – „dezinformace“ je asi stejně pravdivá jako její vyvrácení ministerstvem. Řečeno fotbalovou terminologií – MZČR vs „Dezinformátoři“ 1:1. Pořadí udávám takto, protože MZČR jsou vzhledem k podpoře médií a fanoušků jednoznačně „domácí“.
Dezinformace č. 2 – Vakcína nebude účinná
Ach ano, malá účinnost vakcíny je jasnou dezinformací. Dnes již víme, že vakcína je skvěle účinná a stejně jako jiné vakcíny (proti tetanu, TBC, zarděnkám, neštovicím apod.) poskytuje dlouholetou ochranu proti onemocnění a jeho šíření… Nebo že by to tak nebylo? Že by imunita získaná očkováním rychle klesala a s každou další variantou viru by byly vakcíny proti původnímu viru stále méně a méně účinné? Že by to byl důvod, proč jsme momentálně nuceni do třetí dávky a v Izraeli už se očkuje čtvrtou dávkou? To určitě ne, to přece mohou tvrdit jen dezinformátoři.
O tom, že nedochází k urychlení v té části vědeckých studií, která se týká bezpečnosti, si po zveřejnění studie Pfizeru předkládané pro schválení vakcíny pro děti ve věku 5–11 let, kde byla polovina dětí sledována pouze dva týdny po druhé dávce vakcíny [5], můžeme myslet také své.
Co z toho tedy vyplývá? Záleží na tom, proti čemu má být vakcína účinná. Proti vážnému průběhu u rizikových osob? Ano, je relativně účinná, i když zdaleka ne dokonalá. Proti onemocnění a proti šíření nemoci nakaženým? Ano, pár týdnů výrazně pomůže, ale pak ta efektivita rychle klesne. A přeočkovávat se každé dva nebo tři měsíce zkrátka není cesta, jak už řekla i Evropská léková agentura EMA (např. zde).
Oba týmy tedy opět skórují, ale více ze hry měli rozhodně „dezinformátoři“.
MZČR vs „Dezinformátoři“ 2:2
Dezinformace č. 3 – Každá vakcína bude jinak účinná
Tady asi nemusíme dlouho bádat a přemýšlet nad tím, jestli věta „Každá z vakcín bude jinak účinná“ je nebo není dezinformace. To, že se od sebe vakcíny navzájem liší jak v účinnosti a délce ochrany [6, 7], tak v nežádoucích účincích [8], bylo ukázáno v mnoha studiích včetně českých. Níže je uveden graf ukazující pokles účinnosti vakcíny proti nakažení v čase.
Graf č. 1 – Pokles účinnosti vakcín podle Cohn a kol., 2021
MZČR vs „Dezinformátoři“ 2:3
Dezinformace č. 4 – Vědci zkouší novou neznámou technologii, tzv. mRNA vakcínu
S trochou nadsázky by se chtělo říct, že studená heliová fúze, která by vyřešila světové energetické problémy, už se také studuje 30 let a pořád ji nikdo nikde nezprovoznil. Ale vážně – před vakcínami na covid nebyla pro použití na lidech schválena žádná vakcína na bázi mRNA. Proběhlo několik klinických studií s mRNA vakcínami (na vzteklinu, později na ptačí chřipku, cytomegaloviry, viry zika a chikungunya a další), ale žádná z nich neprošla do doby schválení vakcíny na COVID až ke klinickému schválení a běžnému použití v populaci[9]. Opatrnost je tak na místě a farmakovigilance (sledování případných nežádoucích účinků) by měla být velmi pečlivá. Ale jak vám potvrdí většina lékařů, kterých se zeptáte, sledování nežádoucích účinků pečlivé rozhodně není. Lékaři nehlásí každého, kdo přijde se zhoršením stavu po vakcíně, protože vypsat hlášení zkrátka trvá dlouho a v čekárně sedí dalších X lidí, kteří čekají na ošetření, takže se s hlášením lékař nemůže zdržovat (zvláště, když obvykle není možné prokázat jasný vztah mezi vakcinací a vznikem problému).
Nicméně to, že použití mRNA vakcín na lidech je u vakcín na covid mimo klinické studie schváleno poprvé, je pravda. Proto je pravdivé i tvrzení, že mRNA vakcíny jsou novou a dosud nedostatečně vyzkoušenou technologií.
MZČR vs „Dezinformátoři“ 2:4
Dezinformace č. 5 – Očkování nebude mít význam pro ty, co nemoc prodělali
Přidáme další graf – tentokrát graf doc. Komárka založený na datové sadě ÚZISu, který ukazuje obsazenost lůžek na jednotkách intenzivní péče jedinci, kteří byli očkovaní, nebyli očkovaní a prodělali či neprodělali virus (přesněji řečeno měli či neměli v minulosti pozitivní výsledek PCR testu). Abych trochu parafrázoval Pelíšky: „Co vidíš? Ti, co prodělali (ať už jsou očkovaní nebo neočkovaní) na JIP prakticky nejsou. Tak vidíš…“ Tolik k ochraně před onemocněním se závažným průběhem. Pro jistotu upozorňuji, že jsem si vědom faktu, že velikost jednotlivých skupin není stejná – ale lidí, kteří onemocnění prodělali (měli pozitivní PCR test), je více než 2,5 milionů, takže kdyby mezi nimi bylo významné procento těch, kdo skončí na JIP, v grafu by jejich linka byla mnohem výš. Navíc je vidět, že tento ochranný účinek proti hospitalizaci na JIP platí bez ohledu na to, jestli lidé, kteří nemoc prodělali, byli nebo nebyli očkovaní.
A jak je to s ochranou před onemocněním COVID? Izraelská studie na více než 6 milionech lidí také ukázala, že ti, kteří nemoc prodělali, jsou chráněni před další infekcí lépe než ti, kteří jsou očkovaní [10], totéž potvrdila i česká studie [7]. Abych ale nebyl špatně pochopen – opět to opakuji a budu to opakovat pořád: u rizikových lidí má očkování stále velký význam. Abych získal ochranu proděláním, musím v první řadě onemocnění přežít a pokud patřím mezi rizikové, nemusí se mi to bez vakcíny podařit. Proto je u rizikové populace očkování velmi žádoucí.
Nicméně tvrzení MZČR, že očkování vytvoří lepší a dlouhodobější imunitu než prodělání nemoci, je jasná dezinformace, kterou bych nejraději odměnil dvěma góly do sítě MZČR. Ale buďme hodní, zůstaňme při jednom.
MZČR vs „Dezinformátoři“ 2:5
Dezinformace č. 6 – K získání kolektivní imunity by stačilo promořit populaci
Vlastně stejná písnička a příliš snadný gól do branky domácích. Samozřejmě, že jsou lidé, kteří onemocní opakovaně, ale, jak vidíme výše, tito lidé nekončí na JIP. A jak už jsme si řekli výše, imunita po očkování rozhodně není silnější a dlouhodobější než po prodělání nemoci.
MZČR vs „Dezinformátoři“ 2:6
Dezinformace č. 7 – Naočkovat by stačilo jen rizikové skupiny
Toto je jeden z nejzásadnějších bodů a vlastně opět souvisí s předchozími. Proto řekněme důležitou větu – virus se šíří i naočkovanou populací, jak vidíme třeba v Dánsku. Těsně před Vánoci mělo Dánsko naočkovaných dvěma dávkami přes 90 % dospělé populace a třetí dávku dostala přibližně polovina (je možné ověřit na stránkách EU Vaccine Tracker), a přesto se objevila největší vlna nakažených od počátku pandemie.Oficiální zdroje se nás snaží přesvědčit, že za to může ten „zlý omikron“, ale graf vpravo ukazuje, že výrazný nárůst začal už v listopadu, tedy dlouho před omikronem.Ten se začal prosazovat až právě v prosinci a v půlce prosince začal být zodpovědný za většinu případů – určitě si všimnete, jak ta špička omikronu „vyskočila“ nad vlnu způsobenou předchozí mutací. Ale to bylo v době, kdy počty nakažených byly okolo 6 tisíc osob denně, dnes je to přes 20 tisíc (Dánsko je oproti nám do počtu obyvatel cca. poloviční).
Jinými slovy, vakcinace šíření viru evidentně nezabrání. Může jej omezit, ale nezabrání mu. A v takovém případě by naočkování rizikových pacientů a prodělání choroby nerizikovými pacienty (protože prodělání, jak už víme, vytvoří lepší imunitu) opravdu mohlo být pro ochranu populace lepší řešení. To by platilo zvláště tehdy, pokud by šlo ruku v ruce s tím, že by se v primární péči konečně začalo místo čekání, jestli se pacient dostane do stavu, kdy musí volat záchranku, opravdu léčit. Dalším krokem by pak bylo otevřít společnost – bez omezení, bez roušek. Tak, aby se všichni, kdo už mají imunitu, setkávali se s malými množstvími viru a dále ji „trénovali“.
Stačí se podívat na Švédsko (přibližně stejná populace jako Česko), které šlo vlastní cestou. Na začátku bylo za vyvrhele moudré a rozumné EU, nicméně dnes už se na něj v médiích tolik nepoukazuje. Proč? Protože od května 2021 dodnes tam zemřelo necelých 1000 covid-pozitivních pacientů. U nás za stejnou dobu 6000. Celkem ve Švédsku zemřelo 15 tisíc lidí, u nás se číslo blíží ke 40 tisícům. A ano, ve Švédsku mají vyšší celkovou proočkovanost – cca 70% proti našim cca 63%. Uvidíme, co ve Švédsku napáchá omikron, který se tam teď začal šířit stejně jako u nás; dá se odhadovat, že povede také k menšímu počtu úmrtí než u nás. Už jenom proto, že Švédsko testuje na covid jen symptomatické jedince, takže má ve statistikách i mnohem méně zemřelých z jiných důvodů, ale „s covidem“, než my.
Je tady nicméně jedno „Ale“. Může mít COVID i u nerizikových lidí dlouhodobé následky? Ano, může. Ale opět jsme u toho, že abychom to byli schopni dobře posoudit, potřebujeme data. Opravdová data o spotřebě zdravotní péče u očkovaných a neočkovaných lidí, u lidí, kteří covid prodělali a neprodělali, data o jejich nových problémech vzniklých po onemocnění a po očkování. Pokud můžete, pomozte nám je získat, prosím.
V každém případě je možné mít na tento problém odlišné názory. Od toho je věda – aby se odlišné názory objevovaly a diskutovalo se o nich. Je možné, aby ministerstvo napsalo, že s takovýmto názorem nesouhlasí. Ale není možné, aby jej označilo za dezinformaci.
A proto MZČR vs „Dezinformátoři“ 2:7
Dezinformace č. 8 – Očkování jako nový totalitní nástroj
Tento bod je v současné situaci obzvlášť „šťavnatý“, nemyslíte? Ve chvíli, kdy povinné očkování některých skupin bylo schválené, kdy studentům některých oborů bylo vyhrožováno, že pokud se nenaočkují, nedostudují, kdy pracovníkům v sociálních službách, lékařům, policistům a příslušníkům dalších složek Integrovaného záchranného systému hrozilo, že si ztratí své zaměstnání a mnozí i bydlení (to se týkalo těch žijících ve služebních bytech), tato „dezinformace“ stále visela na stránkách ministerstva jako dezinformace. To je ukázkou buď nebetyčné drzosti, nebo naprostého šlendriánství.
Naštěstí vláda udělala (doufejme, že ne poslední) správné rozhodnutí a povinné očkování zrušila. Nebýt toho dlouhého otálení, které mělo za následek, že mnoho těch, kteří se očkovat nechtěli, ale strach z propuštění či znemožnění dostudovat byl silnější (a další čekání by už způsobilo, že by nestihli doočkování včetně všech intervalů), zasloužila by si vláda potlesk. Takhle je to potlesk s pachutí v ústech. Nicméně dělení na dvě skupiny dle očkovacího pasu trvá a proto opět skórují „dezinformátoři“.
MZČR vs „Dezinformátoři“ 2:8
Dezinformace č. 9 – Antigenní testy jsou nespolehlivé
Dle výzkumů, které byly prováděny ve spolupráci Zdravotního ústavu Ostrava a nemocnice Karviná-Ráj, existují antigenní testy, které jsou prakticky lepší než PCR, protože detekují na rozdíl od ní jen živý virus (tedy neposílají zbytečně do karantény lidi, kteří nejsou nemocní, ale mají na sliznici jen mrtvé částečky viru) a jsou přitom schopny detekovat přes 95 % případů s životaschopným virem [12]. Jsou ale naopak i testy, které jsou prakticky k ničemu [13]. Z 12 antigenních testů, které byly zkoumány, byla celá řada testů kvalitních – ale všechny kvalitní patřily do skupiny testů z nosohltanu (tedy odebíraných nepříjemně z hloubky nosu). Žádný z testů hodnocených v těchto studiích, které využívaly vzorku slin nebo vzorku jen z přední části nosu, ani zdaleka nesplňoval výrobcem deklarované parametry (tím „ani zdaleka“ myslím například „výrobcem deklarovaná senzitivita 95%, reálná senzitivita 30%“). Určitě mohou existovat kvalitní antigenní testy ze slin nebo ze spodní části nosu a byly publikovány studie o takových testech. Pro masivní používání by tak ale bylo nutné nespoléhat se na údaje výrobců, ale provést nezávislé testování, což se příliš neděje, není k němu vůle. A to je chyba.
Věta „Spolehlivost je až 90 %“ tedy je chybná jak s ohledem na maximum, které může být u dobrých testů i vyšší, tak na minimum (dá se argumentovat, že účinnost 20 % také spadá do kategorie „až 90 %“), ale to bychom mohli také tvrdit, že smrtnost covidu je až 100 % a že plat v ČR je až milion měsíčně. Ano, někdo takový asi bude, ale nic to nevypovídá o platech většiny pracujících, stejně jako tvrzení „spolehlivost testů je až 90 %“ nic nevypovídá o kvalitě většiny testů – zvláště těch, které se masově používají ve školství a ve firmách. A to říkám jako spoluautor tří vědeckých článků o antigenních testech opublikovaných v zahraničních impaktovaných odborných časopisech.
MZČR vs „Dezinformátoři“ 2:9
ZÁVĚR
Někdo určitě může namítnout, že ministerstvo dělalo všechno správně a že reagovalo vždy podle „současného stavu poznání“. Tento argument ale neobstojí – ony takzvané „dezinformace“ vznikaly přece v době, kdy vědci, označovaní za „dezinformátory“ měli k dispozici stejné informace jako ti, kteří „kopali za ministerstvo“. A přesto se s odstupem času informace předkládané „dezinformátory“ ukázaly jako pravdivé. Navíc tato argumentace ministerstva je na stránkách MZČR ještě i 24. ledna 2022. A to už i leckterý hráč ministerstva veřejně přiznává, že jejich argumentace je nepravdivá.
Když zůstaneme u fotbalové terminologie, řekl bych, že to byl docela výprask. A to ještě dva góly uznané MZČR byly pouze za remízy, kdy pravda byla částečně na obou stranách.
A pak už nezbývá než vrátit se k otázce v nadpisu: KDO JE TADY DEZINFORMÁTOR?
Literatura:
Matta, A.; Kunadharaju, R.; Osman, M.; Jesme, C.; McMiller, Z.; Johnson, E. M.; Matta, D.; Kallamadi, R.; Bande, D., Clinical Presentation and Outcomes of Myocarditis Post mRNA Vaccination: A Meta-Analysis and Systematic Review. Cureus 2021, 13, (11), e19240.
Shao, S. C.; Wang, C. H.; Chang, K. C.; Hung, M. J.; Chen, H. Y.; Liao, S. C., Guillain-Barré Syndrome Associated with COVID-19 Vaccination. Emerging infectious diseases 2021, 27, (12), 3175-3178.
Sessa, F.; Salerno, M.; Esposito, M.; Di Nunno, N.; Zamboni, P.; Pomara, C., Autopsy Findings and Causality Relationship between Death and COVID-19 Vaccination: A Systematic Review. J Clin Med 2021, 10, (24), 5876.
společnost“, C. v.; SÚKL Stanovisko České vakcinologické společnosti ČLS JEP a Státního ústavu pro kontrolu léčiv k používání a bezpečnosti vektorových vakcín proti covid-19 (Vaxzevria a Janssen). https://www.vakcinace.eu/data/files/downloads/stanoviskocvs_suklkbezpecnostivektorovychvakcin_20_kveten2021.pdf (14/1/2022),
FDA FDA Briefing Document EUA amendment request for Pfizer-BioNTech COVID-19 Vaccine for use in children 5 through 11 years of age. https://www.fda.gov/media/153447/download (22/12/2021),
Cohn, B. A.; Cirillo, P. M.; Murphy, C. C.; Krigbaum, N. Y.; Wallace, A. W., SARS-CoV-2 vaccine protection and deaths among US veterans during 2021. Science 0, (0), eabm0620.
Berec, L.; Šmíd, M.; Přibylová, L.; Májek, O.; Pavlík, T.; Jarkovský, J.; Zajíček, M.; Weiner, J.; Barusová, T.; Trnka, J., Real-life protection provided by vaccination, booster doses and previous infection against covid-19 infection, hospitalisation or death over time in the Czech Republic: a whole country retrospective view. medRxiv 2021, 2021.12.10.21267590.
Katella, K. Comparing the COVID-19 Vaccines: How Are They Different? https://www.yalemedicine.org/news/covid-19-vaccine-comparison
Dolgin, E., How COVID unlocked the power of RNA vaccines. Nature 2021, 589, (7841), 189-191.
Goldberg, Y.; Mandel, M.; Bar-On, Y. M.; Bodenheimer, O.; Freedman, L.; Ash, N.; Alroy-Preis, S.; Huppert, A.; Milo, R., Protection and waning of natural and hybrid COVID-19 immunity. medRxiv 2021, 2021.12.04.21267114.
news7h Omicron cases soar in Denmark and UK send warning to rest of Europe. https://news7h.com/omicron-cases-soar-in-denmark-and-uk-send-warning-to-rest-of-europe/ (22/12/2021),
Homza, M.; Zelena, H.; Janosek, J.; Tomaskova, H.; Jezo, E.; Kloudova, A.; Mrazek, J.; Svagera, Z.; Prymula, R., Five Antigen Tests for SARS-CoV-2: Virus Viability Matters. Viruses 2021, 13, (4), 684.
Homza, M.; Zelena, H.; Janosek, J.; Tomaskova, H.; Jezo, E.; Kloudova, A.; Mrazek, J.; Murinova, V.; Madar, R., Performance of Seven SARS-CoV-2 Self-Tests Based on Saliva, Anterior Nasal and Nasopharyngeal Swabs Corrected for Infectiousness in Real-Life Conditions: A Cross-Sectional Test Accuracy Study. Diagnostics 2021, 11, (9), 1567.
Z řad příznivců a členů sdružení Iniciativa 21 a SMIS se vytvořila pracovní skupina lékařů, kteří se věnují tématu primární péče o pacienty s Covid-19. V tisku i na sociálních médiích se diskutuje již dlouho nízká dostupnost primární péče. Nás trápí, že jsou mezi námi lékaři, kteří se o pacienty nestíhají starat nebo je odmítají. Hledáme příčiny tohoto problému a chceme navrhnout řešení. Víme o tom , že mnoho praktických lékařů už dva roky statečně bojuje v první linii. Jejich pracovní nasazení je extrémní. Je pravdou, že péče o pacienty byla i oficiálně poměrně dlouho směrována na telefonní kontakt, ale záhy se ukázalo, že pacienty je nutné klinicky vyšetřit, aby nedocházelo ke komplikacím. Pojďme tedy postupně celý problém popsat a navrhnou řešení
Jaká je tedy současná náplň práce praktického lékaře? Z pohledu MUDr. Jana Brodníčka je „primární péče“ o tomto:
Pacienti, ale i odborníci z ministerstva zdravotnictví předpokládají, že se o nemocné s infekcí koronavirem postará praktik. Neřeší počty pacientů, lékař to zvládne, ať jich bude kolik chce. V ideálním světě si lékař s nimi domluví přesný čas tak, aby se mu nemísili s neinfekčními, vyšetří je, nabere krev do laboratoře, osnímkuje, včasně a úspěšně je zaléčí. Lékař také napíše žádanky na PCR, neschopenky (ty donedávna též i jejich kontaktům, protože hygiena to přece nemůže všechno stihnout). Dá jim domů oxymetr a pravidelně je bude telefonicky kontrolovat. A k tomu lékař pochopitelně udrží všechnu ostatní necovidovou péči. Jsou to přece jeho pacienti a bere na ně kapitaci. A jako uvědomělý doktor ještě naočkuje zájemce a přemluví ty, kteří očkování nechtějí. Pokud to takto nefunguje, pak je to tím, že se lékař bojí covidu, nebere telefony, o pacienty se nechce starat a chce mít víc volného času…. Nežijeme v ideálním světě. Je na čase si přiznat, že kapacita lékařů je omezená. Pokud chtějí zachovat i běžnou necovidovou péči, pak stihne lékař ošetřit jednotky covid pacientů denně, pro které vyčlení čas nebo rozšíří standardní ordinační dobu. Klinicky je vyšetří, udělá AG test, vyšetří saturaci. Kdo má v ordinaci POCT diagnostiku, vyšetří případně CRP nebo D dimer – pro značnou část zvláště venkovských praxí není bezprostředně dostupné laboratorní vyšetření, natož RTG. Tedy praktik neošetří davy, a nevyšetří je ve stejném rozsahu jako v nemocnici!
Je-li pacientů moc, pak se na velkou část z nich péče nedostane a nebo (druhou možností) je nutné na čas zcela zastavit necovidovou primární péči a z ordinací udělat de facto covidové ambulance. Díky tomu lékař vyšetří řádově větší počet pacientů, byť rozsah vyšetření zůstane limitován dostupností pomocných vyšetření. Co to ale znamená? Že je nutné odložit ostatní péči, na prevence a plánované kontroly se lidé dostanou o půl roku později. Akutní potíže jiné než covidové si budou řešit doma sami, aby v ordinaci nechytli omicron. Pokud by se díky tomu u každého praktika zanedbala péče o dva pacienty, čítá to 10 tisíc lidí… Bez pomoci státu je to něco za něco… Pokud si zvolíme zachování běžné péče, tak ale nezbývá než většinu covidových pacientů držet mimo ambulance v distanční péči. A pak se někteří k svému lékaři dovolají, někteří ne, s některými se praktik domluví, nešťastníci skončí v nemocnici, někteří včas, jiní pozdě.
Nebo bychom to museli zkusit úplně jinak. Zde vezměme na pomoc i video prof MUDr. Jiřího Berana (sestřih z tiskové konference Iniciativy 21)
Inovace republiky
Ministerstvo zdravotnictví na návrhy odborníků (prof. Berana, RNDr. Pohludky a dalších) nereaguje, ale třeba se zalíbí samosprávám. Můžeme:
Zřídit bezprahová vyšetřovací a triážní centra pro rizikové pacienty (hlavně s obezitou, metabolickým syndromem apod. ) předsunutá před nemocnici, klidně do vyhřívaného stanu. Pokud bude zas omezena plánovaná operativa atd., neměl by být problém s personálem. Případně mohou pomoci medici, hasiči. Tam může být pacient klinicky vyšetřen a otestován, změří se mu saturace, provedou základní odběry, případně se zajistí v nemocnici RTG. Pokud nebude důvod k hospitalizaci, pak by pacient odešel domů s vydaným oxymetrem a vhodně nasazenou léčbou. Elektronicky se kontaktuje praktický lékař nebo pacient zůstane v péči nemocničního. Čeho dosáhneme? Lidé budou mít na koho se obrátit a dopřejeme jim včasnou a dostupnou pomoc v prvních dnech nemoci a návaznost na nemocniční péči.
Můžeme zbudovat i Call centra, která by tyto pacienty pravidelně denně kontaktovala a případně upozornila praktického lékaře na nutnost konzultace.
Šetřeme vzácný čas praktiků. Lidé jen pozitivní, ale bezpříznakoví nechť lékaře nekontaktují. Není nutné věnovat čas nerizikovým PCR pozitivním pacientům bez příznaků, nebo jen s příznaky běžného nachlazení. Prostě těmto lidem umožněme vzít si jednorázově na 7-10 dní neschopenku a nezatěžujme s tím lékaře. Mimořádná situace, mimořádné řešení. Lékař opravdu nemá čas vyplňovat do neschopenek nebo do žádanek informace, které mu řeknou pacienti do telefonu a které ani nemá jak validovat. Nyní vidíme první vlaštovku – pozitivně otestovaným zaměstnancům vystaví neschopenku i žádanku hygiena automaticky na základě nahlášení zaměstnavatelem. Proč až nyní? Proč jen u preventivně testovaných zaměstnanců? Při zhoršení zdravotního stavu by měl pacient samozřejmě kontaktovat svého lékaře, příp. bezprahové centrum.
Neřešme kontakty – nebylo to k ničemu u předchozích variant a tím méně to půjde stihnout u omicronu.
Testujme jen symptomatické pacienty podle uvážení lékaře – vraťme PCR testování tam, kam patří, tedy mezi pomocná vyšetření, o jejichž indikaci rozhoduje lékař
A zamysleme se nad žrouty času. Státe, zamysli se nad tím, co po lékařích chceš za nesmysly! Stornuj zbytečné posudkové a administrativní aktivity. Jaké? Třeba posudek schopnosti řídit u seniorů. Jejich schopnost se může změnit ze dne na den. Pokud někdo sedá za volant, je to jeho odpovědnost, případně odpovědnost jeho nejbližšího okolí. Při několikaminutovém vyšetření lékař nemusí odhalit ani významnější kognitivní poruchu. Posudek soběstačnosti – tu chodí posuzovat sociální pracovnice, lékař ať poskytne přehled medikace a diagnóz. Jenže nyní vypisuje čtyřstránkový formulář. Posudky pracovní způsobilosti v roli závodního lékaře – např. u sekretářky… k tomu nezbytné výpisy z dokumentace ke každé pracovní prohlídce. Zdravotní průkaz, svářečský průkaz, lesní stráž, rybářská stráž, způsobilost ke sportu, k práci s dětmi, k práci s elektrickými zařízeními… Když toto nebude, bude času na léčbu pacientů mnohem více.
Další ze série rozhovorů s českými vědci a akademickými pracovníky pro projekt Inovace republiky, ve kterém se pokouší R. Čumpelík a S. Miler hledat cesty ke vzájemnému porozumění a řešení současné situace. V rozhovoru hovoříme o stavu dnešní společnosti a české vědy, o logice vládních opatření, o postupech při klinických studiích, procesech řízení současné situace a o datech získaných z rutinních laboratoří. Dozvíme se víc o tom, jak vzniklo SMIS, jehož členové už rok a půl zpracovávají data z laboratoří získaná u různých skupin obyvatel.
„Věda přestala být svobodná. Zejména věda kolem covid má pouze jeden daný směr. O svobodě v současné vědě vůbec nemůžeme hovořit… Nemyslím si, že má někdo patent na pravdu. Osobně vždy říkám: Věřím jen tomu, co si sama osahám…“, říká v rozhovoru imunoložka Zuzana Krátká.
Následující text a přiložená prezentace odhaluje zamlčované skutečnosti ve studii firmy Pfizera závažná pochybení, kterých se dopustily schvalovací orgány.Hledali jsme pečlivě důkazy, které by vyvrátily vyjádření kanadských lékařů, ale na žádné jsme nepřišli, proto jsem se rozhodli text zveřejnit, jelikož se jedná o nesmírně závažné skutečnosti, které mohou mít dalekosáhlé důsledky, na které musí vlády všech států okamžitě reagovat. Pokud by se kanadští lékaři mýlili, nechť Pfizer předloží důkazy, že uvedené skutečnosti nejsou pravdivé.
Následující text a přiložená prezentace (český překlad) odhalují zamlčované skutečnosti a závažná pochybení ve studii firmy Pfizer, kterých se dopustily schvalovací orgány. Ve světle těchto faktů se zavedení plošné vakcinace celosvětové populace opírá o velmi vratké základy. V budoucnu se může ukázat rozsah i dosah tohoto selhání medicíny a politiků, ale i všech odpovědných.
Od vypuknutí nemoci covid-19 se odborná veřejnost upínala k uvedení vakcíny na trh. Pro schválení vakcíny mRNA firmy Pfizer byla klíčová studie téže firmy uveřejněna ve vědeckém časopise New England Journal of Medicine (1). Na základě této studie bylo použití vakcíny schváleno v nouzovém režimu a bylo zahájeno plošné očkování dospělých. Později následovala studie provedená na dětech a očkování bylo rozšířeno i na ně.
Vzhledem k plošnému použití nového typu vakcín v celosvětovém měřítku bychom předpokládali maximálně pečlivé provedení studie. Jak ukazuje analýza kanadských lékařů vědců z Canadian Covid Care Alliance, bohužel tomu tak vůbec nebylo. Ve studii došlo k dezinterpretaci dat a zásadním pochybením, která se jeví jako účelová.
Především je třeba zdůraznit, že studie netestovala, zda vakcinace brání šíření viru, ani se nezaměřila na to, zda mají očkovaní nižší úmrtnost. Celková úmrtnost (bez ohledu na příčinu) byla v obou skupinách poměrně srovnatelná (ve skupině očkovaných zemřelo 20 osob, ve skupině s placebem 14). Výstupem studie byla pouze PCR pozitivita testu a zároveň klinické projevy infekce (přičemž postačoval jeden příznak). To je z hlediska argumentace pro zavedení plošné vakcinace nedostatečné. Je zde ale rovněž celá řada dalších závažných nedostatků.
A. Zamlčování problémů a nežádoucích účinků:
1. Protokol klinické studie byl opakovaně a velmi závažně porušen v těchto bodech
Nedovolená manipulace s odebranými vzorky, falzifikace dat.
Nedostatečné sledování pacientů a včetně zamlčení hlášených vedlejších příznaků.
Nedodržené zaslepení obou skupin (výzkumníci věděli, kteří pacienti dostávají placebo).
Tyto nedostatky byly publikovány v prestižním vědeckém časopisu British Medical Journal (BMJ) 2. října 2021 (2), byly doloženy písemně a svědectvím paní Brooke Jackson, oblastní ředitelky firmy Ventavia, která pracovala pro Pfizer v rámci této studie a potvrzeny jejími zaměstnanci. Následně byly nedostatky hlášeny na dozorující Food and Drug Administration (FDA). Reakcí byla výpověď paní B. Jackson, FDA kontrolu neprovedla a v žádosti o schválení vakcíny Pfizer veškeré problémy zamlčel.
2. Nedostatečné sledování nežádoucích účinků po uvedení vakcíny na trh
Aktivní sledování nežádoucích účinků (tzn. povinnost nežádoucí účinky hlásit) trvala pouze 2,5 měsíce. Během této doby zaznamenal Pfizer přes 1 200 úmrtí a přes 25 000 nežádoucích účinků postihujících nervový systém. Po této době náhle výskyt nežádoucích účinků poklesl. Proč? Protože po 2,5 měsících již byly nežádoucí účinky sledovány pouze pasivně – což platí i nadále, jak u dospělých, tak u dětí. V rámci pasivních systémů sledování (VAERS v USA, Yellow Card v Evropě) je nahlášeno pouhých 1-10% nežádoucích účinků z jejich skutečného počtu. I tak ale počet nahlášených nežádoucích účinků mRNA vakcín výrazně převyšuje historické hodnoty hlášených nežádoucích účinků po použití jiných vakcín či léčiv.
3. Nedostatečný monitoring bezpečnosti
Pfizer nezařadil do protokolu studie sledování některých laboratorních ukazatelů, které by mohly detekovat časné varovné signály dlouhodobých rizik. Jedná se o hladiny látek ukazujících míru poškození srdečního svalu (např. troponin), nárůstu zánětu v těle (C-reaktivní protein), zvýšení rizika autoimunitních poruch, Alzheimerovy choroby a dalších rizik. Důsledky těchto signálů se mohou projevit za několik měsíců či let (například časné známky zánětu srdečního svalu mohou upozornit na vznik srdečního selhání v budoucnu). Sledování bezpečnosti tedy probíhalo velmi povrchně. To je u nového typu vakcíny, kde je na místě vysoká míra předběžné opatrnosti, alarmující.
4. Zamlčování nežádoucích účinků
Ve studii provedené na adolescentech (12-15 let) byla vakcína podána pouhým 1005 osobám. Tento vzorek je tak malý, že není schopen spolehlivě zachytit dokonce ani časté nežádoucí účinky (např. s frekvencí 1:800). K závažným komplikacím v této studii však došlo, ale Pfizer je zamlčel. Konkrétně jde o případ dvanáctileté Maddie de Garray, která byla do 24 hodin po druhé dávce vakcíny hospitalizována s poruchou inervace žaludku, zvracením a s výraznými poruchami nervového systému včetně křečí. Stav se postupně zhoršil, rozvinula se u ní inkontinence, ztratila citlivost od pasu dolů a není schopna polykat potravu. Maddie je nyní upoutána na invalidní vozík a je vyživována sondou do žaludku. Invalidizace této doposud zcela zdravé dívky je ve zprávě o nežádoucích účincích Pfizerem popsána jako „funkční bolest břicha“, stav pacientky nereflektoval ani Pfizer ani FDA ani Centers for Disease Control and Prevention (CDC). FDA slíbila prošetření až po medializaci celého případu.
5. Bagatelizace myokarditid u adolescentů
Mezi nežádoucími účinky vakcíny Pfizer sám uvádí zvýšené riziko zánětu srdečního svalu (myokarditida) v populaci adolescentů. Dále Pfizer odhaduje, že některé případy myokarditid skončí v nemocnici, všechny děti se však zotaví a žádné nezemře. Tento předpoklad je spekulativní, a i kdyby platil z krátkodobého hlediska, dlouhodobý vývoj je velmi nejistý. Po prodělané myokarditidě totiž nezřídka dochází k rozvoji těžkého srdečního selhání, které často končí smrtí.
Jedná se tedy skutečně o lehkou, nezávažnou komplikaci? Jaká je příčina mediálně zmiňovaných nečekaných kolapsů sportovců či náhlých úmrtí mladých lidí v období po zahájení vakcinační kampaně?
B. Nedostatky v protokolu studie
Pokud se jedná o zcela nový typ léku či vakcíny, měly by být s veškerou předběžnou opatrností dodrženy platné standardy a neměly by být vynechány klíčové fáze výzkumu. Pokud cílíme na rizikovou populaci seniorů a osob s chronickými chorobami, vakcína by měla být testována právě na této skupině pacientů.
Bylo tomu tak skutečně? Nebylo.
Délka testování vakcín ve studiích byla bezprecedentně zkrácena, a to včetně vynechání zkoušek na zvířatech.
Při zařazení do studie nebyl zkoumaným osobám prováděn PCR test na Covid-19, aby se zjistilo, zda nejsou infikovaní. Rozhodnutí, zda jsou tyto osoby infikované, bylo subjektivní, bez jasně daných kritérií.
Při zařazení osob do studie nebylo zjišťováno, zda v minulosti prodělaly Covid-19, byť tato skutečnost zásadně ovlivňuje účinnost i nežádoucí účinky vakcinace.
Do studie byla zařazena pouhá 4 % osob ve věku nad 75 let. Většina osob ve studii (58 %) byla mladší než 55 let, tedy z hlediska těžkého průběhu Covid-19 neriziková. Přitom stanovení přínosů vakcinace oproti nežádoucím účinkům je klíčové právě pro starší a křehké či polymorbidní pacienty, kteří jsou rizikoví z hlediska těžkého průběhu nemoci.
Do studie byli zařazeni především zdraví lidé (pouze 21 % testovaných trpělo nějakou další chorobou). Přitom 95 % lidí zemřelých na Covid-19 trpělo nejméně jednou chronickou chorobou (v průměru však čtyřmi chronickými onemocněními!).
Riziko těžkého průběhu Covid-19 je výrazně vyšší u obézních pacientů. Přesto bylo do studie zařazeno pouze 35 % obézních osob (BMI > 30).
Údajně vysoká účinnost vakcíny byla odvozena od toho, že ve vakcinované skupině bylo 8 osob testováno pozitivně na Covid-19, zatímco ve skupině s placebem 162 osob (z celkem 43 548 zkoumaných osob). Pokud budeme hodnotit klinickou účinnost vakcíny – definovanou na základě klinických příznaků (1594 osob ve skupině vakcinovaných a 1816 osob ve skupině s placebem mělo příznaky Covid-19), dojdeme ke klinické účinnosti vakcíny pouhých 19 %. Přitom dle WHO je pro schválení vakcín nutné překonat hranici 50 %.
Pfizer účelově uváděl vysokou relativní účinnost vakcíny 95 %. Tato interpretace je ovšem zavádějící, neboť se jedná o snížení relativního rizika infekce pro neočkované. Snížení absolutního rizika – dopad vakcinace na populační úrovni je pouze 0.84 %. To znamená, že pouze necelé jedno procento osob ve studii neonemocnělo díky tomu, že byly vakcinovány. Účelová argumentace účinností vakcíny pouze na základě snížení relativního rizika je při zamlčení hodnoty absolutního rizika manipulativní. Obě hodnoty je vždy třeba uvádět společně.
Závěr
Je zřejmé, že klinické studie firmy Pfizer, na jejichž základě bylo zahájeno celosvětové plošné očkování populace, mají příliš mnoho nedostatků. Namísto jejich vysvětlení a doplnění informací jsme svědky nátlaku na vakcinaci a revakcinaci v situaci, kdy není zaručena bezpečnost vakcín a firmy nenesou žádnou odpovědnost za případné vedlejší účinky. To je alarmující, protože v nedávné minulosti byl Pfizer (i další farmaceutické firmy) usvědčen a odsouzen kvůli korupci a zamlčování dat vedoucím k poškozování a úmrtím pacientů.
V situaci, kdy se jedná o záležitost globálního významu, je nezbytná maximální obezřetnost regulačních orgánů (FDA), protože případné napáchané škody mohou být nedozírné. Vlády jednotlivých zemí by měly postupovat v souladu s platnými a osvědčenými medicínskými principy v zájmu svých občanů, nikoli ve slepé důvěře v doporučení nadnárodních farmaceutických korporací.
Odkazy: 1. Polack FP et al. Safety and Efficacy of the BNT162b2 mRNA Covid-19 Vaccine. N Engl J Med. 2020 Dec 31;383(27):2603-2615. doi: 10.1056/NEJMoa2034577. Epub 2020 Dec 10. PMID: 33301246; PMCID: PMC7745181.
2. Thacker P D. Covid-19: Researcher blows the whistle on data integrity issues in Pfizer’s vaccine trial BMJ 2021; 375 :n2635 doi:10.1136/bmj.n2635
V listopadu v době, kdy se na Akademii věd rozběhla petice podporující povinné očkování, kterou podporovali zejména prof Šebo a prof Hořejší., se skupina vědců rozhodla naopak podpořit nás, kteří věří v sílu postinfekční imunity a chtějí společnost spíše stmelovat než rozdělovat. Vzniklo Občanské prohlášení, ke kterému se stále ještě můžete přidat. A to i vy vědci, tak i podorovatelé z jiných skupin.
Robin Čumpelík a Standa Miler se se skupinou spojili a podpořili ji tím, že s některými zakládajícími členy natočili velmi zajímavá videa, která se postupně dostávají ven. Pro mne jsou cenná tím, že na nich hovoří vědci, kteří jsou „PROFÍKY“ ve svém oboru, skvěle ovládajícími své řemeslo, ale zároveň to nejsou „profláknuté tváře“. myslíte si, že mají menší právo říkat svůj názor než lidé jako Smejkal, Maďar nebo Konvalinka? Nemají. Věda, ta je o diskusi. Jak to v ní chodí a co tito lidé umí a jaký je jejich názor na vědu, to si poslechněte na skvělých videích. není to jen o covidu. Věřím, že se vám to bude líbit!
Jinak doporučujeme sledovat kanál Občanské Iniciativy, kam Robin Čumpelík a Stanislav Miler ukládají záznamy a sestřihy z akcí pořádaných např. Iniciativou 21, SMIS, ProLibertate, či jejich rozhovory s různými zajímavými osobnostmi. V tomto příspěvku přinášíme několik odkazů na nahrávky rozhovorů s velmi zajímavými vědci.
Rozhovor s Ivanem Novotným, molekulární biologem z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky:
„Nebojím se očkování. Sám jsem očkovaný. Není nebezpečí vakcinace nebo nevakcinace, ale společenské důsledky, co z toho mohou vzejít. Segregace je nebezpečná. Vakcinace je dobrovolná záležitost.“
Co říká Leoš Valášek, molekulární biolog z Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky, signatář Občanského prohlášení vědců o chybně používané definice bezinfekčnosti, na které jsou postavena stávající vládní opatření? Proč vedou k nekontrolovatelnému šíření viru SARS-CoV-2 v populaci? A jak jsou zneužívána k diskriminaci občanů, zejména dětí?
Rozhovor s Hanou Hanzlíkovou, která pracuje v Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky na Oddělení dynamiky genomu.
„Strach je nejhorší. Když jsou lidé vystrašení, tak nejednají podle sebe, ale podle toho, co jim diktují média. Jsem logický člověk a logika v rozhodování je pro mě nejdůležitější. Člověk si ovšem říká: Proč to vlastně nejde? Když je jasný úkaz něčeho, tak proč na to nereagujeme a nechováme se podle toho?”
Mezi vědce, kteří se vyslovují v podobném duchu, patří také Karel Drbal, který pracuje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, Katedře buněčné biologie. Dlouhodobě se věnuje mapování povrchu buněk imunitního systému pomocí vazebných reagencií a zavádění nových způsobů jejich přípravy. Zajímá se o dynamické změny v imunitním systému při ohrožení homeostázy organismu v podmínkách infekčních chorob a vývoji nádorů.
„Nad vyhláškou je vždy zákon… Stát dle mého názoru neví, jak to právně uchopit a uskutečnit. Zároveň si nemyslím, že je to nutné. Musíme se zaměřit zejména na to, co bylo zanedbáno. Například na komunikaci mezi jednotlivými úrovněmi lékařské péče, komunikaci ministerstva směrem k nemocnicím, správné řízení procesů a další. To, si myslím, zachrání mnohem více životů…“
Zajímavé je přečíst si i názory „etických kapacit“ např. v rozhovoru pro Deník N theologa Marka Orka Váchy, který v závěru odpovídal na tuto otázku: Hrají ve vědecké a lékařské komunitě roli obyčejné lidské slabosti typu osobních ambicí a animozit?
Byla by iluze si myslet, že vědci jsou jako dávní mniši, kteří v šeru svých laboratoří nezištně pátrají po konečné pravdě. Že autorita, kterou kdysi měly církve, má nyní věda. Nemá. Mezi vědci jako mezi všemi profesemi jsme my lidé, kteří trochu toužíme po té polní trávě. Jsme pyšní na to, co víme, a nebudeme se bavit s nikým, kdo nemá zkoušku z anatomie.
Ti opravdu dobří lékaři jsou pokorní a naslouchající. Jako ve všech ostatních profesích jsou i zde dobří i zlí, pokorní i pyšní. Lékaři, biologové, právníci, politici i kněží jsou velké skupiny lidí, kde najdete všechny ctnosti a nectnosti naší lidské komedie.
Osobně si myslím, že tato čtveřice vědců nám své názory na problematiku očkování a covidu vysvětlila s pokorou a jasně.
Celý záznam z tiskové konference je k dispozici zde. A sestřih výpovědí jednotlivých účastníků je uveden u jejich jmen. Moc děkujeme kanálu „Občanské Iniciativy“ – Robinu Čumpelíkovi a Stanislavu Milerovi za přípravu videí, která jsou uložená na YouTube. Budeme doufat, že tam nějaký čas vydrží nesmazaná.
Na tiskové konferenci vystoupili: • Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc., epidemiolog a vakcinolog, úvodní signatář Petice za zdraví, svobodu v medicíně i společnosti a za respektování ústavně zaručených práv svobod • MUDr. Jana Gandalovičová, kardiolog, Iniciativa 21 • MUDr. Mgr. Jan Brodníček, praktický lékař, pneumolog, Iniciativa 21 • RNDr. Zuzana Krátká, PhD., imunolog, členka Sdružení mikrobiologů, imunologů statistiků, úvodní signatářka Petice za zdraví, svobodu v medicíně společnosti a za respektování ústavně zaručených práv a svobod • PhDr. Daniel Štach, psycholog, úvodní signatář Petice za zdraví, svobodu medicíně společnosti a za respektování ústavně zaručených práv a svobod • JUDr. Jindřich Rajchl, právník, signatář Deklarace právníků • Bc. Eva Peterková, zdravotní sestra, signatářka Deklarace sester • Hana Dufková Spoladore, jednatelka domova pro seniory Wágnerka • pplk. Mgr. Marek Kopecký, Policie ČR, signatář Deklarace pracovníků integrovaného záchranného systému • Tomáš Němec, Hasičský záchranný sbor, signatář Deklarace pracovníků integrovaného záchranného systému • Por. Martina Koďousková, Armáda ČR, signatářka Deklarace pracovníků integrovaného záchranného systému
Prosím, poslechněte si výpovědi zástupců jednotlivých profesí. Pochopíte tak naléhavost naší prosby. Nebojujeme jen za sebe, ale i za vás.
Hana Zelená, Vojtěch Thon, Robert Straka, Arnošt Komárek, Lucia Houfková , Václav Fejt, Jiří Beneš , Martin Balík
11.ledna 2022
S ohledem na současnou situaci a aktuální poznatky o nové variantě viru omicron navrhujeme k zefektivnění systému testování následující kroky:
1. Ukončit plošné testování ve školách a na pracovištích antigenními i PCR testy na SARS-CoV-2.
2. Laboratorní etiologickou diagnostiku respiračních virových infekcí indikovat pouze u symptomatických jedinců, především u osob hospitalizovaných a pacientů s vážným průběhem, a to výhradně z indikace ošetřujícího lékaře. V rámci diferenciální diagnostiky vyšetřovat u těchto osob nejen SARS-CoV-2, ale další možné původce respiračních infekcí, v chřipkové sezóně především chřipkové viry.
3. Zrušit tzv. covid pasy, nepodmiňovat účast na aktivitách běžného života předložením důkazů o očkování, prodělání nemoci nebo absolvováním testů.
Zdůvodnění:
Ad 1. Plošné testování zdravých jedinců je neefektivní a extrémně nákladné. Odhadované náklady na testování na covid za uplynulé 2 roky činily přibližně 40-50 miliard Kč [1].
Vysoká cena za testování zdravých jedinců nevyváží přínosy. Kvalita používaných antigenních testů není nezávisle ověřena, mnohé mají výrazně horší kvalitativní parametry než deklarované [2]. Zkušenosti s jejich plošným použitím prokázaly vysoký podíl falešných pozitivit a naopak mnoho infikovaných jedinců uniká detekci z důvodu nízké citlivosti testů. Při testování školáků v prvním lednovém týdnu bylo antigenními testy odhaleno 0,33 % pozitivních školáků, z nich pouhá třetina byla následně potvrzena i PCR testy [3].
Ministr zdravotnictví Válek oznámil snížení frekvence testování ve školách na 1x týdně, častější testování nepovažuje za vhodné [4]. Vzhledem ke krátké inkubační době infekcí vyvolaných variantou omikron je zřejmé, že tento způsob vyšetřování neodhalí eventuální asymptomatické případy včas; může být užitečný jen k tomu, aby upozornil na již probíhající infekci v daném kolektivu.
Efektivitu plošného testování pomocí antigenních či PCR testů v závislosti na senzitivitě, specificitě a prevalenci lze simulovat na následujícím odkazu: Abradatas – simulace plošného testování.
Na nízkou efektivitu plošného testování upozorňuje rovněž odborné stanovisko zveřejněné 6.11.2021 na webu Společnosti pro lékařskou mikrobiologii [5]
Ad 2. Technická zpráva ECDC z 18.10.2021 obsahuje doporučení, aby byly testovány a sledovány pouze symptomatické osoby, a aby dosavadní nouzový dozor zaměřený na Covid-19 byl nahrazen rutinním dohledem zahrnujícím rovněž chřipku a další respirační patogeny [6].
Plošné testování asymptomatických osob nedoporučuje ani dokument WHO z června 2021 [7].
Ze zprávy NRL pro chřipku a nechřipkové respirační viry z 1. kalendářního týdne 2022 vyplývá, že pro účely surveillance respiračních virů je zasíláno do NRL nedostatečné množství vzorků, přestože již byly prokázány první případy chřipky A na našem území [8]. Je tedy nutné neprodleně rozšířit diferenciální diagnostiku akutních respiračních infekcí také o diagnostiku chřipkových virů a zkvalitnit aktivní surveillance respiračních virových infekcí.
Ad 3. Tzv. Covid pasy pozbývají smyslu v situaci, kdy dominuje méně virulentní varianta viru omikron a zároveň populace našeho státu je vůči nemoci Covid-19 vysoce imunizovaná vakcinací i stavem po prodělání nemoci. Ačkoliv imunita nabytá očkováním nebo proděláním předchozích virových variant nechrání spolehlivě před nákazou, ochrana před vážným průběhem nemoci je dostatečná. I když může být ve stejný čas velké množství osob infikováno, u drtivé většiny osob probíhá nákaza jako nezávažný katar horních dýchacích cest nebo zcela bezpříznakově. V zemích, kde varianta omikron převládla již dříve, došlo k enormnímu navýšení počtu identifikovaných případů SARS-CoV-2 (Dánsko, Francie, Nizozemsko, Velká Británie, Itálie, Austrálie a další), tento nárůst však nebyl následován zvýšenou zátěží zdravotnických zařízení ani významnějším navýšením počtu hospitalizací, hospitalizací na JIP či úmrtí [9,10,11,12,13,14]. Obdobný vývoj lze předpokládat i v ČR, u nás navíc má velký podíl obyvatelstva i postinfekční imunitu zajišťující dlouhodobější a robustnější ochranu před nákazou [15,16,17]. Katarští autoři potvrzují robustní ochranu před vážným průběhem hospitalizací a smrtí při reinfekci kteroukoliv dosavadní virovou variantou [18].
Dosavadní údaje nasvědčují tomu, že onemocnění způsobené variantou omikron je signifikantně méně závažné než variantou delta [11], v jihoafrické populaci je uváděna smrtnost 4-6x nižší [19].
The CFR is 6x lower, hospitalisation rate 2.3x lower, hospital fatality rate 1.8-3.3x lower. 70-90% of those hospitalized are unvaccinated and had no prior infection, so this gives some indication of the CFR of the immune naive.
Závěr:
S variantou omikron se závažnost covid-19 dostává na nebo dokonce pod úroveň závažnosti běžné sezónní chřipky, jejíž smrtnost je obvykle uváděna okolo 0,1 %. Považujeme tedy za zcela legitimní a z celospolečenských důvodů žádoucí ukončit dosavadní restriktivní opatření a začít přistupovat ke koronavirové nákaze stejně jako k ostatním respiračním virovým infekcím. Z evropských států takovýto přístup zvažuje např. Španělsko [20].
Parametry epidemie způsobené variantou omikron se blíží parametrům chřipkové epidemie, a proto by nyní bylo možné postupně přejít do standardního protiepidemického režimu, jaký se uplatňuje u chřipky. Naším návrhem není okamžité zrušení veškerých opatření, zůstává především potřeba doočkování rizikové populace, dodržování hygienických zásad ve veřejném prostoru a izolace všech symptomatických jedinců.
2. Homza, M.; Zelena, H.; Janosek, J.; et al. R. Performance of Seven SARS-CoV-2 Self-Tests Based on Saliva, Anterior Nasal and Nasopharyngeal Swabs Corrected for Infectiousness in Real-Life Conditions: A Cross-Sectional Test Accuracy Study. Diagnostics2021, 11, 1567. https://doi.org/10.3390/diagnostics11091567
9. Clinical outcomes among patients infected with Omicron (B.1.1.529) SARS-CoV-2 variant in southern California;Joseph A Lewnard, Vennis X Hong, Manish M Patel, Rebecca Kahn, Marc Lipsitch, Sara Y Tartof; doi:https://doi.org/10.1101/2022.01.11.22269045
14. Early signals of significantly increased vaccine breakthrough, decreased hospitalization rates, and less severe disease in patients with COVID-19 caused by the Omicron variant of SARS-CoV-2 in Houston, Texas; https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2021.12.30.21268560v2
17. Real-life protection provided by vaccination, booster doses and previous infection against covid-19 infection, hospitalisation or death over time in the Czech Republic: a whole country retrospective view https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2021.12.10.21267590v1
v upravené verzi publikováno na Echo, ale protože v novinách to zmizí rychle, se souhlasem autora dáváme k dispozici i čtenářům SMIS
OneAmerica! Zní to úderně jako slogan v závěru předvolebního mítinku. Bělostné úsměvy politiků svítí do kamer, příznivci pod pódiem třepetají vlaječkami, všichni nadšené tleskají a sborově skandují “OneAmerica!”. Tento příběh je však jiný.
OneAmerica (1) je především suchá matematika. Chcete-li dělat životní pojištění, ani to jinak nejde, musíte umět dobře počítat. OneAmerica byla založena roku 1877, sídlí v Indianapolis a poskytuje životní pojištění jak jednotlivcům, tak i skupinové životní pojištění například státním zaměstnancům. Počítat tam umějí jistě dobře, protože v současnosti má jejich byznys hodnotu zhruba 74 miliard dolarů a roční zisk se pohybuje kolem 2 miliard. Je to vlastně jednoduché, potřebujete vědět, jak vysoké pojistné musíte stanovit, abyste pokryli náklady na výplatu pojistek a také aby vám ještě něco zůstalo na provoz a zisk. Vše je závislé především na tom, kolik vašich klientů za rok zemře. A tak nejen že pečlivě sledujete historická data, ale především vás velmi zajímají trendy za poslední měsíce. Máte-li výpočty špatně, můžete mít zakrátko po byznysu. Myslím, že číslům z pojišťovacího odvětví se dá věřit.
Šéf OneAmerica Scott Davison publikoval před pár dny zprávu o vývoji počtu úmrtí u pojištěnců jeho společnosti za rok 2021 (2). Ta suchá čísla jsou zajímavá tím, že ukazují prudký nárůst počtu úmrtí v posledních měsících a stejné je to i u ostatních pojišťovacích společností v USA. Ve srovnání s předpademickým rokem 2019 jde o 40% nárůst úmrtí lidí v produktivním věku 18–64 let. Tento nárůst je patrný od třetího čtvrtletí roku 2021 a dle slov S. Davisona pokračuje i ve čtvrtém. Údaje potvrdil rovněž Brian Tabor, prezident Asociace nemocnic v Indianě, který řekl, že nemocnice jsou zavaleny pacienty s nejrůznějšími diagnózami a že také pozorují zmíněný nárůst úmrtí. Že nejde o chybu ve statistice ukazují i oficiální data z Centers for Disease Control (CDC), kde je patrný tentýž vzestup úmrtí. S. Davison dále uvedl, že pozorují rovněž nárůst invalidity a že jeho společnost začne zvyšovat pojistné v oblastech s nízkou mírou proočkovanosti proti Covid-19. Mezi možnými příčinami uvádí zhoršený přístup ke zdravotní péči nebo tzv. long-Covid, je však zjevné, že jasné vysvětlení nemá. Je nárůst o 40 % opravdu vysoký nebo je to jen hra čísel? OneAmerica uvádí, že k nárůstu o 10 % dochází odhadem jednou za 200 let a dodává, že současný vzestup je historicky zcela bezprecedentní. Prudký nárůst úmrtí v USA je tedy reálný a znamená, že za uvedené období oproti roku 2019 zemřelo každý měsíc o zhruba sto tisíc lidí v produktivním věku navíc oproti roku 2019. Vše dobře ilustruje graf společnosti OneAmerica, křivky ukazují úmrtnost v jednotlivých letech u osob ve věku 18-64 let:
Nedojde-li k závažnému zpochybnění těchto dat, je zřejmé, že jsme svědky historické tragédie. Je naprosto zásadní důkladně analyzovat její příčiny a pečlivě je vysvětlit, aby se tento trend podařilo zastavit. Je to zásadní i proto, abychom při pandemiích, které v budoucnu přijdou, neopakovali stejné chyby. Dovolím si krátkou úvahu o možných příčinách:
Vzhledem k časové souvislosti se dá s jistotou říci, že pozorovaný nárůst úmrtí souvisí s pandemií Covid-19. První vysvětlení, které člověka napadne, je samozřejmě nárůst úmrtí na nemoc Covid-19. To však není pravděpodobné vysvětlení. V grafu vidíme, že úmrtí za rok 2019 tvoří základní linii odpovídající hodnotě 100 %. Za rok 2020 je zřejmý nárůst, který je dán nástupem Covid-19, a poté již ve 2.–4. čtvrtletí vidíme stabilní linii na úrovni 125–127 % úmrtí oproti roku 2019. Rok 2021 začíná na obdobných 129 % a klesá ke 121 % na konci prvního čtvrtletí. Potom však následuje prudký vzestup na 145 %, který zatím trvá. Tento vývoj nelze vysvětlit nárůstem úmrtí na Covid-19. Nadúmrtí se totiž odehrávají ve skupině lidí, kteří z hlediska Covid-19 nespadají do rizikové skupiny křehkých seniorů s řadou přidružených chorob – skupina osob ve věku 18–64 let tvoří v USA jen 25 % úmrtí na Covid-19 a navíc dle vyjádření S. Davisona velká většina nadúmrtí s onemocněním Covid-19 přímo nesouvisí.
Dá se rovněž s jistotou říci, že příčin nárůstu úmrtí bude více: zhoršení přístupu ke zdravotní péči v průběhu pandemie, nárůst počtu sebevražd, celkové zhoršení zdravotního stavu populace a podobně. Nárůst o 40 % je ovšem tak dramatický, že si nemyslím, že by jej pouze výše uvedené příčiny vysvětlovaly. Je proto třeba se zamyslet nad dalšími možnostmi a nebát se pojmenovat i to, co se v dnešní vyhrocené atmosféře a stále narůstajícím tlaku na plošnou vakcinaci může jevit jako covidová hereze: 1. Je možné, že prodělání Covid-19 vede k následkům, které v delším horizontu způsobují dramatický nárůst počtu úmrtí?
2. Je možné, že tento efekt vyvolává plošná vakcinace proti Covid-19?
3. Jde o souběh obojího?
Pokud by nárůst úmrtí souvisel s prodělaným onemocněním Covid-19, je otázkou, proč se neprojevil postupným nárůstem již v průběhu roku 2020, ale až prudkým vzestupem v druhé polovině roku 2021. Naopak plošná vakcinace byla zahájena počátkem roku 2021 (3) a případná časová souvislost se tedy jeví pravděpodobnější. Je třeba otevřeně říci, že stávající vakcíny byly otestovány velmi narychlo, a nemůžeme tudíž vědět nic o rizicích nežádoucích účinků ve středně a dlouhodobém horizontu. Tyto informace teprve získáme, ovšem pouze v případě, že je budeme skutečně hledat. Zatím se zdá, že jediná oficiálně přípustná doktrína říká, že vakcíny jsou „jediným řešením“ a že jsou zcela bezpečné navzdory obrovskému nárůstu hlášení o vedlejších účincích například v americkém systému VAERS (4). Nedávno jsem o bezpečnosti vakcín diskutoval s kolegou imunologem, vynikajícím vědcem. V některých aspektech jsme se podstatně lišili, ale shodli jsme se na tom, že nevíme, jaké vedlejší účinky mohou vakcíny přinést ve středně a dlouhodobém horizontu. Jeho zásadní argument pro bezpečnost vakcín byl ten, že po zahájení plošné vakcinace nevidíme nárůst celkových úmrtí oproti minulosti. Zdá se, že v USA už to neplatí.
Je zajímavé, že podobné nevysvětlitelné odchylky v datech se nedávno objevily jak ve Velké Británii (viz fejeton zde (5)), tak v datech Všeobecné zdravotní pojišťovny (data a diskuse možných vysvětlení najdete v (6) a (7)).
Nejsem tzv. antivaxer, celá má rodina je očkována i vakcínami, které si člověk musí sám za nemalé prostředky nakoupit (např. proti encefalitidě). Pracuji však v medicíně dostatečně dlouho na to, abych věděl, že je možné se v dobré víře i hrubě mýlit. Naše poznání je omezené, je třeba k tomuto faktu přistupovat s pokorou a zásadně se vyvarovat prosazování „jediné pravdy“, jak jsme toho svědky v poslední době. Také vím, že každé tvrzení farmaceutických firem o účincích a bezpečnosti jimi prodávaných léčiv je nutné opakovaně ověřit v nezávislých studiích. Historické precedenty hovoří jasně. Farmaceutické firmy existují primárně kvůli zisku, ne kvůli pomoci trpícím. Umí velmi efektivně lobovat za své zájmy a štědře motivovat spolupracující lékaře. V minulosti tyto firmy opakovaně zatajovaly zásadní údaje o rizicích léčiv, což vedlo k trvalým následkům a úmrtím mnoha pacientů (8). Je bláhové si myslet, že v případě Covid-19 se vše mávnutím kouzelného proutku změnilo. Tím spíše je třeba důsledně dbát zásady předběžné opatrnosti a vakcinovat jen ty osoby, u nichž je poměr rizika a benefitu prokazatelně výhodný. To však současná, stále hrubším nátlakem prosazovaná plošná vakcinace zásadně nesplňuje.
